Nepřipravený západní návštěvník vnitrozemské Číny může být po přihlášení k tamní mobilní nebo Wi-Fi síti nepříjemně překvapený tím, že se ocitne v digitální izolaci. Západní platební karty v Číně berou pouze výjimečně, hotovost je postupně nahrazována mobilními platbami WeChat Pay a Alipay, místo Uberu jezdí DiDi a takzvaný velký čínský firewall se stará o to, aby tradiční západní služby typu Google, Facebook nebo WhatsApp nefungovaly.
Tato digitální cenzura je v Číně dlouhodobě vymáhána a od nástupu současného prezidenta Si Ťin-pchinga zesiluje. Tradiční cestou, jak blokádu všeho „škodlivého“ obejít, jsou VPN aplikace schopné si najít cesty za hranice. I po těchto VPN ale čínská vláda čím dál tvrději jde a snaží se je odstřihnout (nově mimo jiné zakázala šifrovanou komunikaci přes TLS 1.3 se zapnutým ESNI).
Uživatelé z Číny se často k VPN připojovali přes relativně bezpečný Hongkong, kam provozovatelé umísťovali své servery. Po nedávném schválení bezpečnostního zákona se ale poskytovatelé začali raději z Hongkongu stahovat. Před pár dny se přidal český Avast s tím, že má obavy z možného zneužívání dat svých uživatelů ze strany čínské vlády. Technika tak byla přesunuta na Tchaj-wan a do Singapuru.
Snaha zalíbit se
Některé západní podniky se situaci snaží přizpůsobit a nad tím, co by ve svobodném prostředí běžně nedělaly, v Číně klidně zamhouří oči. Pro Apple se Čína postupně stala nejdůležitějším trhem pro iPhony, takže firma na příkaz vlády z čínské verze obchodu App Store smazala přes třicet tisíc aplikací.
Další společnosti se snaží asijskému impériu zalíbit, stejně ale mají smůlu. Šéf Facebooku Mark Zuckerberg se dokonce naučil mandarínsky a během návštěvy Pekingu v roce 2016 ráno za těžkého smogu běhal v kraťasech a tričku po Náměstí nebeského klidu. Jeho Instagram a spol. nicméně tamní hodnostáři ani tak nepovolili.
Mark Zuckerberg při ranním běhu na Náměstí nebeského klidu v Pekingu
Zuckerberg nyní alespoň Čínu využívá ve Spojených státech. Před politiky a regulátory brání dominantní pozici svého impéria i tím, že pokud podobně velké korporátní molochy nebudou mít USA, na jejich pozici nastoupí rychle rostoucí giganti právě z Číny.
Na mysli má mimo jiné sociální síť TikTok a firmu Tencent, proti kterým americký prezident Donald Trump vydal omezující výnosy. Po uplynutí více než měsíce by podle nich mělo dojít k zákazu těchto aplikací (v případě Tencentu jde o v Asii dominantní WeChat) a omezení obchodování s jejich provozovateli.
Na soudy, jaké přesně tohle bude mít dopady, je brzy. Pozornost by se ale měla zaměřit jiným směrem. Trump svým přístupem k TikToku, Tencentu a už dříve Huawei začal razit stejnou cestu, jakou vůči západním technologiím doma razí Čína – tedy se rovněž uchýlit k blokaci a cenzuře.
Rozsekání internetu na kousky
Pro americký přístup lze najít pochopení. Čína si díky ochraně vlastního obrovského trhu vytvořila domácí šampiony, kteří se nyní chtějí roztahovat na svobodných trzích na Západě. Času a peněz na to mají dost. Doma je totiž kvůli blokaci západní konkurence nikdo neohrožuje (vyjma tamních dravých startupů, které ale stejně Tencent často rychle koupí). Trh s více než miliardou online uživatelů zároveň poskytuje potřebný a stabilní přísun kapitálu. Ukazuje se to i na případu firmy Huawei, která se díky silnému zaměření na čínský trh i přes embargo USA v posledním kvartálu stala největším světovým prodejcem chytrých telefonů a předehnala Samsung i Apple.
Mike Pompeo
Je možné, že aktivity Bílého domu zesílí. Ministr zahraničí Mike Pompeo vyhlásil aktivitu Čisté sítě (Clean Networks). Její součástí původně byly pouze „čisté“ 5G sítě bez jakéhokoliv čínského elementu. Nyní se seznam rozšířil o „čisté“ obchody s aplikacemi, samotné aplikace, podmořské kabely a počítačové cloudy. Všude tady by se na Čínu dle USA mělo pohlížet jako na nepřítele a její technologie by se měla odstraňovat a zakazovat.
I tohle by teoreticky mohlo být obhajitelné. Čína například západní cloudy na svůj trh pouští pouze ve spolupráci s čínským partnerem, což brzdí obchodní expanzi a trhu pohodlně vládnou domácí hráči (Alibaba, Tencent a Huawei), kteří postupně staví datacentra i v Evropě a USA.
Jenže tento přístup „oko za oko“ naráží na samotnou podstatu internetu. Ten byl stvořen jako svobodná síť (soustava mnoha sítí), která propojuje svět nehledě na ideologii a další vrtkavé aspekty. Zákazy povedou k rozkladu internetu jako takového a budou se vytvářet oddělené digitální světy podobné železné oponě.
Organizace Internet Society, která dohlíží na internetové standardy a jeho další aspekty a kterou spoluzaložil jeden z „otců internetu“ Vint Cerf, už ostatně vydala varovné prohlášení. Jeho souhrn lze citovat bez dalšího komentáře: „Jsme velmi zklamáni. Spojené státy jako země, která zajistila počátky rozvoje internetu, nyní zvažují zavedení pravidel, které by ho rozsekaly na mnoho kousků. Je to součást většího a znepokojivého trendu, kdy vlády přímo zasahují do internetu, a to kvůli krátkodobým politickým cílům bez posouzení dlouhodobých škod.“
„Mám problém věřit tomu, že se situace bude vyvíjet směrem k většímu uzavírání internetu. Na konci totiž nastavované hranice lidem ubližují,“ řekl v dřívějším rozhovoru pro Lupu jeden ze spolutvůrců internetu a dřívější předseda ICANNu Steve Crocker. Doufejme tedy, že se nemýlí.
