
Ilustrace: Nenad Vitas
Jedna z geniálních vlastností Internetu je to, že umožňuje anonymní vyjadřování názorů. V diskuzích pod články, ve fórech nebo na vlastní stránce či blogu může kdokoliv říct o komkoliv cokoliv. Mohu si tak vyřídit tiše účty se šéfem, postěžovat si na pracovní či rodinnou situaci, kopnout do oblíbeného politika, nebo prostě jen zanadávat na svět. Je to tak jednoduché a co víc, je to tak příjemné.
Američané jsou známí svým smyslem pro právníky a – z evropského hlediska – absurdními zákony. Poslední z nich, o kterém jste si mohli přečíst na serveru News.com, v českém překladu pak například v bleskovce na živě.cz, má zabránit anonymnímu urážení na webu. V USA je tedy zakázáno říct, že pan X je neschopný slabomyslný hňup, a podepsat se jako Pepíček. Naopak říct o stejném člověku totéž a přitom přiznat barvu, že jsem Pepíček Newman, je zcela v pořádku. Svoboda slova tím není dotčena a napadená osoba se může bránit, protože ví před kým.
Podobný zákon vypadá velmi logicky a jistě bude hodně hlasů, které by se jej snažily prosadit i na území EU. Zdá se, že nepopírá ničí práva, chrání důstojnost a čest lidí, nemá žádné viditelné nezamýšlené důsledky. Navíc, kdyby se skutečně vymáhal, mohl by zastavit mnoho zbytečných a urážejících diskuzí, kde již nejde o argumenty, ale jen o napadání a osočování se – flamewar. Já si ale myslím, že takový zákon je hezky znějící vábničkou. A za jejími tóny se nachází kápě a skála krysařova.
Nejde totiž vůbec o to, zda by se lidé na Internetu měli, či neměli anonymně urážet. Vymáhání takového zákona, vzhledem k ohromnému počtu potenciálních udání, by dříve či později vyžadovalo ještě jednu debatu. Byla by to debata o zavedení osobních „klíčů“. Ty by identifikovaly svého majitele a byly by nutné pro práci s diskusními fóry a možná i s veřejným webem jako takovým. Pokud by bylo možné každého uživatele, autora každého příspěvku, identifikovat – a to by byla podmínka prosazování zákona o neurážení se – muselo by se přistoupit k omezení přístupu uživatelů k možnosti online publikace. A to by „klíče“ umožňovaly, podobně jako řidičský průkaz umožňuje řídit auto. Vyjet můžete i bez něj, ale když vás chytí, máte problémy.
Tato myšlenka musí z technického hlediska vypadat absurdně, ale absurdní není. Přestože by šlo o nesmírně těžký úkol, lze jej realizovat. A pokud jej lze realizovat pro účely vymáhání slušnosti na webu, dá se použít i pro umlčení nepohodlných. Nebo alespoň pro značné snížení jejich možnosti se projevit.
Nápad se zákonem proti anonymnímu urážení a obtěžování je potenciální cestou do pekel nejen pro uživatele webu a web jako takový, ale i pro demokratickou společnost založenou na vzájemné výměně názorů. Lidé by se k sobě měli chovat slušně a když se kritizují, mělo by to být s otevřenými kartami. Ale tuto slušnost nelze vymáhat státní mocí. Jinak by se mohla obrátit proti sobě samé.