Čínský technologický kolos Huawei rozjel řadu operací, které mu mají zajistit stabilní a nezávislý dodavatelský řetězec klíčových komponent. Ten byl, stejně jako v případě mnoha jiných firem, poničen covidem a vývojem ekonomiky. Zásadní ránu ale dostal vlivem postupně se zpřísňujících sankcí Spojených států. Huawei a další čínské podniky kvůli tomu nemají přístup k čipům a dalším kritickým technologiím, případně je tento přístup značně omezený.
První velkou vlnu amerických omezení zavedenou zhruba před dvěma, třemi lety Huawei pocítilo značně. Finanční ukazatele se propadly a jen tržby české pobočky loni spadly o polovinu. Firma, která se se Samsungem prala o pozici světové jedničky v chytrých telefonech, z tohoto trhu v podstatě zmizela. Dále prodala značku Honor nebo divizi x86 serverů, jež předtím začala dodávat třeba ČEZu a dalším českým zákazníkům.
Doba ledová
Americký prezident Joe Biden před pár dny představil další balík protičínských technologických postihů. Ten Huawei a spol. ještě více zkomplikuje už tak těžký přístup k čipům a jejich výrobě nebo vývoji.
„Mírně řečeno, čínské firmy se tímto vrací do doby ledové,“ napsal ředitel investiční firmy China Renaissance Szeho Ng (další analýzy jsou zde a zde). Analytik Paul Triolo, který čínské technologie dlouhodobě detailně sleduje, ale upozorňuje, že všechny dopady embarga je nyní nemožné komplexně analyzovat.
Rozsah sankcí je nyní skutečně velký. První várka embarg například čínským podnikům zkomplikovala přístup k pokročilým čipovým výrobním procesům. Na to čínská vláda zareagovala obřími investicemi do polovodičového sektoru.
Poslední americká vlna ale kromě jiného zakazuje americkým občanům pracovat pro čínské čipové firmy, jinak přijdou o občanství. To plány asijské velmoci vyvinout si vlastní polovodičový sektor zásadně podkopává. To, jak se nadějné čínské firmy typu Biren (konkurence pro Nvidii), snaží v sankcích kličkovat, je popsáno na SemiAnalysis.
USA mohou ovlivňovat i mimoamerické firmy, které odebírají americký software či součástky. Platí to třeba pro nizozemskou ASML, která postupně musela začít omezovat čínské dodávky svých strojů na výrobu čipů.
Děláme na tom
Huawei díky své pozici jedné z největších technologických firem světa a šampiona čínské ekonomiky činí velké množství kroků k tomu, jak si vybudovat nezávislý nejenom čipový dodavatelský řetězec. „Děláme na tom. Ohledně budování tohoto řetězce jsme optimističtí,“ řekl Lupě Radoslaw Kedzia, viceprezident Huawei pro střední, východní a severní Evropu.
Huawei skrze firmu Habo Technology investovala do více než čtyřiceti čínských polovodičových startupů. Jde o mix různých částí řetězce, kde lze nalézt firmy zaměřené na software pro návrh čipů (EDA), laserové a optické technologie, pouzdření a tak dále.
„Habo Technology je cesta, jak najít a zainvestovat nejlepší čínské firmy, které se mohou stát dodavateli. Huawei jim zároveň dává byznys a stává se velkým zákazníkem,“ popsal analytik Kevin Xu z webu Interconnected.
Další investice proudí mimo Habo Technology. Huawei nedávno navázala partnerství s podniky Fujian Jinhua Integrated Circuit (JHICC) a Ningbo Semiconductor International (NSI). Jde o nové dodavatele čipů pro telekomunikační a automobilové produkty, které Huawei prodává. JHICC začne dodávat procesory a NSI zase RF komponenty a analogové high-voltage čipy. Společné produkty by se na trh měly dostat ještě letos.
Huawei si dlouhodobě například do BTS a dalších telekomunikačních prvků navrhuje vlastní špičkové čipy. Designuje si i serverové čipy, které se skrze systémy pro ukládání dat dostávají i do Česka, využívá je mimo jiné státní správa. Výroba těchto a dalších čipů je ale vzhledem k sankcím omezená. Firma proto ještě před prvním kolem sankcí začala plnit sklady a skupovat vše, co se dalo. Po dvou, třech letech už zásoby nejsou takové a operační prostor se vlivem dalších sankcí zužuje.
Řetězec bez vměšování
Například česká pobočka Huawei kvůli případným nedostatkům zařízení pro zákazníky nepanikaří. Dodávky běží a dostupnost se neliší od jiných výrobců, kteří kvůli covidu a spol. mají dlouhé objednací lhůty. V kancelářích na Kačerově spíše řeší chystanou regulaci, která má omezení Huawei v našich sítích omezit.
Zakladatel Huawei Ren Zhengfei nicméně v uniklém interním dokumentu uvedl, že firmy musí mírnit optimistická očekávání a že následující roky budou bolestivé. Dále je dle jeho slov nutné se zaměřit na věci, které přináší zisk a cash flow. Dojde tedy k opuštění méně výnosných byznysů mimo hlavní oblasti jako telco, 5G, cloud nebo energetika, ve které Huawei úspěšně expanduje i v Česku.
V případě čipového dodavatelského řetězce tak jsou jednou z priorit telekomunikace či automotive. V zařízeních pro tento sektor není bezpodmínečně nutné nasazovat čipy na těch nejpokročilejších výrobních procesech – na rozdíl třeba od chytrých telefonů. Ultimátním cílem Huawei je vybudovat produkční polovodičové linky „nezávislé na vměšování USA“.
I proto lze pozorovat velké investice do technologie pouzdření čipů. Huawei se nedávno stala hlavním zákazníkem mladé firmy Pengxin Micro IC Manufacturing (PXW). Tu teprve loni založil bývalý manažer čínského giganta. Sídlo má v Shenzhenu poblíž kampusu Huawei. Peníze poskytla i tamní vláda, která tak činí na základě čipové strategie vládců z Pekingu.
PXW ještě před hlavní vlnou sankcí stihla objednat vybavení nutné pro výrobu čipů. Produkce se má rozjet v roce 2025 s tím, že Huawei bude nakupovat většinu produkce. Začne se na 28nm technologii a plán je dostat se na 14nm proces.
Huawei i z tohoto důvodu upravilo své pokročilé čipy, aby byly připraveny pro 28nm výrobu, i když se doposud vyráběly zejména na Tchaj-wanu pomocí modernějších procesů. Huawei rovněž chystá vlastní čipovou továrnu. Vedení společnosti neočekává, že by okamžitě bylo možné produkovat tak pokročilé čipy, které mají k dispozici Ericsson nebo Samsung.
Pouzdření čipů
Také další vlna investic míří do čínských firem zaměřených na pouzdření. Jednou z nich je Quliang Electronics, která ve městě Quanzhou velice rychle přidává nové výrobní kapacity, s čímž opět pomáhá vláda v provincii Fujian.
Nově založená sekce Huawei Precision Manufacturing se zase specializuje na pokročilé čipové pouzdření. Firma také najímá odborníky z přední světové firmy ASE Technology sídlící na Tchaj-wanu. Huawei dále ve spolupráci s BOE Technology Group pracuje na vývoji technologie pro panel-like pouzdření čipů.
Pokus stvořit odolný „supply chain“ se ale neomezuje čistě na čipy a Huawei se snaží najít partnery na další technologie. Svoji pozornost nyní hodně věnuje strategické spolupráci v jihovýchodní Asii, která je v některých ohledech na technologickém vzestupu. Například do Vietnamu se z Číny stěhuje množství výrobců, kteří hledají levnější pracovní sílu a nižší náklady. V Thajsku a Indonésii se zase postupně vytváří ekosystém pro elektromobilitu.
Huawei například začala pořádat své velké konference v Bangkoku v nově otevřeném areálu Queen Sirikit National Convention Center. Naposledy šlo o Mobile Broadband Forum, kam mimo jiné zamířili zástupci českého O2/PPF.
Huawei na těchto thajských akcích slavnostně vítá zástupce vlád z regionu. Kromě již zmiňovaných jde třeba o Filipíny nebo Bangladéš. Region se vedle postupného růstu vyznačuje tím, že Huawei neblokuje v 5G sítích a tak dále. Podobně jako v Evropě Maďarsko, které díky tomu ve velkém vítá čínské investice.
„Digitalizaci a technologii jsme stanovili jako prioritu, vytvořili jsme koncepci Thajsko 4.0. Její součástí je přilákat investice v této oblasti, proto jsme rádi za zapojení Huawei,“ uvedl na na Broadband Foru thajský místopředseda vlády Prawit Wongsuwon.
Sídlo Huawei v čínském Šen-čenu (Shenzhen):
ČLÁNKY DO MAILU