Hlavní navigace

Pražský antikvariát hrozí Knihobotovi žalobou za vyhledávač UlovKnihu

Sdílet

Ondřej Novák 18. 5. 2021

Majitel pražského Antikvariátu 11 Jakub Cortés hrozí žalobou startupu Knihobot za to, že ve vyhledávači UlovKnihu umísťuje antikvariáty bez jejich souhlasu. Knihobot se nařčení brání s tím, že využívá jen veřejně přístupná data. UlovKnihu firma představila nedávno jako projekt, který má pomoci malým kamenným antikvariátům s prodejem knih přes internet.

„S bezohledným jednáním UlovKnihobot jsme konfrontováni delší čas. Neustálé proklamace UlovKnihobot bohužel neodráží realitu, ani zkušenost. Navíc nežádoucím způsobem hrubě zkreslují pohled na celý antikvární trh (rozuměno – trh s použitými knihami),“ řekl Lupě Cortés. Ve výzvě antikvariátům pak tvrdí, že Knihobot shromažďuje data o konkurenci již 10 let a zneužívá je ke svému obohacení. Pokud firma do 1. 6. neodstraní z databáze antikvariáty, které nesouhlasily se zveřejněním, Cortés chystá podat hromadnou žalobu.

„Obsah internetu není, jak je nám neustále mylně podsouváno, jakýmsi veřejným vlastnictvím. Každý údaj totiž přiřadíte konkrétnímu subjektu, který ve vztahu k záznamu disponuje konkrétními absolutními právy. Každý prodejce na internetu, tedy i „antikvariát“, disponuje určitým know-how (kupř. o cenotvorbě), o kteréžto know-how přirozeně není ochoten se s nikým dělit. Kdo si takové know-how protiprávně přisvojuje, opatřuje si tím neoprávněnou konkurenční výhodu, tedy bezesporu poškozuje původce údaje,“ vysvětluje Cortés.

Data jsou veřejná, brání se Knihobot

Online antikvariát Knihobot ale Cortésovu kritiku odmítá s tím, že UlovKnihu pracuje výhradně s veřejně dostupnými daty, stejně jako to dělají ostatní internetové vyhledávače. „Tedy daty, které by si běžný člověk dokázal z webu opsat sám, aniž by k tomu potřeboval například přihlašovací údaje nebo registraci. Fungujeme tedy úplně stejně, jako například Google nebo Seznam. Jediný rozdíl je v tom, že na UlovKnihu nic jiného nenajde a informace jsou strukturované pro potřebu hledání knih,“ vysvětluje výkonný ředitel Knihobota Dominik Gazdoš. Dodává, že podobně funguje i starší vyhledávat Můj Antikvariát, který ale nezpřístupňuje historické údaje.

Případné žaloby se Gazdoš nebojí, protože by podle něj byla bezpředmětná. „Na druhou stranu ctíme žádosti o vyřazení a nemáme problém jim vyhovět. Stejně jako těm, kteří se chtějí nově zapojit a nebo opět aktivovat vyhledávání přes UlovKnihu i na svém e-shopu. Pro dobrou funkci vyhledávače jen zásadní co možná největší počet zapojených antikvariátů, takže nás překvapivá reakce některých antikvariátů mrzí,“ dodává. O vyřazení z evidence podle něj zatím požádalo šest antikvariátů, naopak dva se ozvaly s žádostí o zařazení do vyhledávání.

My Knihobotovi pomůžeme a on pak službu zpoplatní, obává se Cortés

Kromě samotného agregování dat Cortésovi vadí i hypotetické riziko, že Knihobot svůj vyhledávač čase zpoplatní, a malé antikvariáty tak budou muset buď platit a nebo nepřežijí. „Konečně Knihobot není charita, tedy je pravděpodobné, že i přes naši počáteční ochotu, vstřícnost Knihobot službu dříve nebo později zpoplatní a my se tak staneme závislými na této konkurenci, kterou jsme svými záznamy, prací mj. pomáhali budovat. Naše účast na zmíněném je tedy v dlouhodobém horizontu bohužel jednoznačně kontraproduktivní,“ stojí v prohlášení pro antikvariáty.

„Ne, rozhodně ne. V tomhle možná tkví zásadní nepochopení UlovKnihu. Pro nás to není vlajkový projekt, kterému bychom teď chtěli monetizovat, ani by ten byznys model nedával smysl,“ oponuje Gazdoš s tím, že pro firmu je prioritní projekt Knihobot a v případě samotného vyhledávače společnost jen zveřejnila do té doby neveřejný nástroj, který již využívali někteří antikváři.

„Bohužel někteří mají pocit, že jim konkurujeme. Skutečnost je taková, že pro spoustu lidí je překvapivé, že antikvariáty fungují i na internetu. My o tom v médiích mluvíme, a to v konečném důsledku pomůže všem. Naprostá většina nemá s návštěvností zdarma, kterou jim přineseme, problém. A proč by vlastně měli mít? S těmi pár antikvariáty jsme se situaci snažili řešit, ale bohužel jsme se nedobrali konstruktivní diskuze. Buď se odmlčí a nebo diskuze sklouzne k invektivám,“ uzavírá Gazdoš.

Našli jste v článku chybu?