První klapka padne až v příštím roce
Téměř dvouleté zpoždění nabralo kvůli sporu producenta s Finančním úřadem natáčení druhé řady seriálu První republika pro Českou televizi. Mimořádně úspěšný seriál se měl předběžně na obrazovky vrátit letos na podzim, případně od začátku roku 2016, zatím však nepadla ani jeho první klapka a společnost Dramedy International, která jej s ČT koprodukuje, dosud s Kavčím horami vyjednává o způsobu jeho výroby. Natáčení budeme pravděpodobně realizovat někdy během příštího roku,
řekl serveru DigiZone.cz jeden ze spolumajitelů Dramedy Filip Bobiňski. Nicméně po scénáristické stránce seriál připravujeme již několik měsíců.
Zdržení způsobil právě spor s Finančním úřadem, který společnosti Dramedy odmítl vyplatit významnou část vratky daně z přidané hodnoty za úvodní řadu První republiky. Dramedy navíc hrozilo, že bude muset za DPH ještě nějaké peníze doplatit.
Z víc než stomilionových nákladů na První republiku se jednalo přibližně o 15 milionů korun. Jak to? Finanční správa podle Bobiňského zastávala názor, že Dramedy, jako koproducent pověřený výrobou, má provést tzv. aktivaci majetku a pětiletý časový test, při které se z hlediska DPH posuzuje poměr výnosů osvobozených od DPH a výnosů s DPH.
DPH spojené s vysílacími právy České televize, která nemá plný nárok na odpočet DPH, se finanční správa snažila získat od producentské společnosti, která však s touto částí práv k projektu nemůže nijak nakládat ani je kontrolovat. Nakládání s dílem je oddělené, každá ze stran koprodukce s dílem nakládá samostatně, Česká televize se sama rozhoduje o vysílání v rámci svých okruhů a případně dalších svých právech, které producent nemůže nijak ovlivňovat,
popisuje Bobiňski.
Z čeho vycházel Finanční úřad?
Kauza První republiky byla důležitá pro celou audiovizuální branži. Rozhodnutí Finančního úřadu totiž zcela popíralo zavedenou praxi, podle které probíhaly dosavadní televizní a filmové koprodukce. Hrozilo, že pokud Dramedy se svými námitkami neuspěje, uplatní finanční správa stejné nároky na všechny ostatní producentské společnosti a bude chtít zpět vratky DPH za několik předchozích let. Finanční úřad totiž vycházel z toho, že při koprodukci vzniká na základě smlouvy mezi televizí a dodavateli korporace, která je účelově zřízena pro společnou výrobu díla. Úředníci se domnívali, že korporace poté společně nakládá i s vysílacími právy k hotovému seriálu, ale tak tomu podle Bobiňského není. Četnost vysílání filmu nebo seriálu v ČT nemůže producent v koprodukci s televizí ovlivnit. Nemůže tedy ani finančně odpovídat za případné povinnosti s tím spojené,
vysvětluje.
Na tento argument ale nechtěl Finanční úřad slyšet, což vedlo ke zdlouhavému sporu a odložení natáčení druhé řady První republiky. O práci tak dočasně přišlo okolo stovky lidí, Dramedy navíc musela znovu od začátku vyjednávat o podmínkách spolupráce s ČT. Na finanční správu se kromě Dramedy obrátila i Asociace producentů v audiovizi. Argumentaci jsme podpořili také právní praxí v relevantních evropských zemích a znaleckou analýzou v oblasti daní,
popisuje Filip Bobiňski. Finanční správa nakonec připustila, že společníkem, který použije dílo jak pro plnění s nárokem, tak pro plnění bez nároku na odpočet, je ČT. To je zásadní závěr, protože jiný výklad by zpochybnil účtování desítek koprodukcí a praxi spolupráce nezávislých producentů a televize fungující téměř 20 let,
upozorňuje Bobiňski.
Filip Bobiňski si kvůli novému výkladu Finančního úřadu ohledně vratek DPH za televizní koprodukci zažil nejednu pernou chvilku
Co hrozilo celé producentské branži?
Pokud by prošla původní verze finančního úřadu a producenti by přišli o vratky DPH, či by dokonce museli doplácet daň za využívání vysílacích práv, znamenalo by to pozastavení stovek filmových, seriálových i dokumentárních projektů, které vznikají ve spolupráci s veřejnoprávní televizí. Ta sama vede se státem spor o DPH, které musí platit z vybraných koncesionářských poplatků. Český rozhlas už v obdobném sporu uspěl a v prvoinstančním rozhodnutí soudu vyhrál víc než miliardu korun, kterou mu má stát vyplatit na vratkách DPH za posledních deset let. ČT považuje DPH za vybrané koncesionářské poplatky za opakované zdanění téhož, protože už koncesionářský poplatek je svého druhu daní. Peníze, které by se jí vrátily formou vratky DPH, by chtěla použít na výrobu pořadů.
Filip Bobiňski považuje výběr DPH z televizního poplatku za skrytou daň, kterou stát nechce veřejně přiznat voličům. Producenti i tvůrci by samozřejmě uvítali, kdyby ČT vratky DPH dostávala a měla tak více peněz na spolupráci s nimi, ale i na vlastní výrobu „in house“. Stát sice říká lidem, že platí 135 Kč měsíčně za televizi a že tato částka neobsahuje DPH. ČT ale nemá plný nárok na odpočet DPH. Zjednodušeně řečeno pak místo, aby prostředky šly na výrobu a služby televize divákům, sebere stát dalších cca 20 procent pro sebe na DPH. Bylo by tedy od státu fér říci, že máme o to vyšší daně, nikoli se tvářit, že celá částka je určená na služby veřejnoprávní televize,
namítá šéf společnosti Dramedy.
200 statečných se našlo, teď je třeba vyřešit vratky DPH
Česká televize a její boj o peníze
Zadržování vratek DPH není v Česku po posledních parlamentních volbách nic neobvyklého, děje se tak i velkým průmyslovým firmám. K této praxi začalo docházet po nástupu Andreje Babiše, šéfa hnutí ANO, do čela ministerstva financí. Babišovo ANO dlouhodobě kritizuje Českou televizi a v posledních měsících svůj zájem upíná právě k hospodaření ČT. Šéf sněmovního volebního výboru za ANO Martin Komárek opakovaně vznáší na veřejných zasedáních výboru otázky spojené s výběrem koncesionářských poplatků, využívání fondu televizního poplatku či financování výroby pořadů. Hospodaření ČT považuje za neprůhledné. Jeho kritiku však odmítá jak generální ředitel ČT Petr Dvořák, tak členové Rady ČT, kteří mají kontrolu hospodaření ČT v kompetenci. Tlak hnutí ANO na ČT lze vysvětlovat snahou o menší nezávislost veřejnoprávní televize ve zpravodajství a publicistice, která se v několika případech zaměřila na firmy vlastněné skupinou Agrofert Andreje Babiše. V konečném důsledku by se tak ANO mohlo pokusit „přiškrtit“ finanční kohoutky ČT.
Česká televize přitom řeší zapeklitý problém se zastaralým zněním zákona o koncesionářských poplatcích, který zavádí povinnost platby za domácnost, která vlastní televizní přijímač, případně za každý přijímač ve vlastnictví právnické osoby. Za přijímač je zákonem považovaný klasický televizor nebo další přístroje s televizními tunery. Legislativa zcela pomíjí příjem televizního vysílání přes internet, takže lidé, kteří sledují programy ČT nebo si přehrávají její pořady z archivu na iVysílání.cz na počítači, notebooku, tabletu nebo smartphonu, by teoreticky nemuseli platit televizní poplatek, pokud by zároveň doma neměli klasický televizor. To chce současný šéf ČT Petr Dvořák změnit. Navrhuje, aby televizní poplatek musel platit každý.
Petr Dvořák čelí stále většímu tlaku ze strany hnutí ANO, které chce více kontrolovat Českou televizi
Dramedy se vrhla na filmové koprodukce
Boj České televize o peníze nenechává chladnými ani externí produkce, které jsou na veřejnoprávní televizi do značné míry závislé. Například právě Dramedy musela kvůli sporům o vratce DPH za seriál První republika soustředit své aktivity mimo Kavčí hory. Pauza v natáčení nám i přes komplikace přinesla taky něco dobrého, pokročili jsme v přípravách nových projektů. Připravujeme v tuto chvíli několik ať už televizních nebo filmových projektů, některé s českými tvůrci, ale začali jsme také spolupracovat se scenáristy zahraničními. Koprodukujeme také mezinárodní animovaný projekt Hurvínek producenta Martina Kotíka (Rolling Pictures), což je začátek plánované větší spolupráce,
popsal serveru DigiZone.cz Filip Bobiňski. Důležitým projektem je pro Dramedy také koprodukce projektu Terezín, který vzniká z popudu španělského producenta. Naše strana se na něm výrazně tvůrčím i výrobním způsobem podílí,
říká šéf Dramedy.
Mezinárodní projekt v anglické, české a španělské jazykové verzi s rozpočtem přibližně 3,7 milionu eur (100 milionů korun) vzniká za účasti řady českých tvůrců včetně spoluscenáristy. Momentálně čeká na rozhodnutí Rady Státního fondu kinematografie, zda bude podpořen jako minoritní koprodukce. Natáčet budeme pravděpodobně na přelomu let 2015/16,
věří Filip Bobiňski. Pokud vše dobře dopadne, na Terezín by mělo navázat natáčení druhé řady První republiky. Producent už před časem prozradil, že pokud bude seriál úspěšný, měl by mít celkem čtyři řady a diváci by s jeho hrdiny měli strávit období až do druhé světové války. Název První republika, který proslavil první řadu, by se přitom neměnil. Pro zahraniční distribuci se ale seriál jmenuje jinak – The Manor House („Rodinné sídlo“), protože název První republika by nikomu nic neříkal.
