Hlavní navigace

S rozhlasovou digitalizací to u nás nebude tak horké. Hlavní hráči zatáhli za brzdu

23. 5. 2014
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Za současné situace není vůbec jisté, zda by případná aukce kmitočtů pro digitální rozhlasové sítě ve III. pásmu byl dobrý nápad

Rádia nechtějí dlouhý souběh VKV a DAB

Digitální rozhlas se v České republice nebude zavádět tak rychle, jak by se mohlo zdát z výstupů několika odborných konferencí za poslední týdny a měsíce. Hlavní hráči na trhu, ale i největší operátor vysílacích služeb v tuzemsku, se shodují na tom, že nemají prostředky pro dlouhodobé souběžné vysílání v analogovém FM pásmu a digitálních sítích DAB/DAB+. Na čtvrteční konferenci Digimedia 2014 prohlásili, že souběžné vysílání by mělo být co nejkratší a mělo by vést k urychlenému vypnutí analogových frekvencí na velmi krátkých vlnách. K tomu však nedojde dříve než v roce 2025, do kdy platí transformační licence, jež komerčním rádiím vydává Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV).

Transformační licence v podstatě prodlužují již jednou prodloužené licence pro analogové rozhlasové vysílání a zavazují jejich držitele, že nejpozději v roce 2025 přejdou na digitální vysílání. Zároveň ale neurčují, kdy by digitální vysílání rádií mělo v tuzemsku začít a zda držitelé transformačních licencí musí povinně vysílat oběma způsoby (a jak dlouho). „Jsme proti dlouhodobému souběhu, bylo by to finančně velmi náročné. Tyto peníze se navíc nikdy nevrátí,“ prohlásil na Digimedii náměstek generálního ředitele Českého rozhlasu pro správu a provoz Michal Koliandr. A ve stejném duchu se vyjádřil i přítomný ředitel pro strategický rozvoj Lagardere Lubor Zoufal.

Proti dlouhému souběhu jsou i České Radiokomunikace

Oba rozhlasové hráče podpořil i ředitel pro regulaci a strategii Českých Radiokomunikací Marcel Procházka. Z jeho úst byl požadavek na krátký souběh vysílání a brzké vypnutí FM pásma překvapivý: právě na dlouhém souběžném vysílání by totiž České Radiokomunikace vydělaly (ostatně, zajímavou zkušenost s tím mají už z doby přechodu od analogového k digitálnímu televiznímu vysílání, kdy souběhy někdy trvaly i dva roky). Procházka ale zřejmě vychází z faktu, že lepší je kratší souběh než vůbec žádný, respektive než žádná rozhlasová digitalizace. Všichni manažeři zároveň požadují od státu, aby určil jasný termín „switch off“, tedy rok, kdy dojde k vypnutí analogového vysílání.

„Měla by vzniknout Národní koordinační skupina pro přechod z analogového na digitální rozhlasové vysílání, jako tomu bylo i u televizní digitalizace,“ míní Michal Koliandr. Český rozhlas už tuší, jakou cestou by se v digitálním vysílání vydal. Pokud projde legislativní úprava, která mu zajistí vlastní veřejnoprávní multiplex, chce jej naplnit 22 programy: čtyřmi současnými celoplošnými stanicemi (Radiožurnál, Dvojka, Vltava, Plus), čtyřmi speciálními stanicemi (Rádio Wave, Rádio Junior, D-dur a Jazz) a čtrnácti krajskými studii. V úvahu podle Koliandra připadají dvě technická řešení: celoplošná síť se samostatným odpojováním pro Čechy a Moravu, kdy by české regionální okruhy vysílaly v celých Čechách a moravské na celé Moravě, a nebo regionalizovatelná síť po dvojicích krajů, jak jsou nyní rozdělena krajská studia ČRo.

Lagardere: Nevidíme, jak na DABu vydělat

„V prvním případě by na hraničním území mezi Čechami a Moravou bylo možné naladit všechna regionální studia – tedy tam, kde by se překrývaly vysílače české a moravské mutace veřejnoprávního multiplexu,“ vysvětlil Michal Koliandr. Rozhlas zatím neví, jak velkého pokrytí by měl dosáhnout jeho plánovaný veřejnoprávní multiplex. „V úvahu se ale musí brát finanční náročnost dokrývání území. Jakmile se dostaneme na úroveň pokrytí 80 procent obyvatel, pak dokrytí každých pěti dalších procent populace vyjde stejně draho jako ono pokrytí 80 procent obyvatel,“ konstatoval šéf distribuce stanic Českého rozhlasu Pavel Balíček.

Lubor Zoufal za Lagardere potvrdil zájem o digitální vysílání, podle jeho slov je ale třeba přihlížet k tomu, co DAB nabídne v podobě dalších příjmů z reklamy. „V tuto chvíli tam nevidíme nějakou šanci na zásadnější vyšší výnosy z reklamy oproti analogovému vysílání,“ řekl. Lagardere následně ještě během čtvrtka oznámila odchod z DAB fora, které loni v říjnu na popud příbramské společnosti Teleko založili operátoři digitálních rozhlasových sítí a hlavní provozovatelé rozhlasového vysílání. Z DAB fora už dříve vystoupily České Radiokomunikace a následovala je i společnost Londa, které patří nejposlouchanější české Rádio Impuls a pražské rádio RockZone. Požadavek na krátký souběh analogového a digitálního rozhlasového vysílání prakticky odsouvá rozhlasovou digitalizaci o dalších deset let.

Aukce kmitočtů pro III. pásmo? Kontraproduktivní

Jestliže komerčním rádiím končí jejich transformační licence pro pozemní vysílání v roce 2025, digitálně nezačnou vysílat dříve než v roce 2024. To také znamená, že pokud by nyní Český telekomunikační úřad (ČTÚ) vypsal aukce na sítě pro zemský digitální rozhlas ve III. pásmu, operátoři, kteří by je vydražili, by neměli šanci získat dlouhodobé klienty a o tyto sítě by záhy přišli. ČTÚ si totiž stanovil podmínku, že na vydražených kmitočtech se musí začít vysílat do dvou let od jejich přidělení. Proto také České Radiokomunikace v těchto dnech přišly o kmitočtové příděly pro digitální rozhlas v L-pásmu ve všech krajských městech, za které zaplatily řádově stovky tisíc korun.

WT100 persony2 (Ilinčev aspol)

ČTÚ s vypsáním aukcí na rozhlasové digitální sítě ve III. pásmu váhá, podle předsedy Rady ČTÚ Jaromíra Nováka čeká na chystané legislativní změny, které rozhlasovou digitalizaci výrazně ovlivní. Hlavní očekávanou změnou má být zmiňované uzákonění veřejnoprávního rozhlasového multiplexu, které chystá ministerstvo kultury a Český rozhlas s ním souhlasí. K přijetí patřičného zákona by ale mělo dojít zřejmě až v příštím roce. Český rozhlas se mezitím připravuje na možnost spustit digitální vysílání alespoň v největších městech Česka. „Po vyhodnocení této fáze bychom mohli toto vysílání rozšířit na všechna krajská města a pak třeba až na pokrytí 70 procent obyvatel,“ popsal serveru DigiZone.cz Pavel Balíček.

Podle Balíčka nelze vyloučit ani variantu, že se stát pokusí zákonem zkrátit platnost vydaných transformačních licencí komerčním rádiím. S tím by ale jejich provozovatelé zásadně nesouhlasili a proti takovému retroaktivnímu zákonu by zcela jistě vyvolali arbitráže o nedostatečně ochráněné investice. Leda že by stát postupoval jako u televizní digitalizace a za předčasné vypnutí analogu rádiím poskytl kompenzační licence pro celoplošné vysílání nových stanic, které by mohly vstoupit do digitálních sítí dříve než další hráči. Ani na takovém řešení ale na rozhlasovém trhu nepanuje shoda, navíc ho nemá kdo navrhnout – DAB forum se v podstatě rozpadá a jiná profesní organizace se v tuzemsku rozhlasovou digitalizací nezabývá.

Autor článku

Autor je šéfredaktorem serveru o digitálním vysílání DigiZone.cz a redaktorem týdeníku Reflex.