Hlavní navigace

WiFi v letadlech čeká revoluce, nabídne rychlost až 50 Mbit/s

19. 3. 2014
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Ačkoli WiFi v letadlech není ani více než deset let od své premiéry standardem, zdá se že aerolinky mu pomalu přicházejí na chuť. Pomoci by mohla nová satelitní síť.

Zatímco americká a evropská letecká agentura nedávno povolily na palubách letadel používat po celou dobu letu chytré mobilní telefony či tablety, většina cestujících si stále musí vyřídit potřebné telefonáty nebo e-maily ještě před odlepením letadla od ranveje.

Tisíce metrů nad zemí pochopitelně není k dispozici mobilní signál, navíc telefony i tablety by po celou dobu letu měly být v tzv. leteckém módu. Řešením je osazení technologie, která na palubě letadla umožní cestujícím připojit se k WiFi síti. Ačkoli se taková letadla objevila na obloze v komerčním provozu již před více než deseti lety, internetové připojení v letadlech ani dnes není standardem.

Boom ve Spojených státech

Byť je třeba objektivě konstatovat, že v posledních letech některé aerolinky, zejména ty americké, právě do technologií, které umožňují pokrýt letadlo WiFi sítí, výrazně investovaly. Jen pro představu: v roce 2005 bylo po celém světě provozováno zhruba 70 letadel, na jejichž palubách bylo možné se připojit k Internetu. V Evropě tehdy tuto službu nabízely jen dvě letecké společnosti. Dnes jich podle různých odhadů křižují nebe stovky. 

Tip: Server The Next Web zmapoval aerolinky, které na palubách svých letadel nabízejí bezdrátové připojení k Internetu. K dispozici je přehled amerických, ale i evropských a asijských.

WiFi v současné době nabízí na palubách svých letadel okolo osmi procent aerolinií. Představitelé společností, které se zabývají vývojem technologií pro pokrytí letadla bezdrátovým internetovým připojením, ale předpovídají WiFi v letadlech světlou budoucnost. Podle Brianda Greera ze společnosti Honeywell Aerospace bude do roku 2018 čtvrtina aerolinek WiFi friendly.

Průkopníkem pod tíhou okolností

Připomeňme, že úplně první společností, která začala na palubách některých svých letadel WiFi v komerčním provozu nabízet, byla v roce 2004 německá Luthansa. Do projektu Connexion, který zaštiťoval Boeing, byly původně zapojené i americké United Airlines, Delta Air Lines a American Airlines. Ty z něj ale po útocích z 11. září 2001 vycouvaly s poukazem na pokles poptávky po letecké dopravě. 

Nakonec se ukázalo, že služba zřejmě předběhla svoji dobu. Mezi cestujícími o ni nebyl kdovíjaký zájem a náklady na vybavení jednoho letadla dosahovaly zhruba 500 tisíc dolarů. Boeing tak projekt Connexion ke konci roku 2006 ukončil. Luthansa následně v roce 2009 oznámila, že začne na palubách svých letadel od poloviny roku 2010 opět nabízet WiFi, tentokrát ale ve spolupráci se společností Panasonic Avionics.

Netrvalo ale dlouho a na scéně se objevili další hráči. V současné době jsou na trhu v zásadě dva dominantní poskytovatelé. Gogo Inflight, který je silný hlavně ve Spojených státech a OnAir, ten zase hraje prim v Evropě a Asii.

Nad mořem je nutná výpomoc satelitů

Asi nejvíce by cestující ocenili bezdrátové připojení na několikahodinových transatlantických letech. Většina velkých leteckých společností sice v současné době disponuje letadly pro dálkové tratě, které jsou vybavené moderním zábavním systémem, který může být ovládán individuálně každým cestujícím. Nicméně ani letadla vybavená těmito systémy často nejsou osazena technologií, která umožní pokrýt palubu letadla WiFi signálem.

Bezdrátové připojení na transkontinentálních linkách bylo dlouhou dobu technickým problémem. Zatímco nad pevninou letadla mohou přijímat signál ze speciálně upravených pozemních základnových stanic, nad oceánem pochopitelně tuto technologii nebylo možné využít. Poskytovatelé postupně ale přišli s řešením, které využívá pro internetovou konektivitu síť satelitů. Například Gogo Inflight spolupracuje se satelitními společnostmi Inmarsat, SESIntelsat.

Obecným problémem WiFi připojení v letadlech je relativně nízká dosažitelná rychlost a občasné výpadky. V lokalitách nad pevninou, kde je možné přijímat signál ze základnových stanic, se udává maximální rychlost 3 Mbit/s, v oblastech nad oceánem, kde je systém odkázán na satelity, je rychlost obvykle ještě nižší. 

Nová satelitní síť a rychlost až 50 Mbit/s

Brzy by to měl změnit společný projekt společností Inmarsat a Honeywell. Ty v roce 2012 podepsaly dohodu, díky níž vznikne satelitní síť GX, speciálně určená právě pro zajištění vysokorychlostního Internetu na palubách letadel. Inmarsat slibuje, že jejím prostřednictvím bude schopný dodávat připojení o rychlosti až 50 Mbit/s. Zmiňuje se také o bezproblémovém sledování živého televizního vysílání, což například u řešení OnAir není kvůli omezené šířce pásma v současné době možné.

Loni v prosinci Inmarsat vypustil na oběžnou dráhu tři satelity určené výlučně pro potřeby sítě GX. Jako první vysokorychlostní připojení ze sítě GX otestují aerolinky Air China. Jejich flotila letounů Airbus A330 by měla být potřebnou technologií vybavena v polovině roku 2015. Síť GX by měl využívat i poskytovatel Gogo Inflight. Ten dokonce plánuje přijít s hybridním řešením, které by dokázalo zkombinovat příjem ze základnových stanic a satelitů.

Představitelé Honeywell věří, že jim dohoda z roku 2012 přinese v následujících dvou desetiletích zajímavé příjmy ve výši 2,8 miliardy dolarů, a to nejen z prodeje hardwaru, ale například i zákaznické podpory a servisu.

Zatím nejvíce WiFi friendly letadel lze najít u amerických aerolinek. Stovky letadel na vnitrostátních letech a vybrané stroje na transatlantických letech jsou vybaveny potřebnou technologií. U nově pořizovaných letadel přichází podpora WiFi už přímo z výroby. Například American Airlines objednaly potřebnou technologii u všech nově dodávaných letadel vyjma těch nejmenších – Embraer E 175. Konkurenční Delta právě začíná montovat potřebnou technologii pro příjem signálu ze satelitů do své dálkové flotily. Cestujícím slibuje rychlost až 30 Mbit/s.

Průkopníkem WiFi v Evropě je nepochybně Lufthansa. Nejenže byla první společností, která začala WiFi komerčně nabízet, ale i dnes patří její dálková flotila, co se týče dostupnosti WiFi, patří mezi nejlépe vybavené na světě –  v 90 % strojů je možné se k bezdrátové síti připojit a postupně se tato možnost objevuje i v největších Airbusech A380.

Poplatek může odradit

Kromě rychlosti může některé cestující odrazovat i fakt, že většina leteckých společnosti nahlíží na WiFi jako nadstandardní službu a proto připojení k Internetu na palubě zpoplatňují. Částky se u jednotlivých aerolinek liší, a to i v závislosti na tom, zdali se jedná o vnitrostátní či mezinárodní let. U mezinárodních se může částka za přístup k Internetu po celou dobu letu vyšplhat i na více než 20 dolarů (400 Kč). Některé letecké společnosti ale nabízejí pravidelným cestujícím zvýhodněné, např. měsíční předplatné.

Existují ale i letecké společnosti, u kterých se k Internetu připojíte zdarma. Příkladem mohou být skandinávské nízkonákladové aerolinky Norwegian Air Shuttle. WiFi je k dispozici na většině z šesti desítek letadel, a to bezplatně.

Jiný nízkonákladový dopravce Ryanair WiFi zatím zavádět nechce. Podle šéfa firmy Michaela O’Learyho by díky roamingovým poplatků napříč státy Evropy bylo WiFi na palubách cenově nedostupné. O’Leary také uvedl, že problémem stále zůstávají vysoké náklady na vybavení letadla potřebnou technologií.

BRAND24

Finanční ředitel společnosti Howard Millar zase připomněl, že anténa, která se musí pro správné přijímání signálu namontovat na trup letadla, zvyšuje odpor o 2 %, což by v případě celé flotily Ryanairu znamenalo dodatečné náklady na palivo ve výši 40 milionů eur.  To je možná i důvod, proč se bezdrátové připojení k Internetu neobjeví v dohledné době v letadlech ČSA.

„České aerolinie v této chvíli neplánují na paluby letadel společnosti zavést WiFi připojení k Internetu,“ potvrdil Daniel Šabík, tiskový mluvčí ČSA.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Internetové novinařině se věnuje od roku 2005, kdy začal jako redaktor pracovat pro vydavatelství Internet Info.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).