Definovat tenký klient není jednoduché. Wikipedia říká, že se jedná o
program nebo zařízení, které umožňuje výkon tenkoklientové aplikace.
Pro takové aplikace však již jasná definice neexistuje. Proto je možná jednodušší říci si, jak by takový tenký klient mohl vypadat. Asi nejlákavější představou je jakýsi terminál, jehož jedinou funkcí by bylo zprostředkování vašeho spojení s dokumenty a aplikacemi umístěnými na Internetu. Takovýto tenký klient by nemusel disponovat nijak výkonným hardwarem. Ze softwaru by ideálně mohl zůstat pouze prohlížeč nebo jiný nástroj na spojení s Internetem.
Přednosti tenkých klientů
Výhod pro uživatele je celá řada. Tou první by byla nižší cena těchto minimálně vybavených terminálů. Zákazník by ušetřil přinejmenším za operační systém – v tenkých klientech by mohly být použity například bezplatné distribuce Linuxu. Na druhou stranu dnes cena počítačů není nijak závratná a velkou část tvoří cena periferií – obrazovka, klávesnice, myš, tiskárna. Ty by samozřejmě nezmizely. Proto pouze cena není pro rozšíření tenkých klientů příliš silným argumentem, zvláště ne v západním světě.
Klíčovou předností tenkých klientů je přístupnost. Většina lidí již dnes používá počítač a Internet z mnoha míst. Z domova, z práce, ze školy, z dovolené, někdo i z PDA v autobuse. Mít veškerá data přístupná odkudkoliv a z jakéhokoliv typu zařízení je jistě lákavé. Ostatně právě to je důvod, proč lidé již dnes masově využívají webmailů a webkecálků (IM). Právě komunikace je první oblastí, ve které se online aplikace dokázaly razantně prosadit.
Tenké klienty však neznamenají jen přístupnost dokumentů, ale též aplikací. Různé počítače disponují různým softwarem a můžete s nimi tedy provádět různé věci. Oproti tomu aplikace, které spustíte z okna prohlížeče, můžete používat víceméně na čemkoliv. Ani zde se však nejedná o nic nového – již dnes můžete hrát Ultimu Online, kterou si musíte na každý počítač nainstalova,t nebo RunEscape v prohlížeči (pokud ovšem máte Javu). Právě na příkladu těchto RPG her se dá demonstrovat, v jak širokém spektru služeb mají tenké klienty výhodu.
Přístupnost neznamená jen to, že se odkudkoliv dostanete ke svým dokumentům vy, ale také to, že je můžete sdílet. Texty, fotky, audio, video atd. Právě v této oblasti je potřeba nějakého pohodlného řešení nejnaléhavější. Velký podíl internetových uživatelů dnes disponuje vcelku kvalitním připojením. Přitom se stále k přenosu souborů ve velké většině používají e-maily nebo vypalovačka. Přitom velikost e-mailových příloh bývá omezena a přenos přes CD vyžaduje osobní kontakt.
Pokud bychom to tedy měli shrnout, hlavní předností tenkých klientů je přístupnost aplikací a souborů a jejich sdílení.
Tenký klient od Googlu?
Pokud se v souvislosti s tenkými klienty skloňuje nějaké jméno, pak je to rozhodně Google. Ten bývá viděn jako vyzyvatel Microsoftu v souboji Internet vs. desktop. Jeho kroky skutečně potvrzují, že je tímto směrem aktivní, a zdá se, že z trojice Microsoft, Google, Yahoo (která má asi jediná zdroje k takovéto revoluci) je nejdále.
Google se nesnaží zakrývat, že jeho ambicí je přetáhnout na Internet (a jeho servery) maximum informací a dat uživatelů. Potvrdil to například integrací Google Talku do Gmailu, která je spojena s online archivací historie vaší komunikace, nebo novou verzí programu Google Desktop Search, který je možné nastavit tak, aby index vašich dokumentů ukládal na servery Googlu a byl tak prohledávatelný i z jiného počítače. Googlu však také uniklo, že by časem rád hostoval sto procent dat uživatele a stal se jeho vzdáleným uložištěm. Definitivním potvrzením, že se „něco děje“, je pak akvizice Writely – online textového editoru, který se pokouší stát alternativou dominantnímu desktopovému MS Wordu.
Existence tenkých klientů je závislá na několika faktorech. Tím základním je samotná existence nějakého jednoduchého a levného počítače. Ačkoliv se zatím spekulace o Google PC s GooOS nepotvrdily, nejsou zcela passé. Další nutnou věcí je maximálně dostupné (nejlépe bezdrátové), spolehlivé a levné připojení. I zde je o Googlu slyšet, údajně skupuje optické sítě v USA a plánuje spuštění WiFi sítě. Již nyní ji chce budovat v San Francisku. Nezbytné je také rychlé, velké, levné a pohodlné online úložiště dat. Zdá se, že to je již ve vývoji. Poslední věcí je dostatek online aplikací, které by dokázaly plnohodnotně nahradit desktop. Zejména se jedná o programy obsažené v MS Office plus pár dalších, jako například přehrávač médií. Pokud uvážíme, že Google již dnes disponuje e-mailovým klientem, RSS čtečkou, editorem webových stránek, koupil textový editor a ve vývoji je kalendář, není to málo.
Překážky rozvoje tenkých klientů
Otázkou tedy zůstává, jestli výhody tenkých klientů převáží strach ze skladování dat mimo dosah a centralizovaně, a jestli neexistují jiné alternativy. Z této perspektivy již není pozice tenkých klientů tak růžová. Jednotlivci a zejména společnosti se mohou (oprávněně) obávat o bezpečí svých dat. To může být ohroženo jak ze stran hackerů, tak i případně vlád – Google je jen komerční společnost, která podléhá zákonům zemí, ve kterých podniká. Největší hrozbou se přitom jeví skladování veškerých informací o spoustě lidí na jednom jediném místě. Každý, kdo četl George Orwella, musí mít z takové kontroly dat husí kůži. Troufám si tvrdit, že zvláště společnosti budou velice opatrné a případný nástup tenkých klientů zbrzdí. Je však možné, že speciálně pro ně bude vytvořeno řešení, díky kterému budou moci svá citlivá data skladovat na vlastních serverech.
Alternativní vize vývoje také existuje. Rozvoj tenkých klientů nebude hned a nebude rychlý. Stále existuje příliš velké množství překážek na to, abychom jej mohli očekávat za měsíc. Předně – Internet ve velké části světa není ani rychlý ani všudypřítomný, ani spolehlivý a ani úplně levný. Ostatně kdy naposledy jste zaznamenali výpadek připojení a kdy výpadek elektřiny? Ve světě tenkých klientů by takový výpadek znamenal konec jakékoliv aktivity. Dále též ani online aplikace zatím nedokáží ty desktopové nahradit, kupříkladu ono Writely je v porovnání s MS Wordem poněkud k smíchu. Pokud byste dnes přestali používat jakýkoliv desktopový program vyjma prohlížeče, rozhodně byste si nepomohli.
To znamená, že tenké klienty mohou mít šanci tak za dva či tři roky, přičemž první pokusy můžeme čekat možná již za rok. To je spousta času, ve kterém dojde k vývoji i v jiných oblastech. Přijdou nové DVD disky s kapacitou několik desítek gigabytů. Za rohem však již číhají HVD disky s kapacitou i několika terabytů (!), vyvíjejí se i nové pevné disky a samozřejmě flash disky. Ostatně na CeBITu byl představen flash disk s kapacitou 16 GB, což je úctyhodný skok.
Dalším kamínkem do mozaiky je rozvoj nejrůznějších kapesních zařízení, posledním výkřikem je například Origami od Microsoftu. Tak se nabízí jednoduchá alternativa tenkých klientů – příruční klienty. Proč skladovat dokumenty kdesi v neznámu, když je mohu mít pořád pěkně u sebe? Vše by jinak mohlo vypadat vcelku podobně – s sebou byste nosili aparát velikosti PDA a k tomuto „jádru“ ve vhodných prostorách připojovali periferie – ať už klávesnici, nebo plnohodnotnou obrazovku. Možnosti takovéhoto řešení jsou prakticky stejné jako tenkých klientů, dost možná však bude dříve dostupný a spolehlivější. Navíc nemusí jít přímo o kapesní počítač – budete s sebou moci nosit terabyty dat na klíčích (HVD by měl mít rozměry kreditní karty).
Rozhodnout, který směr se prosadí, je těžké. Oba mají své výhody i nevýhody. Výsledkem tedy může být i úspěch obou koncepcí. Svá data budete nadále převážně skladovat u sebe, o některá se však podělíte s online uložištěm. Rozhodujícím bude možnost sdílení – na web se přestěhují fotky, některé textové dokumenty a řada dalších věcí. Oproti tomu hudba a filmy stažené z BitTorrentu zůstanou s vámi, stejně jako důvěrná data.
