Hlavní navigace

Vysílací rada nedostane peníze na monitoring videa na internetu

9. 11. 2020
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Terje Sollie, Pexels.com
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání začne příští rok dohlížet na videa sdílená na internetu. Chtěla kvůli tomu posílit rozpočet, u vlády ale narazila.

Dohled nad tím, jestli všechna rádia a televize na českém trhu neporušují zákon, stojí ročně skoro 70 milionů korun. Takové peníze jdou ze státního rozpočtu Radě pro rozhlasové a televizní vysílání. Státní úřad dostane příští rok další úkoly, vládě se ale nechce rozpočet vysílací rady zvyšovat. Rada bude podle nového zákona dohlížet například na weby, které umožňují nahrávat a sdílet uživatelská videa.  

„Radu v roce 2021 čeká posílení už vykonávané agendy. Nová agenda vzejde především z novely zákona o ochraně spotřebitele, dále z novely vysílacího zákona a z nového zákona o službách platforem pro sdílení videonahrávek,“ upozornil poslance minulý týden místopředseda rady Václav Mencl.

Kvůli této činnosti přikázané státem rada požadovala navýšení rozpočtu o 10 milionů korun, aby mohla zaplatit nové zaměstnance a zvýšené provozní výdaje. Poslanci z mediálního výboru opakovaně podpořili žádost rady o vyšší rozpočet. Ministerstvo financí pod vedením Aleny Schillerové (za ANO) však o něčem takovém nechce slyšet.

„Po složitých jednáních s ministerstvem financí byl navýšen počet zaměstnanců o dva a byl pro ně zvednut mzdový tarif. Tím došlo ke zvrácení trendu minulých let, kdy byl počet zaměstnanců soustavně snižován. Naopak výdaje určené na zajištění běžného provozu rady byly poníženy o 500 tisíc korun. Vzhledem k novým úkolům jsou nedostatečné,“ prohlásil místopředseda rady.

Celkové výdaje vysílací rady dosáhnou příští rok 68,2 milionu korun. Meziročně je to o 900 tisíc korun víc. „Předpokládané potřeby rady pro rok 2021 nejsou naplněny, respektive jsou naplněny velmi částečně. Nicméně při jednání s ministerstvem financí došlo k dohodě, že se úpravy rozpočtu budou odvíjet od vstupu nových legislativních povinností v platnost,“ doufá Václav Mencl.

Předkládaný rozpočet dokonce nepočítá ani s tím, že na jaře skončí mandáty až osmi členů rady. Tři z nich teoreticky mohou do funkce kandidovat znovu, jejich znovuzvolení je ale nejisté. Těm radním, kteří v radě skončí, potom stát musí vyplatit odchodné. „Při jednání na ministerstvu financí nám řekli, že až ta situace nastane, tak se tím budeme zabývat. Což je stereotypní odpověď na jakékoliv naše předpoklady,“ poznamenal zástupce vysílací rady.

„Už nyní je řečeno, že rada nemůže splnit svoji povinnost ze zákona. Musela by vyplatit 3,8 milionu korun na odstupném. Problém je, že v rozpočtu to nemá. Zkusíme udělat nějaký pozměňovací návrh, abyste byli schopni uhradit aspoň vědomé závazky,“ divil se poslanec Petr Dolínek (ČSSD).

Ten také připomněl, že platy tvoří 75 procent rozpočtu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Na základní činnost má podle něj dostatek finančních prostředků. Trochu ho však zarazil naléhavý tón, kterým rada v podkladových dokumentech naléhá na úpravu rozpočtu. „Ta zpráva je poněkud plačtivá, celá je provázená takovým plačtivým patosem. Můžeme polemizovat, zda to tam má, nebo nemá být. Ve finále ale děkuji za tu otevřenost, aspoň víme, jaké chyby se mohou stát a co rada musí stíhat,“ uznal nakonec Dolínek.

Předpokládá se, že vysílací rada také do státního rozpočtu přinese nějaké peníze. Odhad příjmů je 5,95 milionu korun. Stát dostává peníze z poplatků za licence k vysílání anebo z pokut za porušení vysílacího zákona. Podle místopředsedy rady Václava Mencla však úřad možná vybere do státní kasy víc peněz, než teď plánuje.

„Například už nyní máme kvůli brexitu na stole 20 žádostí o televizní licenci a tento trend asi bude pokračovat. Vzhledem k navyšování počtu licencí očekáváme, že příjmy budou vyšší,“ vysvětlil Mencl. Po odchodu Velké Británie z Evropské unie by měli provozovatelé satelitních stanic, kteří původně sídlili právě v Británii a jejich vysílání převážně směřuje do zbývajících členských států, požádat o novou licenci v nějakém členském státě EU. Některé společnosti to udělaly například v Nizozemsku, jiné se rozhodly pro registraci v České republice. Firma MTV Networks takto například loni v únoru získala v Praze licenci pro družicové vysílání dětského programu Nickelodeon pro Irsko.

Praha je pro mezinárodní vysílatele lákavá přijatelným sazebníkem i podmínkami místního vysílacího zákona. Před lety si kvůli velkému množství satelitních licencí vysloužila mezi evropskými regulátory žertovnou přezdívku Bajkonur – podle kosmodromu v Kazachstánu, z něhož mimo jiné startují rakety vynášející telekomunikační satelity na oběžnou dráhu.

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání dohlíží na dodržování zákonů v rozhlasovém a televizním vysílání. Hlídá také respektování předpisů na internetových videoslužbách s uspořádaným redakčním obsahem. Velké úsilí věnuje třeba pokutování problematických teleshoppingů s nabídkou různých „zázračných“ doplňků stravy nebo se soutěžními prvky.

BRAND24

Dohled nad weby, na kterých jsou uživatelská videa, jí přikáže chystaný zákon. Ten vychází ze směrnice pro celou Evropskou unii a je zatím v rané fázi. Kritizují ho zejména poslanci Pirátů. Ani samotné vysílací radě se do nových povinností příliš nechce. Snahou ministerstva kultury, které za zákon zodpovídá, bylo přenést evropské předpisy do českého práva v co nejstřídmější formě. Reálně by tak pod kontrolu rady nespadalo moc webů. Zákon však teprve čeká projednávání ve sněmovně, kde se může ledacos ještě změnit.

Více se dočtete v srpnovém článku Uživatelská videa budou pod kontrolou českých úředníků. Zákon už je připravený.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Novinář se zaměřením na média. Dlouholetý účastník i pozorovatel českého mediálního cirkusu. Pracoval v Marketing & Media, Hospodářských novinách a Českém rozhlase.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).