Přijímáme zemskou digitální televizi od sousedů: Rakousko

Jaké programy z rakouského DVB-T doletí až k nám?

V minulém článku z letošního února jsme si přiblížili přesahy signálů zemské digitální televize z Německa, dnes se podíváme na signály od našich jižních sousedů. Pozemní příjem rakouských televizních programů je atraktivní i proto, že na rozdíl od německých stanic, které běží na satelitu Astra volně, jsou ty rakouské zakódované. V rakouském DVB-T, tedy zemském digitálním vysílání, se šíří dva celoplošné multiplexy. V prvním, označovaném jako ORS multiplex A, najde divák programy ORF 1, ORF 2 a ATV+, přičemž ORF 2 se vždy vysílá ve dvou regionálních mutacích, které se liší pouze večer, kdy se vysílá dané regionální vysílání.

Multiplex A má velmi hustou síť vysílačů, vedle silných páteřních vysílačů jsou využity i sekundární vysílače s výkony do 20 kW a množství slabých vykrývačů a opakovačů. Druhý balíček, označovaný jako ORS multiplex B, obsahuje programy Puls 4, ORF Sport Plus, 3sat a Servus TV. Jeho vysílací síť je tvořena jen silnými vysílači páteřní sítě. Po celém Rakousku pak existují i lokální multiplexy, z nichž některé lze zachytit i v českém pohraničí.

Programová nabídka DVB-T v Rakousku

Kde se dá naladit digitální televize z Rakouska

Příjem rakouských programů je rozšířený hlavně na jižní Moravě a v jižních Čechách, dříve bylo možné signály z Rakouska zachytit i daleko ve vnitrozemí, dokonce i na severní Moravě. Jednalo se ale většinou o příjem v pásmu VHF, kde se vysílal program ORF 1. Často se chytal vysílač Jauerling, který používal speciální kanál E2A (kmitočtově shodný s naším kanálem R1). Daleko doletěly i signály z Vídně, Weitry nebo Lince. I signály v pásmu UHF, kde se vysílal program ORF 2, se často daly zachytit v českém nebo moravském vnitrozemí, v porovnání s VHF kanály byl ale dosah nižší.

DVB-T se v Rakousku vysílá stejně jako u nás pouze v pásmu UHF, takže příjem v oblastech, kde šlo dříve v analogu zachytit pouze program ORF 1, již zřejmě nebude možný, i přesto jsou ale přesahy některých rakouských vysílačů velké.

Rakouský vysílač Jauerling (Foto: autor)

Na následujících řádcích se podrobně seznámíme s přesahy jednotlivých rakouských vysílačů směrem do českého a moravského vnitrozemí, a to včetně mapek pokrytí. Diváky, kteří již vlastnili antény pro příjem analogového programu ORF 2, potěší, že se většinou vysílá na stejných kanálech a se stejnou polarizací, často tedy lze s úspěchem použít stávající anténní konfiguraci.

Příjem DVB-T z vysílače Wien – Kahlenberg

Nejdříve se podíváme na vysílač Wien – Kahlenberg. Signál odsud pokrývá zejména oblast jižní Moravy, bez větších problémů ho lze zachytit i v Brně, doletí ale také na Vysočinu, a na výkonnou anténu ho zachytíme i na Zlínsku a některých místech Hané. Velmi slušně je pokryto i západní Slovensko. V jednofrekvenční síti SFN s Kahlenbergem vysílá i vysílač Poysdorf – Galgenberg, který se nachází jen pár kilometrů od českých hranic, ale jeho vyzařování směrem do České republiky je značně omezeno. I tak ale vykrývá slušně oblasti na jih od Brna. Velký dosah do vnitrozemí ale tento vysílač nemá.

Kombinované pokrytí vysílačů Kahlenberg a Galgenberg si můžete prohlédnout na následující mapě.

Kliknutím můžete mapku zvětšit

Příjem DVB-T z vysílačů Sankt Pölten – Jauerling a Weitra – Wachberg

Asi největší část území České republiky pokrývá další ze silných rakouských vysílačů, Sankt Pölten – Jauerling. Vedle velmi výhodné polohy a vysoké nadmořské výšky k tomu přispívá i všesměrový anténní systém. Jauerling lze zachytit na jižní Moravě, na Vysočině či v jižních Čechách, a signál odtud doletí i do středních Čech, autor článku může potvrdit relativně stabilní příjem na Benešovsku.

V jednofrekvenční síti s Jauerlingem vysílá více lokálních vysílačů, nejsilnější z nich je Weitra – Wachberg. Ten se nachází na rakouské straně Novohradských hor v oblasti Waldviertel, a i přes směrové omezení pokrývá velkou část jižních Čech, signál odtud dolétne také na Vysočinu, a i na některých lokalitách ve středních Čechách je příjem odtud možný.

Z vysílače Jauerling se navíc šíří i lokální multiplex obsahující stanici P3TV. Ten se dříve vysílal na 68. kanále a diagram byl ostře směrový, nově bylo ale vysílání převedeno na 38. kanál a přepojeno do hlavního všesměrového anténního systému. I přes nízký vyzářený výkon 5 kW lze tento multiplex v tuzemsku zachytit, hlavně tam, kde jsou silné zbylé dva multiplexy z Jauerlingu.

Pokrytí jednotlivých vysílačů si můžete prohlédnout na následujících mapách.

Mapa pokrytí multiplexů A a B z vysílače Jauerling. Kliknutím můžete mapku zvětšit.

Mapa pokrytí lokálního multiplexu P3TV z vysílače Jauerling. Kliknutím můžeme mapku zvětšit.

Mapa pokrytí multiplexu A z vysílače Weitra. Kliknutím můžete mapku zvětšit.

Příjem DVB-T z vysílače Linz – Lichtenberg

V jižních Čechách, zejména pak na Českokrumlovsku a Českobudějovicku, lze rakouské DVB-T zachytit z vysílače Linz – Lichtenberg. Jeho dosah je omezen hraničními horami a masivem Kletě, větší přesah má jen směrem na Třeboňsko a Jindřichohradecko. Z Lichtenbergu se vysílá i lokální multiplex, který obsahuje regionální televizi LT 1. Jeho výkon je ale nízký a větší přesah do České republiky nemá.

Na některých místech jižních Čech a na Šumavě je možné naladit také vysílač Salzburg – Gaisberg. Ten je ale daleko od hranic, a jeho signál se celkem spolehlivě zastaví o hřeben Šumavy, v českém vnitrozemí ho tak již zachytit nelze.

Pokrytí vysílače Linz – Lichtenberg si můžete prohlédnout na následující mapě.

Kliknutím můžete mapku zvětšit

Rizika dálkového příjmu digitální televize

Na závěr je třeba poznamenat, že dálkový příjem DVB-T na vzdálenosti přes 100 km je vždy velmi závislý na podmínkách šíření a na terénním profilu mezi vysílačem a místem příjmu a často bývá velmi nestabilní. Mohou se objevovat úniky signálu, příjem bývá lepší v noci či ráno a podobně. Pokud je v lokalitě příjmu signál na prahové úrovni, je často instalace výkonné anténní soustavy bez delšího testování sázkou do loterie, protože většinou nelze předvídat, co signál udělá v delším časovém horizontu. Před finálním nainstalováním antény pro dálkový příjem je tedy vhodné nějaký čas věnovat měření a vysledovat, jak se signál přijímaného vysílače v místě příjmu chová.

Zejména v podzimních a zimních měsících je pak dálkový příjem rozhlasových a televizních signálů ovlivněn inverzemi. Lze pak zachytit velmi vzdálené vysílače, které často zesílí i na místní hodnoty. Konkrétně rakouské vysílače pak není problém zachytit v Praze či dokonce v Krkonoších.

Mapy: autor, mezititulky: redakce