Inverze: do Česka dorazily signály ze severu i jihu Evropy

Co to je inverze a jak vlastně vzniká

Na horách bude hezky, v nížině ošklivo. Ach jo, to zas bude počasí… řeknete si. Ovšem inverze způsobuje i mnohem závažnější jevy. Vlny se začnou šířit jinak, než by se předpokládalo. Co to je vlastně inverze? Nejlépe popsal celou situaci v legendárním (ale stále platném) článku známý radioamatér Pavel Šír, OK1AIY, který vyšel v RZ 1977. Za normálních okolností klesá teplota vzduchu v troposféře s rostoucí výškou nad zemí rovnoměrně o 0,65 až 1 °C na každých 100 m. Intenzivním slunečním zářením se během dne země ohřeje a nahromaděné teplo se odevzdává během noci opět vzduchovým vrstvám, které jsou blízko zemského povrchu. Tak vznikne teplotní průběh. Jeho obrácení (inverze) je zvláště znatelné v ranních hodinách, kdy je vzduch již značně ochlazen. Tento jev se označuje jako přízemní inverze a tvoří se při bezoblačném počasí, vysvětluje Šír.

Signál rumunské televize TVR2 na 38. kanále zachycený v jižních Čechách; foto: Pavel Pokorný, CSDXC

Další výskyt inverze může nastat na horní hranici mraků či mlhy. Část tepelného záření se odráží a teplota tam poklesne. Tento jev vzniká poměrně často v podzimních a zimních měsících (říjen až leden) a jeho výška se pohybuje od 300 do 500 m nad zemí. Dále je možné se setkat s tzv. inverzí poklesovou. Klesající vrstvy vzduchu v oblastech vysokého tlaku se ohřívají s rostoucím tlakem. Tak se může nakonec stát, že tyto vrstvy jsou teplejší, než pod nimi ležící přízemní vrstva vzduchu. V těchto teplejších vrstvách velmi rychle klesá vlhkost.

Signál rumunské televize TVR2 na 36. kanále zachycený v jižních Čechách; foto: Pavel Pokorný, CSDXC

Inverze, která nejvíc způsobuje mimořádné dosahy, je tzv. advekční inverze. Ta vzniká, když se vodorovně rozložené a většinou suché vrstvy vzduchu nasunou přes studenější vrstvy vzduchu vlhčího. Rovněž přibližující se teplá fronta způsobí jakousi malou inverzi. Zlepšené podmínky šíření se však vyznačují malou stálostí. Trvají jen několik hodin, nebo dokonce jen několik minut a vzdálenosti při nich překlenuté nebývají větší než 400 až 600 km, pokračuje Šír.

Signál rumunské televize TVR1 na 52. kanále zachycený v jižních Čechách; foto: Pavel Pokorný, CSDXC

Pavel Šír dokonce nevylučuje, že mohou nastat i kombinace jednotlivých inverzí. Společným znakem jsou oblasti vysokého tlaku, tzv. anticyklony, které jsou pro vznik inverzí prvním předpokladem. Rychlý vzestup atmosférického tlaku a současný pokles teploty jsou znaky tzv. rychlé studené anticyklony. Je to vlastně oblast studeného vzduchu mezi dvěma frontálními poruchami, které postupují ze západu nejčastěji k severovýchodu. Vzniklé rozhraní dvou různých prostředí umožňuje šíření VKV na vzdálenosti 500 až 1000 km, dodává.

Signál maďarské televize TV2 na 32. kanále zachycený v jižních Čechách; foto: Pavel Pokorný, CSDXC

Ty nejlepší podmínky pro šíření velmi krátkých vln (VKV) bývají na zadní straně tlakové výše, kde inverze je ještě vylepšena nasunutím teplého vzduchu z jihu. Tlakový útvar má průměr až 2000 km a na jeho okrajích se inverze přibližuje k zemi. Právě z těchto míst se daří ta nejdelší spojení. Vlivem sesedání vzduchových hmot je vrstva studeného vzduchu stlačována blíže k zemi a inverze ještě více mohutní, shrnuje Šír ve svém článku nejlepší možné podmínky.

Signál maďarské televize RTL KLUB na 53. kanále zachycený v jižních Čechách; foto: Pavel Pokorný, CSDXC

Jaký má inverze na vlny účinek

Pavel Šír pochopitelně také na stránkách popisuje, jaké účinky má inverze na samotné vlny. Šíření VKV a světla jsou podobné, mohou se tedy odrážet a lomit. Inverze představuje mezní vrstvu mezi studeným hustým vzduchem a teplejším řídkým vzduchem. Taková mezní vrstva se vůči VKV chová podobně jako hladina vody vůči světlu, konstatuje. Ohyb, který je příznivý pro spojení na VKV nebo úplný odraz, může nastat jen tehdy, když vlna dosáhne vrstvy z hustšího prostředí; platí tedy, že vlna vyslaná z povrchu země se může lámat podle zakřivení země (nebo odrážet), když teplejší (řidší) vrstva vzduchu leží na studenější (hustší). K tomu právě dochází při inverzích. „Čím větší je tepelný rozdíl v inverzi, tím strmější dopadající vlny se mohou dobře odrážet,“ dodává Šír.

Signál německého digitálního multiplexu z vysílače Norimberk/Dillberg na 34. kanále zachycený ve Struhařově u Benešova; foto: Pavel Bárta

Inverze? Jako první bodovali lovci dálkových signálů

Vše začalo poměrně nenápadně. 17. prosince přišla do konference DX listy, hlavního informačního kanálu Československého DX klubu (CSDXC), který se zabývá dálkovým příjmem, informace, že jeden z jejích členů pozoruje, že se začínají zlepšovat podmínky na VKV a pravděpodobně i v televizních pásmech. Podle předpovědi nás má čekat toto počasí nejméně týden, popisoval aktuální situaci. V tu dobu už začali mnozí usedat ke svým přijímačům a další zprávy na sebe nenechaly dlouho čekat. V éteru začalo být opravdu živo. Jsme v tlakové výši, včera, v neděli odpoledne, se díky tropu otevřel směr na Finsko, což nebývá moc časté, dodával další.

Signál televize hr fernsehen na 59. kanále, která je součástí německého digitálního multiplexu z vysílače Norimberk/Dillberg, zachycený ve Struhařově u Benešova; foto: Pavel Bárta

Úlovky v Česku? Signály ze Švédska ale i Srbska

Členové konference DX listy, jejímiž jsme také členy, správně odhadli, že dobré podmínky budou i na televizních pásmech. 18. prosince chodily v Praze v místních hodnotách všechny digitální multiplexy z Německa, které tu obvykle chytáme. Jde o Drážďany na 36. a 39. kanálu (122 km) a Frankfurt am Oder na kanálu 57 (261 km). Podmínky však začaly nabírat na intenzitě a níže již uvádíme, co bylo možné zachytit v Praze na UHF kolem dvacáté hodiny z Polska:

21. kanál – Żagań *Wichów* – TVP 1 – 200 kW; 202 km
29. kanál – Zielona Góra *Jemiołów* – TVP 2 – 1 MW; 262 km
29. kanál – Kulin Kłodzki *G.Grodziec* – TVP 1 – 200 W; 135 km
48. kanál – Szczecin *Kołowo* – Polsat – 600 kW; 367 km
49. kanál – Kulin Kłodzki *G.Grodziec* – TVP 2 – 200 W; 135 km
49. kanál – Zielona Góra *Jemiołów* – TVP INFO – 100 kW; 262 km

RDS dánské stanice DR P1 na frekvenci 94.8 MHz z vysílače Nastved Overup; foto Jakub Melín

VKV (FM) – Praha, Kladno:
94.8 MHz – Nastved Overup – 100 kW – DR P1
100.5 MHz – Sonder Hojrup – 60 kW – DR P2 Musik and Kultur
101.6 MHz – Nastved Overup – 100 kW – DR P2 Musik and Kultur
97.0 MHz – Hörby/Sallerup (Švédsko) – 60 kW – SR P3

Signál dánské televize TV2 z vysílače Jyderup; foto Lukáš Polák, DigiZone

Maxima však dosáhly podmínky v úterý krátce po desáté hodině večerní. Přibližně ve 22:15 se na 35. kanále objevil signál neidentifikova­telného jazyka. Zrovna běžely zprávy s moderátorkou. Bylo jasné, že je to ze severu. Snažil jsem se pochytit různé symboly a díky těmto vodítkům se nakonec podařilo identifikovat samotnou televizi. Šlo o dánskou TV2 z vysílače Nibe (600 kW) na 35. kanálu. Žádný jiný vysílač TV2 na tomto kanále nevysílá. A vzdálenost? 833,5 km. Zajímavostí jistě je, že stanice se jen tak neobjevila a hned zase zmizela, ale zjevovala se pravidelně poměrně dlouho.

Obsah pátého švédského digitálního multiplexu z vysílače Ystad/Metallgatan; foto Lukáš Polák, DigiZone

To ale nebylo vše. Ještě větší úlovek přišel o téměř hodinu později, konkrétně krátce po třiadvacáté hodině. Na 61. kanále hrál z vysílače Ystad/Metallgatan pátý švédský multiplex. Obsazen je většinou placenými kanály – Kanal Lokal Skane, TCM, BBC Prime, Axess 25, BBC World, Discovery Travel and Living, Aftonbladet TV, NonStop Film. Multiplex vysílá v kompresi MPEG-4. Vzdálenost od antény do města byla 602 km.

Signál srbské televize Pink TV z vysílače Subotica zachycený v jihočeských Dačicích; foto Pavel Pokorný, CSDXC

V jihočeských Dačicích, odkud je také jeden ze členů konference DX listy,hrály pro změnu signály z Rumunska. Na kanále 38 byla TVR2, ale také chorvatská HRT2. Rumunské vysílání se objevilo i na kanále 36 a 53.

Švédsko v Česku? Nic zvláštního

Ač může někomu připadat, že signál švédské televize zachycený v Česku je opravdovou raritou, mýlí se. Úlovky jsou to pěkné, ale nikoli ojedinělé, konstatuje Petr Hora z Československého DX klubu. Ten dokonce pamatuje nad Skandinávií i mnohem lepší podmínky. Přibližně před třemi lety jsem slyšel v Kladně švédské a dánské radioamatérské převaděče, které nemají stovky kilowattů, ale jednotky, max. desítky wattů, dodává.

Radiokomunikace zareagovaly pozdě

Společnost České radiokomunikace, která je u nás hlavním poskytovatelem vysílacích služeb, zaspala. Ne snad, že by mohla ovlivnit to, co se dělo v českém éteru, ale na vzniklou situaci reagovala až v době, kdy už třetím dnem vládla. 18. prosince lovci signálů zaznamenali vzdálené úlovky z jiných států a Radiokomunikace vydaly tiskovou zprávu až dvacátého. To bylo v době, kdy klasičtí diváci, kteří chtěli sledovat vysílání místních vysílačů a měli je rušené, už zahltili informační linku této společnosti, která se však dušovala, že za vzniklou situaci nemůže. Ano, nikdo nedává vinu Radiokomunikacím za to, co se dělo. Měly ovšem diváky informovat v předstihu a ne až v době, kdy problém trval již třetí den.

V Česku se věnuje dálkovému příjmu např. CSDXC

Dálkovému příjmu se pravidelně věnují členové Československého DX klubu. Zájmové hnutí sdružuje od 70. let příznivce hobby, pojmenovaného DXing (z angl. distance x – neznámá vzdálenost). Toto zaměření rozhlasových posluchačů bylo od počátků rádia pevně spjato s radioamatérskými spolky. V období totalitního režimu u nás bylo potlačováno a vyháněno za hranice legality. První samostatně organizovaný klub vznikl v roce 1976, řádný spolek Československý DX klub (zkratka CSDXC) je registrován od r. 1990 a sdružuje členy z obou našich republik. Po rozdělení Československa se členové rozhodli zachovat původní název.

DXing zahrnuje dálkový příjem rozhlasu a TV, ale též jiných služeb v celém radiovém kmitočtovém spektru. Měsíčně vydávaný zpravodaj RADIO revue (download; PDF, 4.52 MB) přináší zprávy a odborné informace o slyšitelnosti vzdálených stanic a změnách v rozvrzích vysílání AM i FM rozhlasu, o českých a slovenských relacích zahraničních stanic, další rubriky informují o nerozhlasových službách (fonický a digitální provoz), o korespondenci se stanicemi a potvrzování příjmu, dále jsou zde zastoupeny předpovědi šíření radiových vln, FM-TV jako samostatné scény VKV, soutěže, přehledy stanic a inzerce. Družicový příjem TV i audio vysílání přibližuje rubrika Satelit, četné zprávy o vývoji rozhlasu a TV v České republice a na Slovensku najdeme pod názvem U nás doma. Řada samostatných článků komentuje příjmové zkušenosti, zajímavosti a obsah se nevyhýbá ani kulturní stránce rozhlasu.