Co se vysílalo
Z Klínovce bylo možné na digitální rozhlasový přijímač, kompatibilní s vysílacími standardy DAB a DAB+, naladit čtyři stanice veřejnoprávního Českého rozhlasu. V systému DAB šlo o celoplošný program ČRo 2 – Praha a regionální ČRo Karlovy Vary. V systému DAB+ o vyloženě digitální stanice ČRo Rádio Wave a ČRo Leonardo, které pozemně vysílají už jen v televizním veřejnoprávním multiplexu České televize. Rozhlasový multiplex bylo možné zachytit na kanálu LG, který vysílal poměrně vysokým výkonem 2,5 kW. Bylo pokryto poměrně rozsáhlé území Plzeňského, Karlovarského a Ústeckého kraje,
uvedl pro server DigiZone.cz Tomáš Řapek, ředitel společnosti Teleko, která experiment provozovala. Stejná firma testuje zemské rozhlasové digitální vysílání pravidelně a jako jediná zatím připustila, že v nadcházejícím tendru Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) požádá o kmitočtové příděly pro pravidelné vysílání v takzvaném L-pásmu. To je vhodné spíše pro regionální vysílání (u celoplošného nebo při pokrývání většího území se musí použít více vysílačů).
Místo příjmu: Žatec a okolí
Martin Patera, spolupracovník serveru DigiZone.cz, se specializuje na oblast digitálního rozhlasu, takže test z vysílače Klínovec byl pro něj velkou výzvou. Okno v Žatci, ze kterého přijímal, je směrováno na západ, tudíž z něj bylo opticky na tuto lokalitu vidět. Jako přijímač použil svou Himalayu DRM 2009. Ta bohužel umí zpracovat signál pouze v kompresi MPEG-2, takže stanice v systému DAB+ (komprese MPEG-4/AAC+v2) byly hluché. Tento nedostatek však již byl nahlášen výrobci na Taiwan kvůli možnému upgradu firemního softwaru. V podstatě by to neměl být problém, jelikož se kodek MPEG-4/AAC+v2 již používá v DRM, které přijímač umí zpracovat,
uvedl pro DigiZone.cz Martin Patera. Mělo by tedy stačit upravit tzv. demodulační část firmwaru, aby přijímač zvládl zpracovat trochu jiné umístění transportního toku v rozhlasovém multiplexu.
Testování probíhalo i v pohybu
Příjem byl možný také v automobilu Škoda Forman s univerzální anténou (DV/SV/KV do 12MHz, VKV, DAB-III a DAB-L) s předzesilovačem (12dB v L bandu). Zde už se však objevily občasné výpadky. Např. při cestě po rovině, kdy byla cesta směrem ke Klínovci zastíněna, byl příjem bez výpadků, ale pokud podél cesty stály stromy, výpadek občas nastal. Ten se pak projevil jako zabublání do zrobotizovaného hlasu. Další výpadky nastaly v zákrytu okolním terénem (nikoliv stromy) v mírně kopcovitém terénu při pohybu na trase Chomutov – Žatec přes bývalé vojenské letiště. Problémy způsobily i větrné elektrárny umístěné na hřebeni Krušných hor. I když jsem stál, tak ke zrobotizování zvuku docházelo vždy, když se vrtule, která zakrývala Klínovec, pootočila o několik stupňů. Odhaduji to na 4–5 výpadků během celého otočeni vrtule větrné elektrárny,
konstatoval Patera.
AUDIO: Záznam vysílání Českého rozhlasu z vysílače Klínovec
Přijímač byl velmi citlivý na pohyb
Jak Martin Patera zjistil, důležité bylo se při samotném příjmu v bytě nepohybovat, jelikož již při nepatrném posunu, byť třeba jen o jeden nebo dva centimetry, došlo k výpadku, a to vinou špatného odrazu. Signál byl tedy citlivější na to, zda je či není signál, na rozdíl tedy od VKV (FM). Během testu byla anténa Himalaye vytažena na délku přibližně dvaceti centimetrů. Jako důvod pro technicky zdatné je možné uvést následující výpočet: vlnová délka je 300/1450 [MHz] = 0.206m = cca 20cm. Například plně vytažená teleskopická anténa (cca 1m) měla kvalitní příjem v pásmu FM, ale na DABovém kanále LG to dělalo to, ze signál „lítal“ na S-metru nahoru dolu bez toho, že by to demodulovalo zvuk do reproduktoru,
uvedl spolupracovník serveru DigiZone.cz. Pokud však délka antény byla alespoň délky celé vlny, tak už šlo signál docela dobře přijímat bez výpadku. Při připojení externí anténky 1/4Lambda (5cm), která byla zhotovena z kusu drátu, byly výpadky ještě menší. Nejlepší výsledek byl pak s anténou od GPS navigace. Potvrdila se však skutečnost, že DABové L-pásmo funguje jak v extravilanu (nezastavěné oblasti), tak v intravilanu (zastavěné ploše), přičemž v intravilanu je třeba vytvořit hustější SFN (jednofrekvenční) síť, aby byly pokryty i byty v sídlištích.
Obsah DAB multiplexu z Klínovce.
Na celostátní vysílání si ještě počkáme
Od Českých Radiokomunikací se očekává, že sehrají při digitalizaci rozhlasu podobnou roli jako při digitalizaci televizního vysílání. Vlastní totiž nejlukrativnější vysílače, a tak se bez nich neobjedou ani operátoři, kteří by chtěli digitální rozhlasové vysílání provozovat sami. Je velmi pravděpodobné, že i firma Teleko, pokud by chtěla provozovat celoplošné rozhlasové digitální sítě, by si od Českých Radiokomunikací pronajímala některé vysílače, tak jako to u televizního multiplexu 3 dělá společnost Czech Digital Group (CDG). Samy České Radiokomunikace si potom počkají spíše na rozhlasové digitální kmitočty ve III. televizním pásmu. Vysílání ve III. pásmu však zatím brání některé analogové televize. Teprve po jejich vypnutí bude možné sestavit celostátní rozhlasové multiplexy. Asi největší zábranou digitálního rozhlasového vysílání ve III. pásmu je analogové vysílání televize Nova na 12. kanálu ze severočeského vysílače Buková hora. Toto vysílání mělo už dávno skončit kvůli rušení digitálního rozhlasu v sousedním Německu, podle Technického plánu přechodu na zemské digitální televizní vysílání v České republice se s ním ale počítá až do konce srpna příštího roku.
Foto a video: Martin Patera
ČTĚTE TAKÉ:
Perspektivy digitálního rozhlasu T-DAB v České republice
Zkušenosti s příjmem digitálního rozhlasu T-DAB a DAB+ v Praze
ČLÁNKY DO MAILU