Hlavní navigace

Daniel Dočekal: Sociální sítě o výsledku 1. kola prezidentských voleb NErozhodly

16. 1. 2013
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Zkuste trochu počítat: na sociálních sítích najdete možná tak třetinu internetové populace. A v hodně příznivém případě pětinu celé české populace. Kupecké počty? Možná.

Honza Simkanič se ve svém komentáři Proč o výsledku 1. kola prezidentských voleb rozhodly sociální sítě věnuje (z mého pohledu) jednomu oblíbenému mýtu. Tedy tomu, že snad o výsledku prezidentských voleb nějak významně rozhodly sociální sítě. Podobný názor je poměrně rozšířený a včera se mě na něco podobného ptalo ČTK. 

S Honzou (a ostatními podobného názoru) se v této otázce neshodnu. Nemám pochyb o tom, že sociální sítě mohly ovlivnit malou část populace, která je na sociálních sítích aktivní. Ale je potřeba si uvědomit, že teoretických 3,8 milionu „měsíčních aktivních uživatelů z Česka“ na Facebooku ve skutečnosti neexistuje. Reálně je na Facebooku aktivní zhruba třetina uživatelů, zbytek jsou občasní návštěvníci, které ovlivňuje něco zcela jiného.

Pokud bychom 3,8 milionu přeci jenom vzali jako realitu, bude to stále pouze polovina české internetové populace (ta je odhadována na 6 – 7 milionů uživatelů), takže zde máme významnou část obyvatel, kterou Facebook ovlivnit nemohl. Twitter a další sociální sítě nemůžeme příliš brát v potaz – první jmenovaný je miniaturní a ty další jsou buď také miniaturní, nebo tak malé, že je není možné srovnávat s možnostmi Facebooku.

Co dál? Jak už ostatně občas někde zazní – „stačí se podívat na věkové složení voličů jednotlivých kandidátů, absolutní počty odevzdaných hlasů“. Zcela nejpraktičtější příklad? Voliči Zemana prostě nejsou (a už nikdy nebudou) masovými uživateli sociálních síti (a odpovídá tomu i „nepřítomnost“ Zemana na sociálních sítích). Ne nadarmo tak byl na sociálních sítích ve velkém vidět Franz – podařilo se mu zaujmout podstatně mladší cílovou skupinu. Ale podařilo se mu ji zaujmout pouze krátkodobě.

Na sociálních sítích tak nakonec kralovali ti, jejichž volební štáby věnovaly nejvíce peněz a úsilí tomu, aby byli vidět. Reklamou, záplavou falešných účtů (ať už sveřepě podporujících svého kandidáta nebo nevybíravě špinících jiného kandidáta), generováním povětšinou zbytečného a nesmyslného obsahu a komentářů. A také snahou ukázat některé kandidáty výrazně lepší, než jsou – což se dá vypozorovat zejména v případě Schwarzenberga. Jeho sociální tým věnoval nesmírné úsilí vykreslení „Karla“, který rozhodně netrpí všemi těmi neduhy, pro které si z něj lidé na sociálních sítích dlouho dělali legraci.

Pokud přestanu chtít sociální sítě vidět jako „budoucnost občanské společnosti“ (je mi líto, ale ani tenhle mýtus neumím přijmout za reálný) a realisticky se podívám okolo sebe, tak volby rozhodla klasická kampaň, jejíž nejpodstatnější součástí byla samozřejmě klasická média. Ta už nějaké ty týdny před vlastní volbou rozhodla, kdo je favorit, kdo je outsider a voličům vtloukala do hlavy koho mají volit (a koho nevolit). V řadě případů přesně podle toho, komu daná média patří.

Shrnuto? 

Nemyslím si, že by sociální sítě rozhodly o výsledku 1. kola prezidentských voleb. Myslím si ale, že se kandidátům prostřednictvím sociálních sítí podařilo oslovit odpovídající cílovou skupinu. Zejména tu „mladou“, která tradiční média více a více ignoruje (ale neignoruje internetová média). 

BRAND24

Připadá mi sice zábavné budovat mýty o mocném vlivu sociálních sítí, ale obávám se, že je potřeba žít v reálném světě. Ve světě, kde sociální sítě reálně používá zhruba třetina internetové populace. Ale také světě, kde Internet nepoužívá 100 % populace a uživatelé sociálních sítí jsou tak ve skutečnosti stále minorita. 

Minorita, se kterou je sice potřeba v marketingu (a dalších aktivitách) správně počítat a pracovat, ale je nutné nezapomínat na tu většinu populace, která žije jinde než na Facebooku.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Konzultant a publicista, provozuje www.pooh.cz. Podle některých si myslí, že rozumí všemu, sám je však přesvědčen o pravém opaku a ani v 30+ letech nedokázal přijít na to, jak mít peníze a nepracovat.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).