Technologická suverenita opět jako téma v EU

Dnes
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Virtuální střet USA a EU v kyberprostoru: červený hologram vlajky USA proti modrému symbolu EU, mezi nimi síť serverů a firewally.
Autor: Computertrends s využitím DALL-E
Stane se Evropa pouhým regulovaným skanzenem, nebo suverénním technologickým hráčem?

Česká Poslanecká sněmovna po dlouhých diskuzích posunula návrh zákona o digitální ekonomice (transponující nařízení DSA) do prvního čtení a my se můžeme těšit na pozměňovací návrhy. Ty mají podle kritiků normy omezit „bezbřehost“ důvěryhodných oznamovatelů a zadefinovat neurčité právní pojmy. Držím pěsti. 

Český telekomunikační úřad zahájil veřejnou konzultaci k uvolnění pásma 24,25–27,5 GHz pro zemské systémy poskytující bezdrátové širokopásmové služby (včetně 5G a FWA). Pásmo je nově určeno pro mobilní a pevné komunikační sítě (MFCN) s využitím časově děleného duplexu (TDD). Stávající spoje typu bod–bod v pevné službě jsou postupně utlumovány s termíny ukončení v letech 2028 a 2031, aby bylo uvolněno spektrum pro nové využití. Protože o pásmo intenzivně projevují zájem nejen mobilní operátoři ale i větší či menší IPS, definuje ČTÚ v návrhu úseky pro pevný bezdrátový přístup (FWA) a úseky pro sítě s pohyblivými terminály (mobilní sítě).

Legislativní soukolí v Bruselu se zdá být často až frustrujícím způsobem pomalé. Únor 2026 se však může zapsat jako měsíc, kdy se teoretické diskuse o suverenitě a bezpečnosti konečně začaly přetavovat do konkrétních nástrojů. V podstatě v přímém přenosu můžeme sledovat, zda se Evropa stane pouhým regulovaným skanzenem, nebo suverénním technologickým hráčem. Minimálně na úrovni diskuzí se Evropská komise snaží o ukončení fragmentace vnitřního trhu a budování vlastní, odolné infrastruktury – od zabezpečení podmořských kabelů přes zavedení digitální peněženky až po pro někoho kontroverzní přepisování definic osobních údajů. 

Nervózní Microsoft v Česku začal žehlit Trumpův chaos a vydírání. Vaše data nikomu nedáme, slibuje firma Přečtěte si také:

Nervózní Microsoft v Česku začal žehlit Trumpův chaos a vydírání. Vaše data nikomu nedáme, slibuje firma

Zatímco většina diskusí o kyberbezpečnosti se soustředí na aplikační rovinu a případy zneužití a krádeže v kyberprostoru, únorové vydání „Submarine Cable Security Toolbox“ vrací pozornost k fyzické infrastruktuře internetu. Evropská komise si uvědomuje, že bez bezpečných podmořských kabelů neexistuje digitální suverenita. Infrastruktura i v roce 2026 zůstává bitevním polem, kde se hraje o eliminaci závislosti na rizikových dodavatelích z třetích zemí. Nově definované finanční projekty Cable Projects of European Interest (CPEI) sázejí na tzv. „all-hazard approach“. Ten neřeší pouze cílené útoky, ale i systémová selhání či přírodní katastrofy.

Zpráva o konkurenceschopnosti pro rok 2026 přináší spoustu ekonomických argumentů pro podporu digitalizace. A na své si přijdou i fanoušci European Business Wallet. Tento nástroj by měl podle zprávy přinést odhadovanou úsporu administrativních nákladů pro firmy a úřady ve výši minimálně 13,5 miliard EUR. Zpráva však také varuje, že EU sice dominuje v „zelených“ patentech, ale v digitálním R&D (výzkum a vývoj) nadále zaostává. Tato technologická slabost je kritická v kontextu „weaponized supply chains“ – více než polovina evropských závislostí v citlivých ekosystémech dnes pochází z Číny. Digitální peněženka tak není jen byrokratickým usnadněním, ale i příkladem suverénního nástroje pro evropské firmy, který má snížit expozici vůči externím aktérům.

Evropský sbor pro ochranu osobních údajů (EDPB) prověřoval, jak správci dat v praxi naplňují právo na výmaz. Výsledek? Míra shody s platnými pravidly je pouze „průměrná“. Správci narážejí na chronické problémy, od chybějící dokumentace až po technologickou neschopnost vymazat data ze záloh. Někteří správci se uchylují ke kreativní, leč složité metodě: v systémových zálohách nahrazují osobní údaje řetězci náhodných znaků. Tím sice zachovají integritu databáze, ale de facto osobní data znepřístupní. EDPB doporučuje, aby správci v zásadách ochrany soukromí specifikovali konkrétní doby uchovávání údajů a kritéria pro jejich určení, například pomocí matice pro mazání dat, která propojuje typ údajů s právním základem.

Další americký kolos se snaží přesvědčit Evropu, že vláda USA nekrade naše data. Vyjde ho to na 190 miliard Přečtěte si také:

Další americký kolos se snaží přesvědčit Evropu, že vláda USA nekrade naše data. Vyjde ho to na 190 miliard

Z pohledu ochrany osobních údajů se kritici zaměřili na návrh Digital Omnibus. Ačkoliv má jít o „zjednodušení“, EDPB a EDPS varují před skrytými riziky. Komise se totiž pokouší zúžit definici osobních údajů, což by mohlo vést k oslabení ochrany občanů. Kritika směřuje zejména k pokusu Komise získat pravomoc určovat, zda pseudonymizovaná data spadají pod GDPR. Tím by Komise mohla obcházet judikaturu Soudního dvora EU a oslabit roli nezávislých dozorových úřadů. Pragmatickým světlým bodem návrhu je však prodloužení lhůty pro hlášení incidentů ze 72 na 96 hodin, což slaďuje procesy s normami NIS 2 a DORA.

AIT26

Šest členských států Evropské unie – Estonsko, Finsko, Lotyšsko, Litva, Nizozemsko a Švédsko – zveřejnilo 6. února společný non-paper o evropské strategické konkurenceschopnosti. Dokument upozorňuje na klíčové oblasti, jejichž reformy by měly posílit ekonomickou výkonnost a inovační kapacitu Unie. Mezi hlavní doporučení patří podpora připravovaných návrhů tzv. „28. režimu“ a revize nařízení o standardizaci. Autoři dokumentu zároveň zdůrazňují potřebu „skutečného zjednodušení“ v legislativním procesu – Evropská komise by podle nich měla uplatňovat „zdrženlivost“ při přijímání nové legislativy a opírat se o důkladné analýzy dopadů. Non-paper vítá ambice iniciativy Digital Omnibus, nicméně vyzývá k dalším krokům. Unijní pravidla by podle signatářů měla zabránit dvojímu vykazování dat a umožnit jejich vzájemné využívání napříč EU. Dokument zároveň varuje, že snaha o „zjednodušení“ by neměla vést k zavedení „evropské preference“ při přístupu k veřejnému financování.

Koncem února představilo k tématu vlastní non-paper také Španělsko. Madridská vláda podporuje myšlenku zjednodušení a další harmonizace – spíše prostřednictvím nařízení než směrnic. Na rozdíl od severských a pobaltských zemí však Španělsko připouští možnost „evropské preference“, ovšem jen pokud bude „pečlivě nastavená“, posílí strategické hodnotové řetězce a bude v souladu s právním rámcem EU a pravidly WTO. Španělský dokument navíc zdůrazňuje potřebu vytvoření „evropského technologického stacku“ a preferování otevřených softwarových řešení (Free and Open Source Software) ve veřejných zakázkách s cílem omezit závislost na konkrétních (zámořských) dodavatelích. Kam se přidá Česká republika?

Microsoft a Google nemohou zaručit absolutní bezpečnost dat. Náhradou může být evropský Nextcloud Přečtěte si také:

Microsoft a Google nemohou zaručit absolutní bezpečnost dat. Náhradou může být evropský Nextcloud

  • Chcete mít Lupu bez bannerů?
  • Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
  • Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
  • Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?

Staňte se naším podporovatelem

Seriál: Krátké vlny
Neutrální ikona do widgetu na odběr článků ze seriálů

Zajímá vás toto téma? Chcete se o něm dozvědět víc?

Objednejte si upozornění na nově vydané články do vašeho mailu. Žádný článek vám tak neuteče.


Autor článku

Autor je odborník na regulace telekomunikací. Pracuje pro sdružení CZ.NIC a NIX.CZ, od roku 2022 je poradcem ministra průmyslu a obchodu. V letech 2013 až 2020 byl předsedou Rady ČTÚ. Seriál Krátké vlny vychází současně také na blogu sdružení CZ.NIC.



Nejnovější články

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).