Tehdy jsem si říkal: za pár měsíců budou podobné projekty i u nás – určitě se musí objevit něco podobného – Budapešť není přece daleko. Musí se vyrojit desítky čerstvě založených českých firem, které budou mít původní myšlenky, budou vyvíjet nové technologie a s obojím půjdou do světa.
Jsme za polovinou roku 2000 a myslím, že jsem se tehdy mýlil. Zatím se mnoho domácích společností do nových věcí nehrne a jména těch, kteří to zkusili – NetBeans, Tiny Software, Illusion Softworks – slyšíme bez obměny neustále dokola již několik let. Noví přibývají tak maximálně jednou za čtvrt roku…
Chtěl bych si proto s Vámi položit několik otázek: Jak těžké je vyrazit a prosadit se ve světě (to zní téměř jako o hloupém Honzovi, že)? Proč je podobných projektů strašně málo? Kdy se objeví další? A závěrem možná nejpalčivější otázka: Vadí nám vůbec, že nemáme žádné světové projekty?
Vývoj letošního roku naznačuje, že tak úplně černé by to být nemuselo. Přesto existuje mnoho věcí, které nám v porovnání s jinými evropskými státy dělají potíže:
Přirozené zpoždění
Když se podíváme na český Internet, je technologických inovátorů do počtu prstů jedné ruky. Drtivá většina projektů, které vznikají, jsou pouze „přirozenými službami“ (promiňte ten strašný pojem) – buď přenášejí to, co známe z reálného světa, na Internet (telefonní seznamy, noviny), nebo dělají věci, ke kterým Internet přímo vybízí či je vyžaduje (vyhledávače, srovnání obchodů). Z tohoto pohledu můžeme poznat, že jsme oproti hlavnímu proudu Internetu značně pozadu. Zatímco ve Spojených státech již většinu „přirozených služeb“ mají zprovozněných a začínají se zabývat „ptákovinami“ (jako jsou zábavní servery, multimediální reklama), u nás dosud chybí servery kupříkladu typu interaktivní mapy restaurací s možností objednání večeře. Zpoždění je rovněž vidět podle toho, že investory za oceánem už s internetovým obchodem jen velmi těžko přesvědčíte, zatímco český obchod s hudbou zatím bez problémů sežene peníze.
Máme klapky na očích
Ještě minulý rok vykládal Ivo Lukačovič na konferenci Prague Internet World, jaké mají za námi v Polsku obrovské zpoždění, když se teprve učí prodávat reklamní bannery (a měl pravdu, neboť polský příjem z reklamy za loňský rok byl zcela srovnatelný s českým). Od té doby jsem však nikoho neslyšel, že by se byť jen náznakem o tamním Internetu zmínil. Přitom to, co se nyní v Polsku děje, můžeme s klidem přirovnat ke smršti, která se odehrává ve Velké Británii. Celá Varšava či Vratislav Internetem přímo šílí. Firmy, které provozují největší polské weby Onet a Wirtualna Polska, jsou miláčky polské burzy (v případě Onetu vzrostla na jaře cena mateřské společnosti o 750%) a všichni kapitáni průmyslu – lidé typu Soudek či Stehlík – se prezentují jako internetoví podnikatelé. Do polského Internetu nyní teče nesrovnatelně více prostředků a české firmy, které dříve přemýšlely o vstupu na polský Internet, si nyní musí rvát vlasy.
V této souvislosti jsem rozpačitý z přístupu naši firem, které letošního jara získaly investice. Většina z těchto společností deklarovala, že nejméně „právě zvažuje, jak vstoupit na zahraniční trh.“ V případě svaté trojice Seznam-Atlas-Centrum se však namísto vstupu na zahraniční trh můžeme setkat pouze s „lavičkovou reklamou“. Nejdříve Atlas a nyní Seznam vylepují na lavičky po celé Praze své plakáty; ty však vypovídají spíše o setrvání na trhu domácím. Přichází však září, možná budeme překvapeni.
Móda teprve přijde
O Izraeli, který je díky Mirabilis – nyní ICQ – a podobným společnostem označován za vážného konkurenta kalifornského Sillicon Valley, se nyní traduje, že tamní zastoupení velkých firem typu IBM začínají mít problémy s nedostatkem lidí, neboť všichni vysokoškolští studenti mají svůj start-up, začínající firmu. Na českých univerzitách se dosud takto zachovalo jen několik „zoufalců“. Poměrně dobrý ohlas na tzv. inkubátory (např. E-konom), které mají takové firmy podporovat, bude snad obratem o 180 stupňů, aby stejně jako v Izraeli vznikaly desítky společností, které vyvíjí komunikace nebo bezpečnostní protokoly. Dosud se na českém Internetu dalo uživit snad jen děláním webových stránek, ale rostoucí počet investorů v České republice by měl pomoci i vývojářským firmám.
Tato uvedená omezení jsou jen kapkou v moři, další raději vypustím. O Češích se prý mezi cizinci říká, že hledají tisíc a jeden důvod, proč něco nejde. Pokud bych na tuto myšlenku přistoupil, musel bych celý článek smazat a začít psát samé pozitivní poznámky – ty bych však chtěl nechat na Vás.
(Mezi Vašimi komentáři či nápady, které připojíte do diskuze či zašlete mailem na moji adresu do 31. srpna, bych chtěl nejlepší ocenit knihou Esther Dyson (investovala například do zmiňovaného Uproar.com) Release 2.1, a to v anglické nebo české verzi (česká verze vyjde až ke konci roku. Možná vám pomůže k vlastnímu nápadu.)
