Hlavní navigace

Přechod na DVB-T2 vyjde Česko na desítky miliard, stát ale vydělá na DPH

Jan Potůček

Největší sumu zaplatí sami diváci, kteří si budou muset pořídit nové televizory nebo set-top-boxy s tunery DVB-T2. Vydělají na tom nejen výrobci a prodejci, ale také státní rozpočet.

Doba čtení: 5 minut

Nejvíc zaplatí divák

Z přechodu na nový systém pozemního digitálního televizního vysílání ve standardu DVB-T2 se stává docela zajímavé terno pro všechny zainteresované subjekty. Expertní skupina při ministerstvu průmyslu a obchodu, která připravuje návrh Strategie rozvoje terestrické televizní platformy v České republice, se dala do vyčíslování celkových nákladů a dospěla k jedenáctimístným sumám. Ne vše ale bude muset zaplatit stát. Naopak: největší náklady čekají na koncové uživatele, tedy televizní diváky, kteří si budou muset pořídit nové televizory nebo set-top-boxy s tunerem DVB-T2. Na to se těší nejen jejich výrobci, ale i prodejci. Měnit by měly řádově miliony televizních přijímačů, přičemž cena těch nových bude začínat na 10 tisících korunách (v případě televizorů s integrovaným tunerem DVB-T2) nebo přinejmenším na tisících (u set-top-boxů).

„Cirkus“ s výměnou televizorů se významně promítne i do státního rozpočtu. Z toho by sice měly dočasně plynout peníze na souběžné vysílání přechodných sítí DVB-T2 a stávajících multiplexů DVB-T nebo na státní informační kampaň k přechodu na nový vysílací standard, tyto výdaje ale výrazně přebijí příjmy z daně z přidané hodnoty (DPH). Přechod na DVB-T2 přinese do státního rozpočtu např. zvýšený výběr DPH na základě zvýšení nákupu přijímacích zařízení, potvrzuje předseda expertní skupiny ministerstva průmyslu a obchodu Pavel Dvořák, bývalý šéf Rady Českého telekomunikačního úřadu. Jestliže tedy státní kasa vydá na novou vlnu televizní digitalizace jednotky miliard korun, inkasovat by měla násobky této sumy. Opakovaná otázka, kdo to všechno zaplatí, opět končí u daňového poplatníka.


Foto: Ivana Dvorská, DigiZone.cz

Stát nebude na přechodu k DVB-T2 tratit, věří Pavel Dvořák

Kolik tedy bude stát druhá digitalizace?

Expertní skupina zatím nad celkovou sumou nákladů na přechod k DVB-T2 ještě diskutuje, první pracovní nástřely ale hovoří o částce mezi 26 a 27 miliardami korun. Z toho zhruba čtyři až pět miliard by měl zaplatit stát. Něco přes miliardu bude stát souběžné vysílání v obou standardech, které musí být podle zákona o elektronických komunikacích hrazeno z „eráru“, protože jde o vynucený přechod na nový standard. A počítá se také se státní informační kampaní, kterou při přechodu z analogového na digitální televizní vysílání platila z části výnosů z prodeje reklamy na programu ČT 1 veřejnoprávní Česká televize. Tato informační kampaň podle zprávy Národní koordinační skupiny v minulosti vyšla na částku okolo 200 milionů korun. Tento zdroj nyní není k dispozici. To znamená, že se musí najít jiný, konstatoval v nedávném rozhovoru pro DigiZone.cz Pavel Dvořák.

Co se naopak příliš hledat nemusí, je souhlas provozovatelů celoplošných multiplexů DVB-T s předčasným vracením jejich kmitočtů. Podobně jako u analogového vysílání, kdy Nova s Primou měly prodloužené vysílací licence daleko za termín plánovaného vypínání analogu, i u přechodu na DVB-T2 stát počítá s velkorysými kompenzacemi. Nova s Primou získaly oprávnění spustit další nové programy, navíc s předstihem oproti formující se digitální konkurenci, a stát jim znovu prodloužil licence pro jejich hlavní kanály. U přechodu na DVB-T2 se počítá s ještě velkorysejším přístupem, ovšem nikoli k samotným televizím, které na rozdíl od analogové éry nespravují kmitočty, na kterých vysílají, ale k operátorům celoplošných multiplexů. Právě ti by měli přestat vysílat dříve, než vyprší platnost jejich kmitočtových přídělů pro sítě DVB-T.

Ročně by chod celostátního kanálu z regionálním zpravodajstvím vyšel přibližně na 240 milionů korun. Částka je to na první pohled poměrně vysoká, nicméně je do ní započítána distribuce signálu i chod studií
Foto: isifa/Lidové noviny/JINDRICH MYNARIK

Až 27 miliard korun by měl stát celý proces přechodu z DVB-T na DVB-T2

Souběh, kompenzace, prodloužení. A to se vyplatí

V připravované Strategii mluvíme o kompenzacích, protože všichni držitelé celoplošných přídělů budou mít příděly, kde budou uvolňovány kmitočty pásma 700 MHz. Vlastně provedeme refarming, příděly budou změněny kmitočtově a i z hlediska času. To znamená, že jejich platnost bude prodloužena, a budeme se snažit, aby jejich platnost byla jednotná, slibuje Pavel Dvořák z pozice šéfa expertní skupiny ministerstva průmyslu a obchodu. Jestliže nynější kmitočtové příděly pro vysílání ve standardu DVB-T mají operátorům celoplošných sítí vypršet v letech 2021 až 2024, expertní skupina by je chtěla odebrat již na přelomu let 2020 a 2021. Za to by operátorům nabídla adekvátní sítě ve standardu DVB-T2 s platností prodlouženou do roku 2030 nebo 2035.

Je to vlastně dvojí kompenzace, hodně výhodná pro České Radiokomunikace, komentuje tento plán jeden z menších provozovatelů regionální sítě DVB-T, kterého se tyto náhrady týkat nebudou, protože regionálním multiplexům skončí platnost individuálních oprávnění pro kmitočty již na sklonku roku 2017. Nejenže jim stát prodlouží platnost kmitočtových přídělů až o 15 let, ale zároveň jim dá náhradou sítě, které budou kapacitně mnohem výhodnější než sítě DVB-T, protože se do nich vejde mnohem víc televizních programů. Za takových podmínek se nedivím, že České Radiokomunikace tolik horují za rychlé spouštění DVB-T2, dodává manažer. Největší provozovatel televizních vysílačů u nás navíc může počítat se ziskem z provozu dvou přechodných multiplexů DVB-T2, které odstartují v polovině příštího roku a budou vysílat souběžně se stávajícími multiplexy DVB-T až do začátku roku 2021.

NMI18_Krausova


Foto: archiv DigiZone.cz

Přechodné sítě DVB-T2 jsou plánovány na kóty vysílačů Českých Radiokomunikací

Proč pět let souběhu DVB-T/T-2?

České Radiokomunikace tak budou příjemcem státního příspěvku na souběh vysílání DVB-T a DVB-T2, jehož náklady Pavel Dvořák odhaduje na 200 až 250 milionů korun ročně po dobu pěti let. Jednoduše proto, že dvě přechodné sítě DVB-T2 – multiplex A pro Českou televizi a multiplex B pro komerční stanice – budou naplánovány na kóty vysílačů Českých Radiokomunikací. Vysílat se bude ze stejných stanovišť, protože pro domácnosti je samozřejmě výhodné, aby to bylo takto a nemusely točit anténami. V koncepci se hovoří o nejméně dvou přechodných sítích na stejných vysílacích stanovištích. Pokud se podaří zkoordinovat další, třeba na stanovištích druhého operátora, nic tomu jistě bránit nebude, ujišťuje Pavel Dvořák. Se souběžným vysíláním mají České Radiokomunikace dobrou zkušenost už z první televizní digitalizace, během níž dosáhly rekordních miliardových příjmů.

Pětiletý souběh dvou celoplošných multiplexů DVB-T2 s „dosluhujícími“ sítěmi DVB-T bude vlastně ještě delším obdobím souběhu než u přechodu z analogového na digitální televizní vysílání, kdy nejdelší souběhy ve vybraných regionech trvaly dva roky. Tak dlouhé souběžné vysílání bylo odůvodněno potřebou vytvořit divákům určitý čas na pořízení digitálních přijímačů a úpravu antén (včetně STA na velkých bytových domech). Diváci ale většinou nechali pořizování digitálních televizorů nebo set-top-boxů na poslední chvíli a souběh analogového a digitálního vysílání proto nemusel trvat dlouhé měsíce či roky, ale stačily by týdny. Existovaly dokonce i výjimky, kdy se na DVB-T přecházelo „střihem“. To však u DVB-T2 nehrozí, a tak nás čeká pětiletka souběžného vysílání zhruba dvaceti až třiceti televizních stanic v terestrice.

Našli jste v článku chybu?