Hlavní navigace

Zákony musí být digitálně přívětivé. Otestovat by to na sobě měli sami ministři

Tomáš Prouza

Tomáš Prouza na konci března skončil ve funkci státního tajemníka pro evropské záležitosti i digitálního koordinátora. Tady je jeho „glosa na rozloučenou“.

Když se podíváme na technologický vývoj uplynulých let, vidíme, že digitální technologie tvoří a nadále budou tvořit čím dál větší část našich životů. Byť dnešní svět zcela neodráží to, jak nové tisíciletí vykreslil slavný film Návrat do budoucnosti, v mnoha ohledech se scénáristé a autoři trefili. 

Digitalizace jde dopředu. Je na nás, abychom na tento dynamický vývoj dokázali reagovat. Zachytit rychlý digitální svět je z pozice státu sice obtížné, nikoliv ale nemožné. Ignorováním vývoje moderních technologií bychom si akorát zavařili na postupnou ztrátu konkurenceschopnosti. 

Základem je zakotvení digitálních aspektů již na počátku, a to při tvorbě legislativy. Již dnes tvoříme zákony podle určitých pravidel, mezi která patří také vyhodnocování dopadů navrhovaného předpisu na různé sociální a ekonomické oblasti. Je na čase, abychom při vytváření zákonů dávali větší důraz právě i na digitalizaci. Proto jsem v minulém roce zahájil z pozice koordinátora digitální agendy práce na systematickém začlenění prvků digitalizace do tvorby legislativy. 

První krok už máme za sebou. V loňském roce se nám podařilo rozšířit pracovní komise Legislativní rady vlády, včetně té, která hlídá dopady navrhovaných předpisů, o IT odborníky. Tím však naše práce teprve začíná. Pokud chceme, aby budoucí legislativa uměla reagovat na novou éru digitalizace, musíme zajistit, aby byla digitálně přívětivá.  

Nejsme v tom sami. I ostatní státy řeší, jak vytvořit příznivé legislativní podmínky pro podporu služeb eGovernmentu či sdílené ekonomiky. Vidíme to například ve Velké Británii, která vytvořila integrovaný systém státem poskytovaných služeb a standardy pro tvorbu digitálních služeb. Služby veřejné správy jsou dostupné přes jeden webový portál shromažďující služby různých věcně příslušných úřadů. Cíl je jasný – zajistit, aby občané nemarnili svůj čas a rychle a srozumitelně zařídili to, co potřebují. Tématu, jak psát legislativu odpovídající dnešním digitálním trendům, se věnuje i Evropská komise, která pro tento účel vytvořila svůj vlastní návod, který musí dodržovat všechny útvary Komise, pokud vytváří novou směrnici či nařízení. I zde hledáme inspiraci. 

A co máme konkrétně v plánu my? Dnes se ministerstva musí při tvorbě zákonů zamyslet nad různými dopady navrhované regulace. Vytváříme proto spolu s experty a ministerstvy praktický návod pro legislativce, jak při vyhodnocování těchto dopadů nezapomenout ani na digitální technologie, resp. na to, jak nový zákon ovlivní život občanů, podnikatelů a úředníků v digitální ekonomice.

Jedním z hlavních principů metodiky, kterou chystáme, je zajištění komunikace státu s občany i mezi úřady primárně elektronickou cestou, při zachování možnosti klasické listinné podoby dokumentů nebo osobního vyřízení. Online služby při tom musí být co nejvíce srozumitelné a uživatelsky přívětivé. 

Dalším cílem je, aby resorty využívaly v co největší míře již zavedených informačních systémů, sdílely informace a dokumenty v elektronické podobě a využívaly již jednou získaná data o občanech a podnikatelských subjektech ze státních datových fondů, jako jsou základní registry. Podobně se bude hlídat, aby stát tam, kde je to možné, publikoval data v otevřeném formátu tak, aby byla dále využitelná. 

Analýza dopadů by měla také obsahovat, jaké úspory a zefektivnění zavedení digitálních technologií veřejné správě, podnikatelům a občanům přinese. Předkladatelé návrhů zákonů budou muset brát v potaz také vazbu na kybernetickou bezpečnost a ochranu soukromí a osobních údajů. Občané a firmy by přitom měli mít možnost kontrolovat, jak s jejich údaji stát nakládá, a stejně tak by měli možnost sledovat průběh vyřizování svých žádostí a postup ve správních řízeních. To vše samozřejmě online. Při elektronizaci všech těchto procesů je nutné myslet i na ty skupiny obyvatel, které jsou hendikepované, a zajistit přístupnost digitálních služeb a dokumentů také těmto osobám. 

Základním smyslem je využít digitalizaci k usnadnění každodenního života, snížení administrativní zátěže pro firmy a občany, ušetření času, zvýšení komfortu a odbourání oné pomyslné zdi mezi občanem a úředníkem za přepážkou. Digitalizace by měla především sloužit k odstranění zbytečné zátěže.  

Věřím, že námi zaváděný postup uspěje v legendárním britském testu – ve zkoušce srozumitelnosti a uživatelské jednoduchosti. Ta spočívá v tom, že navrhovaný systém otestuje před ostrým provozem nejprve příslušný ministr. Pokud to zvládne na jedničku, má nová služba zelenou.

Našli jste v článku chybu?