Poslanci vybrali 18 finalistů do Rady ČT. Postoupil i Matocha a Xaver Veselý

Sněmovna bude z osmnácti finalistů volit šest nových členů rady, termín volby zatím není jasný.

Tajnému hlasování členů výboru předcházelo celodenní veřejné slyšení. Původně se přihlásilo 37 zájemců, jeden z nich však před slyšením odstoupil. Rekordní podporu získal bývalý novinář a dlouholetý člen Dozorčí komise Rady Českého rozhlasu Marek Vích, kterého podpořilo všech šestnáct přítomných členů výboru. Druhou nejvyšší podporu obdržel bývalý ministr kultury Daniel Herman s patnácti hlasy.

Finalisté jsou seřazeni podle počtu hlasů.

Marek Vích (16 hlasů)

Jediný kandidát s jednomyslnou podporou celého výboru. V Radě ČT by podle svých slov chtěl zúročit profesní zkušenosti z médií a ze čtyř funkčních období v Dozorčí komisi Rady Českého rozhlasu, kde se zaměřoval na efektivitu výdajů (například na IT nebo marketing) a nastavení výkonnostních metrik.

Absolvent Vysoké školy ekonomické v Praze začínal jako redaktor v Hospodářských novinách a České tiskové kanceláři. Poté přešel do pojišťovny Kooperativa, kde vedl odbor externí komunikace a zastával funkci tiskového mluvčího. Zároveň předsedal správní radě Nadace Kooperativy. V Dozorčí komisi Rady ČRo působil nepřetržitě od roku 2017 do ledna 2025, opakovaně do ní byl volen v letech 2017, 2019, 2021 a 2023. Je členem Mensy České republiky. Do rady ho nominovala liberecká organizace Bezpečně na silnicích, která se zabývá osvětou v oblasti bezpečnosti silničního provozu.

Daniel Herman (15 hlasů)

Někdejší mluvčí České biskupské konference, bývalý ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů a ministr kultury za KDU-ČSL ve vládě Bohuslava Sobotky. V ministerské funkci mimo jiné převzal záštitu nad konferencí o poslání veřejnoprávní televize, která se v roce 2015 konala v reakci na tehdejší návrhy hnutí ANO a prezidenta Miloše Zemana na snížení či zrušení televizních poplatků.

V říjnu 2016 se Herman kvůli setkání s tibetským dalajlámou dostal do konfliktu s prezidentem Zemanem, který toto setkání odsoudil. Herman tehdy tvrdil, že kvůli tomu Hrad odmítl vyznamenat jeho vzdáleného strýce Jiřího Bradyho.

Od roku 2018 pracuje ve službách knížete z Lichtenštejna, od roku 2021 je honorárním konzulem Knížectví lichtenštejnského v České republice. Do Rady ČT ho nominoval Nadační fond obětem holocaustu, v jehož správní radě zasedá. Při slyšení zdůraznil, že mediální legislativa byla jedním z témat, jimiž se jako ministr intenzivně zabýval. „Jsem rád, že ČT není primárně nosičem reklamy jako mnohá komerční média, a tak by to také mělo zůstat,“ uvedl Herman.

Stanislav Berkovec (13 hlasů)

Bývalý rozhlasový a televizní moderátor, který od roku 2013 do loňského podzimu zasedal ve sněmovně za hnutí ANO. V říjnových volbách 2025 kandidoval ve Středočeském kraji, mandát však neobhájil. Je zastupitelem ve Slaném.

Ve sněmovně dlouho předsedal právě mediálnímu výboru. V této souvislosti proslul e-mailem z března 2020, v němž stranickým kolegům doporučoval, koho volit a koho nevolit do Rady ČT podle postoje kandidáta k hnutí ANO a tehdejšímu generálnímu řediteli Petru Dvořákovi. Ředitel Dvořák reagoval, že takové jednání „absolutně popírá roli Rady ČT jako garanta objektivity a mění ji ve skupinu snadno manipulovatelných osobností prosazujících výhradně partikulární politické zájmy“. Berkovec po odhalení e-mailu oznámil, že na funkci předsedy výboru rezignuje, ale po podpoře stranického klubu ANO nakonec neodstoupil.

Na podzim 2024 podepsal pozměňovací návrh k velké mediální novele požadující zachování původní definice televizních a rozhlasových přijímačů. V roce 2014 sledoval jako pozorovatel mezinárodně neuznané referendum o připojení anektovaného Krymu k Rusku a médiím řekl, že referendum podle něj proběhlo v klidu a bez nátlaku.

Při středečním slyšení uvedl, že by chtěl dohlížet na dodržování etického kodexu v oblasti střetu zájmů. Zmínil také, že by se mu líbil model přímé nominace kandidátů do rady politickými stranami po vzoru finské veřejnoprávní televize Yle. Za nejlepší šéfy, které během své kariéry měl, označil zakladatele Evropy 2 Michela Fleischmanna a zakladatele Novy Vladimíra Železného.

Martin Chalupský (12 hlasů)

Známý televizní a korporátní mluvčí, který v posledních 23 letech působil v byznysové sféře a nyní pracuje jako konzultant. Ke kandidatuře ho podle jeho slov přemlouvali známí i někteří současní členové rady (jejich jména si nechal pro sebe). Stojí za projektem Energie českého filmu, díky němuž plynárenská společnost koprodukovala více než sto českých filmů. „Mým zájmem je, aby rada fungovala, jsem konsenzuální typ. Byl bych rád, kdyby se situace kolem ČT zklidnila a stabilizovala,“ řekl při slyšení. Očekává, že přijde změna zákona o ČT, a míní, že rada by měla pomoci překlenout období zavádění nové legislativy.

Na Univerzitě Karlově vystudoval televizní žurnalistiku. V letech 1987 až 1992 byl redaktorem a moderátorem zpravodajství Československé televize, poté vedl domácí zpravodajství ČT a v letech 1994 až 1999 působil jako zahraniční zpravodaj v Německu. Od roku 2000 do roku 2003 byl mluvčím televize Nova a slovenské TV Joj. Od roku 2004 do poloviny roku 2024 zodpovídal za komunikaci plynárenské společnosti Innogy (dříve RWE a Transgas). V roce 2011 zvažoval kandidaturu na generálního ředitele ČT, ale nakonec si to rozmyslel. Do rady ho nominovala Nadace Naše dítě, v jejíž správní radě byl až do loňského června.

Tomáš Netík (12 hlasů)

Na mediální scéně dosud neznámý konzultant a projektový manažer, který v minulosti vedl investiční odbor pražského dopravního podniku a působil v obdobné agendě na ministerstvu spravedlnosti. Necelého půl roku pracoval jako výkonný ředitel společnosti Servodata. Z veřejných zdrojů není známo, že by se dříve zajímal o mediální problematiku. Do Rady ČT ho navrhl Sbor dobrovolných hasičů z Čestlic.

Poslancům se představil jako občanský kandidát bez politického pozadí se zaměřením na veřejné zakázky. „Dodržoval bych platný zákon o České televizi, ať by byl jakýkoli,“ prohlásil. O pořadu Otázky Václava Moravce řekl, že ho sledoval od teenagerského věku a doma mu neběží prakticky nic jiného než ČT24. „Ale bohužel musím uznat, že ten směr, který se teď nastavuje, nepovažuji za optimální, je tam prostor pro narovnání a zvýšení plurality,“ dodal.

Na dotaz exministra kultury Martina Baxy (ODS), co člověka přivede do televizní rady s podporou dobrovolných hasičů, Netík vysvětlil, že býval příslušníkem hasičského záchranného sboru a v dobrovolném sboru má rodinného přítele. Zmínil také zkušenost z dopravního podniku v souvislosti s kauzou Dozimetr: „Nejspíš bych tam působil dodnes, kdyby mi ředitel Witowski v době kauzy Dozimetru řekl, že to dál nejde a musím jít pryč.“

Pavel Matocha (10 hlasů)

Vystudovaný sociolog, který od roku 1992 pracuje v médiích jako parlamentní zpravodaj, redaktor a televizní pracovník. V šachovém světě organizuje zápasy a turnaje. V Radě ČT zasedá od roku 2020, stávající mandát mu končí v květnu. „Budu rád a svědomitě pokračovat v pozici a práci radního, pokud mě zvolíte,“ uvedl.

Za klíčové označil, aby zpravodajství a publicistika ČT informovaly o politických aktérech a společenských proudech férově a vyváženě. „V dnešní době je podstatné, abychom se pokoušeli přivádět různé názorové proudy k jednomu diskusnímu stolu,“ řekl.

Předseda mediálního výboru František Talíř (KDU-ČSL) se ho zeptal, zda se cítí spoluodpovědný za škodu způsobenou nezákonným odvoláním Dozorčí komise v listopadu 2020. Matocha reagoval popisem tehdejší situace a konstatoval, že rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který zrušil předchozí rozsudek Městského soudu potvrzující zákonnost odvolání, bylo „naprosto překvapivé“ a proběhlo bez veřejného jednání. Na otázky Talíře však konkrétně neodpověděl.

V radě byl postupně předsedou (2020–2022) a místopředsedou (2022–2024). Jeho funkční období provázely ostré střety s bývalým generálním ředitelem Petrem Dvořákem a později i s jeho nástupcem Janem Součkem, jenž Matochu na jaře 2025 veřejně obvinil z pokusu o nátlak a vydírání. Média informovala také o Matochově vazbách na miliardáře Pavla Tykače. V lednu 2026 se Rada ČT usnesením distancovala od Matochových výroků na sociálních sítích, v nichž se hlásil k zásluhám na odchodu některých tváří ČT. Loni na podzim se zdržel při hlasování o memorandu o veřejné službě ČT do roku 2030.

Lucie Plíšková (10 hlasů)

Učitelka základní školy a bývalá regionální redaktorka ČT zdůraznila, že komerční média nemohou vždy zastoupit úlohu veřejnoprávní televize. ČT by podle ní měla více zohledňovat potřeby menšin, být blíže lidem v regionech a věnovat se sociálním problémům. „Pokud mají být média hlídacím psem demokracie, Rada ČT by měla být hlídacím psem České televize,“ prohlásila.

Vystudovala učitelství anglického jazyka na Univerzitě Pardubice a překladatelství na Slezské univerzitě v Opavě. Vydala dvě knihy, aktuálně vede první stupeň na mezinárodní základní škole. Do rady ji navrhla Victoria School z Újezdu nad Lesy. Při slyšení upozornila na nedostatečné využívání projektu iReportér, malé povědomí o platformě ČT edu i malý rozsah vysílání z regionálních studií. Dlouhodobou absenci vrcholného politika v diskusním pořadu označila za selhání vedení redakce.

Jiří Baumruk (9 hlasů)

Dlouholetý sportovní komentátor, známý z vysílání ČT a Eurosportu, v současnosti pracuje pro Oneplay Sport. V Radě ČT už působil v letech 2005 až 2011, od roku 2007 jako její předseda. Média tehdy připomínala, že ještě jako šéf sportovní redakce koupil pozemek a vilu od firem podnikatele Antonína Charouze, s jehož marketingovou společností zároveň uzavíral smlouvu na hokejová práva. Baumruk to tehdy označil za shodu náhod.

Při slyšení upozornil na nákladný provoz budov na Kavčích horách. „Možná by stálo za to postavit moderní televizi na zelené louce a tohle střelit nějakým developerům,“ uvažoval. Neměl podle svých slov dobrý pocit z okolností volby a odvolávání generálního ředitele Jana Součka.

Po odchodu z rady komentoval na Eurosportu a pracoval na ministerstvu školství za vedení Josefa Dobeše (Věci veřejné). V politice kandidoval opakovaně – v loňských sněmovních volbách vedl středočeskou kandidátku strany Česká suverenita sociální demokracie, která získala 0,18 procenta hlasů. V roce 2013 kandidoval do sněmovny za volební blok Hlavu vzhůru Jany Bobošíkové, podporovaný Václavem Klausem, který u voličů rovněž neuspěl. Loni v září v rozhovoru pro internetovou televizi Raptor TV vytýkal moderátorům ČT, že je na nich údajně poznat, na čí straně jsou, a podpořil myšlenku auditu hospodaření.

Roman Bradáč (9 hlasů)

Zkušený televizní manažer, bývalý zahraniční zpravodaj a někdejší výkonný ředitel ČT24, krátce vedl také soukromou TV Barrandov. V Radě ČT zasedá od března 2020 a obhajuje mandát. Nominovala ho Metropolitní univerzita Praha, kde vyučuje na katedře mediálních studií.

Při slyšení konstatoval, že televize je opět ve společenském diskursu a debatuje se o jejím fungování a financování. Na otázku předsedy výboru Talíře ohledně škody způsobené nezákonným odvoláním Dozorčí komise odpověděl: „Pokud jsme tu škodu způsobili, tak ji holt zaplatíme.“ Dodal, že by hlasoval stejně znovu, protože odvolání bylo podle něj správné rozhodnutí.

Bradáč patřil mezi hlavní protikandidáty Petra Dvořáka při volbě generálního ředitele ČT v roce 2011, po prohře z televize odešel. Do rady ho v roce 2020 svým stranickým kolegům doporučil zvolit Stanislav Berkovec (ANO).

V červnu 2023 se Bradáč zdržel při hlasování o výzvě Rady ČT k politikům, aby rozhodli o zvýšení poplatků. Při loňském odvolání generálního ředitele Součka podpořil výtky vůči jeho práci. Na podzim se společně s Matochou, Šlégrem a Xaverem Veselým zdržel hlasování o memorandu o veřejné službě do roku 2030.

Petr Jahn (9 hlasů)

Bývalý zástupce šéfredaktora a šéfproducent zpravodajství České televize. „České televizi rozumím ze všech stran, bohužel včetně klientelistických vazeb, proto bych byl vhodným kandidátem,“ řekl při slyšení. Z televize odešel krátce po nástupu generálního ředitele Petra Dvořáka, od té doby působí jako konzultant.

V posledních letech se k ČT vyjadřoval v komentářích pro Parlamentní listy, kde kritizoval výdaje na sportovní práva, zvyšování poplatků i velkou mediální novelu. Při slyšení tvrdil, že výroba v ČT je podle jeho kalkulací třikrát dražší než v komerčních stanicích. „Česká televize horko těžko vyrábí formáty, na které má celá televize o půlku méně peněz než na sport,“ prohlásil.

Do rady kandidoval i v letech 2014 a 2022. Nominovala ho Nadace pozemního vojska AČR, která provozuje vojenské Muzeum na demarkační linii v Rokycanech a spolupořádá přehlídku vojenské techniky Bahna. Jahn je spoluzakladatelem nadace a členem její správní rady.

Giuseppe Maiello (9 hlasů)

Vysokoškolský pedagog, antropolog a regionální politik italského původu. Za klíčovou kompetenci Rady ČT označil schvalování rozpočtu, jinak při slyšení nebyl ohledně svých představ o výkonu funkce příliš konkrétní. „Působil jsem v politice, ale to považuji za období, které už je za mnou,“ konstatoval.

Magisterské studium absolvoval v Neapoli, získal dva doktoráty – ze slovanské filologie na FF UK a z mezinárodních studií na neapolské univerzitě L’Orientale. V roce 2015 se habilitoval v oboru etnologie na Masarykově univerzitě. Od roku 2013 působí na Vysoké škole finanční a správní, kde od ledna 2024 vede katedru společenských věd. Nominuje ho Slavistická společnost Franka Wollmana.

Politicky se angažoval v Koruně české, Straně zelených, Liberálně-ekologické straně i v České pirátské straně, za kterou v roce 2017 kandidoval do sněmovny jako lídr zlínské kandidátky. Na komunální úrovni je spjat s pražskými Klánovicemi.

V roce 2014 se zúčastnil protestní akce před ČT „Vysílejte pravdu“, kde prohlásil, že ČT je zmanipulovaná a chová se jako Al-Džazíra. Později svá slova mírnil. Kontroverzi vyvolala i jeho účast na debatě „Kam kráčíš, armádo?“ v roce 2017, pořádané spolkem spojeným s aktivistou Žarkem Jovanovičem, kde vystupovali i představitelé KSČM a Strany práv občanů.

Jiří Šlégr (9 hlasů)

Bývalý hokejista v Radě ČT zasedal od března 2020 a obhajuje mandát. Při slyšení ocenil sportovní vysílání ČT a zdůraznil, že mezinárodní sportovní akce by na veřejnoprávní televizi měly zůstat, protože jde o reprezentaci země a děti potřebují vzory. V radě byl zpravodajem ročních hodnotících zpráv ČT sport.

Šlégrův příchod do rady byl vnímán jako součást obměny směrem k větší kritičnosti vůči tehdejšímu vedení pod ředitelem Dvořákem. Patřil do bloku radních spolu s Matochou a Xaverem Veselým, kteří často vystupovali proti managementu ČT. Byl místopředsedou rady za Matochova vedení. V listopadu 2020 hlasoval pro odvolání Dozorčí komise, které Nejvyšší správní soud označil za nezákonné. Šlégr je jedním z radních, po kterých by vedení televize mělo vymáhat způsobenou finanční škodu.

V lednu 2021, v době nejpřísnějšího covidového lockdownu, se zúčastnil nelegální oslavy narozenin teplického podnikatele Petra Bendy. Svou účast hájil tím, že šlo o pracovní schůzku s Milanem Hniličkou, tehdejším šéfem Národní sportovní agentury. Kvůli tomu mediální výbor sněmovny diskutoval o jeho případném odvolání.

Šlégr byl v letech 2010 až 2013 poslancem, v letech 2010–2011 členem ČSSD a poté místopředsedou strany Národní socialisté (později LEV 21). Do rady ho navrhl jeho domovský hokejový klub HC Litvínov.

Luboš Xaver Veselý (9 hlasů)

Moderátor a spoluzakladatel internetové televize XTV obhajuje mandát po šestiletém období. Nominaci získal od Asociace samostatných odborů vedené Bohumírem Dufkem.

„Českou televizi považuji za jednu z nejdůležitějších institucí v této zemi,“ prohlásil při slyšení. V radě měl na starosti zprávy o stanicích ČT Déčko a ČT3. Zasadil by se o návrat zrušené stanice ČT3 a chtěl by vést diskusi o tom, zda ČT nezaspala internetovou dobu. Kritizoval také rezignaci na práci s českými tvůrci: „Nakupujeme licenční formáty od BBC, Endemolu a dalších firem.“ Přál by si, aby naopak ČT byla televizí, od které budou ostatní kupovat pořady.

Na otázku k nezákonnému odvolání Dozorčí komise v listopadu 2020 odpověděl: „Každému z nás se může stát, že udělá chybu, ale toto chyba nebyla.“ Hlasoval by stejně znovu. V předchozím volebním období sněmovny čelil návrhu na odvolání kvůli vulgárním výrokům o ženách ve svém internetovém streamu, proces však nebyl dotažen kvůli odporu SPD a ANO. V posledních měsících se zviditelnil zájmem o to, proč nebyl do Otázek Václava Moravce dlouhodobě pozván Tomio Okamura.

Na dotaz poslance Matěje Hlavatého (STAN), zda své působení na zpravodajských kanálech mimo ČT nevnímá jako střet zájmů, Veselý reagoval, že nejde o zpravodajství, ale o publicistiku. Popsal také své setkání s Janem Součkem před volbou generálního ředitele, při kterém mu stanovil tři podmínky: aby ČT nevstupovala do boje o poplatky, aby nebyly začerněné smlouvy a aby se vrátila ČT3. Podobně se ale prý potkával s většinou kandidátů.

Petr Brozda (8 hlasů)

Třinecký podnikatel kandiduje do Rady ČT dlouhodobě – hlásil se již v letech 2021, 2022, 2023 a 2024. Tentokrát ho nominovaly dvě organizace: spolek Aliance pro rodinu a Grémium majitelů lékáren. V listopadu 2020 ho Pavel Matocha navrhoval jako člena nové Dozorčí komise po odvolání té předchozí, neprošel však.

Při slyšení zopakoval své tři priority: ekonomiku, regionální vysílání a zpětnou vazbu. Upozornil, že dosud nezačala investice do rekonstrukce televizního studia v Ostravě. Zmínil pokles důvěryhodnosti ČT ze 72 na 62 procent s meziročním propadem o čtyři procentní body. „Cena je to, co platíme, hodnota to, co dostáváme. A já bych chtěl usilovat o maximalizaci hodnoty pro diváka,“ uvedl.

Absolvent ekonomické fakulty Technické univerzity v Ostravě podniká v oblasti firemního poradenství, vystudoval také žurnalistiku a po studiích založil regionální týdeník Horizont. Podle jeho vlastních příspěvků na Facebooku je jeho rodinným přítelem ostravský senátor za ANO Martin Bednář. Brozda byl rovněž spolumajitelem třinecké lékárny.

Aliance pro rodinu, jedna z jeho nominujících organizací, v létě 2024 spustila protestní petici proti zvyšování televizních poplatků a opakovaně posílá stížnosti na pořady ČT. Uspěla například s podnětem na reportáž v pořadu 168 hodin o manželství pro všechny. Na dotaz exministra Baxy, jaký názor má na stížnosti Aliance pro rodinu, Brozda odpověděl, že by postupoval jako u soudu a vyslechl obě strany. S konkrétními stížnostmi však není obeznámen.

Aleš Erber (8 hlasů)

Odborník na lesnictví nominovaný Českou zemědělskou univerzitou. V médiích se objevuje jako odborný respondent v reportážích a rozhovorech o dřevařství, lesnictví a podobných tématech. Také v Radě ČT by chtěl být odborným garantem pro informování o krajině a přírodě. „Váš zápal pro dřevařství a lesnictví je impozantní, ale úplně z toho nevyplývá vaše motivace, proč chcete kandidovat do Rady ČT,“ reagoval exministr kultury Martin Baxa (ODS). Erber mínil, že v ČT chybí odborné pořady nejen o lesnictví a zemědělství, ale i dalších oborech. Sám nabízel televizi svůj námět, ale neuspěl s ním.

Od roku 2016 do roku 2024 působil ve Výboru pro životní prostředí zastupitelstva Pardubického kraje jako člen bez politické příslušnosti, ale za hnutí ANO. V období 2010 až 2014 byl zastupitelem v obci Chvojenec.

Milan Fric (8 hlasů)

Mostecký advokát kandidoval do rady podruhé v krátké době – v únoru 2026 ho mediální výbor vybral do trojice finalistů, sněmovna ale nakonec upřednostnila Vladimíra Karmazína. „Reprezentuji skupinu mladší generace,“ představil se čtyřicetiletý kandidát. Za potřebné označil, aby v radě zasedal člověk s právním vzděláním. Navrhoval otevřít debatu o přijetí zcela nového zákona o ČT s novou definicí veřejné služby. Upozornil, že pokud generální ředitel nebude vymáhat škodu po radních za nezákonné odvolání Dozorčí komise a dojde k jejímu promlčení, měl by za ni nést odpovědnost on sám.

Absolvoval právnickou fakultu v ČR a postgraduální studium mezinárodního obchodního práva na University of Manchester.

Anna Koller (8 hlasů)

Advokátka specializovaná na veřejné zakázky, obchodní právo a autorské právo. Do rady ji navrhl spolek Vraťte nám stát, její kandidaturu veřejně podpořili Piráti. V posledních volbách do Evropského parlamentu byla zapsána na kandidátce SEN 21 a Volt Česko, kandidatury se ale vzdala.

„Profese advokátky mě naučila přijmout bezvýhradně odpovědnost za své jednání,“ uvedla při slyšení. Zdůraznila, že členové rady nesmí být prodlouženou rukou žádného politika ani strany a nesmí být nástrojem zákulisních tahanic. Upozornila, že v osmnáctičlenné radě zasedají pouze tři ženy. „Orgán, který má sloužit veřejnosti, ji sám příliš nereprezentuje,“ řekla.

Absolvovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v roce 2012. Přispívala do médií články z oblasti rodinného, občanského a stavebního práva.

Richard Medek (8 hlasů)

Mediální manažer známý jako bývalý programový a generální ředitel Českého rozhlasu, z jehož čela po pěti měsících rezignoval. Do Rady ČT kandiduje opakovaně, hlásil se v letech 2012, 2014, 2020 a 2023. V roce 2024 ho hnutí ANO navrhovalo do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.

Při slyšení uvedl, že ČT dospěla do „kulminačního bodu“, kdy je nutné řešit její program, organizaci a náklady. Kritizoval, že se ve zpravodajství projevoval aktivismus některých redaktorů a management to nedokázal korigovat. „Management ČT dal svým redaktorům volnost k tomu, že si vypěstovali svůj vlastní názor, který z jejich prezentace byl cítit,“ tvrdil. Komercionalizaci programu ČT1 označil za problematickou a mínil, že ČT by měla být hodnocena nejen podle sledovanosti, ale i podle důvěryhodnosti a spokojenosti diváků.

Absolvoval Fakultu žurnalistiky na Univerzitě Karlově. Prošel soukromým rádiem Nová Alfa, televizí Nova (kde vedl Snídani s Novou a byl ředitelem marketingu), i Českou televizí (producent a šéfdramaturg zábavy v letech 1999–2004). V únoru 2009 jako programový ředitel Českého rozhlasu rozčílil posluchače Radia Wave prohlášením, že „nejsou budoucností tohoto národa“, za které se posléze omluvil. Nominuje ho Unie armádních sportovních klubů ČR.

• Chcete mít Lupu bez bannerů?
• Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
• Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
• Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?

Staňte se naším podporovatelem

Chci se stát podporovatelem