DVB-T2 přijde i bez odebrání pásma 700 MHz
Digitální terestrická platforma stojí před významnými výzvami – další technologickou inovací ke kvalitnějšímu televiznímu obrazu (mám tím na mysli např. využití 4K televizních přijímačů a uplatnění standardů UHD-1, UHD-2 v delší časové perspektivě) i přenosu a potenciální ztrátou části disponibilního spektra. Jediným způsobem, jak se prakticky a racionálně vyrovnat s uvedenými výzvami, je další rozvoj platformy DTT na bázi využití nového standardu DVB-T2 (standard DVB-T byl schválen v roce 1997, inovovaný standard DVB-T2 v roce 2008) a nového kompresního standardu HEVC/H.265.
V procesu rozvoje terestrického televizního vysílání je tedy více než zřejmé, že stojíme před potřebou řízené migrace na spektrálně efektivnější technologie. Takovou DTT můžeme pracovně označit jako digitální terestrickou platformu 2. generace (DTT2). Je nutno poznamenat, že před takovým náročným transformačním procesem bude DTT stát i v případě, že kmitočty pásma 700 MHz nebudou na národní úrovni uvolněny pro použití jinou radiokomunikační službou, tj. politická reprezentace přijme zodpovědné rozhodnutí neuvolňovat zbrkle tyto kmitočty bez racionální analýzy všech dopadů (to je postup, který prosazuje EBU a u nás aktuálně ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo kultury) a vývoje souvisejících trhů.
Přechod na DVB-T2 je výsostně politickým rozhodnutím
Cílem je zachování bezplatné televize
Z celospolečenského hlediska je základním dlouhodobým cílem procesu migrace terestrické platformy na standard DVB-T2/HEVC k zajištění udržitelného rozvoje terestrického televizního vysílání jako klíčové neplacené televizní platformy v perspektivě nejbližších 15 až 20 let nejméně ve stejném rozsahu jako v současné době (současné využívání zahrnuje i šest dosud rezervovaných kmitočtů pro další rozvoj terestrické platformy dle platného Plánu využití rádiového spektra). V rámci rozvoje televizního vysílání je tedy nutno zajistit a stimulovat podmínky pro rozsáhlejší uplatnění programů ve vysokém rozlišení (HD vysílání). Po vyřešení migrace DTT pak jde perspektivně také osvojení a uplatnění budoucího televizního standardu UHDTV (UHD-1, UHD-2 v delším časovém rámci). V rámci inovované terestrické platformy je nutno počítat i s tím, že v určité míře (např. v souvislosti s UHDTV) se v jejím rámci uplatní i některé vhodné modely placeného příjmu televizního vysílání, samozřejmě až o plném využití kapacit DTT pro bezplatné televizní vysílání (dále jen FTA).
Dílčími strategickými cíli procesu migrace a udržitelného rozvoje pak musí být zejména udržení trvalé dostupnosti bezplatného šíření televizního signálu v zemské platformě pro všechny skupiny obyvatel ve všech regionech České republiky – tj. zajistit celoplošné pokrytí televizním signálem až pro šest celoplošných televizních multiplexů. Tato podmínka je kriticky a bezpodmínečně spojena s celoplošnou dostupností bezplatného vysílání televize veřejné služby a jejího systematického zkvalitňování. Dalším je podpora rozvoje reálných možností svobodné volby občanů a domácností v rozhodnutí o volbě využívaných televizních platforem a s nimi souvisejících médií. Efektivní uplatnění duálního systému televizního vysílání, tj. zajištění srovnatelných podmínek pro PSB (Public Services Broadcaster) i CSB (Commercial Services Broadcaster) z hlediska pokrytí obyvatel signálem, dostupnosti i technologie. Dílčím cílem je i trvalá podpora uplatnění plurality médií, podmíněná i odpovídající konkurencí platforem a subjektů, tyto platformy provozujících. S tím souvisí i podpora konkurence na trhu šíření terestrického televizního vysílání z hlediska podnikajících subjektů – operátorů sítí pro šíření televizního signálu – i provozovaných a využívaných televizních platforem.
DVB-T2 má zajistit pokračování jediné bezplatné televizní platformy v Česku
DVB-T2 umožní navýšit kapacitu vysílacích sítí
Včasná a citlivá migrace na standard DVB-T2 musí přinést navýšení kapacity vysílacích sítí (v DVB-T nyní pět až sedm kanálů v SD kvalitě; v DVB-T2 více než 20 SD kanálů nebo více než pět HD kanálů – při použití kodeku HEVC – High Efficiency Video Coding – označovaném také H.265), což zachová alespoň minimální odpovídající prostor pro budoucí rozvoj terestrického digitálního vysílání. Z pohledu udržení efektivní struktury DTT je dostupným cílem včasná realizace nejméně čtyř až šest celoplošných sítí DVB-T2 v souladu s plánem GE 06 (v kmitočtovém pásmu 470 – 790 MHz), substitutů stávajících sítí a sestavení dalších dvou sítí s alespoň regionálním až celoplošným pokrytím. Nepochybným cílem je komplexní zajištění infrastrukturních podmínek pro další kvalitativní rozvoj televizního vysílání. Jde zejména o vytvoření možností pro efektivní a ekonomicky dosažitelnou inovaci televizního ekosystému zahrnující uplatnění nových formátů (UHDTV, resp. 4K HDTV) a dalších nových služeb v oblasti televizního vysílání. To povede k zvýšení hodnoty televizního vysílání pro občany.
Mezi takové přidané hodnoty patří např. vyšší počet programů v HDTV a v budoucnosti případně i programů UHDTV, multimediální služby, mobilní televizní příjem, případně televize s podmíněným přístupem i služby spojené s integrací platformy DTT a IPTV. To vše by mělo vést k zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti (Plné naplnění těchto cílů je spojeno s ponecháním pásma 700 MHz pro potřeby terestrického televizního vysílání. V případě uvolnění pásma 700 MHz je nutno počítat s omezením těchto cílů, tedy určitým omezením platformy DTT.) terestrické televizní platformy ve srovnání s ostatními platformami (jde zejména o satelitní a kabelovou televizní platformou – obě tyto platformy již vysílají ve standardu 2. generace DVB-S2 a DVB-C2, což mimo jiné vytváří určitou nerovnováhu na trhu šíření televizního signálu), vč. vytvoření možností pro adekvátní uplatnění dalších ekonomických modelů využití platformy DTT mimo modelu FTA – např. placených kanálů, placených pořadů apod. Z pohledu správy spektra je tedy strategickým cílem i dosažení vyšší efektivity využití rádiového spektra migrací všech sítí na novou verzi vysílacího standardu DVB-T2 a racionální uplatnění SFN sítí. Migrace na standard DVB-T2 umožní vyšší efektivitu využití kmitočtového spektra – využití cca dvou až čtyř kmitočtů pro jednu DVB-T2 síť v porovnání s více jak deseti kmitočty stávajících DVB-T sítí.
Do 10 let by mělo být po přechodu na DVB-T2
Dílčím cílem je tedy zajištění migrace na DTT2 ve lhůtách, umožňující v letech 2025 až 2030 naplnění požadavků budoucího pravděpodobného evropského rozhodnutí v oblasti harmonizačních parametrů pro využití UHF. Např. i pro rozvoj mobilních vysokorychlostních služeb, pokud bude omezení platformy DTT v České republice politicky akceptované a reálně proveditelné vzhledem k sociálně politickým souvislostem. Mezi cíle migrace je možné zařadit i ověření a případnou realizaci podmínek pro ekonomicky dostupnou a spektrálně efektivní regionalizaci DVB-T2 sítí. Samozřejmě se musí postupovat v souladu s možnostmi mezinárodní koordinace kmitočtů a proveditelných požadavků provozovatelů televizního vysílání. Je však nutno jasně konstatovat, že využití kmitočtů pro regionální televizní vysílání je v přímém rozporu s efektivním využitím spektra. Racionálním řešením v dané situaci je pouze jedna regionálně členěná vysílací síť.
Časový rámec pohledu na proces migrace na DTT2, spojený s budoucností digitálního terestrického televizního vysílání, je specifikován na nejbližší období 5 až 10 let, pro které bude charakteristické uplatnění vysílacích sítí, vybudovaných v rámci přechodu z analogového na digitální terestrické vysílání. Tyto sítě mají příděly státem garantován do období 2021 až 2024, regionální sítě pak mají kmitočty přiděleny jen do konce roku 2017 (V této souvislosti se musím důrazně ohradit proti názorům, že ČTÚ přidělil kmitočty regionálním sítí neefektivně. Kdo pozorně a pečlivě sleduje PVRS, ví, že tyto kmitočty jsou přiděleny jen dočasně („aby nezahálely“) a počítá se s nimi při refarmingu stávajících sítí či sestavování nových sítí pro DVB-T2.). Rámec tohoto období je tedy definován zejména platností stávajících celoplošných přídělů a navazujících komerčních smluv mezi operátory sítí a provozovateli televizního vysílání. Již v tomto období se ovšem nepochybně projeví trend technologického vývoje, směřující ke zkvalitnění televizního obrazu a efektivity využití disponibilního spektra, např. zvýší se vybavenost domácností televizory 4K apod. Ani v tomto období nelze zjevně očekávat samovolnou substituci platformy DTT na jinou platformou příjmu a ani dramatické změny způsobu příjmu televizního vysílání domácnostmi. Pro většinu domácností v ČR však zůstane hlavní lineární příjem televize, ostatní způsoby a formy se budou prosazovat jen postupně a marginálně či pouze u některých části populace. DTT bude pro 50 až 70 procent domácností primární nebo alespoň sekundární televizní platformou.
Takto si České Radiokomunikace představovaly v roce 2012 vývoj DVB-T2. Multiplex 1 České televize nemá stanoven termín překlopení do DVB-T2. Vše bude záležet na tomto veřejnoprávním médiu. Naopak jasno už je u sítí 2 a 3. Stávající nabídku Českých Radiokomunikací by doplnil multiplex 5, v podstatě stávající experiment, který by mohl být brzy překlopen do ostrého provozu.
Jaké jsou souvislosti a limitující podmínky procesu migrace?
Jaké jsou důležité skutečnosti, spojené s významnými události proponovaného procesu migrace? V zásadě je nutno rozlišit následující procesy, s nimi spojené rozhodující události a principy:
Je zřejmé, že v procesu migrace bude nutno opět použít metodu souběžného vysílání ve dvou standardech šíření televizního signálu – DVB-T a nastupující DVB-T2 s cílem umožnit domácnostem pozvolnou výměnu přijímacích zařízení a případně i anténních systémů. Samozřejmě, že délka, charakter a podmínky souběžného vysílání bude nutno upřesnit v konkrétním projektu migrace a nastavit podle aktuálních možností, disponibilních zdrojů a vývoje trhu.
Z hlediska včasného zahájení procesu migrace je tedy podstatným krokem sestavení jedné až dvou celoplošných přechodových, migračních sítí, na kterých bude realizováno souběžné šíření televizí v proponovaném standardu DVB-T2/HEVC. Záměrně jsou označovány jako „přechodové, migrační“ nikoli „přechodné“. Měly by být pokud možno sestaveny tak, aby měly delší dobu provozování a byla vytvořena určitá stabilita DTT. Samozřejmě není možné vyloučit, že některé z uvedených kmitočtů bude nutno využít i při refarmingu stávajících sítí. Vzhledem k existenci kmitočtů, které pro tento účel byly již v roce 2008 rezervovány v příslušném Plánu využití rádiového spektra (PVRS č. PV-P/10/08.2012–11. „(7) Pro vysílání využívající pokročilejší technologie, než je DVB-T, Úřad vyhradil na celém území České republiky rádiové kanály 22, 24, 26, 27, 28 a 31. Tyto kanály nelze přidělit pro jiný účel. O způsobu udělení práv k těmto kmitočtům a o termínu jejich využití bude rozhodnuto na základě výsledků mezinárodních jednání a na základě národního rozhodnutí.“) je rozhodnutí o migračních sítích a jejich realizaci možné učinit poměrně brzy a tak dosáhnout např. toho, aby proces v České republice navazoval časově na obdobný proces zavádění DVB-T2/HEVC sítí v sousedním Německu.
Český telekomunikační úřad už dříve vyčlenil pro DVB-T2 řadu vysílacích kanálů, které nesměly být využity pro stávající DVB-T
Ne všechny sítě DVB-T si zachovají stávající pokrytí
Paralelně ovšem jde již nyní také o přípravu refarmingu stávajících sítí DTT. Je zřejmé, že se v tomto procesu pravděpodobně ne vždy podaří dosáhnout stávající úrovně pokrytí obyvatel televizním signálem. V současné době je provozovaná DTT platforma tvořena čtyřmi celoplošnými příděly, jejichž operátoři jsou držiteli přídělů, a několika regionálními vysílacími sítěmi, jejichž provozovatelé jsou držiteli individuálních oprávnění (především regionální sítě 7 a 8 a další). V souladu se zákonem o elektronických komunikacích (§20 odst.4) je nutno zahájit 18 měsíců před datem ukončením platnosti přídělů příslušný přezkum těchto přídělů a další návazné kroky. Důležité bude rozhodnutí týkající se refarmingu stávajících sítí, který evidentně nemůže zajistit jednoznačné „překlopení“ stávajících sítí se stejnou úrovní regionalizace. Pro vstup do nutných koordinačních jednání se sousedními státy je nutno již nyní nově specifikovat charakter regionalizace (pod regionalizací rozumím rozdělení vysílací sítě na regiony, ve kterých lze samostatně provozovat různé televizní programy) těchto sítí. Lze očekávat, že komerční provozovatelé televizního vysílání budou preferovat celoplošný charakter sítí, ČT bude zřejmě uvažovat o relativně malém počtu regionů cca třech až pěti, tedy podstatně méně, než je tomu v současných provozovaných sítích DVB-T. Dále lze očekávat, že pro budoucí využití pro regionální či lokální vysílání bude dostačovat právě jedna celoplošná síť z regionalizací na úrovni VÚSC (tj. krajů). Experti očekávají, že kmitočtová koordinace sítí bude na bázi plánu GE06 probíhat po dobu nejméně tří let.
Ze sociálně – politického hlediska je ovšem kritickým předpokladem migrace na platformu DVB-T2/HEVC vybavenost domácností příslušnými přijímacími zařízeními (a s nimi spojenými anténními systémy, dosud nepříliš inovovanými). Soudím, že již nyní je mezi zainteresovanými odborníky jasná shoda, že je nutno provést jen jeden inovační krok a přejít v procesu migrace přímo na platformu DVB-T2/H.265. Volba jednoho zásadního inovačního kroku přináší nižší náklady a požadavky na domácnosti a šetří i náklady na související a vyvolané náklady všech zúčastněných subjektů. Na druhé straně do určité míry oddaluje reálný start souběhu DVB-T a DVB-T2 (je možné, že jej i prodlužuje, ale je nepochybně pro domácnosti nenásilný) v návaznosti na dostatečné portfolio adekvátních televizních přijímačů v cenově dostupné hladině. Pokud se podaří navázat alespoň prvou fázi procesu migrace DTT (tj. spuštění nových sítí DVB-T2, závazek operátorů sítí vysílat s příslušnými parametry apod.) na situaci v sousedním Německu je možno předpokládat rychlejší dostupnost příslušných přijímacích zařízení i na českém trhu.
Zůstane multiplexu 3 po přechodu na DVB-T2 takovéto pokrytí?
Při jaké penetraci přijímačů bude možné vypínat DVB-T?
V koncipování procesu migrace je podle mého názoru nutno dále nastavit relace mezi stanovením data přepnutí stávajících sítí DVB-T na sítě DVB-T2 a dosaženou úrovní vybavenosti domácností TV s DVB-T2/HEVC. Zde je nutno vzít v úvahu i roli DTT v domácnostech. Jde tedy o cílovou úroveň alespoň 60 procent vybavenosti, resp. 80 procent vybavenosti televizními přijímači s tunerem DVB-T2/HEVC. K dosažení cca 100 procent obměny televizorů je tedy nutno počítat s dobou cca 7 až 8 let, k dosažení 80 procent vybavenosti pak 6 až 7 let v závislosti na dalších faktorech (samozřejmě můžeme uvažovat o vybavenosti jen těch domácností, které jsou na DTT závislé nebo jen ty domácnosti, které DTT využívají). Důležitou otázkou je, zdali proces migrace na inovovanou platformu DTT přinese divákům nějakou přidanou hodnotu. Také vnímání přidané hodnoty diváky rozhodne o rychlosti a úspěšnosti dalšího vývoje digitální terestrické platformy.
Důležitým faktorem budoucího rozvoje DTT platformy jsou pochopitelně způsoby sledování televizních pořadů diváky a další změny v chování televizních diváků, související s uplatněním nových technologií. Zatím je zřejmé, že lineární způsob sledování je dominantní, i když je zřejmý nástup nelineárního příjmu (např. via PVR, via PC, via služby IPTV, různé webové platformy apod.). Lineární sledování televizního vysílání však zůstává víceméně konstantní. Nelineární sledování je „navíc“, i když u některých skupin populace v určitých fázích životního cyklu může sehrávat významnou roli. Z výše uvedeného je zřejmé, že proces rozvoje platformy DTT bude muset být i nadále monitorován i z hlediska způsobu příjmu televizního signálu v domácnostech a chování diváků.
V rámci procesu migrace je možno dále identifikovat důležitou fázi převodu vysílání stávajících sítí DVB-T na sítě DVB-T2. To je možné spojit s dokončením refarmingu těchto sítí. Je nutno si uvědomit, že de facto půjde o vypnutí digitálního vysílání na bázi standardu DVB-T/MPEG-2 a zapnutí vysílání ve standardu DVB-T2/HEVC. Z tohoto pohledu půjde o obdobnou situaci jako v případě vypínání analogových vysílačů dle Technického plánu přechodu. V projektu migrace tedy bude nutno konkretizovat způsob (lhůty, pravidla, rozsah) přepínání ze sítě DVB-T na síť DVB-T2.
Rychlost přechodu na DVB-T2 bude záviset na vybavenosti českých domácností novými televizními přijímači
Časový harmonogram zavádění DVB-T2
Na základě volby adekvátního scénáře (pod scénářem rozumím sadu klíčových rozhodnutí – způsob financování procesu migrace, doba souběhu DVB-T a DVB-T2 sítí, termín případného uvolnění pásma 700 MHz, garance využití UHF v delší perspektivě apod.) udržitelného rozvoje – procesu migrace zemského televizního vysílání – je možno vlastní proces migrace zemské televizní platformy dále konkretizovat. Konkretizaci procesu migrace lze pracovně rozdělit na následující hlavní etapy:
- 2015 – Přípravná etapa – diskuse možných scénářů a principů migrace, shromažďování technických, ekonomických a dalších informací, stanovení konkrétní strategie procesu migrace, zajištění přípravy aktualizace legislativního rámce. Přípravná etapa by měla vyústit přijetím komplexního projektu migrace (je možné předpokládat, že projekt migrace DTT bude v tomto období rozpracováván a přijat finálně v termínové i obsahovém souladu s předpokládanými závěry WRC 2015, případně i evropské harmonizace pásma UHF) na odpovídající úrovni. Součástí přípravné etapy musí být jasná pozice pro jednání zástupců České republiky na všech příslušných mezinárodních jednání (EU, CEPT, WRC 2015 a obdobných jednání) na úrovni EU, která odpovídá roli DTT v České republice. Komplexní projekt migrace musí být navázán na politické rozhodnutí na národní úrovni o využití subpásma 700 MHz.
- 2015/2016 – 2021/24 – Realizace sítí DVB-T2 – simultánní, souběžný provoz přechodových a dosavadních sítí – start přechodových DVB-T2 sítí, příprava transformace přechodových na standardní sítě, aktualizace legislativního rámce, monitoring vybavenosti domácností apod. Hlavní období simultánního provozu bude specifikováno zvoleným scénářem. Konkrétní délka tohoto období a další parametry budou dány i podmínkami projektu, resp. dílčích projektů, jako např. projektu komunikace, pravidly provázanosti převodu sítě DVB-T na síť DVB-T2, podmíněnými vybaveností domácností apod. Lze jen obtížně předpokládat, že se podaří, bez dodatečných stimulů a opatření, dramaticky zkrátit tuto dobu pod obvyklý cyklus (cca 6 až 8 let) výměny televizorů v domácnostech (lze ovšem očekávat určité využití set-top-boxů jako dočasného řešení).
- 2021–2024 – Transformace sítí DTT – postupné převedení stávajících DVB-T sítí na sítě DVB-T2 v závislosti na průběhu simultánního provozu, vybavenosti domácností a dostupnosti kmitočtů. Etapy simultánního provozu a transformace sítí se mohou za určitých podmínek překrývat. Půjde zřejmě o období let 2021 až 2024, pokud bude nutno ať již z jakýchkoliv důvodů proces urychlit, je nutné počítat s dodatečnými náklady a komplikacemi procesu.
Celý proces migrace na inovovanou a efektivnější platformu DTT s využitím DVB-T2/HEVC bude podstatným způsobem ovlivněn a limitován politickým rozhodnutím o případném uvolnění pásma 700 MHz a dlouhodobé garanci pásma UHF pro terestrické televizní vysílání.
