![Jan Handl](https://i.iinfo.cz/images/587/jan-handl-1.jpg)
Ilustrace: Nenad Vitas
Na konferenci Czech Internet Forum 2007 promluvil kromě jiných i Michal Berg. Zdůraznil hlavní tři varianty, jak může internetový projekt vydělávat. Je to reklama, prodej zboží a zprostředkování. Velmi jednoduchá definice, hlavně poslední bod si zasluhuje pozornost. A to nejenom z pohledu financí, ale i významu pro internetové uživatele. Zprostředkování služeb, informací a nevím čeho dalšího totiž většinou přesahuje i do reálného světa.
Projekty [PPT, 1,32 MB], které Michal Berg uvedl jako své oblíbené, mají jedno společné – propojují virtuální svět sítě s životem, tím skutečným. A co víc, jsou postavené na tom, co lidé opravdu chtějí a potřebují. Pomohou uživatelům najít instalatéra, lékaře nebo fotografa, který zvládá svatební fotky na jedničku.
Nejslibnější oblast rozvoje webových služeb představují služby propojené s realitou – Youtube vám nespraví kapající kohoutek nebo bolavé zuby,
uvedl Michal Berg. Nesouhlasit je skoro nemožné. Bez vtipných videosekvencí se asi všichni obejdeme, ale bez zubaře většina z nás jenom velmi těžko. Pokud nám internetové služby budou pomáhat v reálném životě, Internet se stane nepostradatelným. Pokud by měl jenom bavit a informovat, obejdeme se bez něj. Každý uvítá hledání v jízdních řádech nebo katalogu lékařů. Stejně tak pomůže internetový výpis z katastru nemovitostí, obchodního rejstříku, program kina a já nevím jaké další služby ještě. Pomáhají nám v životě, šetří čas, energii, mnohdy i peníze.
Internetová generace už neví, jaké to je hledat vlakové spojení v tlusté knize nebo na tabuli na nádraží. Řemeslníky už nehledáme v telefonním seznamu, je velmi jednoduché zjistit nejrůznější údaje a informace na Internetu. Ukázkou originálního projektu, který pomáhá a přináší přidanou hodnotu nad to, co nám Internet obvykle nabízí, je například služba sdružující příznivce spolujízdy. Ta umožňuje nabídnout volná místa v autě těm, kteří nechtějí z nějakého důvodu cestovat autobusem nebo vlakem a vlastní auto nemají. A ti, co jezdí obvykle sami, mohou sehnat spolujezdce, který jim bude dělat společnost a uhradí také část nákladů. Spolujezdec, který se díky aplikaci přidá do posádky auta, totiž platí korunu za kilometr. Řidič za zprostředkování neplatí nic, cestovat se dá po celé Evropě. Jak jednoduché, přesto chytré, elegantní a hlavně účinné. Ukázkou podobné aplikace (i když v té nejjednodušší formě) je i web nabízející seznam řidičů a cestujících z Milovic (v Respektu 49/07 na něj poukázala Karolína Vitvarová-Vránková ve článku Extrémní sport cesta do práce). Těm, kteří každý všední den míří ráno do Prahy za prací a večer zpět domů do Milovic, stačí kliknout na kontakt a dohodnout se na společné dopravě. Je to ekologické, úsporné a elegantní.
Když se podívám pár dnů zpět, těžko najdu den, kdy jsem nevyužil internetovou službu, která navazuje na realitu. Ať už je to hledání v databázi bytů nebo v programu kin. Trh nabízí nespočet možných využití pro efektivní propojení Internetu a reálného života, jen na ně přijít.