Koaliční vláda v Rakousku nezruší financování ORF z poplatků, ale zároveň je zmrazí na současné úrovni až do konce roku 2029. Trojkoalice lidovců, sociálních demokratů a liberálů tuto změnu prosazuje přepsáním letopočtu v zákoně o ORF. Novelu minulý týden projednala dolní komora rakouského parlamentu, Národní rada.
Poplatky za veřejnou službu ORF jsou v Rakousku povinné a plošné. Musí je platit každá domácnost bez ohledu na to, jestli má vůbec nějaký rozhlasový a televizní přijímač. Od ledna 2024 je měsíční sazba stanovena na 15,30 eura (v přepočtu tedy zhruba 380 Kč). Podle původních záměrů se měla zvýšit od roku 2027.
Vládní úprava zákona v praxi znamená, že roční výnosy ORF z poplatků během následujících čtyř let nepřesáhnou 710 milionů eur (v přepočtu necelých 18 miliard Kč). Stanice bude muset upravit dlouhodobé rozpočtové plány a kvůli zmrazení výnosů najít celkové úspory v řádu stovek milionů eur. „Takový úsporný balíček ještě ORF nezažil,“ poznamenal generální ředitel Roland Weißmann. „Obrátíme každý kámen,“ naznačil, že se bude škrtat všude.
„Nepochybně to pro ORF znamená určité výzvy. Celkový objem financí nebude v příštích letech vyšší, zatímco rozsah povinností zůstává stejný. Bude tedy nezbytné zvyšovat efektivitu,“ prohlásil v parlamentní rozpravě vicekancléř a ministr kultury Andreas Babler.
Ocenil, že generální ředitel ORF už ohlásil některá úsporná opatření. Podle dřívějších informací jen letos seškrtá výdaje o 80 milionů eur, příští rok o 104 milionů eur. Na samotné veřejné službě se to ale nemá projevit. „ORF tak i nadále zůstane garantem rozmanitosti a rakouské kulturní identity, což je jedině dobře,“ dodal Babler.
Změny v kontrolních orgánech
Součástí malé novely jsou také změny ve způsobu jmenování kontrolních orgánů ORF. Ústavní soud v říjnu 2023 konstatoval, že spolková vláda má příliš velkou váhu a příliš velký rozhodovací prostor při obsazování obou orgánů, a že tak není dostatečně zohledněno zastoupení různých společenských a politických proudů. Politikům dal čas na nápravu do 31. března letošního roku.
Rakouská televize a rozhlas má dva kontrolní orgány. Správní rada ORF jmenuje generálního ředitele a ředitele regionálních studií, schvaluje také rozpočet. Zasedá v ní 35 lidí a jejich funkční období trvá čtyři roky. Divácká rada ORF má 30 členů, rovněž se čtyřletým mandátem. Od správní rady se liší tím, že se zaměřuje na plnění veřejné služby ORF. Doporučuje proto managementu vhodné programové kroky nebo třeba technická opatření pro zrakově a sluchově postižené.
Počet členů správní rady jmenovaných vládou se nyní sníží z devíti na šest. Vláda bude muset důsledněji dbát na relevantní odbornou kvalifikaci a vzdělání „svých“ nominantů. Zájemci se budou hlásit do veřejného výběrového řízení. Zbývající členové správní rady budou tak jako dosud jmenováni spolkovými zeměmi (dohromady devět lidí), diváckou radou (také devět lidí, dosud to bylo šest), politickými stranami zastoupenými v parlamentu (šest lidí) a odborovou centrálou (pět lidí). Zpřísněné požadavky budou platit i pro ně.
Divácká rada se o něco zmenší, bude mít 28 členů. Polovinu jich jmenuje spolková vláda na návrh různých institucí a organizací, zatímco dosud rozhodovala o nadpoloviční většině. Navrhující instituce a organizace mají spolkovému kabinetu předložit vždy tři jména. Druhou polovinu divácké rady tvoří členové jmenovaní přímo církvemi, vysokými školami nebo Akademií věd. Centrální vláda ani zemské vlády už nebudou moci vyměnit členy kontrolních orgánů před vypršením jejich funkčního období.
Kvůli schváleným změnám skončí funkční období všech dosavadních členů správní rady i divácké rady. Předpokládá se, že noví radní se ujmou funkcí od 17. června. Jejich výběr bude ostře sledovaný, protože příští rok budou hlasovat o novém generálním řediteli ORF, který se ujme funkce od roku 2027.
Větší reforma na obzoru
Podle opozičních stran by změny mohly být větší. Vítěz podzimních voleb, Svobodná strana Rakouska (FPÖ), dlouhodobě usiluje o úplné zrušení televizních poplatků. Součástí její „totální reformy“ by mělo být financování ORF ze státního rozpočtu a oslabení vlivu německých médií na rakouském trhu.
„Je to podnik s rozpočtem kolem jedné miliardy eur. Když si to dáme do aktuálního kontextu, je to třetina rozpočtu naší armády,“ prohlásil poslanec FPÖ Christian Hafenecker. „Naše strana nechce rozbíjet ORF. Naopak. Pokud chceme, aby veřejnoprávní vysílání fungovalo, pak musí být objektivní a skutečně nezávislé, což teď není. Jen tak se dokážeme ochránit před německými vydavatelskými a mediálními domy. ORF je důležitý, ale ne v této podobě,“ zdůraznil. Protože se ale Svobodným nepodařilo sestavit vládu a nikdo s nimi nechce do koalice, nemají pro své plány v parlamentu dostatečnou podporu.
Zelení pro změnu pochybují, že schválené změny budou mít skutečný přínos pro nezávislé fungování kontrolních orgánů ORF. „Lidovci, sociální demokraté a Svobodní desítky let bojovali vší silou, aby nepřišli byť jen o milimetr svého politického vlivu v ORF,“ rýpla si poslankyně Zelených Sigrid Maurerová. Vládní reformu přirovnala ke snažení školáka, který horko těžko napíše písemku a doufá, že jeho odpovědi budou stačit alespoň na čtyřku. Reálně si podle ní vláda udrží vliv, jen zvolí jinou cestu.
Zelení kritizují, že správní rada s 35 lidmi je příliš velká a nemůže v takovém počtu efektivně fungovat. Seznam organizací s právem nominovat členy divácké rady opomíjí některé velké společenské skupiny. Není zohledněn rovný podíl mužů a žen v radách. Podle Maurerové by se některá klíčová rozhodnutí měla přijímat kvalifikovanou většinou, nikoliv prostou většinou hlasů. Ani návrhy Zelených ale nenašly podporu u jiných politických stran.
Vládní strany upozorňují, že minimalistická změna zákona o ORF je jenom prvním krokem a další reformy se chystají. „Chceme to udělat společnými silami – s vámi zde v parlamentu, s diváky a posluchači ORF, s občanskou společností, s odborníky a samozřejmě i se samotným ORF. Naším cílem je a zůstává: stabilní veřejnoprávní médium v pestré mediální krajině,“ slibuje vicekancléř Andreas Babler.
Rakouská vláda se budoucnosti ORF obsáhle věnuje ve svém programovém prohlášení. „Cílem je vytvořit ORF štíhlejší, digitálnější, transparentnější, bližší občanům, regionálnější a udržitelnější. Má i nadále oslovovat široké publikum a tím přispívat k posilování rakouské identity a zabezpečení rakouského mediálního a kreativního prostředí,“ popisuje vláda svou představu. Plánuje například omezit reklamní výnosy veřejnoprávního vysílatele, podpořit spolupráci s externími produkcemi nebo upřesnit pravidla pro přivýdělky zaměstnanců ORF.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
