We Are Czech jste mohli pár týdnů vidět na weareczech.tumblr.com/about, ale hlavně na @WeAreCzech na Twitteru. „Sdílený“ účet na Twitteru, kde každý týden tweetuje někdo jiný – samozřejmě hlavně tak, aby ukázal, jací jsou Češi a Česká republika.
Koncept není českým vynálezem, objevuje se v historii sociálních médií v řadě případů, nejčastěji na Twitteru, ale v pár případech i na Instagramu. Do života @WeAreCzech přivedl @Kryspin (Jan Marcinek) a @Codeas (Ivan Kutil) a v chodu se jim vše dařilo udržet řadu týdnů – podle blogu získali dvacet sedm účastníků.
Posledního se podařilo zlákat na přelomu června a července a od té doby projekt mlčí. Jan Marcinek o týden později na Twitteru twetnul: „Prenecham spravu uctu @WeAreCzech Nemam takovy status influencera, ktery by prilakal lidi do projektu a hledani lidi je cim dal narocnejsi.“
Velkou odezvu to nevyvolalo a Jan Marcinek v jednom tweetu popsal problémy spojené se získáváním tweetujících účastníků. Hledání měsíc dopředu naráží na to, že osloveným lidem se do aktivity nechce či nemají čas. Ani veřejná pozvánka podle Marcinka nefunguje. Není divu, že po dvaceti sedmi týdnech to Jan Marcinek označuje jako „vyčerpávající“.
Co je „Rotation curation“
Mezi neznámější „rotation curation“, jak se koncept použitý na @WeAreCzech nazývá v angličtině, patří @Sweden, tedy Twitter účet Švédska. Právě tam se od prosince 2010 střídá každý týden jiný člověk, který „tweetuje za Švédsko“ (blíže viz též curatorsofsweden.com).
V historii Twitteru se objevuje řada další podobných účtů – @PeopleofLeeds, @WeAreAustralia, @TweetWeekUSA, @CuratorsMexico či @BasquesAbroad jsou další známé příklady, všechny navíc organizované fanoušky, nikoliv státní organizací (jako Švédsko). Pokud byste chtěli další příklady, tak v Rotation Curation na Wikipedii jich je možné nalézt dostatek.
Co bude s WeAreCzech
Kdyby Česká republika měla poněkud pozitivnější přístup k sociálním sítím a sociálním komunikacím, bylo by možné uvažovat o tom, že by se účtu @WeAreCzech ujal třeba Úřad vlády nebo některá z „komunikačních“ agentur. Jenže, chtít něco takového po současné „vládě v demisi“ je zbytečné. A ani ta předchozí, Nečasova, si se sociálními sítěmi moc rady nevěděla.
Je jasné, že pro původní organizátory je něco takového časově náročné a vysilující. Osobně k tomu dodám, že mají můj obdiv za to, že se jim projekt podařilo prakticky půl roku, týden co týden, udržet v chodu.
A pokud se nenajde někdo, jednotlivec, firma či instituce, s dostatkem sil a času, tak by bylo hezké, aby projekt @WeAreCzech skončil alespoň rozloučením. Každopádně by se ale měl zakonzervovat, coby památka na povedenou aktivitu.
