Význam Wikipedie zřejmě nemá smysl nijak blíže popisovat – je zcela neoddiskutovatelně jedním z nejcitovanějších projektů současnosti. Neopírají se o něj jen novináři, ale také studenti na vysoké škole. V tomto semestru jsem měl možnost opravovat úkoly v předmětu, který mimo jiné hodnotil schopnost studentů tvořit odborný text a posuzovat kvalitu jednotlivých zdrojů. Řada z nich přitom uvádí Wikipedii jako první zdroj informací pro základní orientaci v problematice.
Anglická verze má přes 4,1 miliónů článků, což je množství, kterému těžko může nějaký další projekt konkurovat. A to nepočítám skutečnost, že jde o text s velice přesnou a pravidelnou strukturou, který má velký potenciál třeba pro strojové zpracování přirozeného jazyka nebo různé znalostní databáze.
Kolem Wikipedie se postupně rozvíjejí další projekty, jako je Wiki univerzita nebo Wiki Media. Přes milión článků má ještě německá a francouzská verze. Letos by tohoto čísla měla dosáhnout italská (přes 990 tisíc), španělská a polská (940) a snad také japonská verze. Česká verze má pak pro ilustraci něco málo přes 250 tisíc příspěvků.
Je přitom třeba zdůraznit, že jednotlivé verze nejsou (ve velké většině) jen jazykovými překlady, ale snaží se jít cestou vlastního zpracování, a to často také v případě obrázků. Okolo celého projektu se tak na nejrůznější úrovni rozvíjejí jednotlivé projety, která mají relativně vlastní komunitu a různorodé vyhlídky či možnosti dalšího růstu.
Přesto všechno naráží Wikipedia na problém, který bude muset dříve či později řešit každý projekt, který je založený na myšlence tvorby obsahu komunitou. A je lhostejné, zda jde o tvorbu encyklopedických článků, nahrávání videa nebo třeba odpovídání na dotazy.
Jde o otázku, zda by měla být Wikipedia co nejotevřenější, aby se do tvorby obsahu mohla zapojit co nejširší tvořivá komunita, anebo naopak encyklopedii svázat přísnými pravidly, která uživatelům přicházejícím čerpat informace dají garancí spolehlivosti a kvality dat.
Klesající počty editorů
Aaron Halfaker z Minnesotské univerzity mapoval počet aktivních editorů v anglické formě Wikipedie a zjistil, že jejich počet neustále klesá z asi 56 tisíc v roce 2007 na přibližně 35 tisíc v roce 2012. Hledat důvody pro tento pokles není jednoduché. Může jít například o relativně triviální skutečnosti, jako je přesun části editorů do jiných jazyků prostě proto, že jejich rodná řeč se v encyklopedii rozvinula natolik, že má smysl editovat právě tuto jazykovou mutaci.
Hezkou vizualizaci úbytku editorů zpracoval Mathias Brandt z firmy Statista:
Sám autor průzkumu ale vidí důvody někde jinde. Ukazuje, že tlak na kvalitu zásadním způsobem mění to, jak Wikipedia funguje. Z encyklopedie, která byla založená na myšlence dokonalé otevřenosti a možnosti editování kýmkoli, se stává prostor, do něhož mohou trvale přispívat jen ti, kteří projdou a pochopí stále složitější pravidla a vytrvají i přes řadu odmítnutí a restrikcí. Než se stanete uznávaným editorem, zabere to totiž velmi dlouhou dobu. A jen tito editoři mají ve skutečnosti klíče k obsahu samotnému.
Aaron Halfaker hovoří o tom, že dnešním problémem Wikipedie je uzavřená komunita, která mezi sebe jen velice nerada pouští někoho dalšího. Wikipedia díky důmyslnému systému kontrol, pravidel a opatření vytvořila systém, který není z hlediska komunitního fungování příliš dobrý, protože vytváří elitní klub, do kterého se nedá dostat. A ten zcela přirozeně bude vymírat.
Podobné problémy jsou ale také v různých národních mutacích. Stačí si vzpomenout na nejrůznější české spory uvnitř komunity. Je jednoznačně vidět, že jednotlivcům jde jen málo o altruistické všeobecné blaho (což je ale pochopitelné), ale globální mechanismy nejsou schopné na tuto situaci nijak efektivně reagovat.
Kvalita?
Ani všechna důmyslná opatření a restrikce, které mají zajišťovat co nejvyšší kvalitu článků, ale zároveň nedokáží zabránit podvodům. Jedním z mediálně nejvděčnějších a z různých důvodů velice zajímavých jsou články, které popisují vymyšlené historické události, a to včetně podrobností a odkazů na zdroje.
Nedávno tak byl po pěti letech odstraněn článek Bicholim Conflict, který pojednával o fiktivní válce mezi Portugalskem a indickou říši Maratha mezi lety 1640 – 1641. Paradoxní přitom je, že šlo o text, který byl označen jako Good Article. Podobných článků bychom přitom mohli na Wikipedii najít v minulosti celou řadu. Nejtrvanlivějším byl text s názvem Gaius Flavius Antoninus, který zde vydržel 8 let a jeden měsíc. Pojednával přitom o smyšleném vrahovi Julia Cesara. Těmto hoaxům je dokonce na Wikipedii věnována celá speciální stránka.
Již více než rok stará je pak kauza, kdy PR agentura Bell Pottinger změnila deseti svým významným klientům (třeba filmovému studiu Paramount) wikipedické záznamy tak, že odstranila některé kritiky a přidala naopak pochvalné zmínky. Postupovala přitom tak, aby vzbudila co možná nejmenší zájem či podezření. Šlo tak spíše o pozvolné posouvání reality než přímo o nějaký bezhlavý zásah. Tento příklad ukazuje, že zachování objektivity je v zásadě nemožné, protože je závislé na výběru informací, které budou zveřejněny, na jejich pořadí či interpretaci.
Důraz na kvalitu, o kterou se Wikipedia snaží, se tak čas od času mine účinkem, což vždy znovu otevírá diskuse o tom, zda by svobodnější a otevřenější přístup nebyl lepší a efektivnější.
Kudy z toho ven?
Wikipedia zcela přirozeně naráží na problémy, které jsou spojené s každým komunitně laděným projektem, a v tomto ohledu může být mimořádně inspirativní.
Ukazuje nejen zajímavé řešení motivace (jak vnitřní tak vnější) či prvků gamifikace, ale musí se také potýkat s tím, že jádro komunity stárne, čas od času vytváří konflikty a je stále uzavřenější.
To vše v kontextu snahy o garantování kvality vytváří na šéfy podobných projektů velký tlak. Pokud se Wikipedii podaří najít z této situace cestu ven, může to být dobrý vzor jak tento problém řešit. Pokud ne, budeme mít pěknou ukázku toho, jak daný problém neřešit. Obojí je pro třetí strany cenné.
