Tečku za dlouhými přípravami tohoto spojení učinili minulý týden svými podpisy na dohodě o sloučení obou společností norský ministr dopravy a spojů a švédský ministr průmyslu. Proces však ještě neskončil – musí ho totiž posvětit parlamenty obou zemí a také Evropská komise, která bude fúzi zkoumat po stránce souladu s předpisy o hospodářské soutěži.
Je však pravděpodobné, že celá věc bude korunována úspěchem. V nové společnosti, která zatím nemá stanoveno nové jméno, získá švédská strana 60 a norská strana 40 procent akcií; v oblasti řízení a vykonávání akcionářských práv jim však smlouva zaručuje paritní podíl.
Důležité je, že smlouva oba partnery zavazuje k tomu, aby podstatnou část svého podílu zprivatizovali. V obou případech jde totiž dosud o státní podniky, které teprve nedávno přišly o své monopolní postavení na trhu. I tak však berme jejich podobu s Telecomem jen s rezervou – dohromady mají sice 51.000 zaměstnanců, což je oproti našemu Telecomu zhruba dvojnásobný počet, ale pokud jde o obrat, převyšují ho mnohonásobně; efektivita práce je tu tedy poněkud vyšší.
Přesto je chystaná privatizace vítaným krokem a spolu s obdobnými aktivitami v ostatních zemích Evropské unie přinese oživení na světové telekomunikakční trhy; určitý dopad to může mít i na nás, kde má Telenor své zastoupení především pokud jde o satelitní služby a Internet. Nelze ale vyloučit, že po roce 2000 se pokusí vstoupit na náš trh i v oblasti hlasových služeb; jak se ukazuje, určitou expanzi na východ Telenor chystá.
Starší, související články:
