Hlavní navigace

Portály se pouštějí do placených služeb

19. 5. 2003
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Po útlumu mikroplatebních systémů by se na první pohled mohlo zdát, že je v českém Internetu s placeným obsahem konec, ale opak je pravdou. Iniciativa tentokrát přichází ze strany portálů, které začínají nabízet služby za peníze: první krok v tomto směru udělal VOLný. Pomoc jim přitom nabízejí mobilní operátoři.
Ačkoliv placený obsah patří mezi má oblíbená témata, musím upřímně přiznat, že se o něm dosud v českém Internetu především bouřlivě diskutovalo, zatímco s reálným uplatněním to bylo o poznání horší. Kořeny těchto debat sahají patrně ke startu systému ILikeQ, jenž u nás jako první zavedl koncept virtuální měny, která je oběma směry směnitelná na zákonné platidlo. Na rozdíl od již dříve existujících Fazolí šlo o zásadní myšlenkový skok: nemělo už jít jen o jakýsi věrnostní systém se sbíráním bodů a jejich proměňováním za ceny, ale o plnohodnotný platební nástroj.

Zlaté časy ILikeQ, stejně jako dalších systémů, které se v jeho stopách objevily, jsou dávno pryč. Oficiálním důvodem se stal nový zákon o platebním styku, který provozování těchto systémů vyhradil subjektům s bankovní licencí. Tu pochopitelně nemá ani jeden z dosavadních provozovatelů, proto museli se svou činností skončit, resp. ji pozastavit. Svým uživatelům sice dali naději, že požádají ČNB o výjimku a po jejím udělení provoz obnoví, i bezmála po pěti měsících je však ticho po pěšině. To, o čem zasvěcení mluvili už dávno, se tím potvrzuje: ekonomické výsledky mikroplatebních systémů nestály za nic, takže nový zákon byl pouze tou poslední kapkou, která vedla k jejich konci.

Přestože si lze teoreticky představit celou řadu možností, k čemu se daly mikroplatby používat, fakticky se svým charakterem hodily především k platbě za internetový obsah. Mohli jste jimi samozřejmě platit i za zboží v některých internetových obchodech, pro převod dvaceti tisíc za novou ledničku se však přeci jen lépe hodí jiné možnosti. Pro poslání pětikoruny za prémiový obsah však byly skutečně ideální – proč se tedy neuplatnily více?

Hlavním důvodem jejich neúspěchu byl podle mne nedostatek obsahu a služeb, kde by se daly využít. Zřejmě největší rozmach zaznamenaly na serverech věnovaným zábavě, slušný zájem uživatelů přilákala například internetová kasina, kde se sázela kvéčka. Skupina lidí, kteří tímto způsobem utrácejí své peníze, je však přeci jen poměrně omezená, a nabídka pro ty ostatní příliš bohatá nebyla. Několik zpravodajských serverů – Lupu nevyjímaje – experimentovalo s dobrovolnými platbami od čtenářů, natvrdo zavřít své stránky a pustit dovnitř jen platící předplatitele se však neodhodlal nikdo. Servery s masovou návštěvností navíc zůstaly zcela stranou a mikroplatby se – vzdor neustálým spekulacím – neobjevily na žádném z nich. Dost možná to bylo způsobeno vědomím, že by se uživatelé v případě zavedení plateb velmi rychle přeorientovali na jiný portál, který by své služby ponechal zadarmo, což by vedlo ke snížení návštěvnosti a odlivu inzertních příjmů.

Mikroplatební systémy tedy skončily – a paradoxně právě v tomto okamžiku je větší rozšíření placeného obsahu blíže než kdykoliv předtím. Jako první se ke kroku do této oblasti odhodlal VOLný, který nabídl placená rozšíření uživatelům svého freemailu. Neoficiální zprávy ovšem hovoří o tom, že se k vybírání peněz od uživatelů schyluje i na dalších portálech – vedle rozšíření freemailu může jít třeba o posílání melodií a log na mobilní telefony, doplňkové služby na chatu, posílání SMS prostřednictvím placené brány apod. Klíčovou úlohu přitom bude mít Seznam: vzhledem k jeho postavení na trhu se dá předpokládat, že pokud nabídne placené služby, záhy se objeví i u ostatních. Jeho krok do této oblasti je přitom podle všeho jen otázkou času.

Zdaleka však není jasné všechno: zatímco původně byly k dispozici mikroplatební systémy a chyběl placený obsah, nyní je situace právě opačná. Například zmíněný VOLný zatím akceptuje jen platby bankovním převodem, což není právě optimální stav. Jiné varianty však chybějí: použití platební karty prostřednictvím Internetu je v Čechách stále poměrně komplikované, vedle nedostatečnému rozšíření embosovaných karet mu brání i bariéry na straně bank. Pro větší částky se nehodí ani občas používané placení prostřednictvím volání na barevné linky – vedle určité nepohodlnosti tu hraje roli i nemalá provize, kterou si strhává jejich provozovatel spolu s telefonním operátorem.

Existuje několik cest, jak tento problém vyřešit. V rámci SVITu, který sdružuje významné poskytovatele obsahu v českém Internetu, se před časem diskutovalo o možnosti vytvořit vlastního platebního systému. Vzhledem k tomu, že by se jednalo o „jednoúčelovou“ záležitost na bázi předplatného, která by sloužila jen k platbám od čtenáře k vydavateli, nebyla by na rozdíl od mikroplateb v rozporu s novým zákonem. Výhodou by byl jednotný model pro všechny servery, nicméně problém s posíláním peněz by nezmizel, pouze by se posunul o krok dál – tak jako tak bychom se asi nevyhnuli bankovnímu převodu či platbě kartou. Další možností je vznik – či reinkarnace – platebního systému pod křídly některé z bank. Je sice pravda, že ILikeQ se v minulosti o spojení s bankou pokoušelo neúspěšně, to však neznamená, že by dnes některá z nich nemohla o podobnou věc projevit zájem. Základem je ovšem garance určitého trhu: poskytovatelé obsahu by patrně museli dát najevo, že svým uživatelům doopravdy hodlají nabídnout placené služby a potřebují pro ně platební nástroj.

BRAND24

Obě tyto možnosti však představují běh na delší trať, zatímco poptávka zde existuje už dnes. Nejzajímavější variantou se tak zdá být použití placení pomocí SMS, které se v blízké době chystají uvést všichni tři mobilní operátoři. Nehodí se sice pro velké platby – limit na jednu SMS se pohybuje v řádu desetikorun – o to jednodušší je však jejich používání. V praxi to bude fungovat asi takhle: uživatel si na serveru objedná službu, načež se mu zobrazí vzorová SMS a číslo, na které ji má poslat. Jakmile operátor dostane příslušnou SMS, server o tom dostane informaci a „pustí“ uživatele dál, resp. na jeho konto připíše příslušnou částku, aktivuje placený mód apod. Samotné placení pak proběhne prostřednictvím měsíčního vyúčtování za telefon, případně se strhne z kreditu na předplacené kartě. Uživatel tak kromě vyťukání jedné zprávy nebude muset hnout prstem, server dostane své peníze a operátor provizi. Ta rozhodně nebude malá: pro placení zboží by se tedy tento způsob určitě nehodil, ale v případě doplňkových služeb to zase tak moc nevadí.

Po letech diskusí se placený obsah pomaličku stává skutečností. V nejbližší době se proto i na Lupě můžete těšit na vyhodnocení dosavadních zkušeností s placenými službami na VOLném a sledovat budeme i aktivity dalších portálů.

Byli byste ochotni si připlatit za nadstandardní služby freemailu?

  • Ano.
    14 %
  • Ne, freemaily nepoužívám.
    11 %
  • Ne, žádné rozšíření nepotřebuji.
    33 %
  • Ne, raději bych si našel jiný freemail.
    42 %

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je někdejším šéfredaktorem serveru Lupa. V současné době už se psaní věnuje pouze v míře menší než malé, a to zásadně pro radost.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).