Hlavní navigace

Tomáš Šimek (Necoss, Starnet): Rádio neustále drží s optikou krok

Všechny vesnice by bylo možné pokrýt rychlostmi kolem 300 Mb/s za zlomek nákladů na optiku, a hlavně rychle. Chybí ale podpora ČTÚ, říká zástupce jihočeského operátora.
Ondřej Malý
Doba čtení: 11 minut

Sdílet

Původně jihočeská společnost Starnet se pohybuje už delší dobu mezi největšími regionálními operátory a podle nejnovější výroční zprávy Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) je po O2, T-Mobilu, Vodafou a Nej.cz společností s pátým největším počtem aktivních přípojek v Česku. 

Ostatní operátory často „štve“. Podle Tomáše Šimka, ředitele jedné z dceřiných společností Starnetu, firmy Necoss, je to hlavně proto, že dravý Starnet postupoval vždy pragmaticky a byznysově. „Rádi bychom byli celorepublikovým operátorem,“ říká Šimek v rozhovoru pro Lupa.cz.

TIP: Slastem i strastem, které zažívají lokální hráči na českém trhu, se věnujeme v seriálu Jak žijí regionální operátoři

Jak se podle vás proměnil český trh za období minulých tří až pěti let?

Internet je už zásadní součást života všech lidí. Když se podíváme na Vánoce, tak kdysi byl na Štědrý den v přenesených datech obrovský propad prakticky celý den, dneska tam je takový malý pokles kolem šesti hodin, než lidé spolykají kapra se salátem, pak se vracíme takřka do normálu. Dále upadá obecně význam lineárního vysílání a roste význam platforem, jako je Netflix. 

Ten pravděpodobně ještě poroste.

Ano, lineární platformy jsou nejméně moderní produkt. Předpokládám dokonce, že do budoucna bude upadat význam samotných poskytovatelů. Lidé si koupí produkt typu Netflix a k tomu bude internet tak nějak automaticky, podobně jako když dnes kupují auto od Tesly, neřeší konektivitu, protože ta tam prostě s nákupem už je. Uvidíme také, jak do tohoto trendu do budoucna promluví cloudové hraní her, kde bude klíčová nejen rychlost, ale i latence a jitter, což budou parametry, které se budou více řešit. Náročný obsah jako video či hry pomůže udržet smysl pevných sítí.

To vyžaduje investice do optiky.

Ne výhradně. Parametry, které vyžaduje video ve vysokém rozlišení nebo cloudové hry, dokážeme poskytnout i na bezdrátovém připojení v pásmech 60 či 80 GHz. Ani profesionál nepozná, že tam není optika, a přitom je to výrazně levnější na stavbu. Dvoukilometrový kvalitní bezdrátový spoj je za cenu sto metrů kopání. 

Rádiové spoje ale nemají třeba mezi politiky a úředníky dobrou pověst. Jeden z bývalých ministrů průmyslu se dost pohrdlivě vyjadřoval o lokálních poskytovatelích jako o „garážových Wi-Fi firmách“ a je viditelný tlak na maximální nasazování optických sítí.

Musíme si uvědomit, že západní Evropa je v tomto poměrně zakrnělá v myšlení a není schopná pragmatického přístupu. Všechna podpora od státu je de facto šitá na optiku a předpokládá se, že „NGA síť“ je automaticky optika a kopání. 

Přitom správná podpora státu je kromě zefektivnění výstavby i uvědomění si, že na mnoho míst stačí rádio, pásmo 60 a 80 GHz. Češi jako zákazníci jsou na tom ještě docela dobře, protože se ptají na parametry. Rakušani nebo Němci chtějí jenom optiku. I když poptávají třicetimegabitovou službu a já jim za stejnou cenu dám stomegabit nebo dvě stě megabitů na rádiu, mám problém to prodat. 

Máme zákazníka, rakouskou firmu, která chtěla bezpodmínečně optiku, což by pro nás znamenalo prokopat do jejich závodu kabel za dva miliony. Logicky jsem jim nabízel rádiový spoj. Nakonec si to objednali až poté, co jsem jim natvrdo řekl něco ve smyslu „vy Rakušáci jste fakt divní“. A používají to spokojeně do dneška, ale pořád se nás ptají, jestli náhodou už ta optika k nim už nebude. 

A další příklad – máme poptávku od německé projekční kanceláře, která také chtěla být připojená optikou. Dokopali jsme jim to tam a prodali za osm tisíc bez daně měsíčně. Připojení dvou architektů a sekretářky. Ti lidé vyhazují peníze za nesmyslné řešení.

Zmiňujete – asi jako všichni – problematiku stavební legislativy. Jak na vás dopadá?

Všechno trvá strašně dlouho, jsme neuvěřitelně byrokratický stát a je to problém číslo jedna. Stavění ale není jenom problém legislativy, ale i kapacit – kdo staví, dneska staví pro developery domy a reálně je komplikované najít dostatek lidí, kteří budou kopat sítě. I proto to jde pomalu. Prožíváme masivní expanzi. Developeři staví tak, že cihelny nestačí vyrábět cihly a kopáči kopat. Jenom kolem Českých Budějovic je rozestavěno asi sedm nových velkých projektů, čítajících asi 4000 bytů.

Přihlásili jste se o dotace?

Uvažovali jsme o tom, ale kromě toho, že nám dotace tohoto typu jdou politicky proti srsti, je to i příliš složité. Máme lidi, kteří jsou schopní zvládnout projektování, ale počítat dotace, řešit různé nutné studie proveditelnosti, tuny podmínek a další balast, na to nemáme energii, radši to uděláme jinak. 

Navíc, problém českého trhu není s nedostatkem peněz. Dotovat obor, kde jsou firmy schopné dodat přípojku za měsíční cenu asi dvou obědů v hospodě, nemá smysl. Telekomunikace fungují, dotovat se má to, co trh nevyřeší, jako jsou třeba hráze proti povodním. Podnikatele je potřeba podporovat jinak, zjednodušením výstavby a uvolněním dalších frekvencí.

Jako je zmíněných 60 GHz (rozhovor vznikal ještě před oficiálním uvolněním tohoto pásma – poznámka redakce).

Ano, to je klíčové. Dám vám příklad. Developer staví sto rodinných domů a k nim základní technické vybavení, operátor tam má přinést kvalitní konektivitu, do budoucna gigabitové rychlosti. Můžeme se účastnit projektu, alokovat na to lidi a zaplatit řádově stokoruny na metr věcné břemeno, dohadovat se s ostatními síťaři, tedy elektřinou a plynem. Investice na jednu stavební parcelu je pro nás řádově šestnáct tisíc. 

Alternativou je rádio na 60 GHz. Dnes druhá generace spojů dokáže nabídnout rychlosti v řádech 700 Mb na sektor. Do oblasti tak můžeme přijít s vysokorychlostním spojem v pásmu 80 GHz, který je schopen dodávat rychlosti 5 nebo 10 Gb/s a „rozstřelit“ signál sektory v pásmu 60 GHz s dosahem asi půl kilometru. 

Je tak možné pokrýt každou domácnost službou o rychlostech typu 300 Mb/s, a to s o řád nižší investicí. Tyto rychlosti je s pásmem 60 GHz možné dostat i do nejvzdálenějších obcí. Navíc rychle a bez rozkopání silnic po vsi.

Vy hodně propagujete bezdrát, ale mnoho operátorů mi říkalo, že pro ně je výhodnější kopat optiku, protože jednorázová investice je vysoká, ale provozní náklady pak nízké. S bezdrátem je to naopak. Co říkáte na tyto argumenty?

Jsou to spojené nádoby. Není pravda, že když vybuduju optiku, deset let na ni nesáhnu. Čtyřicet procent servisních zásahů je u klienta, má problémy u koncového zařízení, PC a podobně. Tam je jedno, jestli má optiku, nebo bezdrát. 

A rozbíjí se i optika, stárnou koncová zařízení, odchází zdroje u aktivních prvků. Rádiová síť se dá postavit špatně, a pak jsou s ní vysoké náklady na udržení, ale také dobře a efektivně, o což se snažíme. To máte jako v životě, málokdy je něco univerzálně nejlepší.

Není to ale tím, že jste hodně v jižních Čechách, které jsou více hornaté a mají víc malých horských obcí?

Kdybychom byli v Egyptě, kde stačí jenom odhrábnout písek a položit kabel, tak bychom asi mluvili jinak. Určitě i terén se do toho promítá. Nicméně půlka celých výkopových prací je byrokracie. Standardní cena za věcné břemeno je tři sta korun za metr, standardní cena za kopání je šest set korun. To znamená, že třicet procent dáte hned za byrokracii. Pokud stojí v průměru kopání tisíc korun za metr…

Tak to obraťme – pokud by náklady na byrokracii byly nižší, šli byste do optiky?

S hotovou optikou jsou ale také náklady. Tam, kde stačily dříve stomegabitové aktivní prvky, chcete dnes prodávat gigabit. Stejně po pěti šesti letech se upgraduje rádio. My jsme firma, která je pragmatická. Optimální pro lokality, kde není tak hustá zástavba, je použít bezdrát, který je k tomu nejlepší.

Když se podíváme na výroční zprávu ČTÚ, kde je velikost jednotlivých operátorů, tak vy jste po O2, UPC, T-Mobilu a Vodafonu pátý největší operátor v Česku.

Toho dosahujeme právě naším pragmatismem. Starnet začínal s několika tisícovkami od zakladatelů a pro firmu byl od začátku důležitý byznys. My jsme se dříve, ještě jako NECOSS, a podobně jako spousta malých operátorů ukájeli tím, jak jsme postavili skvělou síť a čekali, až si klient všimne. Martin Ambrož (majitel Starnetu, poznámka redakce) vyvažoval techniku i obchod a pragmaticky rozšiřoval síť. Optimalizoval. My jsme uměli dělat techniku a Starnet od začátku byznys, tedy vyvažovat marketing, potřeby zákazníků i techniku.

Když se podívám na internetová fóra, tak hodně lidí Starnet štve. Ukazují spoje přidělané lepicí páskou, píšou o „prasárnách“ a podobně.

Při horečně stoupajícím počtu techniků a růstu se nám takové věci jistě staly. Při naší velikosti a tempu růstu již nestačí „udělat ráno poradu a bouchnout do stolu“. Potřebujete mnohem víc, abyste nastavili kvalitní práci stovek techniků, kteří se vidí jednou ročně na večírku. Dnes velmi pečlivě vyhodnocujeme kvalitu práce v našich regionech a postupy se snažíme neustále zlepšovat.

Nejdřív jste získali klienty a teď je čas zlepšovat kvalitu služby?

Dám vám příměr s párky. Před deseti lety byly nepoživatelné a masokombináty do nich mlely seno. Nedělaly to proto, že by se jim to nějak líbilo, ale protože supermarkety – řekněme to otevřeně – neměly požadavky na kvalitu, ale jen na cenu. Kdo to dělal jinak, povětšinou skončil. Dneska, když půjdete do supermarketu, objevíte v něm většinou super párky za přijatelnou cenu. 

A stejně se změnil byznys i poptávka po internetu. Dříve lidi koukli na internet dvakrát týdně a šli logicky po ceně. Dneska potřebují, aby připojení perfektně fungovalo a bylo spolehlivé. Je třeba vzít v potaz i to, že informace, jak nám to jede na prd, a podobné úsudky, většinou pochází od konkurence. Ono se snadno kritizuje z pozice firmy, která se vejde do jedné malé jednačky.

Jak je teď Starnet velký?

Nechceme říkat přesná čísla. Hodnocení ČTÚ, které nám přisuzuje čtvrtou příčku v ČR, je ale pravdivé. Dominantou jsou jižní Čechy, kde firma vznikla. Ale zároveň se rozšiřujeme.

Organicky, nebo akvizicemi?

Obojím. Nechodíme na trh agresivně kupovat, stavíme vlastní síť, firmy v mnoha případech přijdou samy a nabízí se. Doba postoupila, menší operátoři jsou tu i dvě desetiletí a mnoho majitelů chce postoupit v životě.

Co je cílem Starnetu?

Expandovat, podnikat. Majitele i nás to baví. Určitě bychom byli rádi celorepublikoví. To přinese výhodu klientům, ale závisí to i na podpoře státu a uvolnění nových frekvencí.

Nemělo tedy smysl se účastnit aukce kmitočtů jako Poda nebo Nordic Telecom, pokud chcete být celostátní?

Spočítali jsme si, že naše zdroje potřebujeme jinde, a nechtěli jsme se účastnit.

V kanceláři máte mapu republiky se zapíchanými špendlíky v lokalitách, kde jste přítomni. Začíná to vypadat, že od cíle být národním operátorem moc vzdálení nejste. Chcete být spíš zaměření na předměstí a venkov, nebo na města?

To se nedá říct, vyhodnocujeme každou lokalitu individuálně. Každé město je jiné. Je to zvláštní, ale například zákazníka z Jindřichova Hradce si získáte hmotnou akcí, třeba routerem zdarma. Když zkoušíte tyhle akce na klienta z Příbrami, tak vás s tím vyhodí, protože plánuje dle síťového grafu pět let dopředu (smích). Každá lokalita je jiná a my na to reagujeme plánováním výstavby.

To je i důvod, proč má Starnet několik obchodních značek? Nebo je to historické?

Je to z historických důvodů. Firma nechtěla řešit několik let integraci firem po akvizicích.

Kdo je váš největší konkurent?

Vidíme CETIN a T-Mobile. Uvidíme, jak do oboru promluví 5G. A dále O2 se službou O2TV. Člověk, který sleduje sport, tak aby měl dnes pomalu čtyři platformy. My máme svou televizní platformu, ale jsme v TV oboru stále malá firma a nemůžeme nabízet unikátní obsah.

Lidi si mohou koupit od O2 televizi a používat internet od vás.

To ano, ale je tam balíčkovací tlak. Další riziko jsou mobilní hovory, velkoobchod tu absolutně nefunguje. Regulátor je v tomto zoufale pasivní. Přitom by stačilo třeba zavést, že ceny pro šedivé operátory musí být stejné nebo lepší než ty pro koncové klienty. Jsme velmi vděční asociacím, jako je Výbor nezávislého ICT průmyslu, že se snaží úřad popohánět, protože menší operátor, bohužel, neumí bojovat s byrokracií.

Jak vidíte trh do budoucna z hlediska technologií? 

V západní Evropě se brání rádiím. Vidím to tak, že technologicky bude poskytování internetu kombinací optiky tam, kde je obyvatelstvo s dostatečnou hustotou, a rádií na kvalitních technologiích v pásmu vyšších desítek GHz v řidčeji osídlených oblastech. Více operátorů to pochopí, alespoň na jihu Evropy. Jistě se bude kopat optika, T-Mobile a CETIN na to uvolňují obrovské peníze. V neposlední řadě konečně promluví 5G.

Dovolí udržet cenu na úrovni 250 korun?

To udržíme, jde ale o kvalitu služby. Kdyby tu byla podpora od ČTÚ, bylo by možné nabízet do všech vesnic službu o rychlostech kolem 300 Mb/s, pokrýt je za zlomek nákladů na optiku, a hlavně rychle. Neustále se mluví o fyzikálních limitech, ale rádio neustále drží s optikou krok, je sice v závěsu, ale drží se.

Kdybyste si měl říct tři věci, které chcete po státu, co by to bylo?

Okamžitě uvolnit pásmo 60 GHz. Zjednodušit stavební legislativu a větší odvahu úředníků. Existují nesmyslné situace, kdy developeři stavějí domy a nechtějí tam pustit žádného dalšího operátora než toho, se kterým mají dohodu. 

MMkrize_Majerik

Máme sice zákon o snížení nákladů na výstavbu broadbandu, který má usnadnit přístup operátorů k vnitřním rozvodům u nových staveb a toto řešit, ale ten v praxi nefunguje a je úplně k ničemu.

Mělo by to být tak, že dokud nejsou vypořádané všechny požadavky poskytovatelů, kteří mají v lokalitě penetraci třeba nad deset procent (aby se zabránilo zneužívání), tak se prostě činžák nezkolauduje.