Vláda Andreje Babiše upravila plány na zrušení televizních a rozhlasových poplatků. Podle ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy sobě) koalice upustila od záměru, aby poplatky nemuseli platit občané starší 65 let. Celý systém poplatků má skončit od ledna 2027, parametry nového způsobu financování zůstávají nejasné.
Česká televize a Český rozhlas by měly od příštího roku dostávat peníze ze státního rozpočtu. Zatímco vládní představitelé tento krok hájí jako modernizaci nespravedlivého systému a naplnění volebních slibů, opoziční politici varují před ztrátou nezávislosti veřejnoprávních médií a jejich podřízením politické moci.
Místopředseda Poslanecké sněmovny Patrik Nacher (ANO) v pořadu Události, komentáře nastínil, že rozpočet médií by se měl odvíjet od příjmů státního rozpočtu, pravděpodobně na základě fixního koeficientu, který by politici nemohli každoročně měnit. Byl by to tedy jakýsi automatický mechanismus navázaný na ekonomické ukazatele.
Vláda potvrdila konec televizních poplatků. Je to správné rozhodnutí?
Nacher odmítl obavy z ohrožení demokracie, přičemž argumentoval, že ze státních peněz jsou placeny i soudy či policie, u nichž nikdo o jejich nezávislosti nepochybuje. Soudy ani policie však nejsou informační média. Podle Nachera se Česká republika při změně financování inspiruje modelem, který funguje v řadě zemí Evropské unie, včetně skandinávských států.
Poplatky jsou nespravedlivé, tvrdí Babišova vláda
Jako hlavní důvod pro zrušení poplatků uvádí koalice jejich sociální nespravedlnost a zastaralost. Patrik Nacher prohlásil, že senioři nad 65 let tvoří zhruba 20 procent populace, ale na výběru poplatků se podílejí 44 procenty, protože platí za domácnost stejně jako početné rodiny s množstvím elektroniky. Změna má také odstranit údajnou neefektivitu spojenou s vymáháním poplatků a exekucemi, což systém stojí desítky milionů korun.
Opozice vládní plány ostře kritizuje. Člen bezpečnostního výboru Pavel Žáček (ODS) označil v televizní diskusi přímé napojení na státní rozpočet za cestu k zestátnění veřejnoprávních médií, což považuje za absolutně nepřijatelné.
Místopředseda poslaneckého klubu Pirátů Ivan Bartoš v diskusi uvedl, že motivace vlády je čistě mocenská a inspirovaná snahou přiblížit se modelům v Maďarsku či na Slovensku, které podle něj vedly k omezení prostoru pro opozici. Bartoš rovněž zpochybnil stabilitu rozpočtového financování s poukazem na to, že i policie a soudy se v minulosti potýkaly s nedostatkem peněz na platy.
Předseda mediálního výboru František Talíř (KDU-ČSL) dodal, že ačkoliv podobný model funguje například ve Finsku, v podání současné koalice jej považuje za riziko pro nezávislost médií.
Debata odhalila i postoje menších koaličních partnerů. Libor Vondráček (Svobodní, zvolený za SPD) přiznal, že jako příznivec libertariánského přístupu by preferoval úplné zrušení veřejnoprávních médií, ale v rámci koalice respektuje dohodu a vládní programové prohlášení, které počítá s jejich zachováním.
Televizi a rozhlas má kontrolovat NKÚ
Přechodu na nový systém má předcházet legislativní změna umožňující Nejvyššímu kontrolnímu úřadu (NKÚ) prověřovat hospodaření ČT a ČRo, o jejíž zařazení na jednání sněmovny již požádal premiér Andrej Babiš.
Změna financování má přijít v době, kdy se poplatky teprve v loňském roce rozšířily na větší okruh poplatníků a po téměř dvou desetiletích došlo k jejich navýšení.
K tématu se na dnešním jednání vyjádřila také senátní komise pro sdělovací prostředky. Její členové zastávají názor, že zrušení systému televizních a rozhlasových poplatků a převedení financování na státní rozpočet vystavuje média veřejné služby nebezpečí subjektivního rozhodování a politické zvůle. V usnesení vyzvali vládu, aby respektovala bezpečnostní zájmy země i platnou evropskou legislativu a upustila od destrukce systému, který v zemi spolehlivě funguje více než 30 let.
ČLÁNKY DO MAILU