Když jsem toto téma diskutoval nedávno se zástupci operátorů, nevypadalo to, že je pro tento přístup nějaký logický důvod kromě toho, že by se muselo znovu sáhnout do systému účtování a za drahé peníze provádět úpravy, ke kterým není na trhu žádný tlak konkurentů, jen od zákazníků. A ti mají smůlu, rozhodnout jinak se nemohou. Jen v kostce, o jaké přístupy k tarifům jde?
Domácnosti
Dnešní „mobilní situace“ v domácnostech bývá taková, že děti mají typicky prepaid karty, rodiče tarif, umožňuje-li to operátor, pak více telefonující má tarif a méně telefonující rodič má partnerskou kartu. K pohodlí to má daleko, při dvou dětech záhy musíte hlídat a spravedlivě podělovat dva kredity, k tomu dva účty od telefonu, vše v rozdílných sazbách a zejména u prepaid karet i na dosti vysokých minutových sazbách. Řešení by bylo podobné, jako u firem: nabídnout společný tarif pro domácnost založený na společném minimálním měsíčním plnění (měsíčním paušálu) a shodných sazbách pro všechny zúčastněné. Co na tom, že děti provolají málo, alespoň nevolají za šest korun na minutu a tři kačky za esemesku. K tomu řízení útraty s nastavením limitu pro číslo a s možností volat v rámci „domácnosti“ i po dosažení limitu, aneb proč by se dítě nemělo dovolat rodičům…
Jste-li rodič, mnoho u operátorů nepořídíte. Kdyby se daly zkombinovat nabídky všech tří, nějak by se to ještě dalo. U T-Mobile pořídíte kartu Happy Partner s poměrně složitou nabídkou, kdy počet vydaných SIM karet závisí podle měsíční útraty a ne podle toho, kolik potřebujete. Méně fajn je, že nabídka je primárně určena pro menší společnosti, nikoliv domácnosti, ale nad tím už jsem plakal. Tarif T-Mobile Rodina je pokus naúčtovat další poplatky nad rámec zaplacených tarifů nebo drahých Twist karet – děkuji, nechci.
Vodafone Rodina – také není řešením, opět jde jen o příplatek za službu levnějšího volání mezi telefony v rodině. Společné vyúčtování, o tom si nechte zdát. Alespoň, že funguje složitá SOS SMS, která umožní dítěti kontaktovat rodiče, i když nemá kredit. Pokud bude vědět, jak…
O2 má nabídku tarifů a balíčků tak složitou, že na to potřebujete poradce, tarif pro rodinu tu není, řešením je naordinovat dětem O2 Zero a handlovat je přes šestikorunové hovory nebo O2 Tandem, který vás jistě nadchne přehlednou tabulkou, kdy jak a kdo co získá. (Ano, v monitoringu O2 tohle zase vypadne jako negativní hodnocení, ale zkuste tu tabulku interpretovat nějak pozitivně…)
Vybrali jste si? Nu, pravděpodobně to flikujete, jak se dá a nedá. Dětem občas dojde kredit, vy přeplácíte, žena doplácí. Alespoň, že jste se vyřádili na zrušení pevné linky. A má to za to!
Datový gastarbajtr
Mobilní data dorazila do Česka. Ano, skutečně. Z mobilu se dá přistoupit na web a notebook můžete taky připojit. Někdy. Někde. Bohužel vývojáři web aplikací nepočítali s tím, že mobilní Internet se v Česku zasekne na vývojovém stupni GPRS, tak přístup do firemniho intranetu si vyžádá zhruba jedno mega stažených dat. Cvičně jsem kouknul na iDNES, jeho titulka s reklamou má 676 KB. Pokud jste si zaplatili u Vodafone jednodenní připojení za 17 Kč na den, tak s limitem 5MB FUP můžete titulku iDNES navštívit sedmkrát. Měli jste si koupit papírové vydání, vyšlo by vás to mimo pondělka a čtvrtka o dvě káble levněji.
Nu co, namítnete. Koupím si do svého smartphone nelimitovaný tarif za oněch sedm kilo. I učiníte tak. Následně zjistíte, že připojovat se z notebooku přes mobil není tak pohodlné, jak to původně vypadalo. Párujete bluetooth, ono to běží různě. Nota bene nemáte zrovna operátora, který by v místě běžel nějak solidně. Prohazujete sim karty, máte-li větší rozpočet, máte O2 s CDMA/3G/GPRS plus záložní EDGE zařízení pro místa, kde O2 běží jen na GPRS a takových je dost. Máte-li menší rozpočet, jste namydlení, protože s přirozeně mizernou rychlostí mobilních dat a nízkou ochotou našich operátorů nabídnout rychlejší standardní data vestavěná do mobilu je to těžké. Časem rezignujete, koupíte si USB modem s 3G. Pak přijdete na to, že pro občasnou slušnou rychlost by se hodil U:fon s platbou za čtvrthodiny nebo za den – že vlastně vyjde cenově příhodně. Bohužel jen v oblastech, kde zrovna funguje, v řadě oblastí se plazí jako šnek a pokud jste pechfogl, který skočil na trik zelenému modemu, budete to mít s Ufoními daty nahnuté. Dobrá rada, kupte ten černý, anténa je grunt.
Řešením by bylo rozšíření nabídky předplacených datových tarifů s časovým trváním, tedy to, že si za 20 Kč můžete několik hodin surfovat – tedy to, co nabízí U:fon (kde to degraduje spolehlivost), nebo Vodafone, kde je 5 MB v dnešním světě nereálný limit. Mohli byste mít potom k externímu USB modemu více SIM karet a přehodit je podle toho, která vám v místě pojede nejjistěji.
I tohle je zatím nereálný požadavek. Datová nabídka je podle našich operátorů dostatečná a „nejsou indikace, že by zákazníci měli jiné potřeby“.
Berte tento článek prosím jako indikaci, že by potřebovali.
Poznámka na závěr: nejsou to samozřejmě jediné problémy s tarify operátorů. Ceny mohou být diskutabilní, co mne ale mrzí, je právě ta nedostatečná struktura poplatků…
ČLÁNKY DO MAILU