Stejně jako v případě rozhodnutí Evropské komise o odstranění Windows media playeru z Windows (viz glosu Lid vs. Microsoft aneb gigant na lopatkách), i zde se ptám: co tato nová legislativa o softwarových patentech přinese uživatelům?
V médiích se propírají výhody pro velké firmy, nevýhody pro malé, ale již se nemluví o tom, jaké to bude mít dopady na koncové uživatele. Podle toho, co jsem z dostupných zpráv jako laik pochopil, v této legislativní úpravě jde především o software, který je „zadrátován“ v zařízení. Například software pro ledničky, pračky, mikrovlnky, ale také automobily.
Zde bych pochopil, že se výrobci snaží ochránit tento svůj software a nechtějí, aby kdokoliv jiný s ním jakkoliv nakládal, měnil, modifikoval či využíval ve svém vlastním zařízení (mluvíme o jiných výrobcích). Jako uživatel zařízení potřebuji, aby fungovalo s tím softwarem, který dodal výrobce, protože jedině tak mám záruku, že to bude fungovat, jak má. A pokud nemá výrobce na to, aby si vyvinul vlastní software, raději si od něj ani to zařízení nekoupím. A pokud někdo chce, aby se otáčecí deska v mikrovlnné troubě točila v rytmu hudby, má smůlu.
Potud bych tedy neviděl v právní úpravě problém. Ale jak tvrdí odborníci práva znalí, legislativa je popsána tak vágně (a po překladu do všech jazyků v EU to bude ještě horší), že by se tatáž směrnice dala uplatnit i na počítačový software. Tedy běžné programy, které denně používáme. Pokud by se něco takového přihodilo, byla by to katastrofa. Nejen pro malé výrobce, ale hlavně pro uživatele.
Malí a nezávislí výrobci software by nemohli vytvářet programy, které by využívaly patentované knihovny či postupy, nemohli by dokonce vyrábět volně ani aplikace nad softwarem, který je patentován. Tedy, pravděpodobně mohli, ale stálo by je to další nemalé náklady. A jsme u koncových uživatelů. Krom toho, že by se v budoucnu mohlo stát, že by se každý druhý program ovládal jinak, protože standardní navigace a postupy by si postupně velké firmy nechaly patentovat, jistě by museli uživatelé sáhnout při nákupu software hlouběji do peněženky. A o to velkým firmám a jejich lobbyistům zřejmě jde především. Ne nadarmo se říká, že o peníze jde až v první řadě.