Hlavní navigace

Vladek Šlezingr (Atos): Cloudy z USA dominují. V EU se to i přes problémy může změnit

6. 10. 2020
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: Atos
Evropa chce stvořit suverénní cloudové prostředí. Zapojí se i francouzský Atos. Jeho český šéf projekt Gaia-X více rozvádí.

Evropa tažená Německem a Francií rozjela nový projekt Gaia-X, který má vytvořit něco jako evropský cloud a takzvané suverénní cloudové prostředí. Jde mimo jiné o reakci na dominanci Microsoftu, Amazonu či Googlu v cloudovém byznysu. Evropě zároveň vadí zákon U.S. Cloud Act platící ve Spojených státech, který vládě za určitých podmínek umožňuje přístup k datům zákazníků amerických cloudových poskytovatelů, i když jsou uložena v datacentrech na starém kontinentě. Rozebírali jsme to ve dvou našich textech.

Jedním ze zakladatelů Gaia-X je i francouzská IT společnost Atos, která je i díky superpočítačům a dalším obchodům aktivní na českém trhu. Generální ředitel zdejšího Atosu Vladek Šlezingr v rozhovoru pro Lupu popisuje, co má Gaia-X představovat nebo zda má šanci na úspěch.

Jsme v Evropě a našem regionu skutečně závislí na cloudech amerických společností?

Nevím, jestli jsme závislí, ale určitě jsou americké cloudy dominantní. Jde o Microsoft, Amazon nebo Google. Je to i díky tomu, jak fungují vlastníci. Jejich obecná rozšířenost je široká. Investice, které udělali, a náskok, který mají, je předurčují k dominanci. Pokud hledáte nejdostupnější a nejrychlejší cestu ke cloudu, jsou to právě tito tři hráči. (V Česku má v cloudu podle nových statistik největší podíl Microsoft – poznámka redakce.)

Co přesně znamená to, jak tito vlastníci fungují? Mají výhody díky úsporám z rozsahu, dřívějším investicím a podobně?

Trh se vyvíjí a bude vyvíjet. Historie nám vždy ukázala, že i když někdo přišel dříve a měl výhodu toho, že byl první, situace se později vybalancovala. Myslím si, že u cloudů se to stane také. Nicméně zmiňovaným platformám se náskok podařilo vybudovat rychle díky tomu, kde vznikly, díky velikosti trhu, jednotné měně, jazyku a tak dále. V tomto má Evropa spousty komplikací – jazykových, politických nebo měnových. V USA a Číně je situace jiná a díky tomu se jim podařilo vybudovat platformy, které opravdu úspory z rozsahu mají a umí z nich těžit. To se pak odráží v obchodních nabídkách, případně v tom, jak vám dané služby umí poskytnou či jak s nimi umí pracovat.

Je řešením Evropy z vrchu tlačený projekt Gaia-X, který přichází v době, kdy trh už je do značné míry penetrovaný a kola rozjetá?

Nemyslím si, že celá iniciativa Gaia-X má v první řadě vybudovat nějaký velký cloud, kam se vše přesune. Je otázkou, zda by to vůbec ekonomicky fungovalo. Projekt má za cíl vybudovat framework, balík pravidel, komunitu, zásady bezpečnosti a práce s daty. Souvisí to i s obavami z přeshraničních úložišť v tom, kde data konkrétně „sedí“.

Gaia-X není o tom, že by se této akce americké cloudové firmy nemohly zúčastnit. Evropa nastaví určitá pravidla a bude chtít vědět, kde jsou data uložená, jak a kdo s nimi nakládá, kdo k nim má přístup. Chceme zamezit tomu, aby vlády mimo Evropu přijaly opatření, která umožní přístup k datům, aniž by se o tom jejich vlastník dozvěděl. Vzhledem k tomu, co se dnes ve světě děje, jako například celní překážky nebo ochrana vnitřního trhu, jde o celkem relevantní obavy. Nehledě na to, že některá právní ustanovení jsou v přímém rozporu s GDPR.

Tady narážíte na zákon U.S. Cloud Act, tedy takzvaný Trumpův cloudový zákon. Nicméně právníci mi říkají také to, že to, co tento zákon může po amerických provozovatelích cloudů chtít (přístup k datům na evropském území), je nemožné právě kvůli GDPR. Je to tedy legitimní obava?

Právě proto je to legitimní obava. Hledá se řešení, které by definovalo jednoznačnost. U.S. Cloud Act v podstatě říká, že za definovaných důvodů (trestná činnost – poznámka redakce), je možné data uložená v Evropě vzít bez toho, aniž by evropský vlastník dat o tomto kroku věděl. V americkém pohledu na věc pak GDPR nehraje žádnou roli. Alespoň tak to chápu a může to být jeden z více pohledů.

Říkáte, že Gaia-X nemá budovat přímou konkurenci pro AWS nebo Azure. Deutsche Telekom (T-Systems) a OVH ale před pár dny oznámily, že zakládají nový společný podnik a že budou stavět společný cloud. To vysílá docela smíšené signály.

Může to tak vypadat, ale k tomu mám bohužel málo informací. Jsou to soukromé subjekty, které mají bezpochyby právo na vlastní podnikatelskou iniciativu.

Vladek Šlezingr, Atos
Autor: Atos

Vladek Šlezingr, Atos

Jak by tedy koncepce Gaia-X měla vypadat? Mluví se například o repozitáři služeb více cloudů nebo interoperabilitě.

Asi před dvaceti lety se mi podařilo zúčastnit projektu ve Spojených státech, který se jmenoval Trade Ranger. Ten měl za cíl vybudovat komunitu mezi největšími ropnými, chemickými a olejářskými firmami na světě. Bylo jich tam tuším dvanáct včetně Shellu, BP a dalších. Měla se vybudovat e-commerce platforma pro vzájemné obchodování. Jenže se zjistilo, že celý tento průmysl nemá nastaveny standardy, kodifikace, náhradní díly a tak dále. Digitální komunikace byla znemožněna. Tyto firmy to uchopily jako šanci a vše si postavily. Byla to pro ně priorita, hodně se do toho investovalo a dodnes to funguje.

Gaia-X mi v tomto přijde podobná. Jde o to nastavit rámec, co to znamená cloudová služba, jaká je datová bezpečnost, kde data budou „sedět“, kdo k nim bude mít přístup, jací hráči jsou k dispozici pro konkrétní průmysl. Aktivity jsou v plenkách a je kolem toho hromada diskusí, dohadů a nejasností.

Jediná věc, která je dnes ukotvená, je právní entita. Ta by se nyní měla naplňovat obsahem. Když jsem si koncepci Gaia-X přečetl poprvé, myslel jsem, že se bude stavět velký evropský cloud. Ale popisovaná vize mi přijde mnohem proveditelnější. Otázkou je, jak moc to bude proveditelné, protože ve finále se firmy budou chovat byznysově. A když Gaia-X pro ně nebude mít přidanou hodnotu a finanční efekt, nepůjdou do toho.

Právě. Nemůže to dopadnout tak, jak řada jiných dobře míněných evropských projektů? Už nyní je součástí Gaia-X dvaadvacet subjektů z Německa a Francie a zřejmě se budou přidávat další. Každý z těchto hráčů má jiné zájmy a někteří si přímo konkurují. Nebude to mít výsledek typu „mysleli jsme to dobře, ale dopadlo to jako vždycky“?

Doufám, že ne. Celá evropská politika je složitá a je těžké zkoordinovat zájmy všech. S Gaia-X je poměrně dobře srovnatelná iniciativa EuroHPC (budování evropské sítě superpočítačů, kde je skrze IT4Innovations v Ostravě zapojené i Česko – poznámka redakce), kde k dohodě došlo, finance se uvolnily a projekty běží. Riziko, že Gaia-X nedopadne, zde je. Ale stavěl bych se k tomu pozitivně, že to někomu není lhostejné a že jednotlivé subjekty k tomu přistupují s otevřeným hledím. Teď to bude o tom, jak bude entita Gaia-X silná a jak dokáže vše ukočírovat.

Není ale problém někde jinde? Evropa je i přes společné aktivity Evropské unie roztříštěná, má různé trhy, jazyky, měny, zájmy. Pak zde těžko vznikají globální technologičtí šampioni, kteří se minimálně v poslední dekádě rekrutují z USA a Číny. Vznikají tam globální cloudoví hráči, my si to v Evropě necháme utéci a pak reagujeme tím, že shora zavedeme nějakou regulační iniciativu.

Pokud si Gaia-X nebude klást megalomanské cíle typu konkurence pro Microsoft a Amazon a bude se tvářit jako platforma, která naopak tyto a další hráče má sjednocovat a dávat odpovědi na otázky, má to šanci. Například z technického pohledu to nemusí představovat takový problém, standardy jde nastavit. Jde také o to, jak rychle se dokáže postupovat.

Ano, lokální menší cloudoví provideři mi zmiňují obavy, že entita s mnoha členy nebude pracovat dostatečně pružně.

Je otázkou, do jaké míry něco takového tuzemské podnikatele omezuje, či nikoliv. Úděl České republiky je, že se tak úplně nebavíme o nás. Byznysově a z pohledu čísel v Evropě nehrajeme největší roli. Týká se to jak lokálních poboček firem typu Atos, tak Česka jako celku. Ve finále to zase bude o podnicích jako Siemens, Bosch, Deutsche Telekom, Orange a tak dále. Ty už mají kritickou masu a umí s něčím zahýbat. Pokud se tito hráči zapojí a s Gaia-X zahýbají, efekt to mít může.

Svaz průmyslu a obchodu ČR mi sděloval obavy, že si Německo a Francie vytváří další vlivový nástroj, a zároveň to, že Gaia-X může představovat nový nástroj pro protekcionismus.

Na každý scénář existuje krizový scénář a zejména v Česku jsme na toto experti. Na druhou stranu stále na německé ekonomice visíme, a pokud něco bude fungovat, my s tím budeme fungovat také. V tomto bych obavu neviděl. Za Gaia-X určitě určitá úroveň ochrany je, třeba v případě dat. Ale nevidím tam protekcionismus v tom smyslu, že si někdo bude hlídat byznys, aby mu někdo jiný nekonkuroval.

Jaká by měla být role Atosu, který součástí Gaia-X je? A jak to celé vnímáte z pohledu české pobočky?

Atos je evropská firma se 120 tisíci zaměstnanci a nějakou roli v tom hrát musí. Naší ambicí je spoluvytvářet technické standardy a poskytovat infrastrukturu, jelikož jsme také velký hráč v superpočítačích. V rámci lokální pobočky jsme prozatím v komunikačním módu s týmem, který se projektem zabývá. Je to zatím v plenkách a z Česka zatím nijak nepřispíváme. Ostatně většina věcí, které jsou k dispozici, jsou k dispozici ve vašich článcích. Moc se to neliší od toho, co v reálu existuje. Máme alokovanou skupinu ve Francii a zapojují se do ní kolegové z Německa.

Bude vás centrála chtít angažovat v dalších fázích třeba v tom smyslu, abyste na lokálním trhu kolem aktivit Gaia-X lobovali a informovali trh?

WT100temata2

Může se to stát. Z Francie je směrem k nám na toto téma pozitivní odezva. Budeme připravení ministerstvu vnitra, vládě, NAKITu a dalším institucím zprostředkovat informace nebo workshopy. A pomoci v tom, aby Česká republika mohla na Gaia-X participovat. Pokud se nezvolí strategie vyčkávání, co bude, a následného zapojení.

O Gaia-X a evropském cloudu čtěte dále na Lupě:

Autor článku

Reportér serveru Lupa.cz, dříve redaktor deníku E15, týdeníku Euro a webu Connect.cz. O technologiích píše také do zahraničních médií.