Server WikiLeaks vydal v úterý 12. května přepisy slyšení před vyšetřovacím výborem německého Spolkového sněmu, ustaveným 18. března 2014 k prošetření rozsahu datové špionáže prováděné Spojenými státy a jejich nejbližšími spojenci, zejména Velkou Británií, na území Německa. Veřejnost se o špehování Američany dozvěděla nejprve od Edwarda Snowdena.
Úkolem výboru je objasnit rozsah a povahu zachycovaných dat, způsoby jejich získávání, míru součinnosti, kterou cizím službám poskytly a poskytují spolkové úřady a vláda, a také posoudit zákonnost toho všeho. (Anglický překlad podrobného pověření výboru.) Výbor má celkem osm členů, vybraných ze všech parlamentních stran, a to přibližně poměrně k jejich zastoupení ve sněmovně.
WikiLeaks se už několik let zabývají zveřejňováním utajovaných a zadržovaných dokumentů s mimořádným významem pro občanskou společnost. Zpravidla závisí na tom, že jim někdo takové dokumenty anonymně poskytne.
Tentokrát zveřejněné pocházejí patrně od stenografické služby Bundestagu. Z desítek zasedání výboru mají WikiLeaks přepis pouze k většině veřejných slyšení, a to včetně jejich neveřejných částí; nemají však přepis ke slyšením neveřejným od počátku.
Daly si práci s tím, že většinu přepisů opatřily shrnutím i v angličtině. Na zbývajících ještě pracují.
Proč přepisy veřejných zasedání?
WiliLeaks obhajují vydání materiálů tím, že ani přepisy veřejných slyšení nebyly zpřístupněny oficiálně a že novináři přítomní slyšením mají zakázána nahrávací zařízení. Server Netzpolitik.org se přesto průběžně snaží o víceméně živý přepis.
Někteří svědkové, především ti dosud pracující pro Spolkovou zpravodajskou službu (BND), odmítli ve veřejné části zodpovědět mnoho položených otázek.
Přepisy sahají pouze do února, ale práce výboru stále trvá, a tak se jeho předseda Patrick Sensburg na WikiLeaks zlobí, že zveřejnění přepisů ohrozí další vyšetřování. Ve vyjádření pro Spiegel se obává jednak toho, že další svědkové nebudou pod vlivem úniku vypovídat ani v neveřejných částech, popřípadě že je zveřejněné přepisy ovlivní.
Němci ve službách Američanů
„Aféra BND“ je pro německou veřejnost velkým zklamáním. Spolková republika má sice jedny z nejpřísnějších zákonů na ochranu soukromí a osobních údajů, ale jak se ukazuje, právo končí tam, kde začíná geopolitika. BND i spolková vláda raději ochotně plnily úkoly od Američanů, než by chránily soukromí Němců, a to aby neohrozily vzájemnou spolupráci a předávání poznatků.
Spolkové kancléřství například osobně požádalo tehdejšího generálního ředitele Deutsche Telekom, aby umožnil napíchnutí ústředny společnosti ve Frankfurtu. Německá BND tam pak v rámci projektu „Eikonal“ (běžel v letech 2003—2008) umístila zařízení poskytnutá NSA. Němci pak Američanům předávali odposlechnutá data, která prý nejdřív filtrovali a odstraňovali z nich údaje o německých občanech, jak se později ukázalo, ne zcela spolehlivě.
Američané dokonce požádali Němce o pomoc se špehováním společnosti Siemens, napsal o víkendu Bild am Sonntag. Obávali se, že Siemens dodává komunikační technologie ruské výzvědné službě. (Firma to v odpovědi na článek popřela.) Bild si však není jist, zda BND nějaké poznatky skutečně předala.
V „aféře BND“ se však objevila i řada dalších nepříjemných obvinění: že služba pomáhala špehovat Airbus — evropského výrobce nejen civilních, ale i vojenských letadel — dále Evropskou komisi nebo třeba francouzskou vládu.
Rozsah internetových odposlechů zůstává neobjasněn
Množství předávaných dat o běžných Němcích stále není zjištěno. Svědkové z řad BND vypovídají často vyhýbavě, nebo patrně i zamlčují.
Aktuálně se spor točí kolem seznamu „selektorů“, kterými se vybírala komunikační data dále předávaná Američanům. Mohou to být sledovaná klíčová slova, IP adresy, e‑mailové adresy nebo telefonní čísla. Vyšetřovací výbor si vyžádal jejich seznam od spolkové vlády, protože právě selektory jsou pro něj klíčem k pochopení rozsahu sbíraných dat.
Vláda je však nemůže poskytnout bez svolení od Američanů, a ti s jeho předáním nesouhlasí. Pohrozili, že kdyby německá vláda seznam přece jen vydala, zastavili by sdílení například upozornění na teroristické hrozby, podrobných satelitních snímků válečných zón, nebo i poznatků o unesených Němcích.
Celý skandál už přesto donutil BND zásadně omezit spolupráci s NSA. Ve čtvrtek 7. května přinesla německá média zprávu, že BND bude napříště předávat data Američanům už jen v jednotlivých, zdůvodněných případech.
