Socialbot je počítačový program (přesněji agent), který se snaží vypadat jako běžný uživatel sociální sítě. Má své fotky, názory, buduje síť přátel, vyjadřuje se k nejrůznějším problémům, komentuje fotografie nebo popřeje k narozeninám. Ovšem pochopitelně bez lidského zázemí, čistě softwarově.
Pro mnoho uživatelů bude velice obtížné si upravit představy o tom, co vlastně počítače v dnešní době v oblasti sociální informatiky umí. Dokážou skládat hudbu a provést její aranžmá takovým způsobem, že bychom výslednou skladbu označili za nadprůměrně kvalitní – čistě na základě matematických modelů toho, co je hudebně kvalitní a pro lidské ucho libé.
Pomocí počítačů je možné složit anglickou abstraktní báseň, opět na více než slušné úrovni. A co více, je možné pomocí nich rozpoznat (s velice dobrou přesností, na základě pohybů či mimiky) teroristu na letišti nebo hlídat dialog mezi kosmonauty a řídícím střediskem tak, aby nebylo možné vydat chybný pokyn.
V tomto kontextu je jasné, že rozpoznat socialbota od běžného uživatele není vůbec triviální a ukazuje se, že pokud se něco zásadního nestane v oblasti počítačové bezpečnosti, během několika málo let to nebude, bez možnosti přístupu k neveřejným datům, možné zřejmě vůbec.
Kanadský univerzitní projekt
Možnosti socialbotů se rozhodli prozkoumat vědci z vancouverské univerzity v Kanadě. Jejich cílem bylo posoudit, do jaké míry je možné efektivně používat socialboty v sociálních sítích, konkrétně na Facebooku. Nicméně podle nich není v oblasti bezpečnosti mezi sociálními sítěmi žádný podstatný rozdíl.
Jednotliví socialboti jsou ovládání aplikací, která nese název botmaster. Vědci v rámci experimentu použili program, který je možné koupit na ilegálních fórech za 29 dolarů. Jde o jednoduchou aplikaci a jistě by se mohlo užít i podstatně sofistikovanějších nástrojů, které by měly na výsledek ještě větší vliv.
Dohromady na Facebook poslali 102 socialbotů, které se během osmi týdnů pokusily navázat přátelství s celkem asi 8570 uživatelů Facebooku, z nichž 3055 jich přátelství potvrdilo. Jak se dalo očekávat počet přátel, které získávaly, časem narůstal tak, jak se zvyšoval počet přátel falešného profilu a jeho aktivita. Vědci systém nastavili tak, aby byla činnost těchto softwarových agentů byla co nejméně nápadná; proto jim poměrně značně omezili možnou aktivitu, aby se vyhnuli podezření ze strany kontrolních mechanismů sociální sítě. Každý agent mohl navázat maximálně 25 žádostí denně a tuto kvótu ne vždy naplnil.
Z profilů těch, kteří se s virtuálními socialboty spřátelili, získali vědci na 46 500 e-mailových adres a 14 500 adres domů a řadu dalších údajů, například seznamy přátel, zálib či míst bydliště. To vše s náklady hluboko pod padesát dolarů.
Samotný Facebook se hájil tím, že IP adresy pocházely z prověřeného zdroje univerzitního prostředí a proto jim nevěnoval větší pozornost. Jinak by prý byl mnohem opatrnější a na podobně velký útok by jistě přišel. O vysvětlení si každý může myslet své, ale je jasné, že není problém případné socialboty více decentralizovat a z jedné IP adresy jich provozovat třeba jen dvacítku či padesátku a filtry budou zcela neúčinné. Jistě není bez zajímavosti, že autorům projektu nečinilo žádný problém vypořádat se s kontroverzní CAPTCHA, která se tak ukazuje jako relativně neúčinný nástroj zabezpečení.
Marketingový problém?
Socialboti nepředstavují problém jen z hlediska možné zneužitelnosti osobních údajů, ale otvírají také zcela nové otázky a problémy v oblasti marketingu, PR nebo budování značek. Zatímco dnes se běžně měří úspěšnost kampaní počtem fanoušků či zhlédnutím stránky, s příchodem agentů na sociální sítě se toto kritérium stává marginálním – vyrobit si jich libovolný počet, je v zásadě velice jednoduché.
Současně s tím padají také představy o objektivní měřitelnosti vlivu na sociálních sítích, neboť ty jsou založené také na kvantifikovaných parametrech, které jsou schopny stroje snadno generovat. Statistiky jako Klout či PeearIndex se v tomto světle jeví jako velice omezené nástroje na analýzu úspěchu v sociální síti.
To může být problém především pro ty, kteří si nechávají vytvářet kampaně nějakou externí společností a v zásadě nemohou nijak odhadnout, jak byla ta která kampaň úspěšná, pokud bude chtít dodavatel vylepšit své výsledky. To možná povede ke zcela zásadnímu přehodnocení kritérií, která jsou na podobné projekty kladeny a cíle budou možná mnohem více přesunuty do obchodního efektu (například objemu zakoupeného zboží) než na běžné parametry jakými byly návštěvnost, zhlédnutí nebo počet fanoušků.
Velice zajímavou oblastí je pak eticky nesporně nepřijatelné využívání dat, která získají socialboti k reklamním kampaním. Ty by měly šanci na mimořádně vysokou úspěšnost, zvláště pokud by byly spojeny s decentní podporou agentů ve smyslu doporučování služby nebo výrobku. O tom, k jak masivnímu využití těchto možností dojde, je možné vést spory, ale osobně si myslím, že to bude velice intenzivní trend, který bude doplňovat a významným způsobem rozvíjet dnešní spam a to s podstatně větší efektivitou.
Socialbot a politika
Na závěr se ještě dotkneme jednoho tématu, které se socialboty velice úzce souvisí a to je téma politické, které ale může mít také silné ekonomicko-marketingové konsekvence. Podle některých autorů byly do velké míry revoluční procesy ve Středomoří vyvolány socialboty, které provozovala americká armáda, která se jejich vývoji dlouhodobě věnuje. V zásadě mohly sehrát dvojí úlohu – jednak vytvořily prostředí, které vyvolalo dojem masy a lidé přestali mít strach vyjít reálně do ulic a protestovat, neboť měli pocit, že jde o celonárodní aktivitu. Druhá jejich role byla ve vyprovokování několika jednotlivců z reálného světa, kteří pak celý revoluční projekt realizovali v praxi.
Je mimořádně zajímavé sledovat, do jaké míry mohou mít akce na Facebooku či elektronické petice význam na rozhodování politiků na všech úrovních. Nyní v zásadě platí, že naslouchat těmto projevům občanské společnosti může být velice ošemetné, neboť není jasné, co přesně za subjekty a za konkrétní aktivitou stojí. Může jít z velké části o počítačové agenty, nebo alespoň jejich činností může být celá aktivita silně podporována.
Osobně se domnívám, že nástup socialbotů je v současném světě sociálních sítí téměř nevyhnutelný. Bude zajímavé sledovat, zda se jim podaří dotlačit provozovatele k zásadním změnám v zabezpečení nebo autentizaci uživatelů. Pokud k něčemu takovému nepřistoupí půjde nepochybně o jeden z největších problémů, které před sítěmi jako je Facebook či Twitter stojí.