„Není vám zima? Tato otázka souvisí s tématem konference, protože tato budova je vytápěna počítačem,“ zahájil druhý ročník konference moderátor Petr Koubský. Stylově tak načal téma, jak počítače a sociální sítě ovlivňují náš život. Nebo možná měl jen starost o naše pohodlí, kdo ví? Zima nakonec nebyla, už proto, že jsme kabáty nosili pořád s sebou, protože na Filozofické fakultě není šatna.
Vytápění #nmi13 je řízeno starým médiem, no toto! :)
— Tomáš Kořínek (@korinektomas) Leden 19, 2013Kromě toho jsem na New Media Inspiration 2013 našel už snad jen jednu zásadní chybu: ze 45 přednášek probíhajících souběžně ve třech sálech jsem mohl absolvovat jen malou část. A Sofiina volba, do které nás pořadatelé nutili, někdy opravdu bolela.
Data? Data!
Myšlenkou, ze které NMI vyrostla, je propojení akademického a byznysového světa. Směs vysoce teoretických přednášek o statistice a ukázek praktických “júskejsů” může vypadat neorganicky, ve skutečnosti ale docela dobře funguje. Pokud ale nejste na něco podobného připraveni, může vás vyděsit třeba hned úvodní keynote pedagoga StuNoMe Josefa Šlerky.
Když se na prvním slidu objeví “Věda je tango mezi daty a teorií,” vypadá to nejdřív na lekci v tanci. Záhy ale Šlerka vykroutí ostrou odbočku k rozcvičce spíš mentální než fyzické. Co jiného vás v sobotu po ránu probere spolehlivěji než citáty Kanta nebo Peirce, že?
@josefslerka cpe do účastníků #nmi13 filosofii pod tlakem. Lidi poměrně koukají. Go, Josef go! Humanitní vědy rulezz. Fakt citoval Kanta.
— Pavel Cody Ungr (@necodymiconer) Leden 19, 2013Podstatou přednášky je přeceňování důležitosti surových dat bez jejich interpretace. Data samotná sama o sobě nic neznamenají, připomíná Šlerka několikrát. Vždycky k nim musíte mít nějakou hypotézu, nějaký příběh. Prostá analýza dat může být nekonečná a je ohraničena jen smrtí toho, kdo je rozebírá. „Když vám ukážu jakýkoli dataset, budete v něm hledat smysl. A najde se mezi vámi aspoň jeden, kdo v nich něco najde,“ glosuje Šlerka. A pak na příkladu analýzy 200 tisíc facebookových zmínek týkajících prezidentských kandidátů ukazuje, jak daleko se s rozborem dá zajít.
Hned po ranu @josefslerkavsem pripomnel, ze data nejsou tak tvrda, jak si myslime. To je konec, statistik nebude mit na chleba. #NMI13
— David Daneš (@DavidDanes) Leden 19, 2013Po přestávce už se program dělí. Zatímco v učebně 200 Tomáš Pruša přesvědčuje, že téma výživy má zajímavý zdravotnický i marketingový potenciál (prezentaci najdete zde), o patro níž Michal Illich vysvětluje, jak se v rámci projektu Magictable.com snaží z webových stránek strojově extrahovat informace – třeba bez hledání a ručního vyplňování získat parametry do popisků zboží v e-shopu.
Twitterem taky probleskne první škádlení s tou druhou akcí, která probíhá na Vsetíně.
Výhled z učebny 200. Zdravíme do Vsetína ;) #nmi13 #barcampcz twitter.com/Simindr/status…
— Ján Simkanič (@Simindr) Leden 19, 2013@simindr Zdravíme z #barcampcz na #nmi13 - Hradčana dobrý, my to tu máme nějak takto. Dá se říct remíza ;) twitter.com/barcampcz/stat…
— Barcamp.cz (@barcampcz) Leden 19, 2013„Tato analýza se nikde neobjevila, protože je trochu nelegální. Ale co je legální, není sranda,“ zaujme hned na začátku publikum Jan Schmid. A pak ukazuje, jak prostřednictvím Facebook API Exploreru získat údaje o fanoušcích facebookových stránek. Demonstruje to na skupině Práce v reklamě – podle aktivit na Facebooku její členy nejspíš potkáte v pražském Doxu, pijí vodu z vodovodu, zajímá je, co je v Praze zadarmo, chodí na Design Supermarket, uznávají Zdeňka Pohlreicha a Vladimíra Franze, čtou Respekt a Reflex a poslouchají Rádio 1. Dozvíme se taky, že nejlajkovanějšími stránkami fanoušků Indulony je stránka Lenky Filipové, Karla Zicha a filmu S tebou mě baví svět.
Jan Schmid na #nmi13 umí tahat data z FB stránek a skupin, ale ta interpretace je trochu zavádějící - nebo chybí kontextuální ukotvení.
— Roman Hřebecký (@dardzi) Leden 19, 2013Akademično opět houstne. Přednáška Kamila Gregora z Kohovolit.eu se sociálních sítí vlastně netýká. A statistické modelování určitě není téma pro každého, i když se přednáška brzy stočí i tématu, které se táhne celou konferencí – volbám a politice.
Jedno buzzword za druhým
Těsně před obědem je na řadě ještě jedna těžká váha: Jiří Materna ze Seznamu mluví o strojovém porozumění textům. Ze dvou možných přístupů – složitého, založeného na definici pravidel a pravděpodobnostního – podle něj v praxi vítězí ten pravděpodobnostní. To je ten, který využívá třeba Google Translate. Na Internetu je totiž k dispozici téměř nekonečné množství textů, které pro něj můžeme použít, takže je levnější a výhodnější.
Stroje ale pořád nejsou schopné rozeznat kontext a z automatického překladu tak pořád vycházejí nesmysly. Odpovědí by mohlo být, kdybychom je naučili rozeznávat sémantické rámce. Jejich vytvoření je ale náročné a drahé, takže se pořád musíme smířit s tím, že větu „Karel trávil krysy prudkým jedem“ přeloží stroj jako „Charles spent sharp rat poison“.
Dopoledni cast #nmi13 o interpretaci a analyze dat. Ve zkratce? No, neni to prdel. #objektivnost #data
— Petr Andrýsek (@petrandrysek) Leden 19, 2013Náročnost programu ve velkém sále vyhání řadu méně odolných posluchačů do menší učebny 200, která brzy praská ve švech. Není se co divit – dopoledne tady Jakub Křenek popisuje své zkušenosti se správou firemního webu „Vodáče“ a na konci plní svou sázku, že za 25 lajků na Facebooku do svého vystoupení zařadí něco, co se ve slušné společnosti neříká.
Po obědě tu zas Pavel Hacker vysvětluje: Vybíráte si při chůzi do schodů jen liché nebo jen sudé schody? To je gamifikace. Gamifikační principy se podle něj dají použít například k získání informací o uživatelích v určitém kontextu. Otázkou je, jestli v převážně studentském publiku vůbec sedí někdo, kdo tohle „buzzword“ ještě neslyšel. A víc než popis základních pojmů přednáška nenabízí. Úvodní a seznamovací je vlastně i další přednáška, ve které Michal Šrajer mluví o přicházejícím Internetu věcí. Je libo chytrou vidličku buzerující vás, že jíte příliš rychle? Nebo váhu, která sama tweetne, že jste zase přibrali?
Aby těch dilemat, na jakou prezentaci jít, nebylo málo, otevírá se po obědě navíc třetí sál, ve kterém se představují veřejně prospěšné projekty. V konkurenci gamifikace a také Marka Prchala přednášejícího ve velkém sále o krizové komunikaci na Facebooku ale „konání dobra“ velký zájem nebudí.
Verejne prospesne projekty zatim publikum #nmi13 moc netahnou. Opustte komfortni zonu a prijdte do 301!
— Michaela Rybickova (@mrybi) Leden 19, 2013A zase ty volby. Jenda Perla přednáší na oblíbené téma: patřilo první kolo prezidentských voleb sociálním sítím? (Pokud vás tahle polemika na Lupě minula, tady najdete názory Jána Simkaniče a Daniela Dočekala.) Potvrzuje minimálně silný facebookový finiš Karla Schwarzenberga – jeho tým za 11 dnů publikoval na stránce kandidáta 80 příspěvků. „To už skoro hraničí se spamem,“ glosuje Perla. A nakonec se na základě poměru počtu fanoušků a voličů dopustí i odhadu – nerelevantního, jak sám zdůrazňuje – jak by mohlo dopadnout druhé kolo. Ale: data z 16.1. mluví pro Karla, kdežto 18.1. to vypadá spíš na Miloše.
„Social media expertem se nestáváte tím, že si to napíšete na vizitku,“ dráždí ve své prezentaci Petr Andrýsek. A popisuje kontroverzní kampaň, kterou jeho firma vymyslela pro společnost Albi. Ačkoli řada lidí odmítla její princip (za každého nového fanouška peníze na charitu) jako citové vydírání, navíc proti pravidlům Facebooku, Andrýsek si stojí za svým: kampaň proti pravidlům nebyla, vyvolala i pozitivní emoce a stránce Albi přinesla přes 4700 fanoušků.
Vrcholem NMI se pro mě vzápětí stává přednáška, která se sociálních sítí přímo netýká. Adam Gebrian při svém tažení proti fachidiotismu řeže do architektů, kteří projektují uniformní domy („Jestli si tohle budete kupovat, tak jsme v prdeli a architekti taky.“), Čechů, kteří jsou experti na všechno, i úřadů, které by se měly víc zajímat o veřejný prostor. A vyzývá, abychom se pokusili vizualizovat a zveřejňovat data, která jsou pro nás pro všechny důležitá. V tomto směru podle něj v Česku existuje velká díra na trhu. Na závěr promítá fotky 30 největších měst světa a nechává publikum hádat, o která města jde. Výsledek? V záplavě uniformity poznáme dvě. Na NMI se dostavil duch TEDu.
Na výběru záleží
Splnila tedy letošní NMI moje očekávání? Některé přednášky byly skvělé, jiné příliš povrchní nebo jen seznamovaly se základními pojmy. U řady prezentací bylo 15 minut příliš krátkým limitem, protože by si téma zasloužilo hlubší zpracování. Co třeba příště méně přednášek, ale delších?
A nevím, jestli jsem chybným výběrem v opulentním programu nepřišel o to nejlepší – soudě podle ohlasů na Twitteru a plnosti sálu to zřejmě byl „Vliv pornografie na rozvoj nových technologií“ ;) K úplné spokojenosti tedy žádám, aby se konference ještě aspoň dvakrát opakovala, abych mohl vidět všechno!
Anebo prostě přijdu zase příští rok.
