Případ bývalého ministra informatiky Vladimíra Mlynáře poutal pozornost veřejnosti i odborníků od samého počátku – a stejně dlouho je rozděluje na dva tábory. Jedni věří v jeho nevinu, druzí naopak v naivitu prvních. V každém případě jde o jeden z mála rozhodnutých případů vysokého politika, obviněného z poškození státu. Původní rozsudek ve výši 5,5 let nepodmíněně se však nezdál přiměřený ani obžalobě. Vrchní soud v Praze nyní Vladimíra Mlynáře osvobodil, protože neshledal, že by v kauze Testcom byl spáchán trestný čin.
Jiří Peterka: Stalo se: Vladimír Mlynář byl osvobozen
Ačkoliv bývají velké vydavatelské společnosti málokdy oceňovány za prozíravost ve věci kopírování audiovizuálních děl, EMI tentokrát tvoří zajímavou výjimku. Podle některých informací se totiž tento vydavatelský gigant chystá přestat podporovat některé organizace, bojující proti „pirátství“ děl autorů, které zastupují. Pokud by to byla pravda, šlo by o významný posun, byť – selským rozumem nahlédnuto – vůbec nemusel být potřeba, kdyby byli vydavatelé dříve jen o něco málo prozíravější…
Vojtěch Bednář: Úsporami proti pirátům?
Tvorba vlastních webových stránek byla obvykle první větší aktivita, kterou se v devadesátých letech první nadšenci seznamovali s novým úžasným světem Internetu (kromě e-mailování a chatování na kanálech IRC). Tehdy to obnášelo znalost několika základních tagů jazyka HTML, s postupem doby se však náročnost vývoje webových prezentací a aplikací posunul za hranice možností běžného uživatele Internetu. Zpět do jeho rukou přináší tuto zálibu až dnešní nabídka webových nástrojů pro tvorbu stránek. Podívali jsme se na některé z nich a zhodnotili jejich schopnosti a přívětivost.
Michal Černý: Webové stránky v deseti minutách
Tvořit weby bez reálného obsahu a významu však na rozdíl od pionýrských dob dnes obvykle postrádá smysl (a to dokonce čím dál víc i u osobních stránek). Mezi webovými službami jsou nejzajímavější a nejužitečnější často ty, které propojují virtuální svět s tím reálným – přináší nám užitek i mimo obrazovku. I na českém Internetu je jich dost, přičemž původní nápad vypadá na první pohled tak intuitivně – přesto napadlo by vás to?
Jan Handl: Ze sítě do reality
Dalším užitečným vylepšením oproti obvyklé nabídce internetové zábavy jsou různé vědecké či populárně vědecké a naučné projekty, do kterých se může zapojit i široká internetová veřejnost. Můžete luštit šifry, hledat léky na vážné nemoci či zkoumat hluboký vesmír – váš počítač zvládne vše. Pomohou tyto projekty u části veřejnosti definitivně zvrátit pověst Internetu jako zdroj pornografie a kriminality?
Michal Černý: Internet sítí vědy?
Projekt Google News vznikl jako nápad Krishny Barata vytvořit si pro svoji potřebu agregátor, který by dokázal seskupovat zdroje a zprávy podle událostí a vybírat ty, které jsou z nějakého důvodu důležité – tedy by se choval jako lidský editor v novinách. Záměr se podařil a během 11. září 2001 osvědčil natolik, že nyní patří News mezi klíčové produkty Googlu po celém světě. Česká verze byla spuštěna teprve nedávno, přičemž různé zpravodajské agregátory již na českém Internetu působí. Má tedy Google News šanci a důvod uspět i v dalším obsazeném teritoriu?
Karel Wolf: Potřebujeme české Google News?
Vánocům zbývá k příchodu posledních pár týdnů, a tak není divu, že e-shopy zažívají vrcholné období celého roku. Zdaleka ne každý z nich však dokáže zákazníkům nabídnout kvalitní a rychlé služby. A co hůř, velká část z nich jim neumí nabídnout ani téměř úplný základ důvodů pro nákup – zajímavý sortiment a účinnou propagaci…
Ebiz blog na Lupě: Eshopy, jste amatéři!
„Čtvrtý mobilní operátor“, jak býval některými novináři U:fon přezdíván, některé přehnané původní naděje (o rozbouření pomalého českého rybníku mobilního Internetu i broadbandu) zklamal. Po počátečních potížích se však zdá, že nyní se zelený mužíček staví na pevnější nohy. Přesně před měsícem jsme upozornili na velký pokles rychlostí Internetu u U:fonových zákazníků, během několika dnů se však podle měření serveru DSL.cz situace výrazně zlepšila.
Tomáš Pětivoký: DSL.cz: U:fon znovu ožívá
O prodeji Centra se spekuluje téměř od dob jeho vzniku a mnozí odvážlivci uzavírali sázky, zda dojde dříve na něj či na konkurenční Atlas či iDnes. Nedávné zvěsti se tentokrát potvrdily a kontrola nad portálem nyní přechází do rukou nadnárodního investičního fondu Warburg Pincus. Podle dostupných informací odchází zakladatelé společnosti a přenechávají řízení NetCentra novým majitelům. Strategie mediálního domu však prý zůstává zachována. Co všechno prodej za údajných 100 milionů euro pro český Internet znamená?
David Antoš: Rozprodej českého Internetu pokračuje prodejem Centra
Peen blog na Lupě: Centrum.cz – miliardová akvizice na českém Internetu
Letošní podzim byl poměrně bohatý na RFC související s IP verze 6. Částečně se jednalo o aktualizované verze starších specifikací (vyšla například revize bezstavové automatické konfigurace a objevování sousedů), částečně o zcela nové texty. RFC 4942 shrnuje bezpečnostní otázky související s přechodem na IPv6 a vzájemnou koexistencí obou protokolů. Některé navrhované změny přitom mohou znamenat výrazné rozdíly oproti dnes obvyklým bezpečnostním politikám.
Pavel Satrapa: Změní IPv6 dnešní principy bezpečnosti?
Myšlenky i samotná existence webu 2.0 obvykle nebývají v Česku příliš dobře přijímány. Důvodů je víc, přičemž mezi těmi zajímavějšími úvahami o nich pak vyniká teze, že uživatelé českého Internetu neumějí a/nebo nechtějí spolupracovat, co je klíčový předpoklad většiny aplikací webu 2.0. Je možné toto tvrzení něčím doložit? A co to znamená pro Česko jako celek?
Jiří Kodera: Web 2.0 do ČR nikdy nedorazí, Češi nejsou schopní spolupracovat
Webdev blog na Lupě: Nedostatek nápadů!
Problematika přístupnosti a použitelnosti webů zajímá obvykle buď profesionální vývojáře, či některé osvícenější správce a majitele stránek. Za sebejistou proklamací o přístupných stránkách se však mnohdy skrývá nepochopení některých z pravidel či přímo zakrývání faktu o jejich porušení. Jednou z nejčastějších chyb je přitom obyčejná špatná čitelnost písma.
Petr Stohwasser: Prohlášení o přístupnosti – snaha vs. skutečnost
Když se před dvěma lety objevovaly snahy ze strany státu zcela zakázat online sázení, doufala většina přihlížejících ve vítězství rozumnějšího přístupu pomocí smysluplné regulace. Nyní se zdá, že nejvážnější obavy dojdou svého naplnění, protože ministerstvo financí spolu s některými senátory připravilo návrh nového herního zákona, ve kterém nejen staví sázení po Internetu mimo zákon, ale vsuvkou do zákona o některých službách informační společnosti navíc požaduje po internetových poskytovatelích, aby blokovali takové stránky, které obsahují reklamu na sázení po Internetu, či jen „podporují jiné zakázané služby“. Vydá se Česko po čínské cestě?
Jiří Peterka: Bude cenzura jednou ze služeb informační společnosti?
ČLÁNKY DO MAILU