Hlavní navigace

Vymaže, nebo nevymaže DVB-T2 regionální televizní vysílání?

Jan Potůček

Nová generace digitálního terestického vysílání má hojně využívat velké jednofrekvenční sítě, které znemožní regionální odpojování. Nemá se to ale týkat absolutně všech multiplexů.

Doba čtení: 10 minut

Pokud má mít někdo oprávněné obavy z přechodu na nový standard zemského digitálního televizního vysílání DVB-T2, jsou to provozovatelé regionálních televizí. Dokonce i na odborných konferencích zaznívají názory, že DVB-T2 „zcela vymaže regionální vysílání“, protože kvůli plánované úspoře kmitočtů budou novým vysílacím sítím stačit na celoplošné pokrytí i dva nebo tři kanály. Tak velké jednofrekvenční sítě by pak logicky znemožňovaly regionální odpojování po krajích či dokonce po jednotlivých vysílačích. Co se tedy stane s regionálními televizemi, které dnes vysílají v celoplošném multiplexu 4, několika regionálních sítích DVB-T, a co bude s regionálními verzemi zpráv České televize?

V současné situaci existuje celá řada možností, jak regiony řešit, a my jsme na jejich realizaci připraveni. Primární je ale postoj státu. Jakou strategii přijme, jakou roli v ní přisoudí České televizi a jaké legislativní, ekonomické a provozní podmínky pro naplnění této role pro ČT vytvoří, říká Pavel Hanuš, vedoucí projektové kanceláře ČT, jehož černá prognóza na nedávné konferenci Televizní digitalizace 2.0 musela vyděsit přítomné zástupce regionálních televizí. Právě Hanuš totiž prohlásil, že přechod na DVB-T2 v podstatě vymaže regionální televizní vysílání. Jeho tvrzení se pak snažil mírnit Radim Pařízek, provozovatel celoplošného multiplexu 4, v němž nyní vysílá většina komerčních krajských televizí a který by jim chtěl zajišťovat distribuci signálu i po přechodu na DVB-T2.


Foto: Taktiq Communications

Pavel Hanuš z České televize vidí budoucnost regionálních televizí v DVB-T2 velmi skepticky

Regionální odpojování jen v definitivních sítích?

Ani Pařízek ale nemá jistotu, jak to s regionálním televizním vysíláním po přechodu na DVB-T2 bude vypadat. A zejména zda bude moci svým regionálním klientům v multiplexu 4 nabídnout souběžné vysílání v regionalizovatelné přechodné síti DVB-T2, aby na nový vysílací standard nemuseli přecházet „střihem“. Podle Pavla Dvořáka, vedoucího expertní skupiny ministerstva průmyslu a obchodu pro přípravu Strategie rozvoje zemského digitálního televizního vysílání, je jisté, že regionální vysílání bude možné v definitivních sítích DVB-T2, které odstartují po vypnutí nynějších multiplexů DVB-T. Dvě z plánovaných pěti až šesti sítí mají umožňovat regionální členění, z toho jedna má být náhradou za vypínaný – a rovněž regionalizovatelný – multiplex 4.

Tato síť má umožnit odpojování po krajích, tedy přibližně stejně jako dnešní multiplex 4. Druhá regionalizovatelná síť DVB-T2 nabídne méně regionů, odpojování je naplánované po větších územních celcích, jako jsou například jihozápadní Čechy (Jihočeský, Plzeňský a Karlovarský kraj dohromady). Obě regionalizovatelné sítě DVB-T2 ale neřeší období souběhu se současným vysíláním ve standardu DVB-T. Strategie rozvoje digitální terestrické platformy od ministerstva průmyslu a obchodu sice předpokládá, že kromě dvou celoplošných přechodných sítí DVB-T2 bude k dispozici i síť s regionálním členěním, která umožní souběžné vysílání pro regionální televize z multiplexu 4, zatím však není vyřešena otázka jejího financování a především kmitočtů.


Foto: Taktiq Communications

Pro Radima Pařízka je zachování regionalizovatelných sítí v terestrice velmi důležité, v jeho multiplexu 4 vysílají prakticky všechny krajské televizní stanice

V prosinci 2017 končí regionální multiplexy DVB-T

Třetí přechodnou síť DVB-T2 si do Strategie prosadil Radim Pařízek, aby zajistil hladký přechod svých klientů na DVB-T2. Český telekomunikační úřad (ČTÚ) však má zkoordinované kmitočty pouze pro dvě přechodné sítě DVB-T2 s celoplošným pokrytím bez regionálního členění: jednu pro Českou televizi a druhou pro České Radiokomunikace, respektive její klienty z řad celoplošných komerčních televizí. Třetí síť, která se ve Strategii objevila až po připomínkovém řízení s dotčenými subjekty, by přitom mohla pomoci nejen regionálním televizím z Pařízkova multiplexu 4, ale také všem dalším televizím, které využívají některou z dvaceti existujících regionálních sítí DVB-T, jejichž individuální oprávnění pro využívání kmitočtů skončí již na konci roku 2017.

Jinak řečeno, všechny televize, které dnes vysílají v některé z regionálních sítí DVB-T a nemají nebo nechtějí mít celoplošné pokrytí, by bez existence regionalizovatelné přechodné sítě DVB-T2 neměly od ledna 2018 kde vysílat. Pokud by taková přechodná regionalizovatelná síť DVB-T2 přeci jenom vznikla, musela by odstartovat nejpozději v polovině roku 2017, aby zajistila alespoň minimální souběh vysílání v obou standardech. Kdybychom tuto síť neměli k dispozici, šlo by přechod regionálních televizí dočasně řešit tak, že by dostaly celoplošné programové pozice v jedné z přechodných sítí, navrhl už na zmíněné konferenci Televizní digitalizace 2.0 Radim Pařízek. Nerad by ale své klienty pouštěl do přechodné sítě konkurenčních Českých Radiokomunikací. Potom by se mohlo stát, že by se k nám už nevrátili, vysvětluje.


Foto: Taktiq Communications

Šéf expertní skupiny ministerstva průmyslu a obchodu Pavel Dvořák si není jist, zda se po ukončení provozu regionálních sítí DVB-T ke konci roku 2017 najde dostatek volných kmitočtů pro pokračování regionálního televizního vysílání

Provoz regionalizovatelné sítě bude dražší

Radim Pařízek předpokládá, že zájem o regionální vysílání po přechodu na DVB-T2 ještě vzroste.
Vycházíme ze současného zájmu, který postupně narůstá. Proto naše stávající Vysílací síť 4 je regionalizovatelná a i připravovaná síť „24“ (čtvrtá síť v DVB-T2) bude schopná vysílat
nezávislý obsah do všech krajů České republiky. Ve standardu DVB-T2 navíc proti DVB-T jednotlivě i do kraje Hradeckého a Pardubického (nyní zde multiplex využívá stejný vysílací kanál, pozn. red.). Přechod na DVB-T2 tedy bude z hlediska možností regionálního vysílání zlepšením stávajícího stavu,
odpověděl majitel společnosti Digital Broadcasting na dotaz serveru DigiZone.cz, co říká předpovědím o konci regionálního televizního vysílání.

Regionalizovatelná síť v DVB-T2 ale bude dražší na provoz než neregionalizovatelné celoplošné multiplexy, které budou v celé republice šířít shodný obsah. Do ceny se to promítne, a to výrazně. Budeme muset zainvestovat 14 nových technologií HE (head-endů) pro jednotlivé regiony, resp. kraje. To samozřejmě nenastane u celoplošných sítí, kde je pouze jeden HE. Z tohoto lze odvodit i poměr investiční náročnosti oproti celoplošným sítím bez možnosti regionálního odpojování,“ potvrzuje Pařízek. „Ostatním sítím zase vzniknou náklady související s přelaďováním vysílačů, takže je možné konstatovat, že vynucené investice budou u všech sítí porovnatelné, dodává však. Z hlediska finanční náročnosti provozu ale bude mít naše regionalizovatelná síť vyšší náklady na distribuci signálu na jednotlivé vysílače.

Pavel Hanuš: regiony v DVB-T2 budou dočasně

Podle Pavla Dvořáka není jisté, zda se po roce 2017 podaří všem regionálním televizím zajistit souběžné vysílání ve standardech DVB-T a DVB-T2. Tedy hlavně těm, které nyní využívají některou z 20 regionálních sítí DVB-T, jimž vyprší platnost kmitočtů. Limitem souběžného vysílání regionálních televizí ovšem zůstává, v jaké síti budou regionální televize vysílat stávající DVB-T signál po konci roku 2017, vzhledem k tomu, že prakticky všechny kmitočty budou potřebné pro sestavení přechodových nebo finálních sítí. Naplněné kapacity stávajících sítí DVB-T moc šancí nedávají, upozorňuje. Pavel Hanuš z ČT navíc říká: Pokud jde o vztah DVB-T2 a regionů, je jasné, že optimálně sestavené sítě DVB-T2 jsou založeny na velkých jednofrekvenčních oblastech a to jde přímo proti koncepci fyzicky odpojitelných regionů. Jestliže je hlavním cílem přechodu na DVB-T2 uvolnění kmitočtů pro mobilní operátory a jiný cíl skutečně neexistuje, pak je jasné, že regiony v DVB-T2 za optimální řešení považovat nelze.

Pokud se bude prohlubovat trend uvolňování kmitočtů využívaných pro televizní vysílání na jiné služby, především pro mobilní operátory, čemuž podle Hanuše vše nasvědčuje, pak podle něj musí nutně, dříve či později, skončit i regionálně členěné sítě DVB-T2. S tím samozřejmě souvisí i náklady. Více kmitočtů, více vysílačů a dokrývačů a tedy i vyšší náklady ve srovnání s optimální neregionalizovanou sítí DVB-T2, dodává Hanuš. V praxi to tedy vypadá, že regionální vysílání po přechodu na DVB-T2 zůstane zachováno, ale jen dočasně. Samotná ČT přitom plánuje, že v budoucnu zvýší počet odpojovaných regionů pro Události v regionech ze současných tří (Čechy, severní a jižní Morava) na pět a zásadně posílí regionální vysílání. Ve finále přijmeme takové řešení, které bude vzhledem k vytvořeným podmínkám dlouhodobě udržitelné, říká Hanuš a odkazuje na stát, který musí jasně říci, jak bude vysílání v DVB-T2 vypadat.


Foto: Taktiq Communicatons

Stát si musí říct, jak bude vysílání v DVB-T2 vypadat, konstatuje vedoucí projektové kanceláře České televize Pavel Hanuš

Co tomu říkají regionální televize?

Jak se s nejasnými vyhlídkami na vysílání v systému DVB-T2 popasují samotné regionální televize? DigiZone.cz oslovil jak klienty společnosti Digital Broadcasting, kteří vysílají v multiplexu 4, tak Českých Radiokomunikací. Jako noví majitelé východočeské televize V1 se s problematikou DVB-T2 teprve seznamujeme. Velmi přínosná pro nás byla nedávná pražská konference. Všechny regionální televize musí bojovat o své místo. Ideální by bylo, pokud by byl boj společný – mít jeden cíl – tj. zachování regionálního vysílání. Ale vzhledem k tomu, že v České republice působí minimálně dvě televizní asociace a každý si hraje tak trochu na svém písečku, tak jsme k tomu trochu skeptičtí. Ale třeba nás zkušenější kolegové a majitelé regionálních televizních stanic z této naší domněnky vyvedou, říká Jan Doležal z východočeské televize V1, která vysílá v Regionální síti 8 s pokrytím krajských měst Hradec Králové, Pardubice a jejich blízkého okolí.

Právě V1 bude v příštím roce řešit otázku, kam přesunout své vysílání, protože Regionální síti 8 vyprší o Silvestru 2017 platnost individuálních oprávnění k využívání kmitočtů. I když je vysílání TV V1 pro dvě východočeské metropole – Pardubice a Hradec Králové – poměrně stabilizované a úspěšné, budeme muset přejít na větší pokrytí celých krajů. Což si vyžádá i větší výdaje, připouští Doležal. Rád by pro V1 zajistil možnost souběžného vysílání v DVB-T a DVB-T2. Určitě by bylo velmi dobré, pokud by stát zajistil postupný přechod, míní spolumajitel V1. Náklady spojené se souběžným vysíláním by podle něj měl zaplatit právě stát, protože ten je hybatelem a způsobil, že se přechází na DVB-T2. Stejného názoru je i majitel ostravské televize Jaroslav Korytář. Nedovedu si představit, že by malé televize byly schopny tento náklad akceptovat, říká.


Screenshot: DigiZone.cz

Východočeská televize V1 počítá s tím, že v DVB-T2 bude muset zvýšit své pokrytí

Souběh ano, ale ať ho zaplatí stát

Polar je podle Korytáře stoupencem souběžného vysílání v DVB-T a DVB-T2, které by zajistilo bezproblémový přechod diváků k příjmu nových vysílacích sítí. Historicky se nám to při přechodu na jiný multiplex vyplatilo, vysvětluje. Zkušenost je to poměrně čerstvá: Polar musel začátkem letošního roku odejít z celoplošného multiplexu 3, aby uvolnil programovou pozici novému celostátnímu programu Prima Max, a přešel do konkurenčního multiplexu 4. S operátory obou sítí si vyjednal tříměsíční přechodné období, po které vysílal souběžně v obou multiplexech. Zkušební vysílání v multiplexu 4 začínalo 3. listopadu 2015, z multiplexu 3 Polar zmizel letošního 31. ledna.

I po přechodu na DVB-T2 počítá Polar s obdobným terestrickým pokrytím jako v dnešním multiplexu 4. Dosud jsme byli ujišťováni, že k zásadním změnám nedojde a vysílání bude pokračovat v podobném rozsahu. Bude-li jiná tendence, určitě ji s Asociací krajských televizí reprezentující celou Českou republiku budeme řešit, slibuje Jaroslav Korytář. Ohledně změny rozsahu pokrytí a případné nutnosti jeho navýšení kvůli jednofrekvenčním sítím v DVB-T2 se podle něj diskutuje o různých variantách. Je však jisté, že rozšířením území se vytrácí původní atraktivita lokálnějšího pojetí obsahu regionálního zpravodajství a publicistiky. Obyvatele Ostravy můžou zajímat informace z blízkého Havířova, Karviné nebo Frýdku-Místku, ale méně z Prostějova, vysvětluje Korytář.

NMI18_Sedivy

Zkušební vysílání televize Polar v únoru 2012. (Zdroj: Facebook TV Polar)
Zdroj: TV Polar

Zkušební vysílání televize Polar v únoru 2012

HD verze od nás nečekejte, zní z regionů

Regionální televize momentálně neřeší, zda využijí hlavní výhody DVB-T2, kterým bude možnost vysílání ve vysokém rozlišení obrazu (HDTV) za finančně přijatelnějších podmínek než v DVB-T. Pokud to bude pro nás finančně únosné, tak ano, odpovídá Jan Doležal z televize V1. Jaroslav Korytář z televize Polar vysílání v HD kvalitě prozatím vylučuje. Určitě by se to všem líbilo, ale prozatím řešíme otázku navýšení datového toku v SD. To se mi zdá aktuálnější, říká. Finanční náklady spojené se samotným přechodem na DVB-T2 odhaduje Korytář na maximálně půl milionu korun. Jde o částku spojenou s doplněním technologie, nepočítám do ní financování souběhu vysílání, vysvětluje. Východočeská televize V1 podle Jana Doležala náklady vyčísleny nemá: DVB-T2 je pro nás v tuto chvíli budoucností, ale uvědomujeme si, že na ni musíme být připraveni.

Pavel Dvořák z expertní skupiny ministerstva průmyslu a obchodu spojuje přímé náklady regionálních televizí k přechodu na DVB-T2 s nutnými inovacemi celých produkčních řetězců. Záviset podle něj bude na dohodě provozovatelů televizí s operátory finálních sítí, v nichž budou televize šířeny ve standardu DVB-T2/HEVC. Náklady spojené se souběžným vysíláním v nynějším standardu DVB-T a nastupujícím DVB-T2 by podle něj měl hradit stát z prostředků Radiokomunikačního účtu ČTÚ na základě novely zákona o elektronických komunikacích. Obdobně budou hrazeny další vyvolané náklady celého vynuceného procesu uvolnění pásma 700 MHz, které je netržním zásahem do fungujícího trhu, vysvětluje Dvořák.

Našli jste v článku chybu?