Jméno kupce společnosti Czech On Line, provozovatele služby VOLný, je známo už delší dobu: z tendru vyšel vítězně Telekom Austria. O ceně, kterou byl ochoten zaplatit, se však doposud jen spekulovalo. Všem dohadům učinila přítrž až oficiální zpráva, kterou prodávající vydal tento týden. Píše o tom Marek Antoš.
Vzhledem ke značnému podílu, který VOLný zabral na trhu s připojením po dial-upu, se o prodejní ceně spekulovalo velmi mocně. Nejčastěji opakovaný byl odhad kolem 100–120 miliony dolarů, který jsme uváděli i my na Lupě. Jak se však ukázalo, skutečnost je ještě mnohem zajímavější – výsledná cena podle oficiální zprávy činí 220 milionů dolarů, což je při současném kurzu necelých 8,4 miliardy korun. Jak se uvádí ve zprávě, výsledná cena byla stanovena na základě podrobného auditu společnosti. Podle neoficiálních zdrojů přitom byla původně stanovená částka ještě o něco vyšší, ale byla korigována po ověření některých údajů, zejména pokud jde o počet aktivních uživatelů.
Osm a půl miliardy korun není právě malá investice a klíčovou otázkou zůstává, co si od ní Telekom Austria slibuje. Nikoho asi nepřekvapí souvislost s liberalizací trhu, která nastane 1. ledna příštího roku, byť vinou známých omezení telekomunikačního zákona jen s přiškrceným plynem. Pro Telekom Austria jde o vítanou možnost, jak se dostat na náš trh a přitom již od začátku disponovat zajímavým počtem zákazníků, kterým jednak může nabízet své další služby, jednak výrazně posílí jeho pozici v různých jednáních o propojovacích dohodách, zejména pokud jde o Český Telecom.
Cena se v podobných případech zpravidla určuje podle počtu klientů – jiné kritérium by zejména u služeb, které se poskytují zadarmo, nemělo smysl. Podle našich odhadů se počet aktivních uživatelů VOLného v současné době pohybuje kolem 150 tisíc. Telekom Austria tedy podle tohoto odhadu zaplatil za jednoho uživatele něco přes 55 tisíc korun, což je v kraji věru nevídaná částka. Je otázkou, jakým způsobem chce tyto peníze zúročit, zvláště když je známo, že uživatelé Internetu zadarmo nepatří k nejvěrnějším; alespoň zkušenost ve světě to potvrzuje. To je však věcí kupujícího a nepochybuji o tom, že to má dobře spočítané.
DBG EE investovala do Czech On Line v srpnu 1998 a v podstatě tím odstartovala lavinu prodejů poskytovatelů připojení, která zatím vyvrcholila letošním prodejem dvou gigantů, CESNETu a PVT.net. V prvním případě byla částka oficiálně zveřejněna a činila něco pod 800 milionů korun, v případě PVT.net se sice jedná o pouhé spekulace, ale údajně mělo jít o něco méně (tato transakce je navíc komplikována tím, že prodávající PVT získalo menší podíl přímo v kupující Nextře). V každém případě však jde o dramaticky nižší sumy než v případě Czech On Line, což nepochybně svědčí o tom, že se loňské rozhodnutí o uvedení VOLného (a tím také zahození zhruba 100 milionů korun ročních tržeb z dial-upu) vyplatilo. Je dobré si připomenout, že fond DBG EE za svůj podíl zaplatilo 7 milionů dolarů a přestože i později musel do společnosti výrazně investovat, zejména aby pokryl ztrátový provoz VOLného, stále jde o obrovský zisk, který se pohybuje v řádech stovek až tisíců procent za dva roky.
Jaké bude další směřování Czech On Line pod novým vlastníkem je zatím ve hvězdách, jisté je jenom jedno: nabídka Internetu zadarmo už u nás rozhodně nezmizí. Ale o tom už jsme na Lupě psali několikrát.
Doplnění po zveřejnění (19.7., 11:40): Podle představitelů Czech On Line se informace o tom, že na základě podrobného auditu došlo ke snížení ceny, nezakládá na pravdě. Omlouvám se čtenářům i Czech On Line za její uvedení v článku, pocházela sice z neoficiálního, leč obvykle důvěryhodného zdroje. -man