Služby a možnosti nejrůznějších programů a certifikačních služeb se ovšem ukazují jako nedostačující. Jejich masovějšímu rozšíření a používání pravděpodobně brání zejména poněkud vyšší nároky, které kladou na své uživatele. Jinými slovy, pokud si filtrovací program (nebo jen obyčejné nastavení bezpečnosti v možnostech Internet Exploreru) neupravíte k obrazu svému, skoro s jistotou bude váš pornaprostý Internet zároveň i Internetem okleštěným. Eliminace porna nikdy není stoprocentní, je tedy častokrát třeba ručně přidávat závadné adresy – a naopak jiné, nezávadné (např. medicínské sajty) stejně tak ručně vysvobozovat z klatby. O kolik je situace komplikovanější v našem neanglosaském světě, potenciál jehož jazyka se neomezuje jen na několik „four letter words“, si každý z nás určitě dovede představit.
Možná tedy i z jazykových důvodů by u nás mohla mít budoucnost služba, která se začíná z „bigotní“ Ameriky šířit přes oceán a dobývat evropská sídliště. Jedná se o speciální druh poskytovatelů připojení k Internetu, definovaný označením Family Friendly ISPs (dále F-F ISPs). Rodinné restauranty si k nám již také pozvolna začínají nacházet cestu, dá se tedy očekávat, že v okamžiku, kdy přestaneme být rádi, že jsme se vůbec připojili, začnou se i naši provideři orientovat na konkrétní cílové skupiny – a provider ochraňující bezpečí dětí rozhodně nebude neatraktivní možností.
V celkem rozsáhlém seznamu amerických F-F ISPs sice nenajdete jména gigantů jako je třeba AOL, ale dá se předpokládat, že F-F faktor bude časem součástí i jejich nabídky, přinejmenším jedné z variant připojení. Jména stávajících „čistých“ ISP jsou už sama o sobě výmluvná: CleanInter.Net, Safeplace.net, Internet 4 Families či Rated-G Online. Jejich hlavní metodou je přímé filtrování obsahu (zejména webových stránek) u providera, a to jak prostřednictvím specializovaných programů, tak zejména „ručním“ rozšiřováním a spravováním databází – i tím chtějí F-F ISPs konkurovat blokovacím programům. Výhodou by tak měl být osobnější přístup a pro uživatele i možnost vybrat si, který z „omezujících providerů“ je nejblíže jeho gustu. Nejedná se totiž zdaleka jen o porno – na své si (ne)přijdou i drogy, rasistické či homofobní sajty, návody na výrobu bomb či biologických zbraní, násilí, tabu mohou být třeba i nechutnosti (Joe Cartoon??), alkohol, tabák, spodní prádlo či plavky(!!)… Nabízí se tedy i možnost výběru mezi liberálnějšími a konzervativnějšími strážci čistoty dětských duší. Filtrování podle seznamu zapovězených adres doplňují další metody – například u True Vine Online jsou to DNS analýzy, vyhledávání řetězců písmen či podpora systémů RSACi, Safe for Kids a Safe Surf.
V Británii v posledních dnech přišel se zajímavým řešením přední provider V21. Součástí jeho nezávadné nabídky je i speciální browser, který prý ale přebírá patronaci nad veškerou internetovou komunikací – tedy i nad emaily, diskusními skupinami, instantními messengery či dokonce chatovými servery. Více informací, bohužel, nenaleznete přímo u pramene, tedy u V21, ale jen zprostředkovaně na zpravodajském webu vnunet.com. Naději na úspěch by tato nabídka mohla mít už jen kvůli svému lokálnímu zaměření – nejčerstvější anglický slang databáze amerického softwaru asi přece jen nezachytí dostatečně rychle.
Ve všech případech se samozřejmě jedná o providery placené, konkrétně v případě V21 jde o skoro 13 liber měsíčně. Myslím však, že leckterý rodič by si i u nás rád připlatil za garantované připojení k Internetu, u kterého by se navíc mohl spolehnout, že pro jeho děti nevhodné stránky budou s chirurgickou přesností znepřístupněny dříve, nežli se o nich on sám dozví. A v případcě problémů nestudovat manuály, ale zavolat si na bezplatnou help line svého providera…
Mohou mít "nezávadní" provideři budoucnost i na českém trhu?