Dvě velké soudní prohry Vodafonu v rychlém sledu vztahující se k závazkům z aukce LTE připomenuly dobu před deseti lety, kdy se naděje národa na zlevnění přemrštěných cen dat upínaly k aukci kmitočtů uvolněných televizemi v důsledku přechodu na standard DVB-T.
S odstupem času víme, že čtvrtý operátor nepřišel, ani v této, ani v následující aukci 5G, nicméně právě závazky v aukčních podmínkách na tuto eventualitu pamatovaly. Regulátor si jimi otevřel cestu pro to, aby mohl zajistit na trhu o něco větší konkurenci, a to paradoxně přes virtuální operátory, tedy něco, co vzniklo jako reakce na zbabranou první aukci frekvencí pro sítě 4. generace (za předsedy Pavla Dvořáka) vyhlášenou na sklonku roku 2012.
Připomeňme, že tato aukce byla koncipována mimořádně nepovedeně. Regulátor si nepohlídal podmínky a operátoři toho uměli využít. Z počáteční nabídky 7,4 mld. korun tak cenu vyšponovali až na 20 mld. korun bez rizika, že je to bude cokoliv stát. Sám ČTÚ pak tuto aukci o několik měsíců později skrečoval s tím, že připraví novou a lepší.
Ostatní se přizpůsobili, Vodafone hledal kličky
V květnu 2013 přišla takzvaná Husákova novela zákona o elektronických komunikacích. Ta přispěla ke zlepšení postavení zákazníků, když zpřísnila podmínky automatického prodlužování smluv, zalimitovala smluvní pokuty za předčasné ukončení smluv a zjednodušila možnost změny operátora. Z velké trojky O2 a T-Mobile tehdy snížily smluvní pokuty na pětinu, jak zákon požadoval, ale byl to Vodafone, který „objevil“ způsob, jak místo pětiny nadále účtovat plnou výši. Neplatícím zákazníkům smlouvu nevypovídal, ale odstupoval od ní. Ten samý operátor, který konkurenci nasazoval parohy a utahoval si v reklamách z ostatních v používání „reklamštiny“…
V létě 2013 ČTÚ už pod novým vedením představil podmínky nové aukce, v nichž se poučil z předchozích chyb. Díky zveřejněným soudním rozhodnutím víme, že nejmladšímu z operátorů nebyly závazky po chuti natolik, že je neváhal podrobit soudnímu přezkumu. A se zlou se potázal.
Když v dubnu 2013 ČTÚ na diskusním místě na svém webu zveřejnil podmínky chystané aukce v pásmech 800 MHz, 1800 MHz a 2600 MHz, Vodafone v poslední den lhůty k tomu určené posílá na 34 stranách své připomínky. Stručně shrnuto, ke všem regulačním krokům žádá vypracovat analýzu, chce zrušit závazek národního roamingu i velkoobchodní nabídky a v rámci rozvojových kritérií chce započítat pokrytí službami 3G, resp. UMTS. Připomínek byla vedle toho uplatněna celá řada, tyto jsou k našemu tématu nejvíce přiléhavé. Lze z nich vyčíst, že už tehdy si červený operátor pohrával s myšlenkou aukci LTE buď co nejvíce zdržet, nebo ji alespoň později napadnout u soudu.
V listopadu téhož roku bylo jasno. Nový hráč nepřijde. Kmitočty si rozdělili všichni tři stávající operátoři. Svou přihláškou do aukce na sebe dobrovolně přijali závazky několikerého druhu. Šlo o takzvaná rozvojová kritéria, která zaručovala, že čerstvě vydražené kmitočty nebudou dlouho ležet ladem. Byly stanoveny milníky, během kterých museli operátoři vybudovat své sítě tak, aby alespoň naplnily stanovené limity. A dále šlo o závazek velkoobchodní nabídky, který zaručoval, že „stejně efektivním virtuálním operátorům umožní ziskové podnikání na podřazeném trhu“. Tento závazek platí po 12 let od právní moci přídělu, tedy do roku 2026.
Vodafone měl s oběma těmito podmínkami potíž a rozhodl se podržet si rebelskou tvář a házet ČTÚ klacky pod nohy. Na zákonnou výzvu regulátora k doložení podkladů, na základě kterých by bylo možné ověřit splnění závazku velkoobchodní nabídky, ani přes trojnásobně prodlouženou lhůtu nereagoval a vysloužil si svou pasivitou pokutu 100 tisíc korun. Zákon už v tehdy platném znění umožňoval úřadu tuto pokutu uložit až do výše 2 miliony korun, dnes za to hrozí milionů pět.
U soudů zastání nenašel
O co méně součinnosti poskytoval úřadu, o to více byl nejmladší operátor aktivní před soudy. S argumentací proti pokutě však nakonec neuspěl ani před pražským městským soudem (v řízení sp. zn. 8 A 52/2018), ani před Nejvyšším správním soudem s kasační stížností (sp. zn. 3 As 216/2021). Obě instance dospěly k závěru, že výzvy regulátora byly zcela na místě, ČTÚ měl na vyžádané podklady plné právo a za bezdůvodné odepření jejich poskytnutí mohl vzpurného červeného operátora zaslouženě potrestat pokutou.
Druhý spor Vodafone vedl o rozvojová kritéria. Ačkoliv podmínky mu byly známy předem a tím, že se do aukce přihlásil, je na sebe dobrovolně vzal, s časovým odstupem se začal domáhat jejich zvolnění. Požadoval totiž, aby mu do stanovené povinnosti pokrýt do 30 měsíců alespoň 30 okresů ve vydražených pásmech bylo započteno i pokrytí v pásmu 900 MHz, které vysoutěžil dříve.
Argumentoval tím, že když mu podmínky umožňují si takto započíst frekvence v pásmu 2,1 GHz, není důvod, aby mu ČTÚ neuznal i „devítistovku“. A správní senát městského soudu v řízení sp. zn. 8 A 89/2016 přesvědčil. Jenže tentokrát kasační stížnost podal pro změnu regulátor a uspěl (1 As 246/2022). Ačkoliv se věc podruhé vrací z Brna zpátky do Prahy, městský soud nemá jinou možnost než požadavek na započtení 900 MHz do rozvojových kritérií zamítnout.
S odstupem 10 let od konce aukce LTE to však bude už pouze akademické rozhodnutí bez reálného dopadu. Soudy si v tomto případě daly opravdu na čas, a navíc se prvostupňové rozhodnutí už dvakrát rušilo. Mezitím totiž dospěly další milníky a dnes by 30 pokrytých okresů rozhodně nestačilo.
Vodafonu jsme poskytli prostor k vyjádření a zaslali otázky mimo jiné na to, proč chtěl v aukci výhodu oproti ostatním, a to ještě uplatněnou až poté, co příslušné závazky přijal. Mluvčí operátora Ondřej Luštinec se omezil na strohé vyjádření: „Vodafone všechny povinnosti, které převzal v aukcích na kmitočty, plní ve stanovených termínech – jak v případě rozvoje pokrytí, tak i jeho kvality.“