Licence se už prodlužovaly
Původní pozměňovací návrh poslance Petra Plevy (ODS) k vládní verzi diginovely (doc, 211 kB) obsahuje bod, podle kterého by současné licence televize Nova a Prima platily o čtyři roky déle. Už nyní obě televize vysílají na základě jednou prodloužených licencí: umožnil to zákon o rozhlasovém a televizním vysílání z roku 2001, který dovolil všem provozovatelů rozhlasového a televizního vysílání v určité časové lhůtě před koncem platnosti vysílací licence požádat Radu pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) o její automatické prodloužení. V případě Novy a Primy se jednalo o prodloužení na dalších dvanáct let.
Televize Nova získala původní licenci v roce 1993, vysílat začala o rok později a tato licence jí měla vypršet v roce 2005. Díky platnému vysílacímu zákonu jí ale RRTV tuto licenci prodloužila do roku 2017. Stejným způsobem postupovala také televize Prima. V jejím případě je všechno o rok posunuté, protože licenci pro celoplošné vysílání (byť prapůvodně šlo o licenci pro satelitní vysílání jako technického prostředku pro šíření signálu na pozemní vysílače sdílené s provozovateli regionálního vysílání) získala až v roce 1994. Obě televize zaplatily za prodloužení licencí poplatek 200 milionů korun.
Je to dobře vymyšlené
Plevův návrh s žádným dalším poplatkem za prodloužení licence nepočítá. Nova s Primou by nezískaly oprávnění vysílat dalších dvanáct let, ale pouhé čtyři roky. To znamená, že by Nova mohla vysílat do roku 2021 a Prima do roku 2022. Jenže v té době si už bude moci o licenci pro zemské digitální vysílání požádat kdokoli a oprávnění k tomuto vysílání získá také prakticky kdokoli. Problém je v tom, že do éteru a k divákům se dostanou pouze ti držitelé licence, kteří se dohodnou s operátory digitálních sítí (multiplexů), tedy provozovateli zemských digitálních vysílačů. Televize tedy může mít licenci, ale to ještě neznamená, že bude reálně vysílat.
Jinak je tomu u Novy s Primou. Jejich současné licence platí jak pro zemské analogové, tak pro zemské digitální vysílání. Obě televize tak můžou vysílat analogově, digitálně nebo oběma způsoby. Obě tak již činí: Nova digitálně vysílá v Praze, Brně, Ostravě a Domažlicích, Prima v Praze a středních Čechách. Narozdíl od nových digitálních televizí, které teprve budou vstupovat na trh, mají ale Nova s Primou garantované místo v některém z celoplošných multiplexů. A to přímo ze zákona: další bod Plevova pozměňovacího návrhu totiž hovoří o tom, že obě tyto televize mají v DVB-T nárok na stejné pokrytí jako v analogu, a toto pokrytí se nesmí změnit ani v jakékoli fázi přechodu z analogového na digitální vysílání.
Jedna malá podmínka
Pleva má ale jednu podmínku: aby bylo možné Nově s Primou prodloužit licence o další čtyři roky, musí se přihlásit k plnění Technického plánu přechodu na zemské digitální vysílání (TPP), dobrovolně se vzdát analogových kmitočtů a získat nárok na jednu bonusovou licenci pro další celoplošně šířený digitální program. To je ale drobnost v porovnání s výhodou, jakou by jim další prodloužení licence přineslo: totiž další čtyři roky jistot, že je operátor nemůže vyhodit z multiplexu a ony budou moci reálně vysílat. Narozdíl od dalších komerčních televizí, a tedy nové konkurence, která bude muset podstoupit martýrium jednání s operátory.
Jenže proč by se měly licence Novy a Primy prodlužovat zrovna o čtyři roky? Důvodů je hned několik. V roce 2021, kdy by měla končit podruhé prodloužená licence Novy, vyprší současným třem operátorům multiplexů (Radiokomunikace, Czech Digital Group, Telefónica O2) oprávnění pro provozování digitálních sítí. Měla by také končit platnost licencí nových digitálních televizí. Až v roce 2021 by tedy mělo dojít k narovnání podmínek pro všechny televize na českém trhu: teprve v té době, pokud ovšem zase někdo nepřijde s návrhem na další prodloužení platnosti licencí Novy a Primy, by totiž měly i tyto televize usilovat o místo v multiplexech za stejných podmínek jako ostatní.
Zůstane Nova v multiplexu A?
Prodloužení licencí nemusí být výhodné jenom pro samotné televize. Také operátoři multiplexů, ve kterých bude vysílat Nova s Primou a svými bonusovými programy, získají jistotu zákazníka, o kterého jen tak nepřijdou. Zatímco nové digitální programy mohou zkrachovat (příklad Top TV nebo problémů parlamentního kanálu 24cz), Nova s Primou jsou už zavedené televize se silným podílem na trhu. Pokud by vstupovaly do řádných celoplošných digitálních multiplexů s licencemi platnými na kratší dobu než dvanáct let, znamenalo by to pro operátory těchto sítí potenciální riziko: co když by poté tyto televize už licence nedostaly, nebo by se jejich vydání protahovalo? Vyplatilo by se uzavřít smlouvy na kratší období?
Možná z toho důvodu zatím Nova nevysílá v přechodném multiplexu A z Bukové hory u Ústí nad Labem. Generální ředitel Novy Petr Dvořák opakovaně říkal, že televize chce podepsat dlouhodobý kontrakt, podle kterého by potom postupovala u smluv na šíření digitálního signálu v dalších oblastech České republiky. Jenže dokud nebude jasná definitivní podoba diginovely, není výhodné takovou smlouvu podepisovat. Na setkání provozovatelů elektronických komunikací v Nymburku to tento týden naznačil i národní koordinátor digitalizace Zdeněk Duspiva. Proto možná také čekají Radiokomunikace, v jejichž digitální síti po odchodu České televize do vlastního veřejnoprávního multiplexu zřejmě zůstane Nova a její tematické kanály, na výsledek jednání v Poslanecké sněmovně.
Rovní a rovnější
Co je výhodné pro Novu, Primu a operátory multiplexů (konkrétně pro Radiokomunikace a Czech Digital Group, v jehož síti pro změnu chce vysílat Prima se svými tematickými stanicemi), rozhodně není výhodné pro nové digitální televize. Ty budou opět v nevýhodě: nejenže na ně zákon nepamatuje v oblasti must carry, tedy povinného zařazování do nejnižších programových nabídek kabelových operátorů, nyní by byly znevýhodněné i při vstupu do zemských digitálních sítí. Nabízí se ale otázka, zda se s tím dá vůbec něco dělat. Asi ne.
