Brněnský start v DVB-T s otazníkem. Na satelitu a internetu bez omezení
Jakmile se čtenáři serveru DigiZone.cz dozvěděli, že Z 1 dostala licenci, začali se ptát, kde všude si ji zemskou cestou budou moci naladit. Zatím ještě jednáme se všemi třemi operátory sítí. Nicméně zvažujeme teď i variantu, že bychom se přechodně domluvili se společností Czech Digital Group (CDG – multiplex B), která začne vysílat v Brně – už někdy v květnu. Ale to je jen jedna z úvah,
řekl našemu serveru Martin Mrnka.
Šéf chystané televize doplnil, že výběr CDG nemusí být volbou definitivní. Stále ještě jednáme jak s Českými Radiokomunikacemi, tak s Telefónikou O2, tak s CDG na komplexní dohodě. Trochu to však vázne na Technickém plánu přechodu (TPP). Než bude vydaný TPP, asi nejsme schopni říct, kde a jak budeme zemskou cestou vysílat,
uvedl pro DigiZone.cz Martin Mrnka a doplnil: Jinak budeme samozřejmě na satelitu, na kabelu, v IPTV i na internetu.
Leoš Pohl, předseda představenstva CDG, nám expanzi své zemské digitální sítě do moravské metropole přiblížil jen v náznacích: O rozšíření multiplexu B do Brna zatím probíhají obchodní jednání. Dokud nebudou uzavřená a naše síť zaplněná, bylo by předčasné ode mne tuto věc komentovat. Zapnutí multiplexu B v Brně nicméně není závislé na TPP.
Jinými slovy – jde jenom o peníze a dostatečný počet programů. Jasná je přítomnost Primy, kromě Z 1 může mít o Brno zájem nejspíš i Óčko a také TV Barrandov. Druhá jmenovaná televize chce začít vysílat ale až během léta. Na Moravu by mohly chtít rovněž TV Noe nebo Public TV, které už v síti CDG v Praze vysílají.
Na satelitu i na internetu, tedy na obou platformách, kde televizní signál výrazně přesahuje státní hranice, bude vysílání Z 1 nekódované. A to i v případě pořadů nakoupených v zahraničí. Martin Mrnka potvrdil DigiZone.cz, že stále platí jeho prohlášení ze začátku března, kdy před novináři uvedl: Při nákupu zahraničních pořadů po nás sice producenti požadovali, abychom jejich vysílání zakódovali, ale my jim argumentujeme tím, že český dabing je v podstatě jistým způsobem kódování. Zatím nám to schvalují.
Ve stejném duchu už dříve několikrát hovořil vedoucí projektu Digitalizace České televize (ČT) Pavel Hanuš a Martin Kubacki ze společnosti SES Astra se tomu jako dobrému nápadu srdečně smál. Teprve Z 1 ale hodlá uvést koncept české jazykové nesrozumitelnosti pro většinu evropského okolí do televizně-obchodní praxe.
Personální obsazení a současná práce redaktorů
Televize Z 1 sídlí v pražských Holešovicích v budově Hall Office Park. Ze stejných míst vysílala také teleshoppingová stanice Top TV, která vloni zkrachovala. Prostory pro novou zpravodajskou televizi nicméně procházejí kompletní přestavbou. Technické zázemí Z 1 bude postavené plně na serverové technologii a na redakčním systému Dalet Plus. Moderní francouzské řešení adaptuje pro televizi česká firma Visual Connection. Redaktoři si budou své příspěvky sami připravovat pro vysílání. Zatím je ale jejich budoucí pracoviště stále ještě staveništěm.
Zeptali jsme se proto generálního ředitele, co dělají jeho zaměstnanci, když velký pracovní nábor zahájila stanice už na přelomu roku. Většina pracovníků nastoupila až v polovině března nebo od 1. dubna – od tohoto data máme 100 lidí. Část z nich se podílela na přípravách dlouhodoběji – 30 lidí působilo v Z 1 už v loňském roce,
uvedl Martin Mrnka a přiblížil současnou pracovní náplň redakce: Zaměstnanci nyní procházejí sérií různých kurzů a školení, které jsou pro ně připraveny. Ty jsou zaměřené na způsob práce s informací, na práci s kamerou, s redakčním systémem atd. Redaktoři se učí si i sami stříhat své příspěvky.
Ze stovky nabraných zaměstnanců jsou už známá jména některých novinářů Z 1. Mezi nimi je Jan Němec, který do stanice přestoupil z ČT. Z Kavčích hor jsou také Petr Buchta a Jakub Knězů. V týmu Z 1 se objeví dále například Vladimír Kroc z Českého rozhlasu 1 – Radiožurnálu nebo bývalý moderátor Novy Martin Severa.
Moderátory Z 1 budou například Veronika Sedláčková, Jana Lejpová nebo Zbyněk Štíbr, konkurzu na tuto pozici se zúčastnili i někdejší slovenský zpravodaj Novy Eugen Korda nebo redaktor Reflexu Jiří X. Doležal. Šéfredaktor zpravodajství Z 1 Hanuš Hanslík bude dnes mezi diskutujícími na IV. Kulatém stole serveru DigiZone.cz.
 |
 |
 |
 |
Zdroj: Úřad průmyslového vlastnictví
Cílová skupina a další zajímavosti
Zatímco stávající zpravodajský program ČT 24 provozuje veřejnoprávní televize a musí proto nabízet zprávy pro každého, Z 1 se chce primárně soustředit jen na lidi s vyššími příjmy. Proto se televizi plánuje objevit i na obrazovkách v nákupních centrech, na letištích a také v rychlovlaku Pendolino.
Na všech těchto místech mají televizory obyčejně vypnutý nebo velmi ztlumený zvuk. Martin Mrnka to ale nepovažuje za překážku ve sledování své stanice: Běžnou součástí zpravodajského servisu je informační proužek dole na obrazovce. To je jedna z cest, jak dostat informaci i k divákovi v nákupním centru nebo na letišti, kde je vypnutý zvuk. Obecně pro nás platí také heslo ‚je vidět‘, takže s vypnutým zvukem nemáme problém.
Generální ředitel Z 1 řekl našemu serveru, že jeho televize bude od začátku vysílat ve formátu 16:9, tedy širokoúhle. Vzhledem k bonitní cílové skupině, ve které je penetrace moderních televizorů nejvyšší, je to logický krok. Zajímavou novinkou stanice budou i dvě robotické kamery ve studiu zpravodajství, které bude řídit místo stojících kameramanů na dálku člověk z režijního pracoviště.
Na internetu najdete chystanou stanici na adrese z1.tv, pro svoje zpravodajství má připravenou také doménu zpravy1.cz. Otázkou zůstává, zda se společnost První zpravodajská jako držitel licence na Z 1 nepokusí získat také adresu z1.cz. Tu si 21. prosince 2004 nechal registrovat jistý Jiri Smitka bytem 2223 Lipscomb Street, Fort Worth v USA a nabízí ji na prodej. Stejný pan Smitka na internetu mj. chválí také svoje zkušenosti s hubnutím při poslechu MP3.
A kolik rozjezd zpravodajské televize typu Z 1 stojí? Podle Patrika Tkáče, zakladatele a předsedy představenstva slovenské společnosti J&T, které patří i První zpravodajská, vyjde start Z 1 na 100 až 150 milionů korun. Provoz pak přijde na dalších 100 milionů korun každý rok. Patrik Tkáč to uvedl na konci loňského roku v pořadu Média a svět ČT 24.
ČLÁNKY DO MAILU