Hlavní navigace

Volme členy Rady ČT a ČRo rozhlasu přímo při krajských volbách, navrhuje radní ČT

14. 1. 2015
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

UVNITŘ GALERIE – Přímou volbu členů kontrolních orgánů veřejnoprávních médií navrhuje radní České televize Jan Prokeš. „Měli by to být zástupci regionů, volit by se mohli při krajských volbách,“ míní.

Měla by volba členů „malých“ mediálních rad České televize a Českého rozhlasu zůstat v rukou politiků, nebo se přesunout k vybraným profesním organizacím nebo dokonce přímo k občanům – voličům? Právě na tuto otázku se pokusili najít odpověď účastníci dnešního semináře volebního výboru Poslanecké sněmovny. Nejoriginálnější řešení navrhl člen Rady ČT Jan Prokeš. Radní by podle něj do budoucna měli volit sami občané během krajských voleb. „Spíš než přes vybrané organizace by se měli radní vybírat podle regionů, což je trend v Evropě. Klidně by se radní mohli volit společně s krajskými volbami,“ řekl.

Politici loni ustavili odbornou komisi, která měla připravit návrh změny zákonů o České televizi a Českém rozhlasu, která by odpolitizovala volbu kontrolních orgánů těchto veřejnoprávních médií. Jedním z jejích členů byl i vysokoškolský pedagog a známý mediální teoretik Milan Šmíd. „Inspirací nám byl německý model z Bavorska, kde se členy mediálních rad stávají zástupci různých občanských sdružení. Vedle Rady ČT, která kontrolovala plnění veřejné služby, tedy programu, by vznikla i Správní rada ČT, která by kontrolovala hospodaření a do určité míry by převzala část kompetencí generálního ředitele,“ popsal. Nadále by existovala i Dozorčí komise ČT.

„Odměny radních by nebyly paušální, ale podle počtu zasedání Rady, odměny členů dozorčí komise by byly ve výši 70% průměrného platu zaměstnance ČT,“ dodal Šmíd. Poslanci volebního výboru sněmovny ale tento návrh na svém loňském zasedání 20. října smetli ze stolu. Od té doby se na změně zákona vůbec nepracovalo a sám Šmíd serveru DigiZone.cz před dnešním seminářem řekl, že neví, jak se zákonodárná inciativa ve věci změny volby členů malých mediálních rad vyvíjí. Pokud by prošel návrh odborné komise, členy Rady ČT a ČRo by napříště volili laici, zatímco členy Správní rady ČT a Dozorčí komise ČT odborníci.

„Německý model ale nelze převzít zcela, tamní rady zasedají čtyřikrát až šestkrát za rok, zatímco české jednou za dva týdny,“ připustil Šmíd během semináře. Otázka mediálních rad je ale podle něj marginálním problémem české mediální legislativy. „Úplně se změnil způsob vysílání, proměnila se mediální scéna a my fungujeme podle zákonů starých 20 let. Licenční podmínky jsou přežitek, mělo by se postupovat podle regulace hospodářské soutěže,“ namítl. Podle publicisty a bývalého radního Českého rozhlasu Štěpána Kotrby má německý model volby členů mediálních rad několik trhlin. „Jak určit, která organizace má tak silný mandát, aby nominovala a vybrala svého zástupce do Rady ČT? Kdo má větší mandát od veřejnosti než politické strany vybrané ve svobodných volbách?“ prohlásil.

Kotrba rovněž vznesl otázku, jak by bylo možné zabránit tomu, aby v radách seděli „tři faráři a ne zástupci dalších církví a náboženství. „Mají mít svého radního zahrádkáři? Je to dostatečně důležitá entita?“ dodal na závěr. Bývalý generální ředitel ČT Ivo Mathé míní, že volba radních ČT a ČRo by měla zůstat v rukou politiků, měl by se na ní ale vedle Poslanecké sněmovny podílet i Senát. „Rady by měly tvořit silné osobnosti,“ navrhuje. „Nepolitická volba rad nebude nikdy, ale je rozumné ji rozdělit mezi sněmovnu a Senát,“ podpořil jej místopředseda Rady ČRo Jiří Vejvoda. Ponechat volbu na politicích by chtěl i stávající předseda Rady ČT Jaroslav Dědič.

BRAND24

„Nejsem si jistý, že je německý model volby rad aplikovatelný v našich podmínkách. Chodí nám řada stížností, nevím, jak by se je dařilo zvládat vyřizovat ve chvíli, kdybychom se scházeli čtyřikrát za rok. Pokud by radu tvořili zástupci občanských sdružení a organizací, těžko by hledali kompromis a spíše prosazovali svoje zájmy,“ domnívá se Dědič. Pro variantu Iva Mathé, tedy rozdělení volby radních ČT a ČRo mezi poslance a senátory, je i generální ředitel ČRo Peter Duhan. „Ať vláda a významné organizace navrhnou lidi a ať Senát rozhodne, kdo zasedne v Radě. Mají to být silné osobnosti s mandátem. Ať se mění každých šest let. Já osobně jsem až na jeden případ ve funkci necítil žádný přímý politický tlak,“ řekl Duhan.

Jeho protějšek z ČT Petr Dvořák míní, že debata o způsobu volby členů mediálních rad je podružná a důležitější je řešit jasnou definici a poslání veřejné služby v nových podmínkách sílících sociálních médií a také financování veřejnoprávních médií.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je šéfredaktorem serveru o digitálním vysílání DigiZone.cz a redaktorem týdeníku Reflex.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).