Hlavní navigace

Televize není mrtvé médium. V krizi se bez ní neobejdeme, ukázala data

8. 2. 2021
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: TV Nova
Pohled do dat o televizní sledovanosti potvrzuje, že v době krize jsou klasické stanice hlavním zdrojem zpráv a zábavy v českých domácnostech.

Čas strávený sledováním televize neustále roste. V roce 2020 strávili diváci sledováním televize rekordní dobu za 24 let existence elektronického měření. Diváci starší 15 let měli televizi puštěnou téměř čtyři hodiny denně (přesně 3 hodiny a 59 minut). Od ledna do prosince narostl průměrný čas strávený u televize o 43 minut (na 4 hodiny 47 minut). Takový nárůst odpovídá průměrné délce hlavní zpravodajské relace.

Trend vyšší sledovanosti potvrdil i letošní leden, kdy průměrný čas u televize byl 4 hodiny 45 minut. Oznámila to Asociace televizních organizací, která sdružuje většinu provozovatelů televizního vysílání v České republice i prodejců reklamního času.

„Konec roku je již tradičně spojený s pestřejší nabídkou televizních pořadů i vánočních premiér. Dalo by se říct, že v mnohých rodinách patří společné sledování pohádek i filmů mezi vánoční rituály. Loňský prosinec nás přesto překvapil vysokou hodnotou ukazatele ATS (průměrně strávený čas) ve výši 4 hodin a 47 minut u osob starších 15 let. Průměrná odsledovaná doba se meziročně zvýšila téměř o půl hodiny,“ říká Hana Havlíčková, analytička Asociace televizních organizací.

Diváci měli zájem o televizní pořady v průběhu celého dne. Během hlavního vysílacího času, tedy od 19.00 do 23.00, strávili diváci před obrazovkou 1 hodinu 51 minut, přičemž od ledna do prosince 2020 tato hodnota narostla o 14 minut. Čas strávený sledováním televizního vysílání tradičně klesá v létě, nejvyšší hodnoty vykazuje v závěru roku. Na grafu je znát výkyv v březnu 2020, kdy byl poprvé vyhlášen nouzový stav a vláda přijala přísná opatření omezující pohyb lidí v době první vlny koronavirové pandemie.

Vývoj průměrného času stráveného sledováním televizního obsahu
Autor: Asociace televizních organizací

Vývoj průměrného času stráveného sledováním televizního obsahu – hlavní vysílací čas

Vývoj průměrného času stráveného sledováním televizního obsahu
Autor: Asociace televizních organizací

Vývoj průměrného času stráveného sledováním televizního obsahu – data za celý den

Loni ovšem rostla také odložená sledovanost, a to dvojnásobně. „Při meziročním porovnání ledna 2020 (17 minut 45 sekund) s lednem v roce 2021 (34 minut 25 sekund) vidíme bezmála dvojnásobný nárůst odložené sledovanosti během dne, poměrově stejný nárůst je patrný i v měsíci prosinec. Růst odložené sledovanosti se stává trendem poslední doby. Nárůst hodnot je zcela jistě ovlivněn i větším množstvím času stráveným doma vlivem pandemie, nicméně věříme, že divák si vytvoří návyk, který nahraje televizi v jejím budoucím soupeření s internetem,“ poznamenává za Asociaci televizních organizací její jednatelka Vlasta Roškotová.

Vývoj odložené sledovanosti v roce 2020
Autor: Asociace televizních organizací

Vývoj odložené sledovanosti v roce 2020

Opakovaně se potvrzuje, že televize je klíčové médium ve chvíli, kdy se děje něco mimořádného, ať jsou to volby, přírodní katastrofy typu povodní anebo krize spojená se šířením onemocnění COVID-19. Navíc běžná populace neměla mnoho jiných alternativ, jak trávit volný čas. V průměru věnují Češi televizi každý den více času než poslechu rádia, čtení tisku nebo brouzdání na internetu.

Výzkumný projekt National Pandemic Alarm zaštiťuje společnost European National Panels, dceřiná společnost agentur Nielsen Admosphere, NMS Market Research a STEM/MARK. Momentálně obsahuje výsledky ze sběru dat 29. ledna – 1. února 2021.

Jiný čerstvý výzkum, který se pod názvem National Pandemic Alarm zaměřuje čistě na chování a postoje v době pandemie, ostatně potvrdil, že televize je nejpodstatnější médium i při šíření informací o očkování. Pro 62 % Čechů je hlavním zdrojem, přičemž je zjevné, že tento zájem stoupá s věkem, nejvíc u lidí starších 55 let, a také u respondentů se základním vzděláním. Převážně jsou to muži.

Ale zpět k mimořádným hodnotám televizního měření. Na loňském vývoji sledovanosti jsou dobře znát dvě rekordní špičky na jaře a na podzim. Nikdy dříve od roku 1997, kdy v Česku začaly fungovat peoplemetry, nebyla naměřena taková data.

Nárůst sledovanosti byl v době pandemie patrný ve všech cílových skupinách české populace. V nejširší kategorii diváků od 4 let výše narostlo sledování televize na jaře 2020 při uzavření škol a ochromení ekonomiky o 25 %. Na podzim to bylo o 20 %. Kvůli struktuře opatření se sledovanost zvyšovala u různých skupin obyvatel odlišně. Při jarní vlně v roce 2020 se výrazně více dívali na televizi žáci a studenti (+44 %) a informace v televizi hledali mnohem více než dříve i lidé na nejvyšších manažerských pozicích žijící v bohatých domácnostech (+41 %). Televizní obrazovka v té době přitahovala i vysokoškolsky vzdělané publikum (nárůst o 38 %) a ekonomicky aktivní lidi (+33 %).

Během podzimní vlny byly ve srovnání s jarem nárůsty nižší, ale stále dost významné. V případě nejbohatších domácností a manažerů to bylo o 34 %, u vysokoškolsky vzdělaných o 28 % a nárůst o 25 % zaznamenala také skupina žáků a studentů. Z regionálního pohledu se významně zvýšila sledovanost u diváků z Prahy (+28 %).

Výrazný nárůst zájmu se týkal zpravodajství a publicistiky, diváci ale televizi vyhledávali i jako příležitost pro oddech u seriálů a zábavních pořadů. Ostatně také v podzimní vlně už jednou zmíněného průzkumu National Pandemic Alarm hodnotili zúčastnění míru informací o nemoci COVID-19 v televizním zpravodajství až jako nepřiměřenou. Pouze pětina dotázaných s ní byla spokojena – a opět to byli především muži starší 55 let.

BRAND24

Elektronické měření sledovanosti pořadů pomocí peoplemetrů se v České republice používá od června 1997. Je to nejrozsáhlejší a finančně nejnáročnější mediální projekt v zemi. „Podle zadání Asociace televizních organizací je od ledna 2018 měřena i sledovanost televize na internetu prostřednictvím digitálních zařízení, jako jsou počítače, tablety, mobilní telefony či chytré televizory s platformou HbbTV. Takto získaná data jsou analyzována společně s peoplemetrovými daty a přinášejí informaci o proměnách diváckého chování. Svou klíčovou roli peoplemetr neztrácí ani v současné digitální době,“ doplňuje jednatelka asociace Vlasta Roškotová.

Peoplemetrové měření a vyhodnocení dat zajišťuje agentura Nielsen Admosphere. Peoplemetry má doma vybraný statistický vzorek domácností, v současné době jsou jich více než čtyři tisíce. Složení a chování vzorku odráží všechny domácnosti v populaci, které jsou vybaveny alespoň jedním televizorem. U nás je tento poměr podle údajů Nielsen Admosphere dokonce vyšší, než je u tohoto typu výzkumu ve světě obvyklé. Peoplemetry dokážou změřit televizní vysílání bez ohledu na způsob vstupního signálu, přesně evidují začátek a konec aktivity. Zaznamenají také použití nadstavbových služeb (například teletextu) nebo třeba DVD a Blu-ray přehrávače.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Novinář se zaměřením na média. Dlouholetý účastník i pozorovatel českého mediálního cirkusu. Pracoval v Marketing & Media, Hospodářských novinách a Českém rozhlase.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).