Loutkové divadlo
Mám doma vakuový televizor z 90. let, který si o širokoúhlých proporcích a DVB-T tuneru může nechat jen zdát. Ale zatím jsem s ním spokojený, obraz má stále dobrý a vzadu má jeden konektor SCART. Možná taková výbava vypadá na dnešní dobu archaicky, ale jsem přesvědčený, že podobně je nás na tom víc.
Jakkoli si i já myslím, že pro lidské vnímaní je širokoúhlé vysílání příznivější, mé aktuální televizní zázemí mě nadále vede k upřednostňování formátu 4:3. Televize je při něm příjemně zaplněná a navíc si můžu užívat detailů i ze sledovací vzdálenosti tří čtyř metrů.
Pokud je ale na obrazovce cokoli s poměrem stran 16:9, je můj divácký komfort ten tam. Na 55centimetrové úhlopříčce je totiž podle mého názoru obraz zarámovaný do černých pruhů už příliš malý. Připadám si trochu jako při sledování loutkového divadla – místo návštěvy představení s živými herci.
Televizní noviny 4:3
I když mi širokoúhlé vysílání na mém televizoru připadá v zásadě malé, respektuji fakt, že každý poměr stran má svoji osobitou kompozici. Tedy až do včerejšího vysílání večerních zpráv na Nově jsem toto pravidlo respektoval. Při sledování Televizních novin s datem 15. listopadu jsem se ale rozhodl využít možnosti, kterou mi můj set-top-box (Siemens Gigaset M260 T) nabízí. Pomocí funkce Pan and Scan jsem relaci roztáhl do poměru 4:3, zaplnil celou obrazovku a nemilosrdně tak ořezal kraje vysílání.
Přijde vám to kacířské? Možná máte pravdu a u filmu bych si to nedovolil. Ale v tomto případě jsem po pár minutách sledování nabyl dojmu, že přechodem do klasického formátu Televizní noviny nijak neutrpěly. Ba naopak, spíš získaly. Připomněl jsem si, co o kompozici záběrů napsal ve své knížce „Střihová skladba ve filmu a v televizi“ dlouholetý pedagog Filmové a televizní akademie múzických umění (FAMU) Jan Kučera.
Záběr musí být tak komponován, aby divák měl pocit, že částice ohraničené rámem jsou na sebe existenčně vázány… Je-li v malířském obraze zachycena jen část nějakého předmětu (např. stolu, stavby), je to část tak vypracována a charakterizována, že divákovi představuje věc celou. Podobně je tomu ve filmových nebo televizních záběrech,
uvádí Kučera ve své letité, ale přesto stále v mnohém platné knížce. Na záběry Televizních novin převedené ze širokoúhlého poměru do formátu 4:3 jsem se zkusil dívat jako na záběry nové, samostatné. Výsledek mě, majitele starého televizoru, potěšil. A vy se můžete podívat spolu se mnou na několik fotografií.
Rušivě působí pouze ukrojené logo
Začněme ve studiu Televizních novin a podívejme se na moderátory. Nejprve je tu Rey Koranteng s černými pruhy nahoře a dole. Má kolem sebe hodně prostoru, a tak je na obrazovce více než jeho vidět pohyblivé obrázky za jeho zády. Taková je na Nově kompozice 16:9.
Přepnul jsem stejného moderátora pomocí set-top-boxu do poměru stran 4:3. Na výšku se mi neztratila žádná informace, ale kraje jsou pryč. Bolestivý zásah utrpělo logo Novy, ze kterého zbyl jen poslední znak. To je ovšem také jediný prvek, který porušuje Kučerovo pravidlo, aby předmět, který je zachycený na obrazovce jen částečně, budil dojem celku. Mozek po třinácti letech existence stanice ví s jistotou, že někde se skrývají první tři písmena jména televize.
Skutečnost, že má Rey trošku zkrácenou část saka, mi naopak nevadila ani trochu – dojem celku se u saka neztratil. A stejně dobře jsem se vyrovnal s videem za moderátorovými zády. Navíc bylo všechno velké, bez pruhů. Celkově na mě proto působil záběr lépe než širokoúhlý originál.
Podívejme se na Lucii Borhyovou, tentokrát už jen ve formátu 4:3. Bez ohledu na žertovně vypadající tvar úst mi přijde kompozice (samozřejmě až na logo) v pořádku. Lucii také chybí kus těla, ale nic divácky důležitého. Hlava je celá, prsa jsou tam, kde mají být. A že slečnu zezadu přejíždí prostředek hromadné dopravy, to je také zcela zřetelné.
Nyní celkový pohled na oba moderátory. Pokud tady čekáte, že se absence širokoúhlého poměru ukáže v celé kráse, zklamu vás. Kompozice v rozložení 4:3 záběru na Lucii a Reye podle mého nic nesebrala a studio jako celek působí zaplněnějším dojmem. Jindy ve stejném záběru trpasličí moderátoři alespoň o trochu povyrostli.
V reportážích jsou problémy jen s grafikou
A jak vypadá souboj formátů na reportážích Novy? I tentokrát nabízím nejprve jeden širokoúhlý snímek. Kameraman jako by nevěděl, čím ho má zaplnit. „Mluvící hlava“ mu tu plave ve volném prostoru. Na plnou šířku se rozjíždějí pouze textové popisky.
Přepněme na poměr 4:3. Nejprve je tu člověk bez dalších popisků a vypadá myslím jako solidně posazený. Nebýt rušivého loga, ani bych si nevšimnul, že tento záběr z Televizních novin má být v originálu širokoúhlý. Na krajích se totiž stejně rozehraje jen další televizní prázdnota.
Nyní si ukažme obtížnější situaci – hned dva textové popisky. Možná je to překvapivé, ale i text se v podání Novy dokáže do zúženého formátu dobře „vtěsnat“. Víme, že mluví student a že více se dozvíme na webových stránkách stanice. Pro doplnění uvedu, že obrazovka mého televizoru je typu Trinitron. Uříznutí části textu dole proto přičtěte mírnému horizontálnímu zaoblení.
Jediný vážný problém při sledování reportáží ve formátu 4:3 představuje grafika. Grafici Novy totiž, na rozdíl od režie a kameramanů, širokoúhlý poměr obrazu opravdu využívají. Při přepnutí do klasického formátu jsem u map přišel o západ Čech a východ Moravy. Je to patrné i na posledním snímku, který je navíc v kompromisním formátu 14:9, jenž můj set-top-box nabízí rovněž.
Rada na závěr
Pokud jste diváci se starou televizí jako já a můžete přijímat zemské digitální vysílání, vyzkoušejte si na digitálním přijímači možnost „roztažení“ Televizních novin do poměru 4:3. Většina set-top-boxů takové přepínání podporuje. Možná budete příjemně překvapeni, že o nic nepřicházíte a že z vaší televize jsou pryč černé pruhy. Pokud vám v nějaký moment zúžený obraz nebude vyhovovat, neváhejte přepnout zpět.
Pokud se podílíte na přípravě Televizních novin, měli byste si ujasnit, co vlastně chcete. Buď jsou to širokoúhlé zprávy se vším všudy. V takovém případě skoncujte s prázdnotou, které je zatím relace plná. Neplňte jen prostředek obrazovky, ale starejte se také o její kraje. Nebo jsou vaším přáním zprávy snadno přepnutelné i do formátu 4:3. Pak prosím přesuňte logo víc doprava, spodní lištu odtáhněte od levého kraje a grafikům vzkažte, ať nejsou tak rozmáchlí.
Mimochodem, po Televizních novinách včera běžela širokoúhle Ordinace v růžové zahradě. Tu už do poměru 4:3 raději nepřepínejte. Její kompozice je totiž – na rozdíl od zpráv – plně 16:9.
Foto: Autor
ČLÁNKY DO MAILU