První dojmy: Satelitní Starlink je zatím v Česku vhodný jako záložní připojení

Na můj e-mailový účet Tesly jsem nedávno dostal zprávu, že je pro mojí adresu dostupný satelitní internet Starlink, který už je tak oficiálně k dispozici v České republice. Podal jsem žádost o poskytnutí tohoto připojení a před pár dny mi dorazil instalační balíček.

Živím se internetem a vydáváním obsahu na YouTube (kanál Teslacek.tv). Proto je pro mě naprosto klíčové internetové připojení. Dodnes jsem měl dva lokální internety, jeden od StarNetu a druhý od Nordic Telecomu. Oba jsou velice nekvalitní a speciálně v bouřkovém počasí jde kvalita rapidně dolů.

Proto mám „chytrou krabičku“ postavenou na SD-WAN (softwarově definovaná síť) od Dellu a VMware. Ta umožňuje slučovat více internetových připojení a kombinovat je do jednoho lepšího. Nicméně ani SD-WAN v případech výpadků obou poskytovatelů moc nepomůže.

Starlink se proto pro mě stal zajímavým třetím řešením. Cena pořizovacího balíčku (hardware) činí 15 tisíc korun. Samotné připojení vyjde na 100 dolarů měsíčně. Může se to zdát hodně, ale vzhledem k výše popsanému je to akceptovatelné.

V tuto chvíli je nicméně Starlink v Česku vhodný jako záložní řešení, zejména do firem. Určitě bych ho zatím nedoporučil jako jediné připojení. Kvalita se v budoucnu bude zvyšovat.

Níže jsou první dojmy z toho, jak Starlink v Česku funguje a co od něj lze zhruba čekat. (Na Lupě přineseme také zkušenosti dalších uživatelů, kteří Starlink mají – poznámka redakce.)

Instalace

Instalace je až neuvěřitelně jednoduchá. Návod je v podstatě „obrázkové písmo“, kde je znázorněno, co se kam má připojit a umístit. Kabely jsou jasně označeny. Ten od satelitu je tmavý a ten vedoucí do Wi-Fi je bílý. Takto jsou označeny i konektory na trafu. Wi-Fi router provádí automatickou konfiguraci systému.

• 
• 
• 

Další 3 fotografie

Anténa dorazí ve složeném stavu. Má automatické motorky, není proto dobré s ní jakkoliv kroutit. Stačí jí pouze zacvaknout do stojánku. Případně se dají dokoupit další druhy stojanů.

Kabel je napevno připojený k satelitu a má délku 30 metrů. To není úplně šikovné a je důležité na to myslet při návrhu cesty připojení do domu. Stejně tak v případě poškození patrně nebude jednoduchá výměna.

Satelit má vlastní PoE trafo, které je evidentně silnější než klasické PoE, co známe u klasických vesnických Wi-Fi. Je to určitě i tím, že satelit má v sobě ohřívací desku pro odstraňování sněhu na ploše.

Po nastavení hardwaru následuje softwarová část. K ní je nutné stáhnout aplikaci do mobilního telefonu. Z počítače nic nastavovat nelze. Starlink je primárně určený do lokalit s nulovým pokrytím nejenom internetem, ale technologiemi obecně (země třetího světa a podobně). Tam velice často nemají počítače a naopak se rozšiřují mobily a tablety.

Po stažení mobilní aplikace je třeba se připojit na Starlink Wi-Fi a dokončit instalaci propojením Starlinku s vaším účtem, přes který jste prováděli platbu a ze kterého se vám bude strhávat měsíční platba.

Starlink se automaticky pomocí motorů sám nastaví k obloze a začne ji „osahávat“. První připojení trvá několik minut. Následně je možné přes mobilní aplikaci provádět diagnostiku rychlosti i latence. Appka vám také poskytuje monitoring dostupnosti s automatickým logováním incidentů (výpadky a příčiny).

Třešničkou na dortu je možnost podívat se, zda anténě nic nebrání ve výhledu. Tato funkce shromažďuje data 12 hodin. Následně vám ukáže 3D animaci satelitu a reálnou mapou, kam „dohlédne“ a zda něco nebrání výhledu. Pokud by tomu tak bylo, můžete to začít řešit přesunutím satelitu na jinou lokalitu.

Už jsem ale narazil na to, že Starlink hlásil výpadky a „obstrukce“ i v případě, že bylo zcela jasno. Aplikace vás upozorní na problémy do té míry, že hlásí, jak často lze přerušení připojení očekávat.

Rychlost

Měření zatím ukazují, že rychlost velice kolísá. To je dáno primárně malým počtem satelitů (prozatím). Nicméně i tak dosahuji výrazně vyššího downloadu než dříve. Vyšší latence je opět dána malým počtem satelitů a rovněž zatím nejbližší pozemní stanicí v Německu.

Na obrázku je možné vidět rychlost měřenou při připojení přímo na Wi-Fi Starlink. Je tu pěkně vidět vysoký download (naměřil jsem až 270 Mb/s), ale horší latence (43 až 103 milisekund) a nižší upload (až 20 Mb/s).

Druhý obrázek ukazuje rychlost v rámci SD-WAN. Zde se projevuje omezení mé verze, download je omezený na 200 Mb/s. Naopak se zvedl upload a snížila latence. SD-WAN si bere to lepší z každého internetu.

Starlink jsem mimo to testoval v jiné vesnici. Připojení tam nefungovalo. Do budoucna chci udělat testy, zda je to pokrytím, nebo vázáním na lokalitu (geofence). Zkušenosti přináším na Twitteru.

O zkušenostech se satelitním připojením přes Starlink chystáme v blízké době další články.