Citlivost digitálních přijímačů se na DigiZone.cz stala námětem už několika ostrých debat. Na jedné straně stojí „papírové“ předpoklady v technické dokumentaci výrobců, na straně druhé pak mnohdy rozdílné zkušenosti diváků digitálního vysílání „v terénu“. Nejprve jsme uvažovali, že vezmeme sadu přijímačů DVB-T a vyzkoušíme je v několika typově odlišných lokalitách s různou vzdáleností od vysílačů zemské digitální televize. Přes nespornou atraktivitu zmíněné varianty zvítězilo ale nakonec řešení laboratorní, důkladně simulující nejrůznější podmínky. Při výjezdech by bylo totiž jen obtížné výsledné měření standardizovat a mít ho k dispozici např. pro pozdější opakování akce s rozdílnou sestavou set-top-boxů. Laboratoř s vlastním zdrojem signálu nám umožnila připravit všem zúčastněným rovné podmínky a mít je připravené i do budoucna.
Test proběhl ve dnech 3. a 4. července na Fakultě elektrotechnické Českého vysokého učení technického. V laboratoři Katedry radioelektroniky provedl měření Ing. Karel Ulovec. Pro nemalou finanční náročnost, která by byla nad provozní možnosti našeho serveru, bylo nutné získat pro akci partnery. Sponzorem „Velkého letního testu set-top-boxů“ se staly společnosti Konsigna, Omko a Tipa, za což jim DigiZone.cz děkuje. Část nákladů hradil server samotný.
Sestava přijímačů a nastavení testu
Do „Velkého letního testu set-top-boxů“ vybrala redakce sedm výrobků, které mají společného jmenovatele – cenovou dostupnost. Vyzkoušené digitální přijímače si mohou zájemci koupit za 1700 až 3500 korun s DPH, jedná se o zařízení určená pro televizor a postrádající pevný disk. Koho jsme nechali prověřit? Seznam účastníků testu uvádí následující tabulka:
Genius TVGo DVB-T31 |
---|
Golden Interstar DVB-T 8100 Premium |
Humax F3-Fox |
Lemon 030T |
Mascom MC 1300T |
Strong SRT 5010 |
TechniSat DigiPal 2 |
Pro přehlednost zopakujme poučení z perexu: Citlivostí se rozumí nejnižší potřebný vstupní výkon pro nerušený příjem obrazu.
Fyzikální jednotky spojené s měřením existují dvě, běžně se údaj uvádí v dBm, méně častou možností je dB[mikro]. Pro veličiny platí následující vzorce a jednoduchý převodní vztah:
dBm = 10 x log10 (výkon [mW] )
dB[mikro] = 20 x log10 (napětí [[mikro]V] )
dB[mikro] = dBm + 107
Zásadní odchylku představují 3 dB. To je rozdíl, který znamená poloviční, resp. dvojnásobný výkon. Odlišnost o 1 dB odpovídá 0,794násobku, resp. 1,259násobku referenčního výkonu.
Měření proběhlo v módu 8k a při modulaci datových nosných vln 64-QAM pro dvě nastavení parametrů robustnosti (OFDM), vše na dvou kmitočtech. Ing. Karel Ulovec zvolil pro test 35. kanál (586 MHz) a 63. kanál (810 MHz). Uvedené kanály nejsou v Praze využité a umožnily tak nerušenou zkoušku. Jejich vzdálenost dovolila změřit vlastnosti přijímačů v různých částech pásma UHF, ladicí obvody set-top-boxů totiž nepracují všude stejně dobře.
K volbě dvou různých nastavení robustnosti patří vysvětlení. Kódový poměr 2/3 a ochranný interval 1/8, to jsou parametry multiplexu Radiokomunikací i Telefónica O2 Czech Republic (dříve Český Telecom) a jejich výběr je tedy nasnadě. Czech Digital Group používá pro svůj multiplex stejný kódový poměr, ale ochranný interval 1/16. Pokud bychom při testu změnili jen ochranný interval, byla by změna ve výsledcích zanedbatelná. Proto nastavení pro nižší robustnost má odlišný také kódový poměr – 5/6.
Co požadují předpisy?
Podle normy (IEC 62216–1, Digital Terrestrial Television Receivers for The DVB-T System [E-book, draft version 2.0.2], International Electrotechnical Commission, 2001) se za kritéria pro měření považuje:
a) referenční chyba za Viterbiho detektorem BER = 2×10-4, tj. 2 chybné bity z celkem 10000
b) výpadek v obraze během 10 sekund
Měřené hodnoty dle obou kritérií lze navzájem snadno převést. Pro citlivost a odstup signálu od šumu totiž přibližně platí, že hodnota dle b) je o 1,3 nižší než hodnota dle a).
Jakou citlivost po set-top-boxech norma tedy žádá? Pro vyšší robustnost s parametry kódový poměr 2/3 a ochranný interval 1/8 je to –79,3 dBm nebo méně, s ohledem na znaménko. Nižší robustnost má na signál nároky větší, protože je potřeba přijímat vyšší výkon. Pro kódový poměr 5/6 a ochranný interval 1/16 je to –76,4 dBm nebo méně, opět s přihlédnutím k znaménku. Platí, že čím je změřená hodnota dál od nuly, tím lépe pro digitální přijímač a jeho uživatele, neboť pro nerušený příjem stačí přijímat nižší výkon. –82 dBm udává dvakrát větší citlivost set-top-boxu než –79 dBm, rozdíl hodnot je tu právě 3 dB. Druhý údaj je přitom lehce pod normou vyšší robustnosti, nesplňuje ji o 0,3 dB.
citlivost (dBm) | ||
---|---|---|
35. k | 63. k | |
Strong | –81,9 | –81,8 |
TechniSat | –81,7 | –81,0 |
MASCOM | –80,2 | –81,9 |
HUMAX | –81,0 | –81,5 |
LEMON | –81,8 | –81,2 |
Genius | –79,5 | –80,3 |
Golden Interstar | –82,1 | –81,1 |
citlivost (dBm) | ||
---|---|---|
35. k | 63. k | |
Strong | –78,4 | –77,7 |
TechniSat | –78,1 | –77,8 |
MASCOM | –76,8 | –78,5 |
HUMAX | –77,4 | –78 |
LEMON | –78,5 | –77,8 |
Genius | –76 | –77,1 |
Golden Interstar | –78,6 | –77,8 |
Interpretace výsledků
Pokud se na čísla díváte a netušíte, jak si je přebrat, nabízíme vám krátkou interpretaci. Všechny digitální přijímače požadavky normy splnily, výjimkou je pouze Genius TVGo DVB-T31 na 35. kanále při nižší robustnosti. Výsledky překvapily Ing. Karla Ulovce a možná i výrobce samotné. Mezi výrobky nejsou totiž výrazné rozdíly. Měřící technik, který má zkušenost i se staršími přijímače, považuje parametry ladicích obvodů za generační záležitost. V minulosti měřené set-top-boxy dopadly totiž o poznání hůř a je vidět, že se zkvalitňováním výroby roste i citlivost přijímačů DVB-T.
Pro pořádek uveďme, že nejlépe dopadl na 35. kanále v obou případech Golden Interstar DVB-T 8100 Premium, o druhé místo se dělí Strong STR 5010 a Lemon 030-T, za nimi je v těsném závěsu TechniSat DigiPal 2. 63. kanál dal vyniknout set-top-boxu Mascom MC 1300T, a to v obou nastaveních. Nižší robustnost svědčila výrobku Humax F3-Fox T, za kterým následuje trojice Golden Interstar, Lemon a TechniSat. Při vyšší robustnosti se dařilo přijímači Strong, na dohled jsou mu Humax, Lemon a Golden Interstar.
V příštím díle se podíváme na výsledky měření minimálního odstupu signálu od šumu. Můžete se těšit na tři modelové situace šíření signálu: kromě optimální jediné cesty to bude i šestice signálů s jedním dominantním (hlavní cesta a pět odražených signálů) simulující příjem na směrovou anténu a šest signálů s rovnocennými útlumy (šest odražených signálů), které odpovídají příjmu na anténu pokojovou. „Velký letní test citlivosti“ pokračuje už příští středu na DigiZone.cz.
Foto: Autor