Po čtyřech měsících zkušebního provozu v Praze jste oznámili ostrý start digitální kabelové televize. Kolik klientů kabelovky v Praze za tu dobu přešlo na digitální příjem?
Nechci uvádět čísla jen za Prahu – v celé České republice dnes máme okolo 60 tisíc zákazníků digitální kabelové televize. Z toho na původní sítě Karnevalu, kde se začala prodávat pod jinou podobou již dříve, připadají asi tři čtvrtiny z nich. Na původní síti UPC, kde jsme DVB-C spustili skutečně před nedávnem, máme okolo 12 tisíc zákazníků. Na to, že se jedná o zcela nový produkt, jsme dosáhli skutečný úspěch a jsme s DVB-C velmi spokojeni. A diváci, věřím, také – už proto, že jim nabízí nové služby: namátkou EPG – tedy elektronického programového průvodce – či mnohem větší možnost vybrat si takovou programovou skladbu, o kterou mají zájem. A další rozvoj přijde. Chystáme se nabízet například HDTV nebo PVR.
Digitální kabelovku nyní mohou využívat zákazníci UPC v Praze, Brně, Ostravě, Plzni, Chebu, Pardubicích, Zlíně, Ústí nad Labem a Liberci. Jak jste vybírali tyto regiony? Ono to vypadá, že jde hlavně o místa, kde už DVB-C nabízel právě Karneval.
Jde skutečně o pouhé zdání. Ve většině velkých měst, kde Karneval nabízel digitální televizní službu, samozřejmě působilo i UPC, i když v jiných čtvrtích. Vezměme Prahu: tady Karneval působil pouze v Ďáblicích a Strašnicích. A UPC dnes provozuje DVB-C po celém městě. A obdobně je tomu v Brně či Ostravě. Naše digitální kabelová televize představuje jeden systém, a proto má i jeden trh – a to celou Českou republiku. Nemáme žádné speciální digitální hlavní stanice (zařízení, které přijímá televizní signál ze satelitu či pozemních vysílačů a transformuje ho pro kabelové sítě, pozn. red.) pro jednotlivá velká města, ale pouze jednu. Takže: digitálně vysíláme z jednoho místa a pouze tam, kde máme potřebnou kapacitu, jistotu kvalitního přenosu signálu a možnost záložního připojení. To pro případ, kdy nám třeba nějaký bagrista přerval kabel. A zjednodušeně lze říci, že jde o místa, která jsou totožná s těmi, kde nabízíme telefonní služby. Ta všechna mají špičkové sítě, do jejichž modernizace jsme v minulosti investovali miliardy. A samozřejmě existují další města a sítě, do kterých investujeme právě nyní, a tam budeme chtít digitální kabelovou televizi nabízet okamžitě, jakmile to bude možné.
Bude digitální kabelová televize od UPC dostupná všude, kde lze nyní objednat analogovou kabelovou televizi?
Velmi pravděpodobně ne. Existují místa, která nejsou připojená na naši páteřní síť, nebo jsou připojitelná velmi obtížně a ještě jen za předpokladu velmi vysokých nákladů. Avšak každé rozhodnutí, které děláme, musí mít ekonomickou logiku a pokud ji nevidíme, do investice nejdeme. Jsou místa, kde sice historicky provozujeme kabelovou televizi, ale zavést tam kvůli digitální nabídce, internetu a telefonu obousměrnou optickou síť by vyšlo velmi draho. Tak draho,že by to výnosy zkrátka nezaplatily. A přitom digitalizace, datové a hlasové služby jsou možné právě jen po obousměrné síti. Je mi líto, ale ekonomika je neúprosná.
Jak hodně se musela měnit programová nabídka digitální televize od Karnevalu oproti tomu, co nyní nabízíte pod jednotnou hlavičkou UPC?
Zásadně jsme ji neměnili, ale pouze doplnili. A pokud nějaké změny probíhají a proběhnou, pak určitě k lepšímu. Vynechám-li z toho změny vynucené, jako projekty typu Top TV. Ta zmizela z kabelové televize ne proto, že by ji někdo z UPC neměl rád, ale protože přestala vysílat.
A kdy zmizí pruhy Top TV z kabelové televize UPC?
To je záležitost satelitu a následných technických procesů. Top TV vysílá pruhy na satelit Astra, kde si platí transpondér, a my pak máme Top TV namapovánu ve svém EPG. A zanedlouho nastane chvíle, kdy ji po třiceti dnech pruhů z mapování vyřadíme.
Top TV už vrátila licenci, takže vysílat už nebude…
Asi máte pravdu. Malá jiskérka naděje tam sice ještě je, protože Top TV vysílá pruhy i v terestrickém digitálním systému. Ale ta jiskérka každým týdnem skomírá.
V digitální podobě nabízíte přes kabel 41 televizních programů, celkově UPC přes kabel šíří 60 programů. Proč jsou některé dostupné jenom v analogu a některé jenom v digitálu? Kdy budou všechny v digitální podobě?
To je otázka smluv s providery. A jakákoliv změna je poměrně dost komplikovaná. Provideři mají před očima klasický model přechodu na digitální podobu, tak jak probíhá na Západě. Příslušný tv program zmizí z analogového vysílání a přejde do vysílání digitálního. My uvažujeme jinak a chceme nabízet totéž v analogovém i digitálním systému. To se vymyká představám některých, především velkých korporací a je třeba složitých obchodních ujednání. Každopádně všechny nové tv programy budou jenom v digitální kabelové televizi. Analogová nabídka je plná. Tam už se nedostane téměř nic.
Analogovou kabelovou televizi tedy už nebudete nijak měnit? Programy zůstanou stejné?
Analogové vysílání zhruba v horizontu, kdy dojde k vypnutí terestrického analogového vysílání v České republice, omezíme v tom smyslu, že zrušíme programovou nabídku Klasik. Ovšem chci, abychom si v analogu uchovali těch asi deset programů, které dnes máme v nabídce Mini, zejména programy povinně šířené. Myslím, že to je strašně důležitá věc pro druhé, třetí a čtvrté televizory v domácnosti u těch lidí, kteří budou mít doma jeden digitální přijímač, a pro ty seniory a další, kteří digitální přijímač chtít nebudou, protože jeho ovládání je pro ně komplikované.
S úplným ukončením analogového kabelového vysílání tedy nepočítáte?
Nepočítáme. Jak jsem říkal, chceme v nabídce ponechat analogové programy, zejména ty povinně šířené. Mimochodem si myslím, že půjde o produkt, který se bude dobře nabízet i po vypnutí analogového terestrického vysílání.
Digitální cestou můžete přes kabel nabízet i programy ve vysokém rozlišení obrazu. Kdy se jich dočkají zákazníci UPC a kolik je to bude stát?
HDTV chceme spustit ještě během letošního podzimu. Cenu pro koncového zákazníka vypočítáváme a bude vycházet z možností, které nám dají související komerční ujednání. Tato jednání ještě nejsou ukončena, takže v tuto chvíli ještě nevím. Cena by však neměla limitovat možnosti rozvoje.
Budete v HD verzi nabízet jednotlivé prémiové kanály zvlášť, nebo balíček několika programů najednou?
Evropští operátoři se vydávají dvěma cestami. První je ta, že zákazníci mají za zvláštní cenu přístup k HD programům které jsou – ať už je jich pět nebo deset – součástí nějaké širší nabídky. A pak existuje druhá varianta, kdy jsou HD programy vedeny jako prémiové – tj. platí se za každý zvlášť. Naše role je ztížena, protože na českém trhu neexistuje portfolio deseti nebo patnácti HD programů, z nichž bychom sestavili nějakou nabídku. Nicméně očekáváme, že dnešní provozovatelé prémiových kanálů budou chtít rovněž nabídnout i prémiový HD produkt. A to nejlépe během příštího roku. Ty kanály, které dnes mají charakter prémiových stanic, se velmi pravděpodobně promění do HD podoby a budou součástí rozšířené programové nabídky a ty prémiové kanály, které přijdou už jako opravdové HDTV, budou mít charakter opravdu prémiových kanálů ve vysokém rozlišení.
První českou vlaštovkou je Nonstop Kino HD, které od září nabízí prostřednictvím vlastní služby IPTV společnost Mattes AD.
Myslím, že je mnohem více kabelových operátorů, kteří nabízí Nonstop Kino ve vysokém rozlišení.
Zavádění HDTV se letos na podzim bude týkat jenom digitální kabelové televize UPC, nebo ji nabídnete i v satelitní službě UPC Direct?
V první fázi půjde o digitální kabelovou televizi..
Kdy přijde druhá fáze? Tedy se satelitem?
Až najdeme vhodný model pro šíření HDTV přes satelit. K tomu je nutná i určitá spektrální šířka. Jsem v tomto směru optimistou.
Jak to bude vypadat s přijímači pro HD vysílání od UPC? K digitální kabelové televizi poskytujete zatím jediný typ set-top-boxu Handan, ten ale není HD ready.
Ti, co budou chtít přijímat HD programy, od nás získají speciální set-top-box vhodný pro HDTV. Tento set-top-box bude za zvláštní cenu pro celou službu. Stejným způsobem budeme postupovat s přijímači PVR – digitálními videorekordéry. Dnešní jednoduchý box je poskytován v rámci služby zdarma, ale za set-top-boxy pro HDTV a za PVR přijímače, které jsou několikanásobně dražší, si zákazník připlatí.
Kolik si připlatí?
Dnes pronajímáme druhý set-top-box Handan v jedné domácnosti za 200 korun. Pro koncové uživatele nemůže být cena za pronájem HD přijímače řádově odlišná. Pokud nám vyjdou naše kalkulace rozumně, chtěli bychom, aby to bylo jedno číslo pro všechny možné kombinace. Tak by to bylo ideální.
A to by se tedy týkalo i využívání PVR digitálního videorekordéru?
Ano.
HDTV chystáte na letošní podzim. Kdy začnete nabízet i PVR přijímače? Původně jste říkali, že je nejdříve vyzkoušíte u satelitního UPC Direct.
U satelitního digitálního vysílání jsme provedli příslušné testy, ale zatím nejsme příliš spokojeni s výsledky – zejména co se týče komunikace midllewaru s aplikacemi, které UPC Direct nabízí. A mou zásadou je, že do komerčního užívání nepůjde produkt, se kterým nejsme stoprocentně spokojeni. Odpovědnost k zákazníkům nám to nedovoluje. Radši s ním přijdeme o čtvrt roku později, ale musí fungovat. Nekvalitní službu prostě zákazníkovi nenabídneme.
Budete PVR zkoušet také u digitální kabelové televize?
Zkoušíme. U digitální kabelové televize tyto produkty zatím vykazují lepší stabilitu technických parametrů. I když z principu jde v podstatě pořád o to samé. Jenom místo QPS modulátoru je u nich QAM modulátor. Spíš je to otázka výrobců přijímačů a jejich schopnosti řešit tyto problémy. A my v této souvislosti zjišťujeme, že evropští výrobci v mnohých parametrech mohou svým nasazením těžko konkurovat výrobcům boxů mimo Evropu.
Telefónica O2 nedávno oznámila, že počet předplatitelů její služby O2TV přesáhl 40 tisíc. IPTV začal nabízet operátor Volný, společnost Mattes AD expanduje do Prahy. Pociťujete zvyšující se konkurenci?
Všichni, kteří na vstupují na trh placené televize, ho pomáhají posouvat dál, k vyšší kvalitě. A my jsme rádi. Pro nás jako dominantního hráče na video trhu není zrovna pohodlná pozice, když se někteří naši zákazníci a třeba starostové měst, kde působíme, domnívají, že jsme jediní a nemůžou jít se svými místními televizemi k nikomu jinému. Že jim svazujeme ruce. Ale mohou. A když půjdou, budou srovnávat. A to je pro nás důležité. Teprve když máte možnost výběru a porovnání jednotlivých služeb, pak můžete správně ocenit to, co máte. A co je také důležité – noví operátoři mohou stimulovat tvorbu nových programů a pročistit trh. Mohou přispět k tomu, aby se nové české televize začaly chovat normálním způsobem, tedy stejně jako velké firmy typu HBO, Discovery a Eurosport.
Jak to myslíte?
Když tyto velké firmy chtějí uvést na český trh nový kanál, přijdou za námi, nabídnou jednání, připraví prezentace a specifikují své představy. Ukážou nám výsledky těchto kanálů v jiných zemích, seznámí nás se svou strategií a shromáždí podpůrné argumenty, proč by měl být jejich program právě u nás a v jaké nabídce. Je to korektní a přímočará komunikace. U českých televizí je tomu naopak. Ne že by nové digitální televize přišly a řekly, že mají takové a takové plány. Naopak. Začnou shánět lobbistu, který bude přesvědčovat poslance, že nové digitální kanály musí být do kabelových televizí zařazeny povinně, na základě úpravy zákona. Další televize tvrdí, že mají skvělý program, a místo toho, aby jejich šéfové zvedli telefon a zavolali do UPC a nabídli ho, jdou se zeptat na antimonopolní úřad, co mají dělat pro to, aby je naše společnost pustila do svých sítí. Naprosto neuvěřitelné a absurdní.
A jak by to tedy měly dělat „správně“?
Přál bych si, aby všichni tito „tvůrci“ – protože televize se u nás považuje za obrovské umění a nikdo neřekne, že chce dělat komerční vysílání – přiznali, že především chtějí vydělat peníze. Všichni do jednoho ale tvrdí, že jim jde jen o uměleckou tvorbu nebo o absolutně nezávislou publicistiku. Zkrátka by se měli přestat přetvařovat a lhát sami sobě a chovat se normálním způsobem. Pokud mají různí držitelé licencí a registrací z nějakého důvodu odpor nebo ostych mluvit s UPC, tak ho třeba nebudou mít s Telefónikou O2 nebo Mattesem AD. Ale v závěru stejně najednou zjistí, že jak oni, tak i my jsme normální lidé a můžeme se normálně bavit. A ne že na nás budou chodit přes poslance, lobbisty a nezávislé agentury a regulátory. To mi připadá naprosto pod úroveň jich samotných. Pouze si nejsem jistý, jestli si to sami uvědomují.
IPTV nabízí video na vyžádání, zpětný kanál s opravdovou interaktivitou. Co je přidanou hodnotou digitální kabelové televize?
Video on demand (VoD) jako produkt není zrovna ideální služba na vydělávání peněz, které by pokryly alespoň související náklady. Neznám nikoho, kdo by na něm skutečně vydělával, a jde spíše o módní záležitost. Pro nás to je věc, která může být spojená s PVR rekordéry. Studujeme možnosti, jak provozovat VoD po IP vrstvě, ale tyto modely nejsou jednoduché. A pak – pro nás je důležité, aby video na vyžádání bylo dostupné i cenově. Účtovat si za jednu transakci prostřednictvím VoD částku třicet korun a více se zdá být nepřekonatelnou bariérou. A aby VoD fungoval a měl ekonomický smysl, musíte mít k dispozici skutečně rozsáhlou knihovnu filmů, která by za měsíc zaznamenávala nejméně deset tisíc výpůjček. Vezměte si jen fakt, že jen samotný server k provozování této služby je velmi drahá záležitost. A to není nic proti tomu, jaké představy mají firmy, které prodávají DRM a nakolik by přišla autorská práva a poplatky ochranným organizacím. Spočtěte náklady, přeneste je do ceny pro koncového zákazníka a zjistíte, že neprodáte nic.
Ale nevnímáte jako problém, že IPTV tuto službu nabízí a vy ne?
Necítím v tom žádný problém, protože nové zákazníky IPTV tato služba zkrátka negeneruje. Neznám člověka, který by si pořídil IPTV kvůli tomu, aby měl vstup do videotéky. Možná že takoví lidé existují, ale budou tvořit minoritu.
Proč se tedy zajímáte o to, jakým způsobem by to šlo udělat u vás po IP vrstvě?
Protože tak by bylo možné propojit majitele filmových knihoven, kteří mají velká studia a jejichž produkci nabízíme zákazníkům v rámci některých prémiových kanálů. Tímto způsobem by se divákům mohl nabídnout obsah s vykoupenými vysílacími právy pro ČR, jinou, individuální cestou a v době, kdy se na něj budou chtít podívat. Je to směr vedoucí k větší nezávislosti diváků.
Asi máte na mysli službu HBO Digital, knihovnu filmů HBO, kterou nabízí Volný TV a nově také O2TV.
HBO Digital je určitě jednou z nich. To je typická služba VoD. Zákazník, který má předplacené prémiové kanály, má zároveň v této ceně přístup k jejich obsahu i tímto způsobem. To je jedna z cest, kterou studia podporují, protože chtějí mít víc užitku z vysílacích práv pro dané území. Česká republika je maličký trh, práva k nějakému filmu jsou tu třeba na jeden měsíc, a oni chtějí z těchto práv vydobýt maximum. A toto je způsob, jak se dostat k dnešním „nezákazníkům“. K těm, kteří nesledují prémiové kanály, protože jim nevyhovuje programové schéma daného kanálu a vysílací časy jednotlivých filmů. Takhle se můžou na film podívat jindy, než jim nabízí dramaturgie HBO. A to je jenom jedna výhoda. Tou druhou je práce se zpravodajstvím a dalšími pořady. Třeba když přijdu večer z práce a nestihnu v televizi zprávy, tak si je stáhnu a přehraji – díky kapacitě, kterou pro mě někdo vytvořil. Je to velmi populární záležitost, ale neumím si představit, že by kdokoli platil třeba 25 korun za to, že se podívá na zprávy veřejnoprávní televize,. Ale zadarmo danou kapacitu vytvořit nejde. A jsou-li vyšší náklady než výnosy, pak nemůže jít o dobrý byznys model. A jsme zase u hledání takového modelu, který by poskytnul dostatečnou ochranu držitelům práv a nebyl bariérou pro spotřebitele. Řešení této rovnice je klíčem k VoDu. Jinak bude tato služba fungovat velice těžce.
Zahýbá vstup nových IPTV operátorů s cenami kabelové televize? UPC už nějakou dobu nezdražuje, ale dá se čekat, že třeba zlevníte?
Konkurence se dnes chová racionálně. Všichni se snaží, aby se jim jejich investice vrátila, a jestli se jedná o IPTV platformu nebo o jiný druh vysílání, na tom až tak nesejde. UPC nezdražovala kabelovou televizi tři roky. Což je dávno předtím, než tu začali operovat první provozovatelé IPTV a dřív, než Telefónica vstoupila do Českého Telecomu. Ceny jsou otázkou možnosti trhu. My vidíme možnost růstu v digitální kabelové televizi, a proto se jí věnujeme. Každý byznys musí růst, ale ne tak, že budete mechanicky zvyšovat ceny produktu, ale spíš v nabízení dalších variantních služeb s přidanou hodnotou. Tam jsou možnosti růstu reálnější, než kdybychom zvedli cenu kabelové televize o osm procent, což je asi tak odložená míra inflace za dobu, co jsme ceny nezdražovali. Nejsem si ale jistý, zda by nám tento „osmiprocentní“ krok pomohl v našem podnikání. Spíš ne.
Nebudete zvyšovat ceny ani ve chvíli, kdy budete do digitální kabelové televize přidávat další programy? Ostatně dnes jich digitálně šíříte čtyřicet, ale kapacita kabelu je mnohem větší. Kolik by těch televizí mohlo být?
Za předpokladu, že budeme chtít ještě paralelně provozovat i analogovou kabelovou televizi, pak nějaká omezen budou existovat. Dále musíte počítat s daty a telefony. Tyto služby jsou dnes pro nás úhrnem mnohem důležitější než kabelová televize a i pro ně potřebujeme odpovídající prostor. Ale digitální kabelová televize je dnes „in“, nový byznys, který má obrovský potenciál růstu. A proto se mu věnujeme. A proto poroste.
Kolik televizních kanálů by se tedy mohlo vejít do DVB-C?
Určitě ještě jednou čtyřicet. Bez problémů. Je to ovšem i otázka udržitelnosti obchodního modelu. Další kanály vyžadují další investice a při neměnné ceně produktu pro koncového uživatele dříve nebo později narazíme na meze našich možností.
Chystáte se letos na podzim rozšířit nabídku DVB-C o další programy ve standardním rozlišení?
Stejně jako digitální televize nervózně čekají, jestli prolobují svůj nepříliš chytrý návrh na must carry (povinné zařazení do vysílání kabelové televize), tak stejně i já čekám, že už konečně začnou něco konkrétního dělat, abychom mohli nabídnout jejich program – bude-li zajímavý – našim zákazníkům. Kdyby část té energie a peněz, co věnují na lobbing, věnovaly tomu, aby už vysílaly, bylo by vše mnohem lepší. Ale buďme konkrétní: v těchto dnech přidáváme do digitální kabelové televize šest nových programů. Vydáme k tomu speciální tiskovou zprávu.
Když jsme u cen za kabelovou televizi, u satelitní služby UPC Direct jste za poslední dvě čtvrtletí vykázali mírný úbytek zákazníků. Čím to je? Extrémně levnou konkurenční službou Digi TV, zemskou digitální televizí, IPTV, obecným nezájmem o televizi?
Je to kombinace všech těchto důvodů a dalších vlivů. Digi TV je nepochybně jedním z nich. S jejich cenami je vnímám jako iracionální konkurenci. Když si uděláte jednoduchou kalkulaci, kolik stojí pronájem satelitního transpondéru, kolik stojí programy, kolik set-top-boxy, tak zjistíte, že každý jejich zákazník má negativní hodnotu. A to vůbec nepřemýšlím o tom, kolik ze zákazníků Digi TV skutečně platí. My jsme jejich zákazníkem. Objednali jsme si jejich službu, protože chceme vědět, co dělají. Máme ve firmě Digi TV už půl roku, ale zatím jsme ještě nedostali ani jeden výpis a příkaz k platbě. Umíme se poprat s racionální konkurencí, třeba se společnostmi, které jako my nabízejí triple play. Navzájem se pošťuchujeme na trhu. Někdy se dokonce „fackujeme“ a šlapeme si na kuří oko. Ale více méně všichni hrajeme podle jednoduchého pravidla, že na konci jsme zodpovědní akcionářům za to, že budeme mít zisk. U Digi TV tento smysl postrádám.
Bude pro vás konkurencí satelitní CS Link, když začne nabízet samostatné prémiové kanály HDTV?
CS Link dnes nabízí prémiové kanály ve standardním rozlišení samostatně a stejným způsobem prodává také kanály, které jsou u nás součástí širší programové nabídky a balíčků. To je výhodné pro toho, kdo nechce platit celou nabídku kabelové televize, protože ho třeba zajímají jenom české filmy. Nebo si objedná jen základní české programy a k tomu HBO na jediný týden nebo měsíc. Je to takové vyzobávání hrozinek Existují lidé, kteří takovéto služby využívají, a jiní, kteří ne.
Uvažujete o tom, že byste u UPC Direct nabídli prémiové kanály na nějaké kratší časové období, třeba týden?
To je otázka ujednání se studii, kterým ty kanály patří. Tato studia chtějí vydělávat na měsíčních poplatcích.
U digitální kabelové televize diváky lákáte na lepší obraz a zvuk. Jenže zvuk se občas zasekává a obraz kostičkuje. Někdy se zasekne celý set-top-box. Co tomu říkáte?
To je poprvé, co něco takového slyším.
Nejčastější je kostičkování obrazu známé i z pozemního digitálu.
Vždy záleží na daném provozovateli programu, respektive na tom, jaký používá stream. My bereme většinu programů ze satelitu. Zjišťujeme, že kvalita může být různá, a poznáte, kdo šetří. Nám přijde do hlavní stanice (headend) obraz a zvuk v určité kvalitě a v té samé kvalitě ho už dokážeme uchovat. Co se děje na cestě do hlavní stanice, je věc provozovatele daného kanálu. U veřejnoprávní televize se třeba snažíme, aby k nám chodil signál přímo ze studia. Čím víc řetězců se při přenášení signálu totiž vynechá, tím lépe. Je větší šance, že zpoždění bude menší a kvalita lepší. Jinak se stane, že tu se ztratí bit, jinde další bit. Na konci pak začne set-top-box dopočítávat, co mu chybí a výsledkem je pixelizace. Někteří vysílatelé tomu rozumí, jiní stále nevědí, o čem mluvíme.
Poslaneckou sněmovnu čeká druhé čtení vládního návrhu diginovely. Členové Asociace digitálních televizí prosazují komplexní pozměňovací návrh, který počítá s tzv. must carry pro všechny volně šířené pozemní digitální programy. Kabelovky by je musely povinně zařazovat do základní omezené programové nabídky. Co na to říkáte?
Pokud jakýkoli národní právní předpis nebude v souladu s unijním právem, tak unijní právo má vyšší právní váhu. A takto pojaté must carry v souladu s unijním právem není. Česká republika má již dnes problémy se špatnou implementací must carry. Pokud by někdo měl chuť tento stav ještě dál zhoršit a vytvořit ještě větší propast mezi unijním a národním právem, tak si za to Česká republika vyslouží výtku od Evropské komise. O tom nepochybuji. Už dnes komise zjišťuje stav v České republice a komunikuje s českými operátory a profesními asociacemi. Otázky, které komise pokládá, jsou velice detailní. A my nemáme důvod, abychom před komisí cokoliv skrývali.Ani problémy must carry.
Kvůli must carry jste už řešili problém, protože jste podle zákona měli v kabelech šířit i nové digitální programy Českého rozhlasu. Ty totiž vysílají také pozemně. Například zpravodajské Rádio Česko.
Rádio Česko je jediná komplikovaná stanice, protože vysílá v FM pásmu společně s BBC, což je těžko uchopitelné. My se ohledně řešení dotazujeme i Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), ať nám pomůže. V tom, jak máme správně aplikovat must carry v případech, které se vymykají standardu.
Týká se must carry i těch stanic ČRo, které vysílají v pozemní digitální síti A? Tedy Leonarda nebo D-dur?
Ne. Jediná dnešní debata okolo must carry se týká televizního vysílání a sice regionálních vstupů na Primě. My se proto snažíme v kabelech nabízet dvě Primy. Jednu s regionálními vstupy a druhou „pražskou“, kde diváci uvidí celý fotbal. To se sice provozovatelům regionálního vysílání nelíbí, ale nic s tím nelze dělat.
I kdyby se do diginovely nedostala podmínka must carry, UPC by asi stejně nové české digitální televize do svojí nabídky přidala, ne?
Pro úspěch našeho i jejich podnikání a protože nás cíl je úplně stejný, by to bylo logické. Proto mě snaha o rozšíření must carry směrem, který je právně komplikovaný, připadá naprosto iracionální. Jenom věřím, že sněmovna bude mít dost vůle, aby takovou záležitost nepodpořila.
Od digitálních televizí to je asi snaha, aby se ocitly v nejnižší a nejlevnější programové nabídce. Protože v té dražší by je sledovalo méně lidí.
Nejnižší nabídka není „nafukovací“ a má zásadní technická omezení. Dnes je v ní ze zákona šest programů, k tomu více méně povinný infokanál. Další desítky se tam zkrátka nevejdou. Co se must carry týče, je mnohem závažnějším problémem možný průlom práva veřejného do práva soukromého. Těžko bude umět někdo před soudem obhájit, kde je veřejný zájem na tom, aby soukromá televize vysílala v soukromých sítích někoho jiného. Veřejný zájem v tomto případě nemůže nikdo gramotný obhájit. Umím si představit veřejný zájem na vysílání veřejnoprávní televize. Vůbec si ho nedokážu představit u Novy, Primy a už vůbec ne u těch dalších digitálních televizí.
Nedávno jsme na DigiZone.cz řešili příjem českých televizí v zahraničí. Neuvažujete o nějaké službě v rámci satelitního UPC Direct?
V zahraničí můžete sledovat české televize legálně pouze na velvyslanectví. To je česká půda.
Dost často ale Češi nakupují dekódovací karty a vyvážejí je do zahraničí. Což je sice nelegální, ale děje se to.
Já jsem si ničeho takového nevšiml a nemám ani možnost si to zjišťovat.
Neuvažujete o speciální službě pro Čechy žijící v zahraničí?
Všechny dekódovací karty, které prodáváme, vydáváme na adresu uživatele v České republice. Zákazník se prokazuje dokladem totožnosti, cizinci musí prokázat trvalý pobyt v ČR a poplatky lze hradit pouze v Kč.
Ale to se může obejít tím, že tu službu objedná a platí příbuzný nebo známý v České republice, ale fakticky ji využívá někdo v zahraničí.
To je riziko těch příbuzných a známých. Porušují právo.
Ale vy ho nekontrolujete.
A těžko bychom mohli. Ale podívejme se na to z jiného úhlu pohledu. Myslím si, že jde o celkem dobrý příklad toho, jak technologie v dnešní době již dávno překonaly dřívější realitu, kterou například reflektuje Bernská úmluva o ochraně autorských práv. Internet je nádherný příklad toho, že to, co platilo v době vzniku Bernské úmluvy, a sice že nebylo technicky možné vzít něco z České republiky a dívat se na to ve Velké Británii, dnes možné je. Ukazuje se, že přílišné lpění na staré liteře je neudržitelné. Držitelé práv a vydavatelé CD u šíření hudby po internetu se s tím dokázali vypořádat, když nastolili možnost legálně si stáhnout a zaplatit hudbu. To je podle mě cesta, kterou se budou muset vydat i držitelé práv u ostatních produktů, jako je třeba televizní vysílání…
A vy sami jste nějaké takové jednání s televizemi neiniciovali?
Ne. Už proto, že tento problém je širší a netýká se pouze České televize, Novy a Primy, ale i zahraničních či mezinárodních televizních kanálů, jako jsou třeba Discovery, Hallmark nebo HBO. I ty mají vykoupena práva pouze pro určitý film a území, a i ty se musí rozporem mezi právním statem quo a tím, co nabízí dnešní technologie, zabývat. Nalézt východisko je úkolem nikoliv pro kabelovou televizi, ale pro celý mediální svět.
