Hlavní navigace

Social Marketers Summit: Vydělávat na sociálních médiích jde, ale je to pracné

Marek Janouš

Má smysl se na Facebooku snažit o velké zapojení uživatelů a velký zásah? Nebo se to samo o sobě nevyplatí a k ničemu to není? Řečníci na Social Marketers Summitu, konaném ve středu 31. října v Biu Oko v pražských Holešovicích, se tak docela neshodli.

Na úvod konference vystoupila Danae Ringelmann, spoluzakladatelka Indiegogo, první internetové platformy pro veřejné vybírání peněz na cokoli (co není nezákonné). [Nikoli však prvního výběrčího webu vůbec — to se přičítá ArtistShare.]

S námětem marketingu na sociálních médiích má Indiegogo společné například to, že projekty jsou v něm zviditelněny podle „gogofaktoru“, jehož výpočet je tajný, ale odvozuje se i od podpory ze sociálních médií. Nestačí zadat projekt na web a čekat na penízky, nýbrž se zadavatel musí sám pořádně snažit dát o projektu vědět a získat pro něj ostatní.

Danae Ringelmann
Autor: © Matěj Vaněček

Danae Ringelmann

Indiegogo mohou využít také začínající podnikatelé a podniky vůbec. Je jednou z cest, jak si ověřit zájem trhu. Slíbíte, že když vyberete peníze, budete moci vyvinout, vyrobit a dodat (anebo uskutečnit) to nebo ono. Je sotva silnějšího argumentu než ochoty lidí zaplatit vám předem. Anebo zájem nevzbudíte, a i to je cenná zpětná vazba.

Danae Ringelmann uvedla příklad startupu Satarii, který oslovil 43 rizikových kapitalistů, ale neuspěl u žádného. Uchýlil se na Indiegogo, tam prokázal, že lidé mají o nápad zájem, a tři z dříve oslovených investorů se potom ozvali sami.

Dokonce samu cenu chystaného výrobku lze na Indiegogo ověřit tak, že nabídnete několik podobných odměn (perks) za různě velké příspěvky.

Jiným způsobem, jak spíše větší, bohatší subjekty mohou využít Indiegogo, je příslib dorovnání prostředků na nějaký projekt, jestliže se tolik a tolik vybere od lidí. Lze tak i ověřit zájem o nějaký veřejný projekt.

Tomáš Čupr: Chceme‑li na Facebooku vydělávat, je potřeba si to jasně říci, a měřit a měrit

Tomáš Čupr
Autor: © Matěj Vaněček

Tomáš Čupr

Tomáš Čupr přiblížil především to, jak Slevomat přistupuje k Facebooku jako k prodejnímu kanálu. Facebookovou reklamu se snaží dobře a podrobně cílit podle mnoha klíčových slov. Je to sice pracné, ale vyplácí se to: Slevomat dosahuje na Facebooku 350% návratnosti. Měsíčně z něj utrží šest milionů, a od začátku působení na Facebooku je to už osmdesát milionů.

Cílení přímo do sloupce s příspěvky, které je mnohonásobně účinnější než reklamy vpravo, najdete prý jen v Power Editoru, a ne ve webovém rozhraní.

Tomáš Čupr odrazuje od nahánění zapojení uživatelů sdílením obrázků. Obrázek se možná bude líbit, lidé si ho budou sdílet dál, ale co z toho? Ve Slevomatu dávají na Facebook raději odkazy, a Facebook přináší asi 30 % návštěvnosti Slevomatu.

Spravovat přítomnost na Facebooku si podle Tomáše Čupra máte sami, a ne si na to najímat někoho zvenku, protože tak by se ztratila autenticita, a navíc se s někým cizím těžko budete domlouvat na tom, co mělo jaký dopad, jestliže mu nechcete zpřístupnit svá obchodní data.

Jan Řežáb: S analytickým nástrojem budete vědět, co funguje

Jan Řežáb ve svém vystoupení na podporu Socialbakers mimo jiné na grafech ukázal, jak s rostoucím absolutním počtem facebookových příznivců klesá procento těch, které vám Facebook dovolí oslovit příspěvkem. To je od Facebooku samozřejmě strategie, jak od velkých firem získat více peněz. Facebook kromě toho často mění algoritmy, podle kterých příspěvky zobrazuje. Nyní prý například náhle dobře účinkují obyčejné statusové příspěvky.

Jan Řežáb upozorňuje, že dosah si nejde dost dobře zaplatit, protože to má jen omezený a krátkodobý účinek; musíte budovat zapojení uživatelů organickými postupy — dobrým, působivým obsahem. Zdaleka nejúčinnější jsou nyní videa. Bez vysokého zapojení uživatelů se vám nepodaří uživatele příspěvky zasahovat, a tedy je neoslovíte, ať už budete mít cíle jakékoli.

Doporučuje nechávat mezi jednotlivými příspěvky alespoň dvě hodiny odstupu, abyste „nepřebíjeli“ sami sebe. Celkově za den jich však publikujte ještě méně. Některým stránkám může dobře působit třeba pět příspěvků denně, ale podle širšího zkoumaného vzorku je ideálním průměrem tak 1,5 příspěvku denně. A sledujte, kdy přispěla konkurence, abyste přispěli jindy a „nepřetahovali“ se s ní o dostupný zájem.

Petr Šimeček: Marketing na sociálních médiích se vyplatí jen velkým a bohatým

Keboola působí především v Americe, kde se dá koupit spousta dat, mezi kterými pak lze hledat souvislosti a vliv na prodej. Jsou to data zpravidla přístupná veřejně — například recenze na Amazonu nebo komentáře pod videi na YouTube — která však vlastními silami nezískáte ve velkém. Keboola podobná data kupuje a dále s nimi pracuje. V České republice toho tolik dostupného není — asi sedmdesát procent objemu toho, co lidé napíší na český internet, se přitom nachází v různých diskusích pod články a ve fórech, dosud patrně nezpracováváno.

Jan EgemKBMG CEE představil tři kampaně, které byly veleúspěšné samy o sobě, ale na prodeji se neprojevily. Buď proto, že skupina zasažená kampaní „se nepotkala“ s potenciálními kupci, nebo byl účinek kampaně přebit protichůdnými vlivy okolností — například má‑li globální značka potíže s tím, jak ji lidé vnímají (nyní například Nokia).

Připustil, že vliv objemu internetové komunikace na návštěvnost dotyčných stránek je patrný a že nálada na fórech ovlivňuje prodej (například předplacenek Vodafonu), a lze například nasadit Brand Embassy a snažit se náladu otočit. Budoucnost marketingu na sociálních médiích nevidí beznadějně, ale zatím se „jen tím“ prý nikdo „neuživí“.

EBF17

David Orlic: Nezáleží tolik na tom, co říkáte, jako na tom, jak se chováte

David Orlic
Autor: © Matěj Vaněček

David Orlic

Snad nejnapínavější přednášku z celé konference měl Švéd David Orlic, spoluzakladatel agentury Volontaire. Mluvil především o případu twitterového účtu @sweden, spadajícího skrze VisitSweden pod švédské ministerstvo zahraničí, s úkolem propagovat Švédsko. Agentura dostala zadání vyjádřit (mimo jiné) to, že Švédsko je pokrokové. Podle svých zásad to vyjádřila nikoli slovy, ale činy: vymyslela, že účet @sweden bude vždy na týden svěřen nějakému Švédovi, a ten bude podle vlastních představ zastupovat a představovat Švédsko světu.

Projekt stále pokračuje, ale už měl tři případy, kdy se na něj snesla vlna i mezinárodní kritiky pro nějaký odvážný, sporný tweet. Jeden z nich dokonce kritizoval zadavatele — totiž švédského ministra zahraničí. Třikrát se zapotili, ale nejen agentura, ale hlavně i zadavatel pokaždé vydrželi tlak a neustoupili od předsevzetí, že do obsahu účtu nebudou zasahovat, ani nezastaví celý projekt. Právě díky tomu splnili zadání: o Švédsku se nakonec vždy psalo, jak je pokrokové. Navíc dali vzniknout novému fenoménu.

Našli jste v článku chybu?