Hlavní navigace

Televizní digitalizace očima Pavla Dvořáka: Jakou pozici si vydobylo DVB-T a co ho čeká do budoucna?

23. 9. 2014
Doba čtení: 11 minut

Sdílet

Bývalý předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu se zamýšlí nad hrozbami, které pro terestrickou digitální televizi představují nároky mobilních operátorů

DTT je nejsilnější vysílací platformou u nás

Výsledkem realizace Technického plánu přechodu (dále jen TPP) a souvisejících aktivit byla nová situace všech platforem využívaných pro příjem televizního vysílání, i když se samotný přechod zemského televizního vysílání z analogového na digitální „technicky“ týkal jen nejvýznamnější platformy, tj. vysílání prostřednictvím „klasických“ vysílačů. Zemské digitální televizní vysílání (dále jen DTT), spojené zpravidla s vysílacími sítěmi vysílačů většího výkonu je v Evropě i v České republice nepochybně jednou z klíčových platforem šíření televizního vysílání.

Je zřejmé, že proces digitalizace televizního vysílání změnil celou řadu parametrů televizního sektoru jako celku i samotnou terestrickou televizní platformu. Digitalizace je ovšem nepochybně nikdy nekončící proces, jehož jednotlivé očekávané cykly rozvoje se zkracují. Predikce budoucích technologických inovací a jejich dopadu na televizní vysílání a vzájemné interakce mezi televizí a ostatními oblastmi, např. Internetem, je prakticky neuchopitelná. Je však zřejmé, že diváci již nemohou očekávat, že bude stačit vyměnit televizor jednou za 10 až 12 let, jak tomu bylo v minulosti. Nemohou také očekávat, že jejich televizní antény budou sloužit 20 a více let bez jakékoliv úpravy či dokonce výměny. Stále efektivnější technologické standardy a jejich tržní uplatnění vytváří proces inovací televizního vysílání, které přináší nové služby, novou kvalitu i zážitky pro televizní diváky. Na druhé straně není úplně zřejmé, nakolik se změnilo chování televizních diváků, resp. nakolik rychle bude chování diváků reagovat na technologické inovace. To, jakou roli hraje DTT v současné době a i v budoucnosti, bude dáno určitou interakcí mezi chováním televizních diváků v různých etapách životního cyklu či různých generací technologickým prostředím a službami, které může uživatelům zprostředkovat.

Nejenom z pohledu českého diváka je nesporně zemská televizní platforma nejpoužívanější, nejstabilnější a nejekonomičtější pro celonárodní šíření televizního signálu. O pozici DTT svědčí i dostupná aktuální data.

Základní údaje o roli jednotlivých televizních platforem v ČR:

Hlavními přednostmi DTT jsou zejména prakticky celoplošné pokrytí televizním signálem, jako jediná platforma zaručuje volně dostupný obsah na základě ověřeného a populárního modelu FTA (free to air, bezplatný příjem) a možnost efektivní regionalizace vysílání. Naprosto zásadní význam má pro zajištění krizové komunikace. Z hlediska diváků je také k dispozici široce dostupné portfolio přijímačů v různých cenových hladinách. Téměř všechny na trhu dostupné přijímače umožňují příjem DVB-T. Jiné platformy šíření televizního signálu zatím nedokázaly ve větší míře DTT v České republice plně a pro všechny skupiny diváků nahradit.

V současné době – druhé polovině roku 2014 – jsou po úspěšném a bezproblémovém dokončení přechodu na zemskou digitální televizní platformu k dispozici čtyři celoplošné sítě DTT ve standardu DVB-T/MPEG-2, pokrývající 95 až 100 procent obyvatel České republiky televizním signálem. Zároveň je v provozu několik regionálních sítí s platností individuálních oprávnění do konce roku 2017. V podstatě je možno konstatovat, že byla vybudována terestrická digitální platforma 1. generace sítí založené na standardu DVB-T. Všechny televizní stanice vysílají v rámci DTT zatím na bázi modelu FTA (Free To Air). Na rozdíl od splnění cílů v oblasti šíření televizního signálu při přechodu z analogového na digitální vysílání, se v procesu digitalizace nepodařilo v době realizace zcela naplnit i další původně deklarované cíle digitalizace – např. širší uplatnění HDTV (čestnou výjimkou je HD vysílání České televize), využití interaktivních služeb a významně větší počet obsahově rozmanitých televizních stanic.

Digitalizace proměnila vybavenost domácností

Jedním z výsledků procesu přechodu z analogového na digitální vysílání však byla významná obnova televizních přijímačů v domácnostech. Zatímco při oficiálním startu realizace TPP v roce 2008 bylo v domácnostech televizorů ve stáří do pěti let jen 49 procent (týká se hlavního televizoru v domácnosti), pak v roce 2013 to bylo již 79 procent (televizory ve stáří do dvou let – z 18 na 33 procent ve stejném období). Data jsou z reprezentativních výzkumů STEMMARK pro ČTÚ, prováděných v letech 2008 až 2012.

Zatímco na počátku digitalizace můžeme odhadnout cyklus výměny přijímacích zařízení na cca osm let (přičemž odhady v minulosti hovoří o cyklu 10 až 12 let), pak v jejím závěru data získaná z výzkumů indikují cyklus výměny přijímacích zařízení kolem pěti až šesti let. Je ovšem otázka, jestli tato doba cyklu nebyla motivována jen procesem digitalizace a bude platit i v budoucnosti. O vlivu digitalizace na vybavení televizorů v domácnostech svědčí i srovnání podílu LCD obrazovek – v roce 2008 to bylo 16 procent a v roce 2013 již 56 procent u hlavních televizorů. Obdobně se zřejmě zvýšil i podíl televizorů, o nichž respondenti uváděli, že jsou připraveny přijímat vysílání „HD/HD ready“ z 21 na 53 procent.

Na druhé straně se v období přechodu prakticky nezměnil čas, věnovaný v domácnostech lineárnímu sledování televizních pořadů. Ukazuje se, že (obdobně jako v jiných evropských zemích) se průměrná denní doba lineárního sledování televize pohybuje kolem 3,5 hodiny. Nelineární sledování televize je dosud de facto doplňkem lineárního sledování televize, nikoli jeho substitutem. To má samozřejmě důležitý dopad do stability DTT a nutnosti jejího udržitelného rozvoje.

Dvě podstatné inovace, které čekají terestriku

Nedávno konstituovaná DTT ovšem aktuálně stojí před významnými technologickými inovacemi či jinými výzvami, které mají i svůj specifický sociálně-politický a ekonomický kontext. Za všechny možné výzvy chci upozornit na dvě podstatné a klíčové.

Z pohledu celkového zkvalitnění televizního vysílání a jeho inovací jde zejména o postupně se rodící nový standard UHDTV (v aktuálních verzích dle EBU – UHD-1 a UHD-2). Tento kvalitativně nový standard má přinést podstatně bohatší vjem pro televizní diváky nad rámec nynějších SD a HD programů. Přičemž je zřejmé, že nepůjde jen o větší počet pixelů televizního obrazu, ale o „kvalitnější, lepší pixely“, tj. vyšší frekvenci obnovování obrazu (HFR), větší dynamický rozsah scény (HDR), více barev i kvalitnější zvuk. Zjednodušeně řečeno se tento trend již nyní projevuje aktuálně jako nabídka 4K televizních přijímačů. Je ovšem zřejmé, že nezůstane jen u většího počtu pixelů (a velikosti obrazovek), je nutno kvalitativně posunout všechny parametry televizního obrazu, které podmiňují celkový vjem a tedy i dopad televizního vysílání. Samozřejmě nejde jen o televizní přijímače, ale o vytvoření, resp.“upgrade“ celého televizního ekosystému. Časový rámec tohoto trendu se prakticky pohybuje v rozmezí 5 až 10 let. Je ovšem zřejmé, že se nové technologie typu „4K či 8K“ v určitém času prosadí a že jakákoliv platforma příjmu televizního vysílání na ně musí adekvátně reagovat.

Druhou výzvou pro DTT je snaha některých politiků a nadnárodních mobilních operátorů využít disponibilní kmitočty pásma UHF pro jiné služby, než je zemské televizní vysílání. Fakticky jde o druhou digitální dividendu, eufemisticky nazývanou „harmonizace či uvolnění pásma 700 MHz“. Připomenu jen stručně, že prvá digitální dividenda byla spojena s kmitočty subpásma 800 MHz a v řadě zemí byla prakticky realizována v minulých letech jako de facto organická součást procesu přechodu na digitální vysílání. V současné době jsou tedy ve výstavbě sítě mobilního vysokorychlostního internetu (dále jen WBB, sítě LTE) v tomto pásmu. DTT je zatím marginálně již nyní de facto vystavena rušení ze strany těchto sítí a národní správy spektra jsou nuceny přijímat příslušná opatření na odstranění nežádoucí interference. S rozšiřováním pokrytí těchto sítí se s tímto problémem budeme i v České republice muset vypořádávat mnohem častěji než dosud. ČTÚ k tomuto problému vydalo již v roce 2012 příslušné doporučení, které je ovšem nutno aktualizovat v závislosti na rozšiřování sítí LTE.

Uvolnění pásma 700 MHz by bylo komplikované

Je zřejmé, že uvolnění kmitočtů pásma 700 MHz pro služby WBB bude většině zemí EU poměrně složitý, nákladný a dlouhodobý proces, zejména v zemích, kde je vysoký podíl DTT na trhu (Itálie, Španělsko, Francie…). Jde totiž o nejméně dvě vážné skutečnosti a dopady takového potenciálního rozhodnutí. Tyto kmitočty byly v procesu přechodu GE 06 nedávno alokovány dlouhodobě do nyní provozovaných sítí DTT. Např. v České republice jsou příděly uděleny do období 2021 až 2024 (na Slovensku jsou všechny příděly vázány do září 2029) a na tyto příděly navazují komerční smlouvy operátorů sítí s provozovateli vyslání. Odebrání příslušných kmitočtů před tímto obdobím povede nepochybně k žalobám o náhradu škody apod. Další redukce disponibilních kmitočtů pro DTT pak zřejmě povede dlouhodobě k faktické destrukci této platformy, která jako jediná poskytuje bezplatné (FTA) vysílání televize veřejné služby a základních komerčních programů. Omezí se tím podstatně i možnosti technologické inovace (viz výše) DTT, protože se omezí kmitočtový manévrovací prostor pro zavádění nových technologií.

Osobně jsem přesvědčen, že uvolnění kmitočtů musí být na evropské i národní úrovni řádně a racionálně zdůvodněno, vč. analýzy všech dopadů (což se dosud nestalo) s přihlédnutím k rozdílnému a specifickému postavení terestriální digitální televizní platformy v jednotlivých zemích. Stávající prezentovaná zdůvodnění jsou zatím spíše zavádějící, ideologická a zakrývající faktické dopady a slibující reálně nesplnitelné. Nemluvě o tom, že takový postup zbavuje fakticky domácnosti možnosti příjmu FTA televizního vysílání. Uvolnění kmitočtů pásma 700 MHz před rokem 2024 je nutno i v České republice považovat za významný sociálně-politicky rizikový krok. V případě přijetí časnějších termínů pro státy EU musí Česká republika pro sebe prosazovat výjimku a kompenzaci vzniklých nákladů na urychlení procesu migrace sítí DVB-T na sítě DVB-T2. Zároveň s případným politickým rozhodnutím o uvolnění pásma 700 MHz musí být jednoznačně a závazně garantováno, že zbývající část pásma UHF bude pro televizní vysílání dlouhodobě rezervována na období dalších minimálně 20 až 25 let po případném uvolnění kmitočtů pásma 700 MHz. Důležitým limitujícím faktorem je také skutečnost, že na rozdíl od mobilního broadbandu, nejsou pro televizní vysílání k dispozici vhodná i jiná kmitočtová pásma. Jestliže někdo – ať již politická reprezentace nebo národní správce spektra proponuje jiné využití kmitočtů než pro terestrické televizní vyslání – pak musí také jasně a zřetelně říci občanům jednoduchý závěr „v budoucnosti zapomeňte na bezplatný příjem televizního vysílání“.

Jediným způsobem, jak se prakticky vyrovnat s uvedenými výzvami je další rozvoj platformy DTT na bázi využití nového standardu DVB-T2 (DVB-T – 1997, DVB-T2 – 2008) a nového kompresního standardu HEVC/H.265. V procesu rozvoje terestrického televizního vysílání je tedy více než zřejmé, že stojíme před potřebou řízené migrace na spektrálně efektivnější technologie.

Jaká je možná vize rozvoje zemské digitální televizní platformy?

Pro Českou republiku bude i v horizontu nejbližších 5 až 15 let klíčovou platformou pro příjem televizních programů ve většině domácností systematicky inovovaná digitální terestrická platforma. V rámci této platformy (dále jen DTT2), tj. šíření digitálního signálu ve standardu DVB-T2/HEVC, budou prostřednictvím nejméně šesti (to odpovídá GE06 plánu. Nejlépe by bylo dosáhnout více sítí, 6 celoplošných a zbývající s regionálním či oblastním pokrytím.) celoplošnými sítěmi šířeny standardní televizní programy i podstatně vyšší počet HD programů. Část kapacit nových sítí bude, po inovaci celého televizního ekosystému, využívána i pro UHDTV programy – tj. programy vysílané v novém televizním standardu UHDTV. Půjde zejména o programy České televize v souladu s jejími zákonnými povinnostmi. Kapacitu sítí bude možné, mimo FTA (bezplatné šíření signálu) modelu, využít i pro placené terestrické televizní vysílání. Sítě DTT2 budou schopné zajišťovat i efektivní šíření televizního signálu pro mobilní příjem televize. Bude účinně fungovat systém monitorování interferencí a ochrany televizního signálu proti rušení příjmu ze strany mobilních služeb WBB na bázi LTE, resp. LTE-A.

V daném období se začne pravděpodobně postupně prosazovat perspektivní integrovaná platforma založená na propojení platformy DTT a IPTV (dále jen DTT2/IPTV) v návaznosti na rozvoj sítí NGA, zejména pak optických sítí a dalších variant přístupových sítí.

V dlouhodobé perspektivě je možné uvažovat o různých prognostických scénářích rozvoje televizních platforem (např. čtyři scénáře vývoje televizních platforem dle draftu zprávy RSPG 2014), vč. integrovaných TV platforem, koexistence konkurenčních a vzájemně substitučních platforem. Pro nejbližší období 10 až 15 let je však nepochybné, že DTT2 bude i nadále klíčovou televizní platformou.

Vize je samozřejmě podmíněna důsledným zajištěním udržitelného rozvoje digitální terestrické platformy, který je trvalým procesem zlepšování kvality, technologické dokonalosti, prosazování inovací a obsahové rozmanitosti televizního vysílání. Nedělitelnou součástí udržitelného rozvoje terestrické platformy je i její snadná dostupnost pro celou populaci s cílem zachování všech možností uspokojování komunikačních potřeb občanů v oblasti televizního vysílání, zejména bezplatného celoplošného i regionálního vysílání. Klíčové a omezené zdroje rozvoje DTT, zejména limitující kmitočtové spektrum, mohou být použity pro jiné potenciální účely, resp. služby, jen takovým tempem a způsoby, které umožní i při očekávané migraci platformy, výstavbě nových sítí DVB-T2, refarmingu stávajících sítí na technologicky inovované sítě DTT2, všem sociálním skupinám populace jejich efektivní plné využití se srovnatelnými substitučními platformami příjmu televizního vysílání.

UI21_tip

V souladu s touto vizí bude nutno v procesu migrace stávajících sítí DTT na sítě DTT2 postupně naplňovat to, že z globálního celospolečenského a politického hlediska je základním dlouhodobým cílem procesu migrace terestrické platformy z hlediska veřejného zájmu zajištění udržitelného rozvoje zemského televizního vysílání jako klíčové neplacené televizní platformy v perspektivě nejbližších 15 až 20 let nejméně ve stejném rozsahu jako v současné době (Současné využívání zahrnuje i 3 sady dosud rezervovaných kmitočtů pro další rozvoj terestrické platformy dle platného Plánu využití rádiového spektra.). Na základě aktivní podpory budoucího kvalitativního i kvantitativního rozvoje televizního vysílání je tedy nutno zajistit a stimulovat podmínky pro rozsáhlejší uplatnění programů ve vysokém rozlišení (HDTV vysílání) a také rychlé osvojení a uplatnění budoucího televizního standardu UHDTV (UHD-1). Není možné vyloučit, že v zemském televizním vysílání budou uplatněny i vybrané modely placeného příjmu televizního vysílání.

Klíčové pro budoucnost zemské digitální televizní platformy bude politické rozhodnutí o případné redukci spektra, dosud dedikovaného pro terestrickou televizní platformu. Ale to je odpovědnost politické reprezentace a národního správce spektra.

Autor článku

Autor je členem Rady Českého telekomunikačního úřadu. V době přechodu ze zemského analogového na zemské digitální televizní vysílání jí předsedal.