Agregátory slevových serverů natáhly ruku pro peníze

Slevových serverů se v Česku vyrojilo neuvěřitelné množství. V redakci jsme je přestali evidovat v momentě, kdy počet projektů přesáhl číslo padesát, v nejbližších týdnech se chystáme na prolomení „magické“ hranice sta českých slevových serverů. Přitom oproti prvnímu z nich, Slevomatu, se dokázal vyhranit jen málokdo, pokud vůbec někdo. U zboží stačí krátká zkušenost, abyste zjistili, že vede papání a zkrášlování všeho druhu, zatímco intelektuálno neběží ani zdarma. Náklady na vstup do odvětví jsou extrémně nízké a když odečtete svůj čas, vlastně můžete vytvořit takový projekt za pár korun. Stačí uhnat pár zájemců, kterým v jejich předražené restauraci chybí zákazníci.

Většinou se bojuje především audiencí, tedy počtem lidí, které je schopen projekt oslovit. Tito lidé se nahánějí reklamou na Facebooku, v Google AdWords, partnerskými servery, prostě jak kdo umí. A jednou z významných variant zajištění zákazníků jsou také agregátory nabídek slevových serverů.

Ty se objevily záhy, jedni z prvních byly Skrz.cz a SlevaX.cz, následovala další část vlny, která s sebou přinesla několik dalších agregátorů, i když jejich čísla alespoň prozatím nedosahují hladiny povodně na toku slevových serverů. Agregátory shromažďují aktuální nabídky, vytvořily si již „trhem akceptovaný“ formát výměny dat a na takovém agregátoru každý den hezky srovnáno najdete, kde mají co zajímavého a levného. Za posledních pár měsíců, když se nabídky slev přestaly vyhýbat menším městům, přišlo geografické dělení, takže Brňáci nemusí studovat, co všechno mají za levno cajzli. A opačně. Některé ze serverů si hrají se statistikami a počítají, které slevovky kolik uspořily a tak podobně, v zásadě se ale i agregátory slevových serverů liší především svojí inovativností, tedy ochotou zkoušet novinky. Zajímavostí je, že svůj agregátor slevových nabídek Kupon.cz má i Miton, který zároveň spoluvlastní i slevový server Slevomat.

Redakční poznámka k neutralitě informací ve článku: Společnost Internet Info, vydavatel serveru Lupa.cz, je také provozovatelem slevového serveru KupDnes.cz.

Jedním z agregátorů slev je Slevo.cz

Provize chutnají všem

Některé slevové servery začaly vyplácet provize, například Slevomat dává od 8 % z objednávky přivedeného klienta, TopSleva dává 4 % a v tomto rozmezí se pohybují i někteří další.

Jenže zejména začínající slevové servery zase nedávají nic. A provozovatelům agregátorů, kteří provizím přišli na chuť, se to samozřejmě nelíbí, protože jedni platí, jiní se vezou. Proč podporovat ty menší, když už je nabídka dost široká?

A tak začali vymýšlet očistu. To mimo jiné zase vychází vstříc požadavkům provozovatelů větších slevových serverů, kterým se nelíbí, že se do odvětví cpe každý. V tomhle směru se například vyjádřil na svém blogu Tomáš Čupr, provozovatel Slevomatu: Agregátory nepreferují servery s dobrou reputací. Jenže agregátory se hájí. Jak poznat dobrou reputaci?

Internetem proběhlo hned několik příkladů špatné reputace. Třeba Kocour Kuk, slevový server, který pro svou propagaci využívá údajně spam, a nebo třeba Nebe Slev využívající podvodné stránky na Facebooku, jeho provozovatel se již omlouval a vinu prý nese třináctiletý administrátor facebookové propagace. Každý zjevně bojuje, jak umí.

Na co jsou nesmyslné stránky a skupiny na Facebooku? Ke spamu. Ten využilo i NebeSlev. Zdroj: MistrBlogu.

A tak agregátory, kterým jde o možnost slušného příjmu z provizí a zároveň o to vyjít vstříc velkým a silným hráčům, začaly přemýšlet nad tím, jak vytřídit servery s „dobrou reputací“. Protože je těžké ji odvodit od čehokoliv jiného, zbyly nakonec obligátní peníze.

S iniciativou podle všeho přišel Martin Talavášek, provozovatel agregátoru Skrz.cz, jednoho z nejaktivnějších agregátorů. Agregátory by nově měly požadovat provizi plus pevnou cenu za kliknutí, tedy podobný model, jaký je známý z agregátorů nákupních nabídek jako je Zboží nebo Heureka. V jejich případě ovšem nebývá vyžadována provize, je ale logické, že nabídkou nižší ceny za klik a provize se pole otevře i začínajícím hráčům, pokud to ovšem myslí vážně.

Zádrhele

Původně slibně vypadající nápad, ke kterému byli ochotni přiklonit se i provozovatelé dalších agregátorů, ovšem narazil na drobný háček. Úmluva totiž původně měla odstartovat 3. listopadu, jenže pak se nic nestalo a byla odložena na příští týden nebo také na 15. listopadu. Proč? Protože se ukázalo, že tento model by kolidoval se zaběhnutými affiliate programy. Například Slevomat používá CJ, jenže by těžko odlišilo, zda neplatí provizi agregátoru, cenu za klik a ještě ke všemu nevyplácí agregátor přes CJ. Takže se jedná dál a zvažují se řešení technická, jak zamezit zdvojení affiliate výplat – nebo politická.

Aktuálním modelem, se kterým zřejmě přišel Martin Talavášek ze Skrz.cz, je nabídka 3–4% provize z nákupu přivedeného klienta plus fixní cena za klik. U slevových serverů, kde to bude kolidovat s běžícím affiliate programem, by si provozovatel serveru ručně vyškrtal provize pro agregátora, z čehož ovšem jistě bude mít radost kvůli další práci, kterou mu to přinese. V Česku slevové servery používají především CJ.com a eHub.cz pro zprostředkování affiliate programů.

Objevily se již i jednodušší návrhy, jako to, že by se agregátory mohly rozloučit s nabídkami těch, kteří nepřispívají a objevovaly by se tu nabídky jenom těch, kteří mají nějaký affiliate program. To by na jednu stranu odstranilo technické potíže, na druhou by to také nebylo univerzální, každý slevový server by se musel integrovat zvláště. Otázka je, zda to něčemu vážně vadí.

Slevin.cz – další agregátor slev

Agregátory agregátorů

Z pohledu zákazníka se může zdát, že agregátory jednají proti jeho zájmu. Snížení počtu nabídek na první pohled znamená menší výběr. Jenže ono to tak docela není. Když budete chvíli agregátory sledovat, zjistíte, že nabídky se velmi často opakují. Někdo přijde s něčím zajímavým, ostatní se podívají na výsledky a zavolají tam také. Pokud je dotyčný podnik vyprodaný stávající nabídkou, seženou podobný podnik. A tak se slevové servery hemží nabídkami sushi, pizzy, steaků a masáží, protože ty běží. Chcete sushi? Často je jednodušší počkat pár dní, než se nabídka objeví na „tom vašem“ slevovém serveru, než se znovu otravně registrovat na nějaký nový, který možná za pár dní nebude ani existovat a který nabídne kupon s platností delší, než pár týdnů.

Přitom příliv financí by umožnil agregátorům investovat. Do čeho? Do analýz, rozšiřování služeb a informací. Agregátor by vás mohl přehledně zpravit o tom, zda zrovna konkrétní nabídka na sushi není cenově mimo běžný limit a jak dlouho budete čekat na další zajímavou nabídku masáže. V zahraničí už se také začínají objevovat bazary slevových kuponů, tedy servery, kde můžete svou slevu nabídnout a pokud se najde někdo, kdo přistoupí na vaši (zejména vyšší) cenu, hned se mu digitálně kupon převede. Je to chytré a je to atraktivní a také založené na tom, že slevové servery mají určitou kapacitu, za kterou se v dané lokalitě nedostanou a musí prodat určitý počet, aby byly zajímavé.

Taky se ale snadno může stát, že majitelé agregátorů provizi prostě vezmou jako příjem navíc, který utratí, a do rozvoje služby neinvestují prakticky nic, protože „ono to přece funguje“. Což je nejtypičtější způsob, jakým české internetové projekty umírají, ačkoliv nějaké příjmy generují. Snad se to agregátorům slev nestane, zdá se, že je zde několik dopředu se ženoucích leaderů, kteří by mohli agregátory posunout z pouhé čtečky XML souboru.

Kam táhne Groupon

Co vymyslí Groupon, na to se dívají všichni, protože co si budeme povídat, co Groupon udělá, budou další týdny ostatní implementovat. A Groupon vytáhl vstříc vyšším ziskům i bazarům, když spustil program Groupon Stores pro obchodníky. O co jde? Obchodník se zaregistruje na webu Grouponu a může si vytvořit vlastní databázi slev platných v jeho obchodě. Dostane vlastní URL na Grouponu a musí si na web dotlačit zájemce o nabídku. Nebo – a pozor – může zaplatit Grouponu, aby jeho nabídku zviditelnil. Kromě toho si nechává Groupon nižší provizi, 70 % z nabídek, které zviditelní, 90 % z nabídek, které jsou bez marketingové podpory Grouponu, putuje do kapsy obchodníka. Pokud je nabídka hlavní nabídkou Grouponu, tak z té si Groupon nechává polovinu a druhou dává teprve obchodníkovi. Samozřejmě po odečtení slevy pro zákazníka.

Groupon Stores: nabízejte vlastní slevy přes Groupon (v USA ovšem).

Groupon Store je další zajímavá varianta, jak vytáhnout z obchodníků peníze, objevují se i varovné hlasy. Prodej se slevou nepomáhá vybudovat loajální uživatelskou základnu, naopak vytváří „nahodilé cestující po službách“, které mají zrovna aktuálně slevu. A zatímco Groupon tvrdí, že 97 % obchodníků, kteří s ním spolupracovali, mají zájem znovu dát svou nabídku, jiné průzkumy to označují za obdobu komunistických výsledků voleb a uvádějí, že je to spíše jinak: zhruba 40 % obchodníků už přes slevový server nechce znovu prodávat. Za přečtení také stojí tato studie Utpala Dholakia, která analyzuje, jak si firmy špatně spočítají náklady na slevy. Na to Groupon odpovídá, že když je špatný produkt, těžko prodávat i se slevou a že se slevami je třeba umět pracovat.

Právě proto některé strategie ze studie stojí za zmínění a zvážení firmami, které chtějí slevy využít a rozšířit si jimi klientelu:

• Používejte slevy pro vytvoření dlouhodobého vztahu, namísto jednorázové transakce. Místo nabídky jídla za 60$ za cenu 30$ rozdělte kupon na třikrát slevu z 20$ na 10$. Lidé se tak budou muset vrátit. Sice neprodáte tolik kuponů co konkurenti, ale budete mít ze zákazníka více.
• Nenabízejte slevu na celý účet, ale jen na některé položky nebo služby.
• Slevy nabízejte na něco, co nemůžete prodat a přitom je to prodejné (buďte v tom soudní) nebo na služby, které nejsou využité, kde máte kapacity volné a přitom nemusíte na obsluhu nových klientů vydávat dodatečné prostředky.

Nakonec to bude na vás, na zákaznících. Hlasujte peněženkou. Ostatně, jaký agregátor slev, pokud vůbec nějaký, používáte vy?