Přestože bylo a je telefonování přes Skype nabízeno zdarma, nejednalo se o žádnou garážovou firmu, a už vůbec ne o skupinku open-source nadšenců publikujících pod GPL. Do společnosti Skype investovalo několik fondů rizikového kapitálu. To jsou firmy, které se nebojí investovat peníze do malých firem, tzv. start-upů, výměnou za podíl ve společnosti. Velmi zjednodušeně řečeno: tyto firmy očekávají, podle rizikovosti vstupu do společnosti, i více než desetinásobné zhodnocení investice. Fondy investují do společnosti na základě především excelentního obchodního plánu. Ten musí být dostatečně důvěryhodný, aby se do něj fond rozhodl svěřit prostředky svých investorů bez jakýchkoliv záruk. Fondy investují obvykle na dobu tří až osmi let, po jejímž uplynutí následuje smluvně vynucený prodej jejich podílu. Vysoké požadované zhodnocení investice je na místě, protože méně než deset procent společností tento cíl ve skutečnosti splní – zbytek jsou takzvané živoucí mrtvoly, nebo přímo krachy, znamenající pro fond ztrátu. Ideální strategií výstupu fondu je přivedení společnosti na burzu – IPO (Initial Public Offering), kde fond může realizovat skutečně maximální možný zisk za prodej svého podílu. IPO je ovšem i v USA téměř nedostižná modla a dosáhnou na ni jen ti nejlepší z nejlepších. Obvyklou alternativou k IPO je prodej strategickému investorovi.
Konkrétně do společnosti Skype investovaly fondy rizikového kapitálu ve dvou kolech dohromady „pouze“ 20 milionů dolarů. Protože není znám podíl, který ve společnosti měly, nelze spočítat přesně návratnost investice – nicméně jedna z firem, Draper Fisher Juventson, uvádí, že pro investice v prvním kole byla návratnost více než stonásobná. V řeči procent je toto číslo ještě více neuvěřitelné – zhodnocení 10.000 procent za dva roky! Pro společnost Bessemer to byl jeden z nejvyšších výnosů v celé její historii. Jak uvádí DFJ v tiskové zprávě, ucházeli se kromě eBay o Skype i News Corp., Microsoft a Yahoo. Celá transakce je, kromě ceny, podezřelá zejména tím, jak brzy ke koupi došlo – pouhé dva roky po vstupu. Podle uvedené tiskové zprávy Skype uvažoval o dalším kole investic a současně přemýšlel právě i o možnosti uvedení na burzu. To vše svědčí o tom, že nabídka eBay byla prostě neodolatelná. Fondy se pravděpodobně rozhodly pro strategii vrabce v hrsti – prodat raději Skype nyní za pohádkovou cenu, než riskovat a čekat dalších pár let na IPO a cenu z říše snů.
Tolik dostupné informace. První mýtus, který se pokusím vyvrátit, je neexistující obchodní model Skype. Obchodní model totiž Skype mít musí a vždy mít musel, jinak by do něj žádná firma neinvestovala. Týká se to jak dřívějších investic fondů, tak nyní eBay. Doby, kdy někdo investuje do společnosti pouze na základě počtu uživatelů a nehmatatelného budoucího „potenciálu“, skončily s implozí internetové bubliny počátkem století. EBay bude muset vysvětlit tuto koupi svým akcionářům, a před těmi jenom těžko obhájí nákup firmy na základě výhledu tržeb 60 milionů dolarů v roce 2005 a ještě více neviditelných 200 milionů v roce příštím. A to mluvíme stále pouze o tržbách, od kterých je k zisku ještě hodně daleko. eBay koupila Skype v rané fázi vývojového cyklu firmy a sama se tím dobrovolně vnutila do pozice rizikového investora. Koneckonců i zájem dalších společností již v této fázi naznačuje, že přinejmenším tyto společnosti životaschopný obchodní model Skype vidí.
Druhý mýtus je vysvětlení, proč eBay vlastně Skype koupila. EBay rozhodně nevyhodí několik miliard, aby umožnila hlasovou komunikaci prodávající – kupující na eBay nebo integrovala svůj platební systém PayPal do Skype. To samozřejmě udělá, resp. již udělala, ale je jasné, že zde peníze nejsou. EBay, kdyby chtěla, navrhne a vytvoří vlastní produkt pro hlasovou komunikaci a to za nepatrný zlomek ceny. Vnutit tento systém své komunitě by pravděpodobně nebyl velký problém. Také zpoplatnění provozu Skype při volání typu počítač – počítač je nepravděpodobné. Tato strategie je víceméně záchranná, eBay určitě ví, že tím by službu pohřbila, protože většina uživatelů by okamžitě přešla ke konkurenci. Představa, že lze vydělat velké peníze na službách typu SkypeOut nebo SkypeIn, je také mylná. Obě služby mají již teď silnou konkurenci a zejména v případě SkypeOut půjde zákazník vždy po nejnižší ceně, vzhledem k nízké bariéře přestupu mezi jednotlivými konkurenty. Časem se tak cena dostane těsně k úrovni poplatků placených za samotné propojení do klasických sítí.
Jaká je tedy strategie Skype? První indicií je již samotná technologie. Skype, navzdory všem poučkám a negativním precedentům, zvolil vlastní proprietární komunikační protokol. To, co se zpočátku zdálo jako technologická nutnost, vypadá z dnešního pohledu především jako velmi dobře promyšlený strategický tah. Skype totiž svůj protokol nezveřejnil a tím dává jasně najevo, že do své sítě nic jiného než vlastního klienta nepustí. Provoz Skype lze navíc v síti jen velmi obtížně zakázat nebo filtrovat.
Druhá indicie je pak současné nastavení služeb propojení s klasickou sítí a zejména služeb, které Skype zpoplatňuje. Je totiž pravděpodobné, že se Skype bude snažit integrovat do současných klasických telekomunikačních sítí jako jakýsi druh celosvětového virtuálního operátora. To vše s tím rozdílem, že našel model, jak klasický telekomunikační svět úplně vynechat. Uživatelům bude, kromě klasického software pro počítače a další zařízení, prodávat i vlastní telefony, které se budou připojovat do LAN zásuvky místo té telefonní. Bez jakékoliv instalace a nastavení, prostě produkt pro běžného Frantu uživatele, který ani nemusí vědět, k čemu tu zásuvku doma má. A co více, s rozvojem bezdrátových metropolitních sítí může Skype nabídnout bezdrátový terminál na bázi WiFi nebo WiMAX, o integraci do terminálů běžných sítí 2.5G a 3G ani nemluvě. Představte si pak mobilní síť na bázi WiMAX, ve které platíte paušál za Skype provoz, nabízející vlastní číslo (SkypeIn), neomezené volání v rámci celosvětové Skype komunity zdarma, plus pár centů, pokud voláte do jiných sítí (SkypeOut).
Také byste dnes už do akcií telekomunikačních firem neinvestovali ani zlámanou grešli?
ČLÁNKY DO MAILU